Trefriw - Trefriw

Trefriw
Afon Crafnant
Trefriw Místo uvnitř Conwy
Populace	783 (2011)
Referenční mřížka OS	SH779632
Společenství	Trefriw
Hlavní oblast	Conwy
Slavnostní kraj	Clwyd
Země	Wales
Suverénní stát	Spojené království
Poštovní město	TREFRIW
PSČ okres	LL27
Telefonní předvolba	01492
Policie	Severní Wales
oheň	Severní Wales
záchranná služba	velština
Britský parlament	Aberconwy
Senedd Cymru - velšský parlament	Aberconwy
Seznam míst Spojené království Wales Conwy 53 ° 09'07 ″ severní šířky 3 ° 49'30 ″ Z / 53,152 ° N 3,825 ° W / 53.152; -3.825Souřadnice: 53 ° 09'07 ″ severní šířky 3 ° 49'30 ″ Z / 53,152 ° N 3,825 ° W / 53.152; -3.825

Trefriw (Velšská výslovnost:[trɛˈvrɪu]) je vesnice a společenství v Okresní obvod Conwy, Wales. Leží na řeka Crafnant v Severní Wales, několik mil jižně od místa římský pevnost z Canovium, umístěno na Caerhun. Na posledních třech sčítáních byla populace komunity zaznamenána jako 842 v roce 1999, 915 v roce 2001 a 783 v roce 2011 (z celkového počtu 368 domácností).^[1]

Trefriw leží na okraji Snowdonia, na Silnice B5106 na severozápad od Llanrwst a asi 4½ mil severně od Betws-y-Coed po silnici. Nachází se na západních svazích zaledněné krajiny Conwy údolí pod hřebenem Cefn Cyfarwydd Vesnice byla z velké části postavena v půlkruhu v místě, kde řeka Crafnant teče z jeho visící údolí připojit se k řece Conwy. Řeka Crafnant stále dodává energii pro vlněný mlýn a v minulosti zajišťovala energii pro řadu dalších průmyslových odvětví založených podél jejích břehů, jako je kovárna, která poskytovala lomové nástroje. Komunita zahrnuje vesničku Llanrhychwyn.

Většina vesnice leží uvnitř Národní park Snowdonia Hranice vedoucí po hlavní ulici vesnice.

Kromě své pověsti dobrého výchozího bodu pro procházky (obec má Chodci jsou vítáni stav a pořádá každoroční pěší festival),^[2] Trefriw je dnes většinou známý pro své vlněné mlýny a pro blízké chalybeate lázně, o nichž je známo, že je využívali Římané, a dále se rozvíjely kolem roku 1700. Jeho vody byly jako jedny z mála v celé Evropě klasifikovány jako léčiva kvůli vysokému obsahu železa.

Dějiny

Římané

Pohled na Trefriw z celého údolí poblíž Llanrwst

Hlavní římská cesta (Sarn Helen ) běžel na jih přes Trefriw z pevnosti v Caerhunu (mezi Trefriwem a Conwy) do pevnosti v Tomen-y-mur (poblíž Trawsfynydd) a dále a nakonec dosáhl Moridunum na Carmarthen. Je pravděpodobné, že ve skutečnosti procházely oblastí Trefriw dvě silnice, údolní cesta a vyšší horská cesta, která pokračovala po napojení na menší pevnosti u Caer Llugwy (poblíž Capel Curig ) a Pen-y-Gwryd, blízko Snowdon. Skutečné linie těchto silnic přes Trefriw lze dnes jen dohadovat, ale celá trasa je podrobně popsána v knize Sarn Helen J. Cantrell & A. Rylance (Cicerone Press, 1992).

Středověk

Llywelyn Fawr (Llywelyn Veliký), princ z Gwynedd, si ve 12. století vybral Trefriw jako místo loveckého zámečku. (Gwynedd byl mnohem větší a zahrnoval v té době i tuto oblast.) Vzhledem k tomu, že měl řadu pevností v severozápadním Walesu, není možné zjistit, kolik času strávil ve vesnici, i když se uvádí, že upřednostňoval svou chatu v Trefriw před svým palácem v Aber. Dnes zde nejsou k vidění žádné pozůstatky, ale nyní se věří, že to bylo na místě kaple Ebenezer na hlavním kopci. Llywelyn se provdala za Siwana nebo Joan, nejmladší dcera krále John of England v roce 1204 nebo 1205, když jí bylo jen asi 13 let. Navzdory svému relativnímu mládí se časem unavila z treku do strmého kopce ke kostelu v Llanrhychwyn (mnozí jej považují za nejstarší ve Walesu) a v důsledku toho asi v roce 1230 Llywelyn obdařil kostel na místě, kde nyní stojí Panna Maria, Trefriw.

Llanrhychwyn (který je pojmenován podle Rhochwyna, syna Helig ap Glannog ) je nyní malá vesnička. V době Llywelyna však až do počátku 19. století byla větší než samotná Trefriw, která se skládala z „několika domů sem a tam“^{[Citace je zapotřebí ]}. v Hanes Trefriw, Morris Jones píše ve velštině, že Llywelyn „postavil kostel pro použití [své manželky] a pro potřeby obyvatel, pro jejich laskavost vůči němu a že daroval řadu farem z farnosti Llanrhychwyn a pojmenoval je jako farnost Tref Rhiw Las. Toto jméno dostalo podle svahu, na kterém stálo. “

Na dolním (severním) konci vesnice se nachází „Ffrwd Gwenwyn y Meirch“ - („otrávit koně proudem“). Říká se, že potok byl otráven zrádcem, což mělo za následek smrt mnoha koní vojáků Llywelyna, v době, kdy byl ve válce s Angličany.

The Červená kniha Hergest (1375–1425) označuje „Kymwt Treffryw“ Commote (Cwmwd ve velštině) z Trefriw. Toto je možná nejstarší písemná zmínka o vesnici.

Stuartovy časy

Hrad Gwydir, domov rodiny Wynn

Zdá se pravděpodobné, že Trefriw má vazby na Spiknutí střelného prachu z roku 1605. Thomas Wiliems, který se pravděpodobně narodil ve vesnici, a synovec sira John Wynn z Gwydir, šel do Brasenose College, Oxford, a vrátil se pracovat jako lékař. Byl odborníkem na vegetariánství a také vydal velšský / latinský slovník. V roce 1573 se stal farářem z Trefriw. On je pokládaný k byli papežníci (on byl jistě obviněn z tohoto skóre na Bangor v roce 1607) a jako takový by pravděpodobně věděl o spiknutí, které má vybuchnout Parlament. Podle některých zdrojů to byl on, kdo varováním svého příbuzného Johna Wynna, aby nešel na státní otevření, byl v menší či větší míře odpovědný za podezření, která nakonec dopadla Guy Fawkes. Tento příběh je základem pro krátký historický román napsaný pro děti Gweneth Lilly s názvem Zrada v Trefriw (Gomer Press, 1993).

19. století

V roce 1817 založil lord Willoughby de Eresby bezplatnou školu (a následně finančně podporovanou) v Trefriw ve prospěch chudých dětí z vesnice a dětí z přilehlých farností. plnicí mlýn ) sahá až do 15. století. V roce 1820 byla postavena nová pandy, která stále nese vybledlé jméno „Vale of Conwy Woolen Mill“. Na začátku 19. století měla vesnice vodoměrný mlýn (nahrazující bývalý) chatový průmysl který se datuje staletími), ale vážný rozvoj průmyslu začal až poté, co jej koupil Thomas Williams v roce 1859. Současný vlněný mlýn stále vlastní potomci Thomase Williamse. Současná budova silničního mlýna, umístěná pod původními budovami, byla postavena v 70. letech.

Trefriw Woolen Mill dnes

David Cox ml. (1809–1885) malované Trefriw poblíž Llanrwst, s mlýnem.^[3]

Jižně od Trefriw byl mýtný dům „Hen Dyrpeg, který sloužil k rozložení silnice tak, jak to bylo původně, konkrétně k silnici Ty Hyll - silnice Llanrwst, která se setkala s těmi z Trefriw a Llanrhychwyn, částečně po svahu za Gwydirem. Gwydirská brána (nyní pojmenovaná Pant-y-carw Cottage), která dodnes stojí na B5106, byla postavena jako mýtný dům, když byla tato část dolní silnice postavena jako součást mýtné silnice Llanrwst to Conwy Toll Road v roce 1777.^[4] Tyto mýtné domy byly postaveny na silnicích používaných dopravou směřující k nábřeží v Trefriw.

V 19. století byl Trefriw největším vnitrozemským přístavem Walesu, řeka Conwy byla přílivová až k sousedním Llanrwst. Vzhledem k tomu, že Llanrwst bylo kdysi jedním z deseti největších měst ve Walesu, je vidět, že údolí Conwy mělo velký historický význam.

V roce 1833 bylo oznámeno, že se veletrhy konají každoročně 12. května, 3. září a 7. listopadu.^[5]

Farnost Trefriw byla dlouho vlastněna Gwydir Estate (i když pod nepřetržitou hypotékou), ale v letech 1895–96 byla většina Llanrhychwyn a Trefriw rozhodnutím rozprodána Baroni Willoughby de Eresby a Hrabě z Ancasteru.

Nábřeží

Stará pohlednice (datovaná 1905) zobrazující parníky v Trefriw Quay

Na začátku 19. století mohly lodě s hmotností kolem 5 tun dosáhnout na nábřeží Trefriw pouze při přílivu nebo odlivu. Není známo, kdy bylo postaveno první nábřeží, ale v roce 1754 zde existovalo skladiště. Nábřeží, které patřilo panství Gwydir a ovládal jej místní přístavní velitel, bylo později rozšířeno (současná stavba pochází z let 1811–12) , a stal se pro Trefriw, jeho růst a následnou historii velmi důležitým. Následné tryskání hornin v 19. století po proudu v Tal-y-cafn a bagrování umožnilo říčním lodím o hmotnosti 50 tun a námořním lodím o hmotnosti 100 tun dosáhnout Trefriw. Nábřeží byla umístěna naproti Bellevue Hotel, nyní Princes Arms Hotela pozůstatky lze stále vidět, nejlépe z procházek po „Cob“.

Z přístaviště bylo odesláno obilí, vlna, kůže, dub, dřevo a kovy z dolů Gwydirský les. Značné množství břidlice byl také odeslán, a to nejen z Trefriw Quarry (SH 70639), ale až z dálky Cwm Penmachno, kde Penmachno, Rhiwbach a Blaen y Cwm lomy byly hlavními dodavateli.^[6] Ceny přístaviště však byly vysoké v Trefriw (mimo Gwydir) a ještě před otevřením Rhiwbach Tramway v roce 1863 (který souvisí s Festiniog železnice na Blaenau Ffestiniog) bylo rozhodnuto, že je výhodnější (i když méně snadné) vozit břidlice přes Cwm Teigl dolů na nábřeží na řeka Dwyryd níže Maentwrog. V důsledku toho dramaticky poklesly břidlicové zásilky z přístaviště Trefriw. (Mezi lety 1818 a 1835 břidlice představovala 70% celkového vývozu Trefriw; mezi lety 1857 a 1877 to kleslo na 20%.) Avšak ne veškerý obchod z nábřeží byl materiál směřující po řece - komodity jako jídlo, víno ( nařízeno šlechtou regionu), bylo dovezeno uhlí a hnojiva (zejména vápno).

Archiv univerzity v Bangoru obsahuje některé „Přístavní knihy Trefriw“, které poskytují podrobnosti o plavidlech, tonážích, velitelích, původu, cílech, nákladech podle hmotnosti a poplatků. Dva původní svazky rukopisů se datují od 3. dubna 1826 do 26. prosince 1835 a 1835–47.^[7]

Na počátku 19. století obchodovalo z nábřeží až 450 lodí na místa jako Liverpool a Dublin. Obchod činil v roce 1818 1548 tun a vyvrcholil v roce 1862 celkem 16 532 tun, poté železnice přispěla k poklesu obchodu přes přístaviště. V roce 1854 získal hlavní nábřeží vážící stroj a jeřáb a ve vesnici byla malá loděnice.

Síra byla také přepravována z dolu na síru Cae Coch,^[8] před výstavbou železniční trati. Důl je podrobně popsán ve svazku 7 Doly Gwydirského lesa, John Bennett a Robert W. Vernon (Gwydir Mines Publications, 1997). Dalších šest svazků, které se zabývají doly mimo Trefriw, je také zajímavé v tom, že tyto doly také poskytovaly lodím velký obchod.

Dále po řece byly menší přístaviště, přičemž Gwydirská usedlost vlastnila Coed Gwydir (pro kámen) a Cae Coch (síra). Pod tím byly na non-Gwydirské nábřeží Opatství Maenan, Porth Llwyd (Dolgarrog) a Tal-y-cafn, ale Trefriw viděl největší obchod, zdaleka.

Umělcova kolonie

V posledním 19. století žila v Trefriw řada umělců. Umělecké hnutí, které začalo v roce Betws-y-coed v 1850s, popularizoval David Cox, viděl pohyb po údolí po příjezdu železnice v Betws-y-coed. V roce 1871 žil ve vesnici William Barker a sčítání lidu z roku 1881 zaznamenalo dalších 8 umělců žijících ve vesnici, jmenovitě John Davies, Ben Fowler, Robert Goody, Julius Hare, Henry Hilton, John Johnson, James Morland a Henry Boberts.^[9] Ačkoli zde umělci žili až do přelomu století, stal se, stejně jako Betws-y-coed, obětí své vlastní popularity. Hnutí se proto znovu obnovilo, tentokrát v Tal-y-bont a Llanbedr-y-cennin, kde mezi jeho 40 členy byli umělci z Trefriw. Tady v budově založili „Klub umělců“ a jeho členové měli silný vliv na vznik Royal Cambrian Academy of Art, který se přestěhoval do Plas Mawr, Conwy v roce 1886.^[10]

Skalní dělo na svahu nad vesnicí nyní leží v lese.

Skalní dělo Cae Robin

Trefriw se chlubil skalní dělo, původně umístěný pod širým nebem na kopci s výhledem na Llanrwst, ale dnes je obklopen lesem Coed Creigiau. Skládá se z 13 otvorů, z nichž každá je vzdálená přibližně 80 cm^[11] jeho použití v roce 1863 bylo hlášeno v místních novinách, kde je zaznamenáno, že „Skalní a kovová děla byla vypálena v tak hojném množství, že bylo spotřebováno asi 8 cwt střelného prachu.“^[12] To bylo na oslavu manželství Albert Edward, princ z Walesu na Dánská princezna Alexandra dne 10. března 1863. Vyhozen byl také v roce 1872 po sňatku místního obchodníka se dřevem Peterem Lewisem se slečnou Williamsovou; the Inzerent společnosti Llangollen uvedl, že „jeden z největších míčů, kterého jsme kdy byli svědky“, se konal v hotelu Belle Vue a „palba [skalního] děla zněla údolím jako hrom“.^[13] Je také pravděpodobné, že dělo Trefriw bylo tím, které bylo hlášeno v květnu 1877, kdy Lord Avebury navštívil Hrad Gwydir „a jakmile se po silnici přiblížil k hradu, zahájila se palba z děla a nějakou dobu pokračovala“.^[14]

Lázně

V roce 1833 byly vykopány staré římské jeskyně minerálních vod (o nichž se předpokládá, že je objevili vojáci XX. Římské legie) ve snaze přilákat k nim lidi. V roce 1863 Lord Willoughby de Eresby postavil malý lázeňský dům, který o deset let později nahradila současná budova. Přišlo velké množství lidí, nepochybně s podporou národní reklamy a prohlášení Dr. Haywarda, módního lékařského specialisty z Liverpool „že to byly„ pravděpodobně nejlepší lázně ve Velké Británii “. Baddeley Poznámky k příručce obsahují citát - „nepředstavitelně ošklivé a odpovídajícím způsobem účinné“. V nedávné době klinické studie prokázaly, že voda z lázní je lékařsky účinným doplňkem železa.^[15]

V roce 2003 Nelsons koupil lázně a práva na minerální vodu Spatone, která se tam vyráběla.^[16] Dnes se Spatone prodává po celém světě,^[17] se všemi obaly a výrobou na místě v Trefriw. Již více než století byly lázně otevřeny jako turistická atrakce, ale v roce 2011 byly uzavřeny pro veřejnost a dnes slouží pouze jako komerční podnikání.^[18]

Viktoriánský / edvardiánský rozkvět

Lávka a stezka „Gower“ spojující Trefriw se stanicí North Llanrwst

Vesnice byla v rozkvětu na počátku 20. století a návštěvníci přijížděli vlakem i parníkem. Mnoho návštěvníků lázní přijelo vlakem do Llanrwst stanice, která byla otevřena v 60. letech 19. století. Odtud byl zajištěn transport přes Gowerův most, pojmenovaný po reverdovi Johnu Gowerovi, rektorovi v Trefriw, který přišel do Trefriw v roce 1869 (z Queen's College v Birminghamu) a žil ve velké farě, postavené v roce 1842 a ve škole. Bank Hill. Mýtné bylo 1d pro chodce a 2d pro cyklisty, přičemž tyto peníze byly použity na financování výstavby silnice. Originál mýtný most měl asi 10 dřevěných pilířů a byl dostatečně široký, aby vzal koně a kočár. To bylo zničeno ve 40. letech poté, co Rada poté, co koupila silnici, souhlasila s utracením 1 500 liber na současném visutém mostě. Původní mýtný dům, Gowerův dům, byl také zbořen, ale zbytky jeho místa lze stále vidět.

ŽelezniceGower postavil silnici a most do Železniční stanice North Llanrwst poté, co byl zrušen plán na spuštění železniční trati po západní (Trefriwské) straně údolí. Linka byla povolena v roce 1860 a otevřena v roce 1863. Stanice byla původně známá jako „Llanrwst & Trefriw“ a po více než 100 let byla jedinou stanicí Llanrwst.

Pádlové parníkyDo roku 1939 nábřeží využívalo kolesové parníky který přivedl turisty z řeky Conwy, ve dne obrovsky otoky obyvatel vesnice. Pravidelná doprava pro cestující byla zahájena v roce 1847 společností St. George Steam Packet Company. St. Winifred byl první kolesový parník, připojený k c. 1880 St. George, než byl o deset let později nahrazen New St. George (později změnila svůj název na Prince George). Kolem roku 1900 Queen of the Conway přijel, následován v roce 1903 Trefriw Belle, šnekový parník, a v roce 1907 King George, další vodák. The jubileum, druhý parní stroj poháněný motorem, dorazil následující rok z práce na Mawddach ústí. Celkově tedy na začátku 20. století projelo cestu asi půl tuctu parníků a přepravilo celkem přes 1 000 cestujících. Jízdné bylo 1/6 (7½p) jednoduché nebo 2/6 zpáteční (12½p). Cesta z Conwy trvala 90 minut a cestující dostali ve vesnici stejný čas, než se vydali na zpáteční cestu.

Parníky byly položeny dovnitř druhá světová válka, a to znamenalo konec plavby, kromě krátkých pár sezón v padesátých letech, kdy byly použity motorové čluny - při návratu 5 / - (25p). Parníky byly na břehu před mosty Conway a nakonec sešrotovány. Jejich průchod proti řece si vyžádal pravidelné bagrování, které již nepokračovalo.

Pohádkové vodopády

Stará pohlednice ukazující Pohádkové vodopády (1903)

Fairy Falls, vodopád na řece Crafnant, byl oblíbeným navštěvujícím místem. Po proudu od hlavních vodopádů je řada dalších, menších pádů, které staré pohlednice nazývají také „Pohádkové vodopády“. Podél této spodní části řeky voda jednou otočila několik vodní kola který poháněl různé mlýny. Celá oblast této série pádů - od hlavních pádů přes menší pády po proudu - byla známá jako „Fairy Glen“ a byla celkově více prostá stromů a vegetace, než je tomu dnes. v Edwardian občas byla správná cesta podél řeky Crafnant a populární procházkou bylo jít od břehu řeky Crafnant, nahoru přes známou Pohádkovou glenu, a dále vedle řeky Crafnant nahoru k Llyn Crafnant.^[19]

RekreaceVesnice kdysi měla 9jamkové golfové hřiště, toto leželo na souši mezi Cowlyd Road a Crafnant Road, na svazích do kopce hřbitova. To bylo vyloženo v roce 1893 (zavedeno v roce 1897) na pozemcích ve vlastnictví lorda Ancastera (který vlastnil mnoho pozemků v této oblasti) Thomasem Duttonem (z hotelu Belle View), který přirozeně poskytoval slevy obyvatelům hotelů. Reklama z roku 1903 uvádí ceny 2 / - (10p) denně nebo 5 / - (25p) týdně. V roce 1894 Fred Collins, profesionální golfista z Llandudna, který se později rozhodl Prestatyn kurz golfu,^[20] zde poprvé veřejně vystoupil. Profesionály v klubu byli William Buckle (1897/8), Ben Owen (1901–1905) a P. McLeod (1905–1907). V roce 1914 byl tajemníkem klubu C. C. Morris z Rose Hill v Trefriw.^[21] Kurz nebyl nikdy opravdu úspěšný a po uzavření (do roku 1918) byla klubovna převedena na nábřeží. Pro více informací o golfovém klubu^[22]

Trefriw Recreation Ground bylo otevřeno v roce 1889 a časem se začalo chlubit kroket trávníky, tenisové kurty, bowlingovou dráhu a brouzdaliště (vyplněné po zaplavení). Trefriw každoročně hostil North Wales Croquet Championship a tenisový turnaj. Býval také každoroční karneval a ovčácké zkoušky (ve 20. letech).

20. století a dále

Trefriw při pohledu z Cobu

Ve 20. století měla být obec dále posílena stavbou železnice z Conwy (plány existují z roku 1908), trať procházející Rowen a Tal-y-bont. To bylo kolem doby růstu Dolgarrog jako centrum na výrobu elektřiny a North Wales Power & Traction Co. Ltd, společnost, která měla kontrolní podíly v mnoha regionech úzkorozchodné železnice v úmyslu je elektrifikovat.

PovodněPovodně byly vždy součástí historie Trefriw a nacházely se na okraji nivy Afon Conwy. V 20. století byly při různých příležitostech vybudovány a vylepšeny obrany, včetně částečného odklonu Afon Crafnant, který sám nese hodně vody ze spádové oblasti Crafnant.

Společnost Trefriw poskytla národní zprávy, když v únoru 2004, po období déšť v povodích horského toku řeky Conwy a jejích přítoků, byla vesnice po tři dny z velké části odříznuta povodněmi a některé nemovitosti na dolní hlavní ulici byly zaplavena třemi stopami vody.^[23][24] Následujícího ledna došlo k opakování, kdy byly části Cob opět porušeny.^[25] Tato druhá příležitost nedokázala přinést národní zprávy kvůli současným záplavám v jiných částech Británie, zejména v Carlisle.

Agentura pro životní prostředí nyní dokončila práce na novém klasu, který nyní prochází karavanem Glyn Farm a rekreačním areálem. Oba pozemky prošly výraznými změnami, aby se do nich vešel nový klas. Tato práce byla provedena poté, co agentura pro životní prostředí uspořádala podrobné mapování údolí s cílem posunout klas dále dozadu, aby poskytl širší „kanál“.

The Agentura pro životní prostředí nyní neustále sleduje hladinu vody v řece Conwy s cílem varovat před povodněmi. V Betws-y-Coed (Cwmlanerch) jsou měřicí stanice,^[26] Llanrwst ^[27] a Trefriw.^[28]

V důsledku povodní bylo Trefriw jedním z navštívených míst Princ Charles v červenci 2004 jako součást jeho každoročního letního turné po Walesu.^[29]

Moderní turistická destinace

Trefriw High Street dnes

Trefriwovo rozkvět jako turistická destinace možná prošly, ale stále přitahuje návštěvníky. Autem je to jen 10 minut jízdy Betws-y-Coed a do 30 minut se řidiči mohou dostat buď na pobřeží, nebo do hor. Vesnice je zasazena do krajiny kopců, lesů a jezer; má dvě hospody a hotel a je tu další B & B ubytování na místě. Mnoho návštěvníků se chodí procházet po okolí a Llyn Geirionydd a Llyn Crafnant lze snadno dosáhnout pěšky. Ten druhý je velmi populární a mnozí by souhlasili, že „(pohled podél Llyn Crafnant) je jedním z nejúžasnějších pohledů ve všech Snowdonii“. (Průvodce lesním parkem, 2002). V okolí je řada turistických stezek (viz níže uvedený odkaz „Trefriw Trails“) ale mnoho zde také začíná na delší procházky do Gwydirský les, nebo Carneddau hory, druhé přes Llyn Cowlyd který, i když méně scénický než Crafnant a Geirionydd, má svou vlastní divokou přitažlivost.

Mnoho návštěvníků přichází do vesnice navštívit Trefriw Woolen Mills. Lázně Trefriw Wells, dříve lákadlo pro návštěvníky, byly pro veřejnost uzavřeny v roce 2011 za účelem zvýšení produkce vody pro lázně.^[18]

Trefriw Wells Spa

Nedaleko, na cestě do sousedního města Llanrwst lži Hrad Gwydir, který je nastaven v rámci a Stupeň I. uvedeny, 10 akrů (40 000 m²) zahrada. Postavený rodinou Wynn c. 1500 (viz John Wynn, 1. Baronet ), Gwydir je příkladem tudorovského dvorního domu, který obsahuje znovu použitý středověký materiál z rozpuštěného opatství Maenan. Další dodatky pocházejí z c. 1600 a c. 1826. Důležitá obložená jídelna ze 40. let 20. století byla nyní obnovena po její repatriaci z New Yorku Metropolitní muzeum.^[30]

Mnoho cyklistů přijíždí do oblasti jezdit po „Marin Trail“, soutěžní standardní trase Gwydirský les.^[31]

The Moel Maelogan větrná farma, uvedena do provozu v roce 2003 a umístěná na vrcholu hřebene na druhé straně údolí, je viditelná v různé míře z vesnice.

Správa věcí veřejných

An volební okrsek se stejným názvem existuje. Toto oddělení se táhne na sever a celková populace odebraná při sčítání lidu v roce 2011 byla 1229.^[32]

Budovy za zmínku

Církve

Kostel Panny Marie

Kostel Panny Marie

Žádný z původních kostelů, které postavil Llywelyn ve 13. století, nezůstal, kromě části zdi jižní lodi, která byla důsledkem těžké přestavby v 15. a 16. století a znovu v 19. století. V kostele zůstává oltář ze 17. století, ačkoli použitý je větší viktoriánský příklad. Vyřezávaná šestihranná kazatelna pochází z roku 1633 a kostel má Bibli „kalhotek“ z roku 1589 (další výraz pro Ženevská Bible z roku 1560). K dispozici je také stříbrný kalich s nápisem „Cupre of Trefriw, 1701“ a registry pocházejí z roku 1594.

První samostatná kapleCwmanog je statek ze 17. století, který se jako domov Jane Thomasové stal prvním místem setkávání místních nekonformistů. Poté postavili kapli, zřejmě vyrobenou tak, aby vypadala jako normální dům, aby se vyhnula přestupku vůči nezávislým. Současná budova byla postavena v roce 1862, ale jako místo uctívání byla v roce 1881 nahrazena kaplí Ebenezer. Budova se poté stala místem konání koncertů, představení a přednášek a je dnešní Village Hall.

Ebenezerova kapleEbenezerova kaple (ve spodní části Crafnant Road) byla navržena architektem v Liverpoolu a postavena v roce 1881 Williamem Evansem z Betws-y-Coed za cenu 1 646 liber. V listopadu 2016 byla kaple prodána v dražbě a dražitel ji popsal jako zralou k přeměně na obydlí.^[33]

Kaple PenielStará kaple Peniel (na School Bank Road) byla postavena ve viktoriánských dobách, ale byla uzavřena v srpnu 1910, kdy byla pro její sbor příliš malá. Nová kaple Peniel pojala 550 lidí s připojenou školní učebnou, do které se vejde 225 dalších. Byl navržen společností z Shrewsbury, a poněkud připomíná pozdně gotický styl. Jeho orgán byl poháněn vodou.

katolický kostelPůvodní katolický kostel byl nahrazen moderním katolickým kostelem na téměř stejném místě na Top Road. Toto je nyní soukromá rezidence.

Hospody a hotely

Yr Hen Long / Stará loď, jedna z Trefriwových hospod

The Princes Arms Hotel začal život jako Hotel Belle Vue, který byl postaven kolem roku 1846. Provozován v počátcích Jamesem Longem, v jeho rozkvětu provozován rodinou Dutton (ve spojení s Castle Hotel, Conwy). V éře parníků byl obchod velmi svižný a mnoho cestujících volalo po jídle, kde často hrál slepý harfista David Francis. V roce 1968 se hotel stal Prince's Hotela odtud Prince's Arms HotelV roce 1930 byly otevřeny pokoje Belle View Spa, aby si turisté mohli vyzkoušet lázeňské vody v samotné vesnici, přičemž lázně byly míli na sever.

Stará loď hostinec (Yr Hen Long) připomíná obchodní historii vesnice.

Pohádkové vodopády veřejný dům byl původně pojmenován Geirionnydd Vaulty, stává se Hotel Geirionnydd na přelomu 20. století. Stavba přilehlé chaty ve stylu motelu značně zvýšila ubytování. Hospodu údajně pronásledují dva duchové, John Lucas a Lucy, kteří byli viděni současným pronajímatelem.^[34]

Vesnice kdysi měla jiné veřejné domy -The Union Inn—Spuštěna Catherine Owen. To bylo naproti současné poště a lze jej odlišit prázdným „oknem“ v přední části budovy, které kdysi neslo název hospody, který odkazoval na Llanrwst Union, svazek farností vytvořených pod Zákon o změně zákona z roku 1834. Dnes se nemovitost jmenuje Maesteg.

The Kotva byl umístěn na hlavní ulici, poblíž vesnické školy.

Jiné pozoruhodné budovy a umístění

Nejstarší existující dům v Trefriw je považován za venkovský dům Hafod, který byl potvrzen jako z Středověký původ Neil Johnstone, archeolog zaměstnaný v Menter Môn.^[35] Byl postaven jako halový dům, s sluneční a věž, která následovala vzor používaný na hradech 13. století Princové z Gwyneddu. Vzhledem k četným změnám provedeným v průběhu času se nejstarší dochované trámy objevují dodnes z doby, kdy byla v hale přidána další dvě patra. Třípodlažní konstrukce nemá ve waleských venkovských domech v té době obdoby, ale v některých je vzorem Cisterciácký statky. Cisterciánští mniši v Maenanu měli v této oblasti rozsáhlé pozemky. Sousední chata, Tan-y-Celyn (Pod Holly)Zdá se, že byla postavena jako vrátnice, v době rozpuštění klášterů. Další nejstarší dům ve vesnici je pokládaný za Gwyndy Cottage, jehož části sahají až do 16. století.

„Tan yr Yw“ (Pod tisy) byl domovem Dafydda Jonese, básníka a tiskaře z 18. století (Viz „Slavní obyvatelé“). Uvedené tisy jsou ty na hřbitově naproti a dům je nyní II památkově chráněná budova.

Tyddyn Wilym byl domovem barda Gwilyma Cowlyda, narozeného v roce 1828. Gwilym věřil, že dům byl také bývalým rodištěm Dr. Thomase Wiliemse, který údajně hrál roli při zmaření spiknutí střelného prachu. (Viz „Slavní obyvatelé“).

„Plas Cae Coch“ „(Red Field Hall)“ pochází z poloviny 18. století. V roce 1841 to byl domov Roberta a Elizabeth Hill. Rodina Hill byla provozovateli dolu Cae Coch Sulpher. Důl se nachází v Gwydyrském lese v zadní části pozemku. Materiál z dolu byl dopraven z nedalekého přístaviště na řece Conwy do závodů Thompson and Hill Chemical v Liverpoolu (viz „Historie 1.4“). Na Plas Cae Coch a rodinu Hill se odkazuje ve svazku 7 The Mines of The Gwydir Forest od John Bennett a Robert W. Vernon (Gwydir Mines Publications, 1997).^[36]

Ve své knize Hanes Trefriw (1879), Morris Jones píše krátké kapitoly o následujících vlastnostech, které považuje za důležité, ať už historické, nebo prostřednictvím spojení s jejich obyvateli -(y) Tŷ Newydd, (y) Pandy, (y) Tŷ Isaf, Tan yr Yw, Bryn Pyll, (y) Tŷ Uchaf, Gwiga (jediná došková vlastnost), (y) Pandy Uchaf, Bron Derw a Crafnantův dům.

Vesnická škola byla postavena v roce 1842 lordem Willoughby d'Eresby, který vlastnil pozemky a doly v okolí Gwydirský les.

Glanrafon obchody byly postaveny na konci 19. století a nahradily některé bývalé chaty. Horní patra kdysi fungovala jako soukromý hotel a penzion Glanrafon.

Parkoviště naproti mlýnům na vlnu spolu s rekreačním areálem dostalo jako dárek vesničanům. Toto parkoviště se jmenuje „Singrug“, odvozeno od „Eisingrug“ (eisin + crug což znamená hromadu / hromadu slupek). Tento název není ve Walesu zdaleka jedinečný a odkazuje na to kvílení zde musely být provedeny najednou.

Seznam budov

Následující budovy v Trefriw a okolí jsou na seznamu památkově chráněných budov:^[37]

Seznam starověkých památek

Následující místní funkce jsou dále uvedeny podle Cadw jako starověké památky:

Obchody a obchod

Trefriw má dnes jen dva Pošta / obchod se smíšeným zbožím a Maralyn řezníci / obchodníci s potravinami, také vlněný mlýn, který má prodejnu zboží vyrobeného na místě a kavárnu. Trefriw má nyní kadeřnictví Angies a kavárnu Mary Bellas. V době svého největšího rozkvětu, kdy denně přišlo asi 1 000 návštěvníků, jich bylo přirozeně mnohem více. Ty byly prakticky všechny umístěny na hlavní ulici a dnes je jasně vidět, že řada nemovitostí byla bývalými obchody.

Trefriwův nejznámější obchod byl možná ten, který provozoval Richard Thomas Ellis. Toto emporium, umístěné na současné poště, prodávalo téměř vše, včetně sudých dynamit. Ellis také uspořádal pohřby. Inzerát z roku 1889 inzeroval „Skvělý sortiment užitečných dárků pro návštěvníky“.

Mezi další obchody, které již dávno zmizely, patří: pošta (u Chandlerova dvora), obchod s obuví (v současnosti řeznictví), dvě řeznictví (jedna v Bryn Neuadd, který byl také řemeslným obchodem, druhý naproti mlýnu), obchodem s cyklisty (dolní hlavní ulice), bankou (střední obchod v průvodu Glanrafon), cukrárnou / pekaři (naproti současné poště), ševci a cukrárna (kde je nyní mlýn na vlnu), obchod se sladkostmi (naproti škole), obchod s řemeslnými výrobky (naproti Fairy Falls), chemik, taxi / garáž (později loděnice Chandlers), Neuadd kavárna (vedle vesnické haly), obchod s hranolky (poblíž Stará loď hospoda) a potraviny (za současnou poštou).

Dříve tam byla velká jatka za veřejnými toaletami.

Počátky a počet obyvatel

Název „Trefriw“ se různě přisuzuje „tref“ + „rhiw“ (farma / usedlost + kopec) nebo „tref“ + „briw“ (rána, tj. Odkaz na léčivé vody lázní). Vzhledem k povaze velština souhlásková mutace, oba jsou proveditelné -Tref + riw (měkká mutace rhiw, jako druhá část složeného slova) nebo Tre '+ friw (mutace briw).

Informační tabule ve vesnici volí význam odvozený od léčivých vod. D. Geraint Lewis, který se hodně zabýval místními jmény, však dospěl k závěru, že význam je „usedlost na kopci“.^[44]

Je také uvedeno následující vysvětlení:^[45]

„Trefriw znamená město na svahu nebo na úbočí kopce a znamená Tref y Riw, ne tref y Rhiw, který by se podvolil Treffriw, protože v Gwyneddu existuje tendence provést mutaci po určitém článku v souladu s obecným pravidlem a říci y zákon„ruka“ a y syrové„rýč“ místo toho, co by bylo v knihách -y llaw a y rhaw."

Slovo „tref“ historicky znamenalo „farma / usedlost“. Dnes to znamená „město“. Definice slova „město“ se v průběhu staletí měnila. Trefriw byl v době svého největšího rozkvětu nepochybně městem. Dnes by se to dalo popsat jako velká vesnice.

V průběhu staletí se pravopis jména Trefriw dočkal mnoha verzí. Jak již bylo uvedeno výše, Hanes Trefriw zaznamenává, že Llywelyn pojmenoval novou farnost „Tref Rhiw Las“. Dokument 1254AD odkazuje na místo jako Treffruu.^[46] a řada dokumentů ze 16. století Treverewe, Treffrewe, Treverow a Treffrew (stejně jako Trefriw), s Trefriew na dokumentu z roku 1795.^[47]

Do roku 1801 měla vesnice podle „Topografického slovníku nadvlády z Walesu“ (1811) 301 obyvatel. Do roku 1851 se počet obyvatel zvýšil na 428. 1991 sčítání lidu records a population of 1,286, 54.9% of whom could speak Welsh. The 2001 Census records an increased population as 1,338, there being some 565 residences within the Ward, and reports that exactly half of the population is Welsh speaking.

Slavní obyvatelé

• Thomas Wiliems (1545 or 1546–1620?). Referred to above in connection with the Gunpowder Plot.
• Evan Evans ("Ieuan Glan Geirionydd") was born in Trefriw in 1795, the son of a former shipwright. He was of Nonconformist parentage, and his parents are credited with founding the Kalvinistický metodista pohyb v oblasti. He started life as a schoolmaster, but attracted attention by his successes in poetry at various Eisteddfodau, his early imagination being charmed by the picturesque surroundings of his home area. He subsequently decided to move into the church, and was ordained in 1826. He was a hymn writer, but suffered from bad health—possibly a reason why his hymns, most in the form of prayers, are considered rather sad and deep. He held successively the curacies of Christleton a Ince v Cheshire. Ill-health compelled him to leave Ince, and he spent some time in retirement among his beloved hills in Trefriw. When he had partially recovered, he was appointed to the curacy of Rhyl. He died on 21 January 1855, and is buried in the village cemetery. His poetical works were published under the title of Geirionydd.
• Dafydd Jones (1703–85) was a poet who wrote most of his works between 1750 and 1780. He lived at Tan yr yw in the village, as referred to above, and sometimes wrote under the name of Dewi Fardd. He progressed from publishing his own work to setting up on his own as a printer—some say that this was the first printing press in Wales. Some sources refer to Dafydd Jones as the Anglicised form "David Jones". The very first Welsh language publication of a purely political nature was a translation by him of a pamphlet on the American dispute.
• Gwilym Cowlyd, a native of Trefriw, was one of the most colourful figures in Welsh culture, and one who was very fond of the Cerdd Dant Festival. William John Roberts (1828–1904) was his real name, and the one he used in his day job as a printer and bookseller. However, he had a bee in his bonnet when it came to the National Eisteddfod and he would assume the bardic name of Gwilym Cowlyd when levelling severe criticism at the Gorsedd for being too Anglicised. Eventually, in 1865, he founded a separate festival to rival the big National Eisteddfod. He called it Arwest Glan Geirionydd ("Music Festival on the Banks of the Lake Geirionydd"), and the meeting point was the Taliesin Memorial which now overlooks the lake.

Pohlednice z Mary Owen, taken in the year she died. It reads "The Oldest Subject in Great Britain, Mary Owen, born at Trefriw in 1803, is 108 years old."

• Mary Owen was born in Trefriw in 1803, and lived to the age of 108. She moved away to live at Fron Olew, Mynydd Llwydiarth, Pentraeth, s výhledem Red Wharf Bay na Anglesey. By May 1911 she broke the record to become the oldest person to live in Wales, indeed in Britain. She died in 1911 and was buried in the graveyard at Pentraeth.
• V roce 1831 James Hughes se narodil ve vesnici. Proficient on the harp, violin and flute, he became a harp-maker of renown. He died in Manchester in 1878 and is buried in the village churchyard.
• T. R. Williams y Ffatri was famous throughout the land as a festival conductor. He composed tunes and anthems, and four of them are in the Independent Hymnbook. He was organist in the Ebenezer Church and a deacon for 15 years. He died in 1922 and there is a stained-glass window there to commemorate him.
• William Jones, poet, was born in Trefriw in 1896. He studied at the University College of North Wales and became a Kongregační minister before changing denomination and joining the Calvinistic Methodists. Žil a pracoval Tremadog. He published two collections of poetry, Adar Rhiannon a Cherddi Eraill v roce 1947 a Sonedau a Thelynegion in 1950. As a poet and a person, he has been compared to R. Williams-Parry, who was a great friend of his. Zemřel v roce 1961.
• Dafydd Parri, author of the Welsh children's series Cyfres y Llewod, zde žil. His children, who include Eisteddfod-winning poet Myrddin ap Dafydd and broadcaster/journalist Iolo ap Dafydd also lived in the village.
• Kate Roberts, the author, was first cousin to Hugh Griffith Roberts, who came from Trefriw.
• Richard Owen Roberts, otec Gwilym Roberts the story-teller, was born in Llanrhychwyn.^[48]
• Dylan Cernyw, Welsh harpist and three-time Eisteddfod winner (1989, 1991 & 1994), was a former tenant of the Pohádkové vodopády hospoda.^[49]
• Although not a resident, Alfred Bestall, author and illustrator of the Rupertův medvěd stories, holidayed in Trefriw in 1912 and 1913. It was at this time that he first visited Beddgelert, where he subsequently bought a house, and which provided much of the inspiration for his illustrations.
• Allan Barham was a radio and television reporter for BBC Wales and the BBC World Service for 32 years. He lived at Winfield from 1958 to 1997 and for 10 years was chairman of the Trefriw and Llanrhychwyn community council. Perhaps best known among his books was Tales Of The Old Waterloo, which was serialised by the BBC.^[50]

Healthiest place in Wales?

Ve své knize Hanes Trefriw (1879), Morris Jones writes (translated from the Welsh):

Regarding the village itself, its position is such that germs cannot live in it—every part of it is on a self-purifying slope—its pure and balmy air, and its beautiful aspect, it receives the healthiest greetings of the morning sun, so that it fully justifies its title—the healthiest place in Wales.

Further credence was given to this belief when it became known that Mary Owen, Britain's oldest woman (see above), was born in Trefriw.

Víly

Trefriw's links with fairies are noted in the name of the main waterfalls in the village—The Pohádkové vodopády, which is also the name of one of the pubs (previously called The Geirionydd).

V roce 1880 Wirt Sikes vydal jeho knihu British Goblins—Welsh Folk-lore, Fairy Mythology, Legends and Traditions, from which comes the following passage:^[45]

In the course of the summer of 1882 I was a good deal in Wales, especially Carnarvonshire, and I made notes of a great many scraps of legends about the fairies, and other bits of folklore. I will now string some of them together as I found them. I began at Trefriw in Nant Conwy, where I came across an old man, born and bred there, called Morris Hughes. He appears to be about seventy years of age: he formerly worked as a slater, but now he lives at Llanrwst, and tries to earn a livelihood by angling. He told me that fairies came a long while ago to Cowlyd Farm, near Cowlyd Lake, with a baby to dress, and asked to be admitted into the house, saying that they would pay well for it. Their request was granted, and they used to leave money behind them. One day the servant girl accidentally found they had also left some stuff they were in the habit of using in washing their children. She examined it, and, one of her eyes happening to itch, she rubbed it with the finger that had touched the stuff; so when she went to Llanrwst Fair she saw the same fairy folks there stealing cakes from a standing, and asked them why they did that. They inquired with what eye she saw them: she put her hand to the eye, and one of the fairies quickly rubbed it, so that she never saw any more of them. They were also very fond of bringing their children to be dressed in the houses between Trefriw and Llanrwst; and on the flat land bordering on the Conwy they used to dance, frolic, and sing every moonlight night. Evan Thomas of Sgubor Gerrig used to have money from them. He has been dead, Morris Hughes said, over sixty years: he had on his land a sort of cowhouse where the fairies had shelter, and hence the pay.

V literatuře

In 1879 Morris Jones wrote Hanes Trefriw, fel y bu ac fel y mae, Disgrifiad Cryno o'r Ardal a'r Trigolion (A history of Trefriw, then and now, a short description of the area and its inhabitants). Published by W. J. Roberts, Heol Watling, Llanrwst. This book is in Welsh.

In 1993 Gomer Press published a short historical novel for children by Gweneth Lilly, entitled Treason at Trefriw. (see the reference above)

In fiction, Trefriw was the birthplace of Bratře Cadfaeli, the fictional detective in a series of murder mysteries by the late Edith Pargeterová writing under the name "Ellis Peters". His full name was Cadfael ap (son of) Meilyr ap Dafydd and he was born around 1080 to a villein (serf) family. The stories are set between about 1135 and about 1145, during the civil war between the forces of King Stephen and Empress Maud.

The house called "Y Wern" (at the foot of Llanrhychwyn hill) features in the Welsh novel Os Dianc Rhai (by Martin Davis, published by Y Lolfa, 2003). This story is set in the mid-1930s and the Second World War.

In the record books

The plaque celebrating Trefriw's success

In 2006 Trefriw won the award for North Wales Calor Village of the Year.

The World's Largest Garden Hedge Maze is currently at "Garden Art", near Dolgarrog. Covering over 2 acres (8,100 m²), this beats the current record previously held by the Marquis of Bath at Longleat. The maze was designed by Giovanni Angelo Jacovelli with assistance from respected Australian artist Bob Haberfield.^[51]

Trefriw is in the record books for a record bumerang throw. Englishman Andrew Furniss set the British MTA Unlimited record with 75.41 secs. in the Trefriw Festival (UK, August 2001).^[52][53]

Trefriw is the home of Roualeyn Nurseries, which specializes in fuchsias. The nurseries are habitual winners of awards at shows such as Chelsea Flower Show. Roualeyn was once the home of John Payne Davies, an artist and member of the Royal Cambrian Academy.

Crafnant Guesthouse was the winner of the "Best Wildlife Garden in Snowdonia" competition, 2004.

Citáty

Over the years, the following quotes have been made about Trefriw:

Trefriw is a large village, pleasantly situated under the tree-clad hills on the Western side of the Conwy River .... It is in the midst of romantic scenery and is a favourite resort of those requiring quiet quarters ....

— Ward Lock's Red Guide, 1975

The village itself .... is seen to greater advantage from the eastern side of the valley ... due chiefly to the graceful curve of the Crafnant Valley, which forms a charming background to the picture.

— Baddeley,"North Wales", 1950s

(Trefriw is a) genteel resort for discerning sybarites.

— a Victorian guidebook

Trefriw is a picturesque little village umbrageous with shade and intricate with sylvan labyrinth, an ideal retreat from the din and bustle of commercial avocation.

— Letter from a tourist to a local newspaper in 1907

Trefriw remains a resort for the discriminating, little altered from its Edwardian heyday.

— C. Draper, "Walks in the Conwy Valley", 2002

Trefriw is a charmingly situated Caernarvonshire village.

— Baddeley, "North Wales", 1950s

It is a pleasant village along the wooded foothills of the great range rising to the Carneddau.

— M. Fraser, "Gwynedd", 1978

Viz také

• Nant Conwy RFC - local rugby club
• Klondyke mlýn

Reference

Další čtení

• The Conwy Valley & the lands of history, by K. Mortimer Hart (published by Gwasg Carreg Gwalch, 1987)
• The Conwy Valley – Its Long History, by Michael Senior (published by Gwasg Carreg Gwalch, 1984)
• The Crossing of the Conwy, by Michael Senior (published by Gwasg Carreg Gwalch, 1991)
• Gwydir břidlicové lomy, od M.C. Williams & M.J.T. Lewis (published by Snowdonia National Park Study Centre, 1989)
• Hanes Trefriw, by Morris Jones (published by W.J. Roberts, 1879)
• Walks in the Conwy Valley, by Christopher Draper (published by Gwasg Carreg Gwalch, 2002)
• Sarn Helen, by J. Cantrell & A. Rylance (Cicerone Press, 1992)
• The Mines of The Gwydir Forest Parts 1 - 7, by John Bennett & Robert W. Vernon (published by Gwydir Mines Publications, 1989–97)
• Skalní dělo v Gwyneddu, by Griff R. Jones (2002)
• Národní místopisný seznam Velké Británie a Irska (1868)
• Topografický slovník Walesu by Samuel Lewis (1833)

externí odkazy

• Trefriw Visitor Information
• Vize Británie v čase
• Britské budovy uvedené na seznamu
• Genuki
• Zeměpis
• Úřad pro národní statistiku
• Trefriw Trails
• Trefriw Woolen Mills