Ignác Abded Mshiho II - Ignatius Abded Mshiho II
Ignác Abded Mshiho II | |
---|---|
Syrský pravoslavný patriarcha Antiochie a celého Východu | |
Kostel | Syrská pravoslavná církev |
Vidět | Antioch |
Nainstalováno | 1895 |
Zrušeno | 1903 |
Předchůdce | Ignác Petr IV |
Nástupce | Ignác Abded Aloho II |
Osobní údaje | |
narozený | 17. ledna 1854 Qal'at Mara, Diyarbekir Vilayet, Osmanská říše |
Zemřel | 30.srpna 1915 (ve věku 61) Klášter Mor Hananyo, Diyarbekir Vilayet, Osmanská říše |
Rezidence | Klášter Mor Hananyo |
Moran Mor Ignác Abded Mshiho II (17. Ledna 1854 - 30. Srpna 1915) byl Antiochijský patriarcha a vedoucí Syrská pravoslavná církev od roku 1895 až do jeho výpovědi v roce 1903.
Časný život
Abded Mshiho se narodil ve vesnici Qal’at Mara, východně od Mardin, v roce 1854 a ve věku 12 let, v roce 1866, nastoupil do Klášter Mor Hananyo kde se začal vzdělávat. O sedm let později, v roce 1873, vstoupil do mnišských řádů a stal se mnichem. V roce 1875 byl Abded Mshiho vysvěcen na kněze a v roce 1886 byl vysvěcen na biskupa.
Po smrti patriarchy Ignáce Petra IV. V roce 1894 začala rivalita mezi Abded Mshiho a Gregorius Abded Sattuf, metropolitní biskup Homs a Hama, být zvolen na patriarchální trůn. Podle amerických misionářů působících v té době v Sýrii osmanská vláda zasáhla a zastrašovala biskupy na základě nejvyšší nabídky.[1] V roce 1895 byl však Abded Mshiho zvolen a vysvěcen na patriarchu, načež převzal patriarchální jméno Ignác.
Antiochijský patriarcha
Abded nastoupil na patriarchální trůn na začátku období velkých potíží pro syrskou pravoslavnou církev, protože v říjnu téhož roku demonstrace arménských a syrských křesťanů proti osmanskému guvernérovi Amed vedl k masakr v rukou muslimské populace v celé provincii a smrti dvou třetin syrských křesťanů v Osmanské říši.
Podle otce Armaleta guvernér svolal Abdeda k Amedovi, kde byl patriarcha svědkem účinků masakru z první ruky, a podle ústní tradice ho tato zkušenost traumatizovala a Abded se po svém návratu do patriarchálního sídla napil. Ústní tradice tvrdí, že Abdedovo pití vedlo k jeho výpovědi skupinou biskupů v církvi.[2] Během masakrů byla vesnice Qal’at Mara, rodiště Abdeda, kvůli kurdským útokům opuštěna.
Abded zůstal patriarchou až do své výpovědi 10. listopadu 1903, avšak kdo a proč je v církvi velmi kontroverzní. Depozice byla výsledkem nařízení o zákazu vládců regionu ze dne 10. Listopadu 1903 a stažení firman udělena Abdedovi Mshihovi po jeho nadvládě. Zastánci jeho nástupce, Ignác Abded Aloho II tvrdí, že Abded Mshiho konvertoval ke katolicismu a byl kvůli tomu exkomunikován svatou synodou. Zatímco příznivci Abded Mshiho tvrdí Abded Sattuf podplatil osmanskou vládu k vydání a firman sesazení Abded Mshiho jako patriarchy a že nebyl exkomunikován Svatou synodou.
Bez ohledu na to byl Abded Sattuf patriarchou od 5. srpna 1906 do své smrti v roce 1915 a sídlil v klášteře Mor Marqos v Jeruzalém kde byl biskupem. Abded Mshiho však nadále pobýval v patriarchálním sídle v klášteře Mor Hananyo a vyvolával otázky ohledně pravděpodobnosti exkomunikace.[3]
Malankarský kostel
Soupeření mezi dvěma patriarchy způsobilo rozkol uvnitř církve, který se prohloubil, když byl Abded Sattuf vysvěcen na Inda metropolitní biskupové v roce 1908 vyvolal v Malankarské církvi strach, že se pokusí převzít kontrolu nad církví, čímž zvrátil rozhodnutí koncilu v Mulanthuruthy v roce 1876. V důsledku toho začali příznivci Abded Mshiho požadovat jmenování Maphrian nebo Catholicos zabránit tomu, aby se Malankarská církev dostala pod kontrolu Abded Sattufa.
V roce 1912 byl Abded Mshiho pozván do Indie Malankara Metropolitan Geevarghese Mar Dionysius z Vattasserilu diskutovat s Malankarskou synodou o tom, kdo bude jmenován Catholicos, což byla žádost, kterou předtím popřel. Synoda jednomyslně hlasovala pro Mar Evanios, aby se stal Catholicos a dne 15. září 1912 Abded Mshiho vysvěcen Evanios jako Baselios Paulose I na Kostel Panny Marie, Niranam stejně jako Geevarghese Mar Gregorios, Geevarghese Mar Philoxenos a Yuyakkim Mar Ivanios. Rovněž udělil biskupskou synodu v čele s Malankara Metropolitan, autorita vysvěcení nového Catholicosu, když se See uvolní.
To vedlo k trvalému rozdělení mezi tím, co by se stalo Malankara pravoslavná syrská církev který napadl výpověď Abded Mshiho a Malankara Jacobite syrská pravoslavná církev který podpořil Abded Aloho II.
Pozdější roky
V březnu 1913 se Abded Mshiho vrátil do Mardinu, kde strávil zbývající roky svého života v modlitbě a míru. Zemřel 30. srpna 1915 a byl pohřben v klášteře Mor Hananyo, tradičním místě odpočinku patriarchů v Antiochii. Malankarská pravoslavná syrská církev dodržuje jeho vzpomínkovou hostinu 15. srpna [4][4]
Reference
- ^ John Joseph. Muslimsko-křesťanské vztahy a mezikřesťanská rivalita na Středním východě: Případ jakobitů v době přechodu.
- ^ de Courtois 2004, str. 107
- ^ Georgy S. Thomas, Bangalore. „Faith of the Church: Malankara's Mythical Minefields“. Svět Malankara: Digitální knihovna kostela Basalios. Citováno 26. listopadu 2014.
- ^ „Dějiny znovuzřízení katolíků v Malankara - indický pravoslavný herald - Prolomení katolíků, Malankara, indické pravoslavné církve Novinky a naučné informace“. Citováno 26. listopadu 2014.
Předcházet Ignác Petr IV | Seznam syrských pravoslavných patriarchů v Antiochii 1895–1903 | Uspěl Ignác Abded Aloho II |