Císař Kōkō - Emperor Kōkō - Wikipedia
Koko | |
---|---|
![]() | |
Císař Japonska | |
Panování | 5. března 884 - 17. září 887 |
Korunovace | 23. března 884 |
Předchůdce | Yōzei |
Nástupce | Uda |
narozený | 830 Heian-kyo (Kyoto) |
Zemřel | 17. září 887 Heian-kyo (Kyoto) |
Pohřbení | Nochi no Tamura žádné misasagi (Kjóto) |
Manželka | Princezna Hanshi (mezi ostatními ) |
Problém Mezi ostatními... | Císař Uda |
Dům | Yamato |
Otec | Císař Ninmyo |
Matka | Fujiwara no Takushi |
Císař Kōkō (光 孝 天皇, Koko-tenno, 830 - 17. září 887) byl 58. císař Japonska,[1] podle tradičního pořadí posloupnosti.[2]
Koko vládl od 884 do 887.[3]
Tradiční příběh
Před císařovým vzestupem k Chryzantémový trůn, jeho jméno (Imina )[4] byl Tokiyatsu (時 康 親王)[5] nebo Komatsu-tei.[6] Později byl někdy identifikován jako „císař Komatsu“.[7] To mělo za následek později Císař Go-Komatsu přijetí tohoto jména (jít- což znamená „později“, tedy „pozdější císař Komatsu“ nebo „císař Komatsu II“).
Tokiyatsu Shinnō byl třetím synem Císař Ninmyo. Jeho matkou byla Fujiwara no Sawako.[8]
Koko měl čtyři císařské choti a 41 císařských synů a dcer.[7]
Události života Koko
První kampaku Fujiwara no Mototsune byl vlivný v procesu, kterým se Kóko stal císařem. V době, kdy Císař Yōzei byl sesazen, princ Tokiaytsu už byl guvernérem Hitachi a hlavním ministrem obřadů (Jibu-kyo, 治 部 卿)[9]
Podle zprávy Kitabatake Chikafusa ze 14. století Mototsune vyřešil problém nástupnictví pouhou návštěvou Tokiyatsu-shinnokde kampaku oslovil prince jako panovníka a přidělil císařské stráže. Princ dal najevo svůj souhlas tím, že vstoupil do císařského nosítka, který ho poté odvedl k císařově rezidenci v paláci. Kupodivu měl stále na sobě roucho prince, když se rozhodl podniknout tuto jízdu ve zcela neočekávané budoucnosti.[10]
- 4. února 884 (Gangyo 8, 4. den 1. měsíce): V 8. roce vlády císaře Yōzei (陽 成 天皇 八年) byl císař sesazen; a vědci poté vyložili, že posloupnost (senso) byl přijat třetím synem bývalého císaře Ninmyo, kterému bylo tehdy 55 let.[11]
- 23. března 884 (Gangyo 8, 23. den 2. měsíce '): Císař Kóko údajně nastoupil na trůn (sokui).[12]
- 885 (Gangyo 9): Název éry byl odpovídajícím způsobem změněn v roce 885.[10]
Za jeho vlády Kōkō oživil mnoho starodávných dvorních rituálů a obřadů a jedním příkladem je císařský jestřábský výlet do Serikawy, který byl zahájen v roce 796 císařem Kanmu. Tato rituální událost byla oživena Koko po uplynutí 50 let.[10]
- 11. ledna 886 (Ninna 2., 14. den 12. měsíce): Koko cestoval do Seri-gawy lovit se sokoly. Tento druh lovu ho velmi bavil a na tento druh činnosti si často udělal čas.[13]
- 17. září 887 (Ninna 3, 26. den 8. měsíce ) 仁 和 三年 八月 二十 六日 ->: Kōkō zemřel ve věku 57 let.[14]
Skutečné místo Koko hrob je známo.[1] Tento císař je tradičně uctíván v a pamětní Šintoismus svatyně (misasagi) v Kjótu.
The Imperial Household Agency označuje toto místo jako Kóko mauzoleum. Je formálně pojmenován Kaguragaoka no Higashi no misasagi.[15]
Kugyo
Kugyo (公卿) je souhrnný termín pro velmi málo nejmocnějších mužů připojených k soudu v Císař Japonska v pre-Meiji éry.[16]
Obecně tato elitní skupina zahrnovala pouze tři až čtyři muže najednou. Jednalo se o dědičné dvořany, jejichž zkušenosti a pozadí by je přivedlo na vrchol životní kariéry. Za vlády Kóka byl tento vrchol Daijō-kan zahrnuta:
- Kampaku, Fujiwara no Mototsune (藤原 基 経) (Shōsen-ko, 昭宣公), 836–891.[7]
- Daijo-daijin, Fujiwara no Mototsune.[7]
- Sadaijin „Minamoto no Toru (源 融).
- Udaijin „Minamoto no Masaru (源 多).
- Naidaijin (není jmenován)
- Dainagon, Fujiwara no Yoshiyo (藤原 良 世)
- Dainagon, Fujiwara no Fuyuo (藤原 冬 緒)
Éra vlády Koko
Roky vlády Kóka jsou konkrétněji identifikovány více než jedním název éry nebo nengo.[17]
Choti a děti
Choť (později Kotaigo ): Princezna Hanshi (班子 女王; 833–900) později Toin-Kisaki (洞 院 后), dcera císařského prince Nakana (syn Císař Kanmu )
- První syn: Minamoto no Motonaga (源 元 長; zemřel 883), zemřít před nástupcem císaře Kóka
- Dvanáctý syn: císařský princ Koretada (是 忠 親王; 857–922)
- Třináctý syn: císařský princ Koresada (是 貞 親王; d. 903)
- Fifteenth Son: Imperial Prince Sadami (定省 親王) později Císař Uda
- Čtvrtá dcera: Císařská princezna Tadako (忠 子 内 親王; 854–904), vdaná za Císař Seiwa
- Pátá dcera: Císařská princezna Kanshi (簡 子 内 親王; d. 914)
- Osmá dcera: Císařská princezna Yasuko (綏 子 内 親王; d. 925), vdaná za Císař Yōzei
- Šestnáctá dcera: Císařská princezna Ishi (為 子 内 親王; d. 899), ženatý s Císař Daigo
Choť (Nyōgo ): Fujiwara no Kamiko (藤原 佳美 子; d. 898), Fujiwara no Mototsune dcera
Choť (Nyōgo ): Fujiwara no Genjiko (藤原 元 善 子), Fujiwara no Yamakage dcera
Choť (Nyōgo ): Taira no Motoko /Tóši (平等 子), dcera Taira no Yoshikaze
Soudní hlídač (Koui ): Shigeno no Naoko (滋 野 直 子; d. 915)
- Čtvrtá dcera: Císařská princezna Shigeko (繁 子 内 親王; d. 916), 23. Saio v Svatyně Ise 884–887
Soudní hlídač (Koui ): Dcera Sanuki no Naganao
- Devátý syn: Minamoto no Motomi (源 旧 鑒; d. 908)
Soudní hlídač (Koui ): Fujiwara Motoko (藤原 元子)
Dvorní dáma: Sugawara č Ruishi (菅原 類 子), Sugawara žádný Koreyoshi dcera
Dvorní dáma: princezna Keishin (桂心 女王), dcera prince Masamiho
- Sedmá dcera: Císařská princezna Bokushi (穆 子 内 親王; d. 903), 8. Saiin v Svatyně Kamo 882–887
Dvorní dáma: dcera klanu Tajihi (多 治 氏 の 娘)
- Minamoto č Kanshi/ Ayako (源 緩 子 / 綾 子; d. 908)
Dvorní dáma: Dcera klanu Fuse (布 勢 氏 の 娘)
- Dvanáctý syn: Shigemizu no Kiyozane (滋 水清 実), císař (Shisei Koka, 賜姓 降下) dostal v roce 886 příjmení „Shigemizu“
Soudní hlídač (Koui ): Fujiwara no Kadomune dcera, později si vzal Minamoto no Noboru
- Třináctý syn (adoptivní syn): Minamoto no Koreshige (源 是 茂; 886–941), Minamoto žádný Noboruův syn
(od neznámých žen)
- Druhý syn: Minamoto no Kaneyoshi (源 兼善; d. 879)
- Třetí syn: Minamoto no Nazane (源 名 実)
- Čtvrtý syn: Minamoto no Atsuyuki (源 篤行)
- Pátý syn: Minamoto no Seiyoshi (源 最 善)
- Šestý syn: Minamoto no Chikayoshi (源 近 善; d. 918)
- Sedmý syn: Minamoto no Ototsune (源 音 恒)
- Osmý syn: Minamoto no Koretsune (源 是 恒; d. 905)
- Desátý syn: Minamoto no Sadatsune (源 貞 恒; 857–908)
- Jedenáctý syn: Minamoto no Narikage (源 成 蔭)
- Čtrnáctý syn: Minamoto no Kuninori (源 国 紀; d. 909)
- Šestnáctý syn: Minamoto no Kosen (源 香泉)
- Sedmnáctý syn: Minamoto no Tomosada (源 友 貞)
- První dcera: Minamoto no Osoko (源 遅 子)
- Druhá dcera: Minamoto no Reishi (源 麗 子)
- Třetí dcera: Minamoto č Onshi/ Kusuko (源 音 子 / 奇 子; d. 919)
- Šestá dcera: Minamoto no Shushi (源 崇 子)
- Sedmá dcera: Minamoto č Renshi/ Tsurako (源 連 子; d. 905)
- Devátá dcera: Minamoto no Reishi (源 礼 子)
- Desátá dcera: Minamoto č Saishi (源 最 子; d. 886)
- Jedenáctá dcera: Minamoto č Kaishi (源 偕 子)
- Dvanáct dcera: Minamoto č Mokushi (源 黙 子; d. 902)
- Třináctá dcera: Minamoto no Koreko (源 是 子)
- Čtrnáctá dcera: Minamoto č Heishi (源 並 子; d. 906)
- Patnáctá dcera: Minamoto č Shinshi (源 深 子; d. 917)
- Sedmnáctá dcera: Minamoto č Šúši (源 周 子; d. 912)
- Osmnáctá dcera: Minamoto no Mitsuko (源 密 子)
- Minamoto č Washi (源 和 子; zemřel 947), ženatý s Císař Daigo
- Minamoto č Kenshi (源 謙 子; d. 924)
- Minamoto no Sayako (源 袟 子)
- Minamoto č Kaishi (源 快 子; d. 910)
- Minamoto č Zenshi (源 善 子)
Poezie
Císař Kóko je dobře známý pro svou poezii a jednu ze svých waka se objevil v Ogura Hyakunin Isshu:
君 が た め 春 の 野 に 出 で て 若 菜 つ む
わ が 衣 手 に 雪 は ふ り つ つ
kimi ga tame haru no no ni idete wakana tsumu
waga koromode ni yuki wa furitsutsu
(Kokin Wakashū 1:21)
Původ
Předkové císaře Kóka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Viz také
Poznámky

- ^ A b Imperial Household Agency (Kunaicho): 光 孝 天皇 (58)
- ^ Ponsonby-Fane, Richard. (1959). Císařský dům Japonska, str. 67.
- ^ Titsingh, Isaac. (1834). Annales des empereurs du japon, str. 124–125; Brown, Delmer et al. (1979). Gukanshō, p. 289; Varley, H. Paul, ed. (1980). Jinō Shōtōki, 171–175.
- ^ Brown, str. 264; před Císař Jomei, osobní jména císařů (jejich Imina) byly velmi dlouhé a lidé je obecně nepoužívali. Počet postav v každém jménu se snížil po Jōmei panování.
- ^ Titsingh, p. 124; Varley, str. 171.
- ^ Ponsonby-Fane, str. 8.
- ^ A b C d Brown, str. 289.
- ^ Brown, str. 289; Varley, str. 171.
- ^ Varley, str. 172; Titsingh, p. 429.
- ^ A b C Varley, str. 172.
- ^ Brown, str. 289; Varley, str. 44; zřetelný akt senso není rozpoznáno před Císař Tenji; a všichni panovníci kromě Jito, Yōzei, Go-Toba, a Fushimi mít senso a sokui ve stejném roce až do vlády Císař Go-Murakami.
- ^ Titsingh, p. 124; Varley, str. 44.
- ^ Titsingh, p. 125.
- ^ Brown, str. 289; Varley, s. 173.
- ^ Ponsonby-Fane, str. 420.
- ^ Furugosho:Kugyo Koko-tenno
- ^ Titsingh, p. 124.
- ^ "Genealogie". Reichsarchiv (v japonštině). Citováno 3. února 2018.
Reference
- Brown, Delmer M. a Ichirō Ishida, eds. (1979). Gukanshō: Budoucnost a minulost. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-03460-0; OCLC 251325323
- Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). Císařský dům Japonska. Kjóto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887
- Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691
- Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: Kronika bohů a panovníků. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-04940-5; OCLC 59145842
Regnal tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Císař Yōzei | Císař Japonska: Koko 884–887 | Uspěl Císař Uda |