Christof Loy - Christof Loy
Christof Loy | |
---|---|
narozený | Essen, Německo | 5. prosince 1962
Vzdělávání | Folkwangschule |
obsazení | Ředitel opery |
Ocenění |
|
webová stránka | www |
Christof Loy (narozen 5. prosince 1962) je německý divadelní režisér zejména pro operu, jehož tvorba získala několik ocenění. Jako režisér na volné noze inscenoval opery od baroka po premiéry nových děl na významných evropských operních domech a festivalech. On je známý pro režii děl Mozarta.
Kariéra
Narozen v Essen, syn architekta Horst Loy a překladatelka, Loy zahájila studium operní režie na Folkwangschule s Dieterem Bülter-Marellem ve věku 14 let. Za své první inscenované dílo získal cenu Folkwang-Preis, Pimpinon.[1] Studoval v Essenu do roku 1982 a pokračoval ve studiu na Mnichovská univerzita, včetně divadelní vědy, dějin umění a italských studií.[2] V roce 1984 Loy začal pracovat jako asistent v Musiktheater im Revier, kde spolupracoval Dietrich Hilsdorf a Jaroslav Chundela , mezi ostatními. V roce 1986 se přestěhoval do Staatstheater Wiesbaden, a od roku 1990 pracoval jako režisér na volné noze.[3]
Debutoval na Královská opera v roce 2002 s Ariadne auf Naxos, provádí Antonio Pappano který byl tehdy novým hudebním ředitelem. Také tam představil Donizettiho Lucia di Lammermoor, Alban Berg svůdná žena a Wagnerova Tristan a Isolda.[2] Režíroval Musorgského Khovanshchina v Nizozemské národní opeře, Händelova Alcina a Belliniho I Capuleti e i Montecchi na Opernhaus Zürich, Verdiho Macbeth na Grand Théâtre de Genève, Britten Peter Grimes na Theater an der Wien, Janáčkovy Jenůfa na Deutsche Oper Berlin, Der Rosenkavalier Richard Strauss na Královská švédská opera, Mozartova Così fan tutte[2] a Don Giovanni,[4] a Arabella Richard Strauss na Oper Frankfurt, jeho Daphne na Theater Basel a Händelova Theodora pro Salcburský festival.[2] V roce 2017 režíroval premiéru filmu Andrea Lorenzo Scartazzini je Edward II. v Deutsche Oper Berlin.[5]
Mimo jiné i cenu Mozarta Così fan tutte v Operu Frankfurt mu vyneslo cenu Der Faust v kategorii režie v hudebním divadle (Regie Musiktheater) v roce 2008.[6]
Operní produkce
- Claudio Monteverdi
- L'Orfeo (2001 Düsseldorf)[7]
- Il ritorno d'Ulisse in patria (2003 Düsseldorf)[8]
- L'incoronazione di Poppea (2004 Deutsche Oper am Rhein )[9]
- G. F. Handel
- Alcina (2002 Hamburg, 2014 Opernhaus Zürich )[2]
- Saule (2003 Bavorská státní opera )[3]
- Giulio Cesare (Theater an der Wien )[3]
- Theodora (Salcburský festival ).[2]
- Christoph Willibald Gluck
- Joseph Haydn
- Armida (2007 Salcburský festival )[10]
- W. A. Mozart
- La finta semplice (2006 Oper Frankfurt )[11]
- La finta giardiniera (1998 Düsseldorf)[12]
- Lucio Silla (Kodaňská opera)[3]
- Die Entführung aus dem Serail (1992 Freiburg,[12] 1999 Brüssel,[12] 2003 Frankfurt)[13]
- Le nozze di Figaro (1998 Brusel)[12]
- Don Giovanni (1999 Opera ve Štýrském Hradci,[12] 2014 Frankfurt)[4]
- Così fan tutte (2008 Frankfurt)[2]
- Die Zauberflöte (1990 Stuttgart,[12] 2004 Deutsche Oper am Rhein)[3]
- La clemenza di Tito (2006 Frankfurt)[14]
- Vincenzo Bellini
- I Capuleti e i Montecchi (Opernhaus Zürich)[2]
- La straniera (Opernhaus Zürich)[3]
- Gioachino Rossini
- Il turco v Itálii (2005 Hamburk)[12]
- L'italiana v Alžírsku (2001 Deutsche Oper am Rhein)[12]
- La donna del lago (2010 Grand Théâtre de Genève )[12]
- Gaetano Donizetti
- Lucia di Lammermoor (1999 Düsseldorf,[12] Královská opera)[2]
- Roberto Devereux (2004 Mnichov)[3]
- Lucrezia Borgia (2010 Mnichov)[3]
- Hector Berlioz
- La damnation de Faust (2000 Brémy)[12]
- Les Troyens (2005 Deutsche Oper am Rhein)[12]
- Richard Wagner
- Tannhäuser (1995 Musiktheater im Revier, Gelsenkirchen)[12]
- Tristan a Isolda (Královská opera)[3]
- Parsifal (Královská švédská opera )[3]
- Giuseppe Verdi
- Macbeth (Grand Théâtre de Genève )[2]
- Les vêpres siciliennes (Holandská národní opera)[3]
- Don Carlos (2000 Duisburg)[12]
- Falstaff (Deutsche Oper Berlin )[3]
- Jacques Offenbach
- La belle Hélène (2005 Deutsche Oper am Rhein)[12]
- Les Contes d'Hoffmann (2004 Deutsche Oper am Rhein)[12]
- Peter Čajkovskij
- Eugen Onegin (2001 La Monnaie)[12]
- Skromný Musorgski
- Khovanshchina (Holandská národní opera)[2]
- Giacomo Puccini
- Bohème (2002 Brusel)[12]
- La fanciulla del West (Královská švédská opera)[3]
- Pietro Mascagni / Ruggero Leoncavallo
- Cavalleria rusticana und Pagliacci (2003 Düsseldorf)[12]
- Richard Strauss
- Der Rosenkavalier (2001 Brusel,[12] Královská švédská opera)[2]
- Ariadne auf Naxos (2002 Královská opera )[2]
- Arabella (Holandská národní opera)[3]
- Die Frau ohne Schatten (2011 Salcburský festival )[3]
- Intermezzo (2009 Theater an der Wien )[3]
- Daphne (Theater Basel ([2]
- Franz Lehár
- Die lustige Witwe (1992 Ulm)[12]
- Benjamin Britten
- Peter Grimes (2015 Theater an der Wien, Mezinárodní operní ceny 2016) [2][3]
- Alban Berg
- svůdná žena (Královská opera)[2]
- Hans Werner Henze
- Der Prinz von Homburg (2009 Theater an der Wien)[15]
- Die Bassariden (Mnichov)[3]
- Andrea Lorenzo Scartazzini (* 1971)
- Der Sandmann (2012 Theater Basel)[3]
- Edward II. (2017 Deutsche Oper Berlin)[5]
Ocenění
- 1982: Folkwang-Preis[1]
- 2001: Duisburger Musikpreis[16]
- 2003: Nominace Cena Laurence Oliviera[17]
- 2003: ředitel roku (Regisseur des Jahres) od Opernwelt[17]
- 2004: ředitel roku[17]
- 2008: ředitel roku[17]
- 2008: Der Faust pro Così fan tutte na Oper Frankfurt[6]
- 2017: Mezinárodní operní ceny jako nejlepší operní režisér[2]
Reference
- ^ A b Erenz, Benedikt (21. listopadu 2012). „Aida traf / Ein Zwanzigjähriger führt Opernregie“. Die Zeit (v němčině). Citováno 2. října 2017.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q „Christof Loy“. Královská opera. Citováno 2. října 2017.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u „Christof Loy“ (v němčině). Deutsche Oper Berlin. Archivovány od originál dne 10. října 2017. Citováno 10. října 2017.
- ^ A b Lange, Joachim (31. května 2015). „Das Don-Giovanni-Syndrom - ve Frankfurtu nad Mohanem Christof Loy einen düster reflektierenden“ Don Giovanni"". Neue Musikzeitung (v němčině). Citováno 2. října 2017.
- ^ A b „Scartazzinis Oper“ Edward II. „V Berlíně / Uraufführung“. Die Zeit (v němčině). 20. února 2017. Archivovány od originál dne 25. února 2017. Citováno 11. října 2017.
- ^ A b „Der Faust 2008“ (v němčině). Bühnenverein. Citováno 4. října 2017.
- ^ Menzel, Gerhard (19. října 2001). „L'Orfeo“ (v němčině). Online hudební časopis. Citováno 11. října 2017.
- ^ Menzel, Gerhard (18. června 2003). „Il ritorno d'Ulisse in Patria“ (v němčině). Online hudební časopis. Citováno 11. října 2017.
- ^ Menzel, Gerhard (14. března 2004). „L'incoronazione di Poppea“ (v němčině). Online hudební časopis. Citováno 11. října 2017.
- ^ Spinola, Julia (30. července 2007). „Sinn und Sinnlichkeit“. Frankfurter Allgemeine Zeitung (v němčině). Citováno 12. října 2017.
- ^ Wittstock, Uwe (28. června 2006). "Mozarts" Finta semplice "ve Frankfurtu nad Mohanem" (v němčině). Die Welt. Citováno 11. října 2017.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X "Inszenierungen" (v němčině). Christof Loy. Citováno 11. října 2017.
- ^ Hierholzer, Michael (17. října 2003). "Zwei Dreiecksbeziehungen: Christof Loy inszeniert Mozarts" Entführung aus dem Serail "ve Frankfurtu". Frankfurter Allgemeine Zeitung (v němčině). Citováno 11. října 2017.
- ^ Wurzel, Christoph (27. ledna 2006). „La clemenza di Tito“ (v němčině). Online hudební časopis. Citováno 11. října 2017.
- ^ Becker, Roberto (12. listopadu 2009). „L'Orfeo“ (v němčině). Online hudební časopis. Citováno 11. října 2017.
- ^ „Christof Loy“ (v němčině). Deutsche Oper am Rhein. Citováno 5. října 2017.
- ^ A b C d „Christof Loy“ (v němčině). Oper Frankfurt. Citováno 5. října 2017.