Japonské mise do Ming Číny - Japanese missions to Ming China

Hlavní článek: Japonské mise do císařské Číny

Japonské mise do Ming Číny představují objektiv pro zkoumání a hodnocení vztahů mezi Čínou a Japonskem v 15. až 17. století.[1] Povaha těchto dvoustranných kontaktů zahrnovala politické a slavnostní uznání i kulturní výměny. Vývoj diplomatických vazeb provázel rostoucí obchodní vazby, které postupem času rostly.[2]

V letech 1401 až 1547 cestovalo z Japonska do Číny až dvacet obchodních misí. Každá z těchto misí byla vedena zen-buddhistickým mnichem z jedné z tzv. Kjóto Gozan (京都 五 山, Kjótský gozan) nebo „pět velkých zenových chrámů v Kjótu“,[3] skládající se z Nanzen-ji, Tenryū-ji, Shokoku-ji, Kennin-ji, Tofuku-ji a Manju-ji.[4]

Tally obchod

Ekonomický přínos Sinocentrický daňový systém byl výnosný obchod. Tally trade (勘 合 貿易, kangō bōeki v japonštině a kanhe maoyi v čínštině) byl systém navržený a monitorovaný Číňany.[5] Dohodovací obchod zahrnoval výměny japonských produktů za čínské zboží. Čínský „záznam“ byl certifikát vydaný Mingem. Prvních 100 takových údajů bylo předáno do Japonska v roce 1404. Pouze ti, kteří měli tento formální důkaz císařského povolení představovaný dokumentem, měli oficiálně povoleno cestovat a obchodovat v rámci hranic Číny; a jako legitimní vyslanci byli přijati pouze diplomatické mise představující autentické výsledky.[3]

Postupem času se podmínky tohoto vzájemně výhodného obchodního obchodu vyvinuly za jeho původní obvody.

Vybrané mise

RokOdesílatelVyslanciČínský monarchaKomentáře
1401–1402Yoshimochi[6]Soa (祖阿)YongleFormální diplomatický dopis zaslaný čínskému císaři byl doprovázen darem 1000 uncí zlata a různých předmětů;[6] vrátil se s Mingovými vyslanci Tianlun Daoyi (天倫 道 彝) a Yian Yiru (一 庵 一如)
1403–1404YoshimochiKenchū Keimitsu (堅 中 圭 密)YongleKeimitsu byl hlavním opatem Tenryū-ji klášter.[7] strana mise se vrátila s velvyslanci Ming Zhao Juren (趙 居 任) a Zhang Hong (張洪);[8] také v doprovodu mnicha Daocheng (道 成); dopraveno „Yongle tallies“
1404–1405YoshimochiMyoshicu Bonryo (明 室 梵 亮)YonglePrvní záznamová loď se vrátila s velvyslancem Ming Yu Shiji (俞士吉)
1405–1406YoshimochiMinamoto no Michikata (源 通 賢)YongleNa příkaz císaře Ming repatrioval zajaté čínské piráty; vrátil se s Mingovými vyslanci Pan Ci (潘 賜) a Wang Jin (王 進)
1406–1407YoshimochiKenchū Keimitsu (堅 中 圭 密)YonglePocta misi vděčnosti Mingovi; vrátil se s velvyslancem Ming
1407YoshimochiKenchū Keimitsu (堅 中 圭 密)YongleS ambasádou 73 Keimitsu vzdal hold a vrátil zajaté piráty
1408–1409YoshimochiKenchū Keimitsu (堅 中 圭 密)Yonglevelká mise se skládala z 300;[9] Keimitsu vzdal hold, nabídl zajaté piráty a vrátil se s velvyslancem Ming Zhou Quanyu (周全 渝)
1410–1411YoshimochiKenchū Keimitsu (堅 中 圭 密)YonglePřinášíme zprávy o instalaci Šóguna Jošimoči; vrátil se s velvyslancem Ming Wang Jin
1433–1434YoshinoriRyūshitsu Dōen (龍 室 道 淵)XuandeAmbasáda 220; vrátil se s Xuande součty; v doprovodu Mingových vyslanců Pan Ci a Lei Chun (雷 春)
1435–1436YoshinoriJochū Chūsei (恕 中 中 誓)ZhengtongVráceno se zbývajícími součty Yongle
1453–1454YoshimasaTóyo Inpo (東洋 允 澎)JingtaiVelvyslanectví 1200 (350 dosáhlo hlavního města); vrátil se s Jingtai tallies
1468–1469YoshimasaTenyo Seikei (天 與 清 啓)ChenghuaVrátil se vlevo přes souboje Jingtai k Mingovi a vrátil se se souboji Chenghua
1477–1478YoshihisaJikuhō Myōbō (竺 芳 妙 茂)ChenghuaVelvyslanectví 300
1484–1485YoshihisaRyōhaku Shui (了 璞 周 瑋)Chenghua
1495–1496YoshizumiGyōbu Jumei (堯 夫 壽 蓂)HongzhiVráceno s hongzhi soupiskami
1509YoshitaneSong Suqing (宋素卿)ZhengdeSolo Hosokawa mise
1511–1513YoshitaneRyōan Keigo (了 庵 桂 悟)ZhengdePárty 600; vrátil se s Zhengde tallies; vrátil zbytky soupisů z období Jingtai a Chenghua
1523YoshiharuSōsetsu Kendō (宗 設 謙 道)
Rankō Zuisa (鸞 岡瑞佐)		JiajingŌuchi měl na párty přes 100; Hosokawa měl přes 100; každá doména poslala svého hlavního velvyslance; večírky střetly se na Ningbo
1539–1541YoshiharuKoshin Sekitei (湖 心 碩 鼎)JiajingStrana 456; sólová mise Ōuchi
1547–1549YoshiteruSakugen Shuryo (策 彥 周良)JiajingStrana 637; Ōuchi plavidla; vrátil součty Hongzhi a Zhengde

Viz také

Poznámky

  1. ^ Mizuno, Norihito. (2003). Čína v zahraničních vztazích Tokugawa: Vnímání Tokugawy Bakufu a postoje k Číně Ming-Qing, 109 až 112.
  2. ^ Fogel, Joshua A. (2009). Artikulování sinosféry: čínsko-japonské vztahy v prostoru a čase, str. 110-113; reklama vydavatele.
  3. ^ A b Fogel, p. 27.
  4. ^ Baroni, Helen Josephine. (2002). Ilustrovaná encyklopedie zenového buddhismu, p. 116.
  5. ^ Nussbaum, Louis Frédéric a Käthe Roth. (2005). Japonská encyklopedie, p. 471.
  6. ^ A b Titsingh, p. 323.
  7. ^ Verschuer, Charlotte von. (2006). Napříč nebezpečným mořem: japonský obchod s Čínou a Koreou od sedmého do šestnáctého století, p. 113.
  8. ^ Goodrich, L. Carrington et al. (1976). Slovník biografie Ming, 1368-1644, Svazek I, str. 85.
  9. ^ Verschuer, str. 114.

Reference

  • Fogel, Joshua A. (2009). Artikulování sinosféry: čínsko-japonské vztahy v prostoru a čase. Cambridge: Harvard University Press. ISBN  9780674032590 ISBN  0674032594; OCLC  255142264
  • Goodrich, Luther Carrington a Zhaoying Fang. (1976). Slovník biografie Ming, 1368-1644 (明代 名人 傳), sv. Já; Slovník biografie Ming, 1368-1644 (明代 名人 傳), sv. II. New York: Columbia University Press. ISBN  9780231038010; ISBN  9780231038331; OCLC 1622199
  • Mizuno, Norihito. (2003). Čína v zahraničních vztazích Tokugawa: Vnímání Tokugawy Bakufu a postoje k Číně Ming-Qing, p. 109. výpis z Japonsko a jeho východoasijští sousedé: Japonské vnímání Číny a Koreje a tvorba zahraniční politiky od sedmnáctého do devatenáctého století, Ph.D. disertační práce, Ohio State University, 2004, citováno v Tsutsui, William M. (2009). Společník japonských dějin, p. 83.
  • Nussbaum, Louis Frédéric a Käthe Roth. (2005). Japonská encyklopedie. Cambridge: Harvard University Press. ISBN  978-0-674-01753-5; OCLC 48943301
  • (francouzsky) Titsingh, Isaac, ed. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo /Hayashi Gaho, 1652], Nipon o daï itsi běžel; ou, Annales des empereurs du Japon. Paříž: Orientální překladový fond Velké Británie a Irska. OCLC 300555357
  • Verschuer, Charlotte von. (2006). Napříč nebezpečným mořem: Japonský obchod s Čínou a Koreou od sedmého do šestnáctého století (Commerce extérieur du Japon des origines au XVIe siècle) přeložila Kristen Lee Hunter. Ithaca, New York: East Asia Program, Cornell University, 2006. ISBN  978-1-933-94703-7 ISBN  978-1-933-94733-4 ISBN  1-933-94733-0; OCLC  76809488
  • Yoda, Yoshiie. (1996). Základy modernizace Japonska: srovnání s cestou Číny k modernizaci. Leiden: Brill. ISBN  978-9-004-09999-9; OCLC 246732011