Patnáct šeptaných modliteb - The Fifteen Whispered Prayers
Část série na islám Šíitský islám |
---|
Portál šíitského islámu |
Patnáct šeptaných modliteb (arabština: مُناجاتُ خَمْسَ عَشَرَةَ), také známý jako Patnáct Munajat, je sbírka patnácti modliteb přisuzovaných Ali ibn Husayn Zayn al-Abidin (Imám Sajjad), čtvrtý imám z Šíitští muslimové.[1] Imám Sajjad je také autorem knihy Al-Sahifa al-Sajjadiyya, další sbírka modliteb, a někteří vědci považují šeptané modlitby za doplňkovou součást druhé sbírky.[2]
Obsah
... Jednej ke mně s odpuštěním a milosrdenstvím, které jsi hoden! Nejednej ke mně s káráním a pomstou, které jsem hoden! Svou milostí, ó nejmilosrdnější z milosrdných![b]
... Můj Bože, kdo mohl ochutnat sladkost tvé lásky, pak chtěl místo Tebe jinou? Kdo se mohl stát důvěrným s Tvou blízkostí a potom usilovat o odstranění z Tebe?[C]Každý člověk po celý život prožívá různé pocity vůči Bohu. Patnáct šeptaných modliteb umožňuje člověku recitovat modlitbu, která je nejvíce v souladu s jeho současnou náladou a pocitem.[3][4][5] Modlitby začínají „pokáním“, protože pokání je prvním krokem ke skutečnému společenství s Bohem.[4]
- Zašeptaná modlitba kajícníků
- Zašeptaná modlitba stěžovatelů
- Whispered Prayer of the Fearful
- Zašeptaná modlitba naděje
- Whispered Prayer of the Desirous
- Zašeptaná modlitba vděčných
- Zašeptaná modlitba poslušného k Bohu
- Zašeptaná modlitba oddaných
- Zašeptaná modlitba milenců
- Zašeptaná modlitba zprostředkovatelů
- Zašeptaná modlitba naprosto chudých
- Zašeptaná modlitba osvícených
- Zašeptaná modlitba vědomých
- Zašeptaná modlitba žadatelů o azyl
- Zašeptaná modlitba asketů
Pozadí
V době imáma Ali ibn Husayn Zayn al-Abidin, islám byla charakterizována nevědomostí a korupcí.[6] Yazid a Marwan Ibn Hakam, kteří se prohlásili Amir al-Mu'minin, vůdci muslimů, ve skutečnosti překrucovali učení islámu. Žádný muslim se však neodvážil zpochybnit jejich vládu. Povstání imáma Husayn ibn Ali proti Yazidovi byl nemilosrdně rozdrcen. V krvavém setkání známém jako Bitva o Karbalu, byli zabiti všichni muži imáma Husajna kromě jeho malého syna Aliho, který byl během bitvy těžce nemocný.[7] V době, kdy byla všechna hnutí za svobodu rozdrcena a nikdo se necítil bezpečně promluvit, byla modlitba jediným prostředkem k prosazení skutečné podstaty islámu, aniž by vzbudila hněv kalifa.[6][7]
Analýza
Muhammad Jamaluddin al-Makki al-Amili, známý jako al-Shaheed al-Awwal (první mučedník), prý shromáždil a přidal patnáct modliteb k Al-Sahifa al-Sajjadiyya ve své knize Al-Lum'at al-Dimashqiyya (Damascene Glitter). Poté většina učenců, kteří psali o patnácti šeptaných modlitbách, je považovala za doplňkovou část Al-Sahifa al-Sajjadiyya, zatímco někteří další rozlišovali mezi 54 prosbami, které tvoří hlavní část Sahifa, a přidanou částí, která se skládá z patnácti šeptaných modliteb. Podle Chittick původní padesát čtyři prosby „ukazují nepopiratelnou svěžest a jednotu tématu a stylu, zatímco druhý… přidávají určitou uspořádanost a sebevědomé umění, které může naznačovat ruku editora.“[8] Tyto modlitby se nicméně dostaly do pozornosti Šíité podle Muhammad Baqir Majlisi který je vyprávěl z pověření některých společníků Imám Zany al-Abedin od imáma.[8][9]
Viz také
- Al-Sahifa al-Sajjadiyya
- Prosba Abu Hamza al-Thumali
- Nahj al-Balagha
- Al-Risalah al-Dhahabiah
- Al-Risalah al-Huquq
- Al-Sahifat al-Ridha
- Seznam šíitských knih
Poznámky
Reference
- ^ A b Sharif al-Qarashi, Baqir. Život imáma Zayna al-abidina (a.s.). Publikace Ansarian. n.d. tisk. 471–489.
- ^ Chirri, Mohamad Jawad (1986). „Al-Sahifat Al-Sajjadiyya“ (Přepracované vydání.). Muhammadi Trust Velké Británie a Severního Irska.
- ^ „Pohled na tři překlady a zaujatý pohled mehdi shojaee na modlitby ramadánu“ (v perštině). IBNA. Citováno 1. října 2014.
- ^ A b Mesbah-Yazdi, Mohammad-Taqi (1390). „Sajjadeha-e Soluk“ (v perštině). Institut pro vzdělávání a výzkum imáma Chomejního. Chybějící nebo prázdný
| url =
(Pomoc) - ^ Mesbah-Yazdi, Mohammad-Taqi (1390). „Nasim-e Rahmat-e Elahi (2)“. Marifat (v perštině) (4): 5.
- ^ A b Abu al-Faraj al-Isfahani (1418). Kitab al-Aghānī (v arabštině). Bejrút: Dar Ihya al-Turath al-Arabi. p. 343.
- ^ A b Hoseini-e Jalali, Mohammad-Reza (1382). Jehad al-Imam al-Sajjad (v perštině). Přeložil Musa Danesh. Iran, Mashhad: Razavi, Printing & Publishing Institute. 214–217.
- ^ A b Imám Ali ubnal Husain (2009). Al-Saheefah Al-Sajjadiyyah Al-Kaamelah. Přeloženo s úvodem a anotací Williana C. Chitticka S předmluvou S. H. M. Jafri. Qum, Íránská islámská republika: Ansariyan Publications. str. 11–12.
- ^ Majlesi, Muhammad Baqir. Behar al-Anwar (v arabštině) (druhé vydání). Beirut. p. 142.