Nerovnost torusů u Loewners - Loewners torus inequality - Wikipedia

v diferenciální geometrie, Nerovnost torusu Loewnera je nerovnost kvůli Charles Loewner. Týká se to systola a plocha libovolného Riemannova metrika na 2-torus.
Prohlášení

V roce 1949 Charles Loewner dokázal, že každá metrika na 2torus uspokojuje optimální nerovnost
kde „sys“ je jeho systola, tj. nejmenší délka nezrušitelné smyčky. Konstanta zobrazená na pravé straně je Hermitova konstanta v dimenzi 2, aby bylo možné Loewnerovu nerovnost torusu přepsat jako
Nerovnost byla poprvé zmíněna v literatuře v Pu (1952).
Případ rovnosti
Hraniční případ rovnosti je dosažen právě tehdy, když je metrika plochá a homotetická k tzv rovnostranný torus, tj. torus, jehož skupina transformací paluby je právě šestihranná mříž překlenutý krychlovými kořeny jednoty v .
Alternativní formulace
Vzhledem k dvojnásobně periodické metrice (např. vložení do který je neměnný pomocí a izometrická akce), existuje nenulový prvek a bod takhle , kde je základní oblastí činnosti je Riemannova vzdálenost, jmenovitě nejmenší délka spojovací cesty a .
Důkaz nerovnosti torusu Loewnera
Nerovnost torusu Loewnera lze nejsnadněji prokázat pomocí výpočetního vzorce pro rozptyl,
Konkrétně je vzorec aplikován na míra pravděpodobnosti definovaná mírou plochého torusu jednotky v konformní třídě daného torusu. Pro náhodnou proměnnou X, vezmeme konformní faktor dané metriky s ohledem na plochou. Pak očekávaná hodnota E (X 2) z X 2 vyjadřuje celkovou plochu dané metriky. Mezitím očekávaná hodnota E (X) z X lze spojit se systolou pomocí Fubiniho věta. Rozptyl X lze pak považovat za isosystolický defekt, analogický s isoperimetrickým defektem Bonnesenova nerovnost. Tento přístup proto vytváří následující verzi Loewnerovy nerovnosti torusů s isosystolickou vadou:
kde ƒ je konformní faktor metriky s ohledem na plošnou metriku jednotkové plochy ve své třídě konformity.
Vyšší rod
Zda nerovnost nebo ne
je uspokojen všemi povrchy nepozitivního Eulerova charakteristika není známo. Pro orientovatelné povrchy rodu 2 a rodu 20 a výše je odpověď kladná, viz práce Katze a Sabouraua níže.
Viz také
- Nerovnost Pu pro skutečnou projektivní rovinu
- Gromovova systolická nerovnost pro základní potrubí
- Gromovova nerovnost pro složitý projektivní prostor
- Eisensteinovo celé číslo (příklad šestihranné mřížky)
- Systoly povrchů
Reference
- Horowitz, Charles; Katz, Karin Usadi; Katz, Michail G. (2009). "Nerovnost torusu Loewnera s izosystolickou vadou". Journal of Geometric Analysis. 19 (4): 796–808. arXiv:0803.0690. doi:10.1007 / s12220-009-9090-r. PAN 2538936.
- Katz, Michail G. (2007). Systolická geometrie a topologie. Matematické průzkumy a monografie. 137. S dodatkem J. Solomona. Providence, RI: Americká matematická společnost. doi:10.1090 / přežít / 137. ISBN 978-0-8218-4177-8. PAN 2292367.
- Katz, Michail G .; Sabourau, Stéphane (2005). "Entropie systolicky extremálních povrchů a asymptotické hranice". Ergodická teorie dynamiky. Systémy. 25 (4): 1209–1220. arXiv:math.DG / 0410312. doi:10.1017 / S0143385704001014. PAN 2158402.
- Katz, Michail G .; Sabourau, Stéphane (2006). "Hyperelliptické povrchy jsou Loewner". Proc. Amer. Matematika. Soc. 134 (4): 1189–1195. arXiv:math.DG / 0407009. doi:10.1090 / S0002-9939-05-08057-3. PAN 2196056.
- Pu, Pao Ming (1952). „Některé nerovnosti v určitých neorientovatelných Riemannovských varietách“. Pacific J. Math. 2 (1): 55–71. PAN 0048886.CS1 maint: ref = harv (odkaz)