Kulturní cesta Rady Evropy - Cultural Route of the Council of Europe

A Kulturní cesta Rady Evropy, někdy označované jako a Evropská kulturní cesta, je certifikace udělená Evropská rada sítím propagujícím evropskou sdílenou kulturu, historii a paměť. Tyto trasy musí rovněž odpovídat některým základním hodnotám prosazovaným Radou Evropy, jako např demokracie, lidská práva a mezikulturní výměny v rámci kulturního cestovního ruchu.[1]
Kulturní cesta Rady Evropy nemusí být nutně fyzickou cestou, kterou je třeba projít, a může ji tvořit kulturní subjekty, jako jsou muzea, obce nebo místní samosprávy, seskupené do jednoho zastřešujícího sdružení. Získání titulu Kulturní cesta Rady Evropy otevírá cestu k větší zviditelnění, síti kulturních aktérů nebo dokonce financování.[2] Program zahájila Rada Evropy, a nikoli Evropská unie, i když k tomu přispívá.[3] Výsledkem je, že program přesahuje hranice EU a dokonce i Evropy obecně - jelikož některé trasy jdou až k ní Severní Afrika nebo střední východ.[4]
Program zahájila Evropská rada v roce 1987. Sídlí od roku 1998 v Lucembursko, na Evropský institut kulturních tras (EICR). Od roku 2010 je proces hodnocení a udělování certifikace řízen Enlarled Partial Agreement on Cultural Routes (EPA).[5]
V roce 2019 bylo certifikováno 38 kulturních tras, jak je uvedeno níže.[6][7]
Dějiny
Kulturní cesty Rady Evropy jsou nástroji evropské kulturní spolupráce realizované Radou Evropy „Evropským kulturním sjezdem“ v roce 1954.[8]
Dne 23. Října 1987 Santiago de Compostela Deklarace ustanovila poutní cesty Santiago De Compostela, první evropskou kulturní cestu.[9] Od tohoto okamžiku Rada Evropy postupně prováděla certifikaci tras s kulturním, sociálním nebo historickým zájmem s cílem přiblížit evropské kultury a národy. Kritéria certifikace byla po celou dobu existence programu revidována, naposledy to bylo v prosinci 2013.[10]
The Evropský institut kulturních tras (EICR) byla založena v roce 1998 na základě politické dohody mezi Radou Evropy a Evropskou unií Vláda Lucemburska. Od té doby je EICR odpovědné za správu programu Kulturní trasy a zajišťuje spojení mezi asociacemi Routes, její univerzitní sítí, Radou Evropy a od roku 2010 statutárními orgány EPA. Výsledkem je, že institut organizuje několik každoročních setkání zúčastněných stran programu, pomáhá s certifikací nových kulturních tras, každé tři roky hodnotí certifikované trasy nebo propaguje kulturní cesty.
V prosinci 2010 se Výbor ministrů Rady Evropy přijala usnesení, kterým se zavádí rozšířená dílčí dohoda o kulturních trasách (EPA). Cílem této dohody bylo usnadnit financování a organizaci programu. EPA je založena na EICR a pravidelně shromažďuje zástupce některých států, které se o program více zajímají, kteří jsou oprávněni certifikovat nové kulturní trasy i hodnotit již certifikované trasy.[11]
Seznam tras
Toto je seznam kulturních tras Rady Evropy v pořadí podle data certifikace:[12]
- The Santiago De Compostela Pilgrim Routes (1987)
- Hansa (1991)
- The Viking Routes (1993)
- The Via Francigena (1994)
- The Routes of El legado andalusí (1997)
- European Mozart Ways (2002)
- Cesta Féničanů (2003)
- Pyrenejská železná cesta (2004)
- Svatý Martin z Tour Route (2005)
- Cluniac Sites v Evropě (2005)
- Trasy olivovníku (2005)
- The Via Regia (2005)
- TRANSROMANICA (2007)
- Cesta Iter Vitis (2009)
- Evropská cesta cisterciáckých opatství (2010)
- Cesta evropských hřbitovů (2010)
- Prehistorické rockové umělecké stezky (2010)
- Evropská cesta historických termálních měst (2010)
- The Route of Saint Olav Ways (2010)
- Evropská cesta židovského dědictví (2004)
- Casadean Sites (2012)
- Evropská cesta keramiky (2012)
- Evropská cesta megalitické kultury (2013)
- Stezka Huguenot a Waldensian (2013)
- ATRIUM - Architektura totalitních režimů 20. století v městské paměti Evropy (2014)
- The Réseau Art Nouveau Network (2014)
- Via Habsburg (2014)
- Římští císaři a dunajská vinná cesta (2015)
- Ve stopách Roberta Louise Stevensona (2015)
- Destination Napoleon (2015)
- Evropské cesty císaře Karla V. (2015)
- Trasa opevněných měst Velkého regionu (2016)
- Cesta impresionismu (2018)
- Via Charlemagne (2018)
- Cesta osvobození po Evropě (2019)
- Evropská cesta průmyslového dědictví (2019)
- Le Corbusier Destinations: Architectural Promenades (2019)
- Stezka železné opony (2019)
- Routes of Reformation (2019)
Viz také
Reference
- ^ „Hodnoty kulturních tras“. Kulturní cesty Rady Evropy. Citováno 2017-04-06.
- ^ "Aplikace". Kulturní cesty Rady Evropy. Archivovány od originál dne 26. 9. 2019. Citováno 2017-04-06.
- ^ „Partneři“. Kulturní cesty Rady Evropy. Archivovány od originál dne 26. 9. 2019. Citováno 2017-04-06.
- ^ „Země“. Kulturní cesty Rady Evropy. Archivovány od originál dne 26. 9. 2019. Citováno 2017-04-06.
- ^ „EPA o kulturních trasách“. Evropská rada. Citováno 2018-12-29.
- ^ „Kulturní cesty Rady Evropy“. Evropská rada. Citováno 2018-12-29.
- ^ „Rada Evropy potvrzuje 5 nových kulturních cest“. Kulturní cesty. Citováno 2019-05-17.
- ^ „50 let Evropské kulturní úmluvy“ (PDF).
- ^ „Deklarace ze Santiaga de Compostela“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 12. 7. 2019. Citováno 2017-04-07.
- ^ „Rozlišení CM / Res (2013) 67“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-12-15. Citováno 2017-04-07.
- ^ „EPA o kulturních trasách a hodnotícím cyklu“. Kulturní cesty Rady Evropy. Archivovány od originál dne 2017-03-18. Citováno 2017-04-07.
- ^ „Kulturní cesty Rady Evropy“. Kulturní cesty Rady Evropy. Archivovány od originál dne 2017-04-07. Citováno 2017-04-06.
externí odkazy
- [1]Kulturní trasy na webových stránkách Rady Evropy
- Kulturní koridory jihovýchodní Evropy: Evropské kulturní cesty - Informace a mapy většiny tras