Císař Ninmyo - Emperor Ninmyō
Ninmyo | |||||
---|---|---|---|---|---|
Císař Japonska | |||||
Panování | 22. března 833 - 4. května 850 | ||||
Dosazení na trůn | 30. března 833 | ||||
Předchůdce | Junno | ||||
Nástupce | Montoku | ||||
narozený | Masara (正 良) 27. září 808 | ||||
Zemřel | 6. května 850 Heian Kyo (Kyoto) | (ve věku 41)||||
Pohřbení | Fukakusa žádné misasagi (Kjóto) | ||||
Manželka |
| ||||
Problém Mezi ostatními... | |||||
| |||||
Dům | Yamato | ||||
Otec | Císař Saga | ||||
Matka | Tachibana no Kachiko |
Císař Ninmyo (仁 明天 皇, Ninmyo-tennō, 27. září 808 - 6. května 850)[1] byl 54. císař Japonska,[2] podle tradičního pořadí posloupnosti.[3] Vláda Ninmyo trvala od 833 do 850.[4]
Tradiční příběh
Ninmyo byl druhý syn Císař Saga a císařovna Tachibana ne Kachiko. Jeho osobní jméno (Imina ) byl Masara (正 良).[5] Po jeho smrti dostal titul Ninmyo (仁 明).
Ninmyo mělo devět císařoven, císařských choti a konkubín (koi); a císař měl 24 císařských synů a dcer.[6]
Císař Ninmyo je tradičně uctíván u jeho hrobky; the Imperial Household Agency označuje Fukakusa no Misasagi (深 草 陵, Fukakusa Imperial Mausoleum), v Fushimi-ku, Kjóto jako místo Ninmyo mauzoleum.[2]
Události života Ninmyo

Ninmyo vystoupil na trůn po abdikaci svého strýce, Císař Junna.
- 6. ledna 823[7] (Konin 10., 4. měsíc, 19. den[8]): Titul korunního prince obdržel ve věku 14 let.
- 22. března 833 (Tenchō 10., 28. den 2. měsíce[9]): V 10. roce vlády císaře Junny se císař vzdal; a posloupnost (senso) byl přijat jeho adoptivním synem. Masara-shinno byl přirozeným synem císaře Sagy, a proto by byl Junniným synovcem.[6] Krátce nato se říká, že císař Ninmyo nastoupil na trůn (sokui).[10]
Krátce poté, co byl Ninmyo dosazen na trůn, určil dědice. Jmenoval Princ Tsunesada, syn bývalého císaře Junny, jako korunního prince.[11]
- 835 (Jówa 2[12]): Kūkai (známý posmrtně jako Kōbō-Daishi) zemřel. Tento mnich, vědec, básník a umělec byl zakladatelem Shingon nebo škola „True Word“ Buddhismus.[11]
- 838-839 (Jōwa 5-6): Diplomatická mise do Tang Čína vedená Fujiwara no Tsunetsugu.[13]
- 842: Po puči zvaném Incident Jōwa, Tsunesada korunní princ byl nahrazen Ninmyo prvním synem, princem Michiyasu (později Císař Montoku ) jehož matkou byla císařovna Fujiwara no Junshi, dcera sadaijin Fujiwara no Fuyutsugu. Předpokládá se, že to byl výsledek politické intriky plánované Ninmyo a Fujiwara no Yoshifusa.[14] První z toho, co by se stalo silnou řadou regentů Fujiwary,[15] Yoshifusa měl četné rodinné vazby na císařský dvůr; byl Ninmyův švagr (na základě své sestry, která se stala Ninmyovou chotí), druhý syn sadaijin Fuyutsugu a strýc novému korunnímu princi.[14]
Za svého života nemohl Ninmyo očekávat, že jeho třetí syn, Princ Tokiyasu, nakonec vystoupí na trůn v roce 884 jako Císař Koko.[16]
- 6. května 850 (Kašó 3., 21. den 3. měsíce[17]): Císař Ninmyo zemřel ve věku 41 let.[18][19] Někdy byl posmrtně označován jako „císař Fukakusa“, protože to bylo jméno jeho hrobky.[20]
Éra vlády Ninmyo
Roky vlády Ninmyo jsou konkrétněji identifikovány více než jedním název éry (nengo).[21]
Kugyo
Kugyo (公卿) je souhrnný termín pro velmi málo nejmocnějších mužů připojených k soudu v Císař Japonska v pre-Meiji éry.[22]
Obecně tato elitní skupina zahrnovala pouze tři až čtyři muže najednou. Jednalo se o dědičné dvořany, jejichž zkušenosti a pozadí by je přivedlo na vrchol životní kariéry. Za vlády Ninmyo byl tento vrchol Daijō-kan zahrnuta:
- Sadaijin, Fujiwara no Otsugu (藤原 緒 嗣), 773–843.[23]
- Sadaijin, Minamoto no Tokiwa (源 常), 812–854.[6]
- Udaijin, Kiyohara no Natsuno (清 原 夏 野), 782–837.[6]
- Udaijin, Fujiwara no Mimori (藤原 三 守), d. 840.[6]
- Udaijin, Minamoto no Tokiwa (源 常)
- Udaijin, Tachibana no Ujikimi (橘 氏 公), 783–847.[6]
- Udaijin, Fujiwara no Yoshifusa (藤原 良 房), 804–872.[11]
- Udaijin„Fujiwara no Otsugu, 825–832[23]
- Naidaijin (není jmenován)
- Dainagon, Fujiwara no Otsugu,? –825.[24]
Choti a děti
Choť (Nyōgo) později vdova císařovny (Tai-Kotaago): Fujiwara č Junshi (藤原 順子; 809–871), Fujiwara no Fuyutsugu Dcera
- První syn: Imperial Prince Michiyasu (iy 康 親王) později Císař Montoku
Choť (Nyōgo): Fujiwara č Takushi/ Sawako (藤原 沢 子; d. 839), Fujiwara žádná Fusatsugu dcera
- Druhý syn: císařský princ Muneyasu (宗 康 親王; 828–868)
- Třetí syn: Imperial Prince Tokiyasu (時 康 親王) později Císař Koko
- Čtvrtý syn: Císařský princ Saneyasu (人 康 親王; 831–872)
- Císařská princezna Shinshi (新 子 内 親王; d. 897)
Choť (Nyōgo): Fujiwara č Teishi/ Sadako (藤原 貞子; d. 864), Fujiwara dcera Tadamoriho
- Osmý syn: císařský princ Nariyasu (成 康 親王; 836–853)
- Císařská princezna Shinshi (親子 内 親王; d. 851)
- Císařská princezna Heishi (平 子 内 親王; d. 877)
Dvorní dáma: Shigeno no Tsunako (滋 野 縄 子), dcera Shigeno no Sadanushi
- 5th Son: Imperial Prince Motoyasu (本 康 親王; d. 902)
- Devátá dcera: Císařská princezna Tokiko (時 子 内 親王; d. 847), 2. místo Saiin v Svatyně Kamo 831–833
- Císařská princezna Jūshi (柔 子 内 親王; d. 869)
Choť (Nyōgo): Tachibana no Kageko (橘 影子; d. 864), Tachibana no Ujikimi dcera
Choť (Nyōgo): Fujiwara Musuko (藤原 息 子)
Soudní hlídač (Koui): Ki no Taneko (紀 種子; d. 869), dcera Ki no Natora
- Sedmý princ: Císařský princ Tsuneyasu (常 康 親王; d. 869)
- Císařská princezna Shinshi/ Saneko (真 子 内 親王; d. 870)
Soudní hlídač (Koui) (sesazen v roce 845): Mikuni-machi (三国 町), dcera klanu Mikuni
- Sada no Noboru (貞 登), dostala příjmení „Sada“ od císaře (Shisei Koka, 賜姓 降下) v roce 866
Dvorní dáma: Fujiwara no Katoko (藤原 賀登子), Fujiwara no Fukutomaro dcera
- Šestý syn: Imperial Prince Kuniyasu (iy 康 親王; d. 898)
Dvorní dáma: Fujiwara no Warawako (藤原 小 童子), Fujiwara no Michito dcera
- Císařská princezna Shigeko (重 子 内 親王; d. 865)
Dvorní dáma: princezna Takamune (高宗 女王), dcera prince Okajy
- Sedmá / osmá dcera: Císařská princezna Hisako (久 子 内 親王; d. 876), 18. Saio v Svatyně Ise 833–850.[25]
Dvorní dáma: dcera klanu Yamaguchi (山口 氏 の 娘)
- Minamoto no Satoru (源 覚; 849–879)
Nyoju: Dcera Kudarao Toyofuku
- Minamoto no Masaru (源 多; 831–888), Udaijin 882–888
- Minamoto no Hikaru (源 光; 846–913), Udaijin 901–913
Dvorní dáma (Nyoju): Kudara no Yōkyō (百 済 永慶), Kudara no Kyōfuku dcera
- Dvanáctá dcera: Císařská princezna Takaiko (高 子 内 親王; d. 866), 3. místo Saiin v Svatyně Kamo 833–850
(od neznámých žen)
- Minamoto č Suzushi (源 冷; 835–890), Sangi 882–890
- Minamoto č Itaru (源 効)
Původ
Předkové císaře Ninmyo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Viz také
- Císař Go-Fukakusa, pozdější císař pojmenovaný na počest císaře Ninmyo
- Imperiální kult
- Seznam císařů Japonska
- Shoku Nihon Kōki, a Japonské národní dějiny pokrývající vládu císaře Ninmyo.
Poznámky

- ^ Pravopisná poznámka: Upraveno Hepburnova romanizace systém pro japonská slova se používá v západních publikacích v řadě jazyků včetně Angličtina. Na rozdíl od standardního systémun„je zachováno, i když je následováno“homorganické souhlásky „(např. shinbun, ne shimbun).
- ^ A b Císař Ninmyo, císařské mauzoleum Fukakusa, Imperial Household Agency
- ^ Ponsonby-Fane, Richard. (1959). Císařský dům Japonska, str. 64–65.
- ^ Brown a Ishida, str. 283–284; Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki, p. 164-165; Titsingh, Isaac. (1834). Annales des empereurs du Japon, 106–112., str. 106, v Knihy Google
- ^ Brown a Ishida, str. 282; Varley, str. 164.
- ^ A b C d E F Brown a Ishida, str. 283.
- ^ Juliánská data odvozená z NengoCalc
- ^ 弘仁 十四 年 四月 十九 日
- ^ 天長 十年 二月 二十 八日
- ^ Titsingh, str. 106; Brown a Ishida, str. 283; Varley, str. 44; zřetelný akt senso není rozpoznán před Císař Tenji; a všichni panovníci kromě Jito, Yōzei, Go-Toba, a Fushimi mít senso a sokui ve stejném roce až do vlády Císař Go-Murakami.
- ^ A b C Brown a Ishida, str. 284.
- ^ 承 和 二年
- ^ Sansom, George Bailey. (1958). Historie Japonska do roku 1334, str. 134-135; Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). „Fujiwara no Tsunetsugu“ v Japonská encyklopedie, str. 211.
- ^ A b Mason a Caiger, str. 69
- ^ Mason a Caiger, str. 71
- ^ Titsingh, str. 124; Brown a Ishida, str. 289; Varley, str. 171–175.
- ^ 嘉祥 三年 三月 二十 一日
- ^ Brown a Ishida, str. 284
- ^ Adolphson, Mikael et al. (2007). Heian Japonsko, centra a periferie, str. 23.
- ^ Brown a Ishida, str. 284; Varley, str. 165.
- ^ Titsingh, str. 106.
- ^ Heian období císařské soudy: – kugyo Ninmyo-tennō (ve francouzštině)
- ^ A b Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). „Fujiwara no Otsugu“ v Japonská encyklopedie, str. 208, str. 208, v Knihy Google.
- ^ Titsingh, p. 104., str. 104, v Knihy Google
- ^ Historické muzeum Saikū, Meiwa, Mie: informační tabulka se stěnami.
- ^ "Genealogie". Reichsarchiv (v japonštině). Citováno 28. ledna 2018.
Reference
- Adolphson, Mikael S., Edward Kamens a Stacie Matsumoto. (2007). Heian Japonsko, centra a periferie. Honolulu: University of Hawaii Press. ISBN 978-0-8248-3013-7
- Brown, Delmer M .; Ishida, Ichirō (1979). Budoucnost a minulost (překlad a studie Gukanshō, interpretační historie Japonska napsaná v roce 1219). Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-03460-0. OCLC 251325323.
- Imperial Household Agency (2004). 仁 明天 皇 深 草 陵 [Císař Ninmyo, mauzoleum císařského Fukakusa] (v japonštině). Citováno 2011-02-04.
- Mason, R.H.P; Caiger, J.G. (1997). Historie Japonska (2. (přepracované) vydání). North Clarendon, VT: Charles E. Tuttle Company. ISBN 0-8048-2097-X.
- Nussbaum, Louis-Frédéric a Käthe Roth. (2005). Japonská encyklopedie. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 978-0-674-01753-5; OCLC 58053128
- Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). Císařský dům Japonska. Kjóto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887
- Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691
- Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: Kronika bohů a panovníků. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-04940-5; OCLC 59145842
externí odkazy
Regnal tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Císař Junna | Císař Japonska: Ninmyo 833–850 | Uspěl Císař Montoku |