Raymond Schwartz - Raymond Schwartz

Raymond Schwartz

Raymond Schwartz (8. dubna 1894 - 14. května 1973), byl francouzský bankéř a esperanto autor, který v esperantu napsal mnoho básní a románů, i scénky, pro které režíroval pařížský esperanto kabarety.

Životopis

Schwartz se narodil ve frankofonní rodině v roce Metz, město v Alsasko-Lotrinsko (Němec: Elsass-Lothringen) že z 1871 do 1918 byl součástí Německo. Dostal dobré vzdělání v Metz a mluvil nejen francouzština a Němec často ale také latinský a řecký.

Velmi brzy se stal Esperantista a snil o lepší budoucnosti šířením esperanta. první světová válka, když byl odveden do německé armády a musel bojovat na Východní fronta, byla katastrofa pro něj jako pacifista a pro Pohyb esperanta obecně. Po válce v něm nezůstal Metz, nyní opět francouzské město, ale přestěhoval se do Paříže, kde pracoval až do svého odchodu do důchodu ve velké bankovní společnosti.

Esperanto spisy

Mezi válkami publikoval v různých periodikách, zejména v Literatura Mondo („Literární svět“) a napsal dva svazky poezie. Jeho poetická díla Verdkata testamento ("Vůle zelené kočky") (1926) a Stranga butiko („Podivný butik“)[1] (1931) jsou nápadité a vtipné fantazie zahrnující slovní hry, charakteristiky také nalezené v Prozo ridetanta (1928) („Úsměvová próza“).

Jeho krátký román Anni kaj Montmartre („Annie a Montmartre“, 1930) líčí dobrodružství mladé naivní německé ženy v Paříži; odchyluje se od konvencí původní esperantské literatury, zejména kvůli jejímu stylu psaní.

V letech 1933 až 1935 vydával měsíční satirický časopis La Pirato („Pirát“), což z něj udělalo jakési enfant hrozné z Pohyb esperanta, pro kterého neexistovala žádná tajemství a pro kterého bylo všechno příležitostí pro humor.

Jeho mistrovské dílo, publikované po druhá světová válka, je Kiel akvo de l 'rivero („Jako voda z řeky“), považovaný za jeho nejvýznamnější a nejdojemnější knihu. Jedná se o částečně autobiografický román mladého Francouze z francouzsko-německé hranice, který přijde do Berlína po maturitě, ale musí uprchnout před vypuknutím války v roce 1914. Během okupace Francie nacistickým Německem připojuje se k Francouzský odpor. Po válce se ještě jednou setká v Paříži se ženou, kterou jako mladý muž miloval v Berlíně. Tento klasický román o rodině rozervané dvěma světovými válkami je vážný i zábavný.

Spolupracoval na Sennacieca Revuo, výroční kulturní revue vydaná Sennacieca Asocio Tutmonda (World Non-National Association), která píše sloupek s názvem „Laŭ mia ridpunkto“. Jméno bylo a portmanteau slovo vytvořen z vidpunkto, (Esperanto pro "hledisko") a ridi ("smát se"). Samotný sloupec byl napsán vtipným stylem, který zahrnoval kalemburoj (hříčky ) a antistrofoj (spoonerismy ).

Kabaret

Vážný a kompetentní ve své profesi, ukázal úplně jinou tvář v esperantských kabaretech, kde vytvořil mnoho parodií a vytvořil pro esperantisty charakter veselého opilce. Od roku 1881 tam byl Paříž slavný kabaret známý jako Le Chat Noir ("Černá kočka"). Na Montmartre na okraji Paříže založil v prosinci 1920 esperantský kabaret s názvem La Verda Kato („Zelená kočka“),[2] kterou režíroval v letech 1920 až 1926 a také La Bolanta Kaldrono („Kotel na vaření“), který probíhal v letech 1936 až 1939. V roce 1949 byl spoluzakladatelem společnosti Tri Koboldoj („Tři skřeti“), která existovala až do roku 1956. Jeho parodie a knihy byly zábavné, duchovní a někdy nemorální. „Pokud se lidé nemohou smát sami sobě, nevyrostli,“ znělo jeho oblíbené rčení.

Bibliografie

Vlajka esperanta
esperanto

Literární práce

  • Verdkata testamento (1926 básnická sbírka, dotisk 1930, 1974, 1992) S doslovem Reinharda Haupenthala, Iltis-Eld., Saarbrücken: 1992, 121 s.ISBN  978-3-927613-20-1
  • Prozo ridetanta (1928 próz) Esperantista Centra Librejo, Paříž, 1928. 126 stran
  • Anni kaj Montmartre (Román z roku 1930, ilustrovaný Raymondem Lavalem, dotisk 1974) Solsona, Paříž: 1930; 1974 dotisk Dansk Esperanto-Forlag, Aabyhoj. ISBN  978-87-85020-75-8
  • La stranga butiko (Básnická sbírka 1931), ilustrovaný Raymondem Lavalem, Solsona: Paris, 1930., 124 s.
  • La ĝoja podio (Básnická sbírka 1949) Esperantista Centra Librejo, Paříž. 271 stran
  • Kia honto (1950 originálních příběhů) Řezno, 50 stran
  • Kiel akvo de l ‘rivero (1963, dotisk 1987, 1991) Edistudio, Pisa. 487 stranISBN  978-88-7036-048-6
  • „La ĝendarmo deĵoras“ a „Bapto de l’ sonorilo en Mulmont “v 33 rakontoj (antologie esperanta), Régulo, La Laguna: 1964, 328 s. (sv. XVII v Bel-literatura eldon-serio.)
  • Kun siaspeca spico (Antologie humoristické eseje z roku 1971) Zahrnuje všechny sloupce „Laŭ mia ridpunkto“, 215 stran.
  • Vole ... Novele: aŭ kvindek jaroj da noveloj, 1920 - 1970 (1971 novel, dotisk 1987) TK: Kodaň, 1971, 192 s.ISBN  978-87-87089-01-2; dotisk 1987 Iltis-Eld., Saarbrücken
  • "Bapto de l 'sonorilo en Mulmont" (od La ĝoja podio), „La pipo de Prosper“ a „La ĝendarmo deĵoras“ ve městě Trezoro: la Esperanta novelarto 1887-1986, Reto Rossetti a Henri Vatré, eds., Hungara Esperanto-Asocio, Budapešť: 1989. ISBN  978-963-571-105-5
  • „La armoendarmo deĵoras“ v Vivo kaj morto de Wiederboren Sezonoj: Jekaterinburg, 1998, 80 s.

Články

  • Ne kiel Meier: Invito al revizio de niaj konceptoj pri la konjugacio en Esperanto, Unuiĝo Franca por Esperanto, Paříž, 1930, 47 stran, dotisk 1964.
  • Předmluva Raymonda Schwartze ve hře Cezaro Rossetti Kredu min, sinjorino, Heroldo de Esperanto, Scheveningen, 1950, 260 stran, dotisk 1974, 1990
  • „Sen mistiko kontraŭ mistifiko“ v Esperanto La Zamenhofa, Hendrik A. de Hoog, ed., Régulo: La Laguna (1961), 329 s.
  • „Kompleta inventaro de la pasivaj participoj -ata kaj -ita kunligitaj kun la formo de la verbo esti en la verko La rabistojPaříž: 1968, 10 stran, dotisk 1995
  • „Lirica e praticità; Liriko kaj praktiko; Le diversity età dell 'uomo; La diversaj aĝoj de l' homo" in El la nova ĝardeno (Dal nuovo giardino), Dante Bertolini, ed., Pedrazzini: Locarno, 1979, 100 s.
  • „Esperantisto, ekesto kaj malapero“ a „Esperanta eliksiro“ Nova Esperanta krestomatioWilliam Auld, ed., Universala Esperanto-Asocio: Rotterdam: 1991, 509 s., ISBN  978-92-9017-043-3. Název seriálu: Jubilea kolekto Jarcento de Esperanto

Hudební texty

  • Paris toujours Paříž (Parizo ĉiam Parizo). Francouzské texty od L. Bergen le Play, tr. do esperanta Raymond Schwartz; hudbu složil J. M. Hamonic. Omnium, Paříž: 1930.
  • Ĉiu ĉiu. Francouzské texty od André Horneze, tr. do esperanta Raymond Schwartz; hudbu složil Nicanor Molinare. Vyd. Musicales Imperia, Paříž, 1948.
  • Koro estas eta nástroj sekreteta. Raymond Schwartz, tr. Esperanto texty do polštiny a zařídil Zbigniew Sochacki. Hudbu složil Oktawian Kalmanowicz. Pola Esperanto Asocio, Lublin, 1960.

Literární uznání a kritika

  • Marie-Thérèse Lloancy, Esperanto et jeu de mots dans l’oeuvre de Raymond Schwartz, disertační práce pro Université René Descartes, Paříž, 1985
  • Marie-Thérèse Lloancy, „Les jeux de mots de Raymond Schwartz dans trois ouvrages en Espéranto publiés par Stafeto - La Zamenhofa esperanto, Kiel akvo de l ‘rivero et Kun siaspeca spico" v Serta gratulatoria in honorem Juan Régulo. Universidad de La Laguna, Salamanca, 3266 stran, 1986 ISBN  978-84-600-4290-7
  • Jean Thierry, "Raymond Schwartz (1894-1973) la vortĵonglisto" v La stato kaj estonteco de la internacia lingvo esperanto (Sborník prvního sympozia Akademie esperanta (Praha, 1994). Petr Chrdle, ed., LinkKava-Pech: Praha, 1995, 190 s. ISBN  978-80-85853-08-7
  • Paul P. Gubbins, „Majstra muzikado: Berlino en romanoj de Varankin kaj Schwartz“ v Lingva arto. Vilmos Benczik, ed., Universala Esperanto-Asocio, Rotterdam: 1999, 217 s. ISBN  978-92-9017-064-8

Životopisné práce

  • Roger Bernard, Raymond Schwartz: lia vivo kaj verkaro. Kultura Centro Esperantista, La Chaux-de-Fonds: 1977.

Reference

  1. ^ Stranga Butiko Archivováno 30. Srpna 2006 v Wayback Machine
  2. ^ Daniel Luez, „Memore pri Raymond Schwartz“, v Fonto, Č. 119, květen 1993 Archivováno 23. října 2012, v Wayback Machine

externí odkazy