Maríu sága - Maríu saga

Maríu sága je Stará norština-islandština biografie Panna Maria. Vzhledem k širokému spektru zdrojů použitých jeho překladačem a způsobu, jakým byl teologický komentář proložen biografií, je práce považována za „jedinečnou v rámci kontinentální středověké tradice o životě Marie“.[1]

Nejstarší rukopisy díla jsou z druhé poloviny třináctého století.[2][3] Sága je anonymní, ale byla přičítána Kygri-Björn Hjaltason. Toto je informováno odkazem v Arngrímr Brandsson verze Guðmundar sága biskupové že klerik Kygri-Björn napsal a Maríu sága.[4] I když to neznamená, že byl autorem přežívající ságy, při neexistenci jakéhokoli jiného středověkého života Marie je Kygri-Björn nejpravděpodobnějším kandidátem na vytvoření ságy.[1]

Text je neobvyklý tím, že kombinuje biografii s teologickým komentářem.[1] Život Marie je založen na Evangelium Pseudo-Matouše (Liber de ortu beatae Mariae et infantia salvatoris) a odvozená práce de nativitate Mariae.[1] Používá také kanonické evangelia z Matouši a Luke, Trinubium Annae (i když pouze na skladě. Perg. 4 až 11) a knihy 16 a 17 z Flavius ​​Josephus ' Antiquitates Judaicae.[1] Kromě toho text využívá autory Starého a Nového zákona a Jerome, Řehoře Velikého, Svatý Augustin a John Chrysostom.[1] Mnoho z jeho zdrojů musí být ještě identifikováno.[1]

Maríu sága byl upraven v devatenáctém století autorem Carl Richard Unger. Jeho dvoudílné vydání obsahuje kromě verzí samotné ságy řadu příběhů o zázrakech připisovaných Marii. Tradice rukopisu zahrnuje texty samotné ságy, texty zázraků bez ságy a texty se zázraky i ságou.[2]

Bibliografie

Komplexní bibliografii lze nalézt ve Wolf's The Legends of Saints in Old Norse-Islandic Prose.[5]

Rukopisy

Text Maríu sága přežije ve dvaceti rukopisech.[3] Kompletní kopie textu jsou níže vyznačeny tučně.[2]

  • AM 232 fol.
  • AM 233a fol.
  • AM 234 fol.
  • AM 235 fol.
  • AM 240 fol. Já
  • AM 240 fol. II
  • AM 240 fol. IX
  • AM 240 fol. X
  • AM 240 fol. XI
  • AM 240 fol. XIII
  • AM 240 fol. XIV
  • AM 633 4to
  • AM 634 4to
  • AM 635 4to
  • AM 656 4to I
  • NRA 78
  • NRA 79
  • Skladem. Perg. 4 až č. 1
  • Skladem. Perg. 4 až č. 11
  • Skladem. Perg. 8vo č. 5

Edice

  • Ásdís Egilsdóttir; Gunnar Harðarson; Svanhildur Óskarsdóttir, eds. (1996). Maríukver: Sögur og kvæði af heilagri guðsmóður frá fyrri tíð. Reykjavík: Ahoj Iíslenzka bókmenntafélag. s. 3–66. ISBN  9789979804802. (Moderní islandské vydání)
  • Heizmann, Wilhelm (1993). Das altisländische Marienleben. Svazek 1: Historisch-philologische Studien. Svazek 2: Edition der drei Redaktionen nach den Handschriften AM 234 fol, Holm 11 4to und Holm 1 4to. George-August-Universität Göttingen (Habilitationsschrift).
  • Unger, C. R., vyd. (1871). Mariu sága: Legender om jomfru Maria og hendes jertegn. 2 svazky. Christiania: Brögger & Christie. (Odkaz je na sv. 1. sv. 2 tady.)

Reference

  1. ^ A b C d E F G Heizmann, Wilhelm (1993). „Maríu sága“. In Pulsiano, Phillip; Wolf, Kirsten (eds.). Středověká Skandinávie: encyklopedie. New York: Garland. p. 408. ISBN  0824047877.
  2. ^ A b C Heizmann, Wilhelm (1993). „Maríu sága“. In Pulsiano, Phillip; Wolf, Kirsten (eds.). Středověká Skandinávie: encyklopedie. New York: Garland. p. 407. ISBN  0824047877.
  3. ^ A b Vlk, Kirsten (2013). Legendy svatých ve staro norštině-islandské próze. Toronto, Buffalo, Londýn: University of Toronto Press. p. 231. ISBN  9781442646216.
  4. ^ Turville-Petre, Gabriel (1972). „Stará norská homilie k Nanebevzetí Panny Marie a Maríu Saga“. Devět norských studií (PDF). Textová řada. Svazek 5. London: Viking Society for Northern Research. p. 106. Archivovány od originál (PDF) dne 11.6.2015.
  5. ^ Vlk, Kirsten (2013). The Legends of Saints in Old Norse-Islandic Prose. Toronto, Buffalo, Londýn: University of Toronto Press. 231–235. ISBN  9781442646216.