Seznam fašistických hnutí podle zemí G – M - List of fascist movements by country G–M

Seznam politických stran, organizací a hnutí dodržujících různé formy fašistický ideologie, součást seznam fašistických hnutí podle zemí.

Fašistická hnutí seřazená podle zemí

Přehled A-F G-M N-T U-Z

Název pohybuZemě převládajícího provozuPřišel k moci?Založena po druhé světové válce?Aktivní?Obecný vlivPoznámky
Action Front of National Socialists / National ActivistsNěmeckoNeAno (1977)NenacismusZakázán v roce 1983
Svobodná německá dělnická strana [1]NěmeckoNeAno (1977)NeNeonacismus / strasserismusRozdělen na konci 80. let
Nacionalistická německá dělnická stranaNěmeckoAnoNe (1920)NenacismusUspěl Socialistická říšská strana (de facto)
Nacionalistická fronta [2]NěmeckoNeAno (1985)NeStrasserismusZakázán v roce 1992.
Národní demokratická strana NěmeckaNěmeckoNeAnoAnoNeonacismus (tendence)
Socialistická říšská stranaNěmeckoNeAno (1949)NeNeonacismusFragmentováno z Německé říše; zakázán 1952
Řecká národně socialistická strana [3]ŘeckoNeNe (1932)NenacismusZaloženo George S. Mercouris
Řecká národní unie [4]ŘeckoNeNe (1927)Nenezávislý
Strana svobodného názoru [5]ŘeckoNe (jeho vůdce ano)Ne (1922)NeMetaxismusPolitická strana vedená řeckým diktátorem Ioannis Metaxas
Zlatý úsvitŘeckoNeAno (1980)AnoMetaxismus,[6][7][8] Neonacismus
Arrow Cross PartyMaďarskoAnoNe (1935)NeHungaristZaložena jako „Strana národní vůle“
Maďarská národní socialistická zemědělská dělnická a dělnická stranaMaďarskoNeNe (1932)Nenacismus
Sjednocená maďarská národně socialistická stranaMaďarskoNeNe (1932)Nenacismus
Křesťanská národní socialistická frontaMaďarskoNeNe (1937)Nenacismus
Maďarské národní obranné sdružení [3]MaďarskoNeNe (1919)Nenezávislý / italský fašismusTaké známí jako segedínští fašisté
Maďarská národně socialistická strana [3]MaďarskoNeNe (20. – 30. Léta)Nenezávislý / nacismusNázev používaný řadou skupin
Nacionalistická strana [9]IslandNeNe (1934)Nelehký fašismus
Sumka (Hezb-e Sosialist-e Melli-ye Kargaran-e Iran, „Íránská národně-socialistická dělnická strana“)ÍránNe?AnonacismusZaložil Dr. Davud Monshizadeh 6. prosince 1941 (1941-12-06) (neoficiálně) nebo 13. října 1952 (1952-10-13) (oficiálně)
Resurgence PartyÍránAnoAno (1975)NeFašismus[10][11]
Aria Party[12]ÍránNeAno (1946)Nenezávislý
Nation Party of IranÍránNeAno (1951)Anonezávislý
Paniránská stranaÍránNeNe (1941)Anonezávislý
Klub Al-MuthannaIrákNeNe (1935)NenacismusZaložil bývalý irácký ministr vlády Saib Shawkat
Ailtirí na hAiséirghe („Architekti vzkříšení“)[13]IrskoNeNe (1942)NeFašismus, irský nacionalismus, římský katolicismusZaloženo Gearóid Ó Cuinneagáin
Asociace armádních soudruhůIrskoNeNe (1932)NeFašismus, irský nacionalismusZaloženo Eoin O'Duffy, lépe známý jako Blueshirts
Národní firemní večírekIrskoNeNe (1934)NeAdministrativní fašismusČlen Fašistická mezinárodní
Brit HaBirionimIzrael (tehdy britský mandát Palestiny)NeNe (1930)NeItalský fašismus, Revizionistický maximalismusZaložil Dr. Abba Ahimeir, Uri Zvi Greenberg a Dr. Joshua Yeivin.
Kach / Kahane ChaiIzraelNeAno (1971)NeKahanismus, Halachický stav, sionismusZaložený rabínem Meir Kahane, Zakázáno v roce 1994.
Lehi[14][15][16][17]Izrael (tehdy britský mandát Palestiny)NeNe (1940)NeFašismus,[14][15][17][18] Revizionistický sionismus, Národní bolševismus[19]Od roku 1942 nebyl Lehi fašista a od roku 1944 byl Lehi národní bolševik.
CasaPound ItaliaItálieNeAno (2003)AnoItalský fašismusZaloženo Gianluca Iannone
Hnutí fašismu a svobodyItálieNeAno (1991)AnoItalský fašismusZaloženo Giorgio Pisanò
Fasci Italiani di CombattimentoItálieNeNe (1919)NeItalský fašismusUspěl PNF
Fiamma TricoloreItálieNeAno (1995)AnoItalský fašismusTříska skupina MSI
Forza NuovaItálieNeAnoAnoItalský fašismus
Fronte Sociale NazionaleItálieNeAno (1997)AnoItalský fašismusZlomil od Fiamma Tricolore; člen Alternativa Sociale
Movimento Fascismo e Libertà (MFL)ItálieNeAno (1991)AnoItalský fašismus
Italské sociální hnutíItálieNeAno (1946)NeItalský fašismusMSI
Partito Nazionale Fascista (PNF)ItálieAnoNe (1921)NeItalský fašismusRozpustil 1943; následován PFR
Partito Fascista Repubblicano (PFR)Itálie (RSI )AnoNe (1943)NeItalský fašismusRozpustil 1945; následován MSI
Terza PosizioneItálieNeAno (1979)NenezávislýRozpustil 1980
Sdružení pro podporu imperiálních pravidelJaponskoAnoNe (1940)NeJaponský fašismusZaložen v roce 1940 japonským premiérem Konoyem, aby se pokusil vytvořit v Japonsku systém jedné strany.
Showa nacionalismusJaponskoAnoNeNeJaponský fašismusTaková myšlenka byla základem Kodoha Párty v Pacifická válka krát, toto hnutí bylo rozpuštěno v roce 1945.
Národně socialistická japonská dělnická stranaJaponskoNeAnoAnoNeonacismus
Tohokai („Východní společnost“)JaponskoNeNe (1936)NenacismusZaložil Seigo Nakano, po válce zakázán
Pērkonkrusts [9]LotyšskoNeNe (1932)AnoNezávislýZakázáno po roce 1944; reformovaný po obnovení lotyšské nezávislosti
Německé národní hnutí v LichtenštejnskuLichtenštejnskoNeNe (1938)Nenacismus
Lichtenštejnská vnitřní službaLichtenštejnskoNeNe (1933)NeFiremní etatismus, Nacismus (později)[20]
Kataeb pártyLibanonAnoNe (1936)AnoFalangismus (bývalý)Křesťanská demokracie přesunuta do pravého středu
Železní vlci [3]LitvaAnoNe (1927)NeAdministrativní fašismusPohyb uvnitř administrativní strany
Ruská fašistická organizaceManchukuoNeNe (1925)NeFašismus
Ruská fašistická stranaManchukuoNeNe (1931)NeItalský fašismus
Zlaté košile [3]MexikoNeNe (1933)NeFašismusZakázáno poté, co se Mexiko v roce 1942 připojilo ke spojencům
Mexická fašistická stranaMexikoNeNe (1923)Italský fašismus
Národní synarchistická unieMexikoNeNe (1937)Falangismus / administrativní fašismus

Přehled A-F G-M N-T U-Z

Reference

  1. ^ C. T. Husbands, „Militantní neonacismus ve Spolkové republice Německo v 90. letech“ v L. Cheles, R. Ferguson a M. Vaughan, Krajní pravice v západní a východní Evropě, 1995, s. 329
  2. ^ C.T. Manželé, „Militantní neonacismus ve Spolkové republice Německo v roce 1980“, L. Cheles, R. Ferguson a M. Vaughan (eds.), Neofašismus v Evropě, London: Longman, 1991, str. 99
  3. ^ A b C d E Stanley G. Payne, Historie fašismu 1914–1945, London, Roultedge, 2001, s. 342
  4. ^ Peter Davies, Derek Lynch. Routledge společník fašismu a krajní pravice. Londýn, Anglie, Velká Británie; New York, New York, USA: Routledge, 2002. Pp. 279.
  5. ^ Peter Davies, Derek Lynch. Routledge společník fašismu a krajní pravice. Londýn, Anglie, Velká Británie; New York, New York, USA: Routledge, 2002. Pp. 276.
  6. ^ "Často kladené otázky". Zlatý úsvit. Archivovány od originál 16. dubna 2014. Citováno 13. dubna 2014.
  7. ^ http://www.rantpolitical.com/2014/11/06/10-overlooked-political-ideologies/
  8. ^ http://greece.greekreporter.com/2013/02/27/golden-dawn-recruiting-schoolchildren/
  9. ^ A b S. U. Larsen, B. Hagtvet a J. P. Myklebust, Kdo byli fašisté: Sociální kořeny evropského fašismu„Scandinavian University Press, Oslo, 1980. ISBN  82-00-05331-8
  10. ^ Gholam Reza Afkhami (2008). Život a doba šachu. University of California Press. 434–444. ISBN  978-0-520-25328-5. Koncepce strany, hybrid italských a španělských škol fašismu, se setkala s rozsáhlým odporem a byla stažena, jakmile se královna postavila na stranu svých oponentů. Ale pak fašismus ustoupil komunismu. Organizace se stala zásadním demokratickým centralismem, ačkoli tento termín nebyl uveden.
  11. ^ Yom, Sean (2015). Od odolnosti k revoluci: Jak zahraniční intervence destabilizují Střední východ. Columbia University Press. 142–143. ISBN  9780231540278.
  12. ^ Haddad Adel, Gholamali; Elmi, Mohammad Jafar; Taromi-Rad, Hassan. Politické strany: Vybrané příspěvky z encyklopedie světa islámu. Tisk EWI. p. 11. ISBN  9781908433022.
  13. ^ R. M. Douglas, Architekti vzkříšení: Ailtirí na hAiséirghe a fašistický „nový řád“ v Irsku, Manchester University Press, 2009. ISBN  0-7190-7998-5
  14. ^ A b Sasson Sofer. Sionismus a základy izraelské diplomacie. Cambridge University Press, 2007. Pp. 253-254.
  15. ^ A b Perliger a Weinberg, 2003, s. 108.
  16. ^ Heller, 1995, str. 86.
  17. ^ A b David Yisraeli, Palestinský problém v německé politice, 1889–1945, Bar Ilan University, Ramat Gan, Izrael, 1974.
  18. ^ Joseph Heller 1995, str. 86.
  19. ^ Robert S.Wistrich, David Ohana. Tvarování izraelské identity: mýtus, paměť a traumaVydání 3. Londýn, Anglie, Velká Británie; Portland, Oregon, USA: Frank Cass & Co. Ltd., 1995. Pp. 88.
  20. ^ „Liechtensteiner Heimatdienst“. e-archiv.li (v němčině). Lichtenštejnský národní archiv. Citováno 22. února 2014.