Dialekt Chevak Cupꞌik - Chevak Cupꞌik dialect
Chevak Cupʼik | |
---|---|
Cugtun | |
Rodilý k | Spojené státy |
Kraj | Centrální Aljaška (Chevak ) |
Etnický původ | Cupʼik |
Eskymák - Aleut
| |
latinský | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | – |
esu-hoo | |
Glottolog | Žádný |
Chevak Cupʼik nebo prostě Cupʼik (a někdy Cugtun) je subdialekt dialektu Hooper Bay – Chevak Yupʼik mluvený v jihozápadní Aljaška v Chevak (Cupʼik, Cevʼaq) Chevak Cupʼik Eskimos (vlastním jménem Cupʼit nebo Cevʼallrarmuit).[1][2][3] Mluvčí subdialektu Chevak pro sebe používali jako Cupʼik (naproti tomu Yupʼik), ale mluvčí Hooper Bay subdialekt používaný pro sebe jako Yupʼik (ne Cupʼik), stejně jako v Yukon-Kuskokwim dialektu.
Střední aljašský Yupik, který ve vesnici Chevak říkají si Cupʼik (množný Cupʼit), zatímco ti, kteří žijí dál Ostrov Nunivak (Nuniwar v Nunivak Cupʼig, Nunivaaq ve střední Yupʼiku) si říkají Cupʼig (množný Cupʼit), pravopisné rozdíly sloužící jako vlastní kulturní identifikátor mezi těmito dvěma skupinami. V obou dialektech souhláska Yupʼik C se vyslovuje jako Angličan ch. Cupʼikský dialekt se snadno odlišuje od ostatních dialektů Yupʼiku ve výslovnosti Yupʼika. „Y“ zní jako „ch“ zvuky (představované písmenem „c“) a některé zásadní rozdíly v základní slovní zásobě.
Nejstarší plně dvojjazyčnou osobou v Chevaku je Leo Moses, narozen v roce 1933; existuje jen málo osob, které se narodily po roce 1945 a nemluví anglicky.[1]
První dokumentace dialektu Hooper Bay-Chevak (kromě příležitostných citací) se nachází v nepublikovaných poznámkách jezuita kněží s bydlištěm v Hooper Bay a Kašunuk ve 20. a 30. letech. Publikované uznání Hooper Bay-Chevaku jako morfologicky odlišného dialektu Yupʼika zřejmě začíná Michael E. Krauss v roce 1973,[4] ačkoli základní rozdíly mezi dialekty byly obecně známé mezi rodilými mluvčími.[1] Cup'ik je jazyk kriticky ohrožený a angličtina je primárním jazykem každodenní komunikace mezi většinou těch, kteří tento jazyk znají.
Vzdělávání

Jejich jedinečná kulturní a jazyková identita jim umožnila vytvořit jeden web školní čtvrť, Školní čtvrť Kashunamiut, místo aby se připojil k sousední školní čtvrti Yupʼik. Na této škole probíhá bilingvní výuka angličtiny a Cupʼiku. V Chevaku je trojjazyčný systém; Angličtina, Cupʼik a směs těchto dvou jazyků.
Před rokem 1950 probíhalo formální vzdělávání studentů v Chevaku v Qaygiq[5] (polopodzemní komunitní dům pro muže) a v domovech lidí.[6]
Porovnání slovní zásoby
Srovnání některých slov ve dvou dialektech.
Yukon-Kuskokwim Yupʼik | Chevak Cupʼik | význam |
elicaraq (Y) / elitnauraq (K) | elicaraq skuularaq (anglický root) | student |
elicarista (Y) / elitnaurista (K) | elicarta skuularta (anglický kořen) | učitel |
yugnikekʼngaq | aiparnatugaq | příteli |
yuilquq | cuilquq | divočina; tundra |
nuussiq | kaviggaq | nůž (ne semi-lunární) |
uluaq | kegginalek | ulu, polo-lunární ženský nůž |
canek | Evek | stéblo nebo stéblo trávy |
ellalluk | ivyuk | déšť |
Fonologie
V abecedě Cupʼik se používá 18 písmen: a c e g i k l m n p q r s t u v w y.[7]
V abecedě Cupʼik se tato písmena nepoužívají: b d f h j o x z.
- Krátké samohlásky: a já u e
- Dlouhé samohlásky: aa ii uu
- Dvojhlásky: ai ui au iu ua ia
- Zastávky: p t c k q
- Vyjádřené frikativy: v l y g r w
- Neznělé frikativy: vv ll ss gg rr ww
- Vyjádřený nasals: m [m] n [n] ng [ŋ]
- Neznělé nasály: m [m̥] n [n̥] ng [ŋ̊]
Ruské výpůjčky

The ruština výpůjční slova použitý v Chevak Cupʼik datum z období Ruská Amerika (1733–1867).[8]
- caarralaq (
сахар) 'cukr' - caayuq (
чай) „čaj“ - caanik (
чайник) 'čajová konvice' - capʼakiq (
сапоги) 'bota' - cassʼaq (
часы) 'hodiny' - culunaq (?
солонина „solené maso“) „solené ryby“ - kalantaassaq (
карандаш) 'tužka' - kalmaaniq (
карман) 'kapsa' - kelipaq (
хлеб) „chléb“ - luussitaq (
лошадь) 'kůň' - massʼlaq (
масло) 'máslo; margarín' - missuulleq (
мешок) „pytlovina“ - mulukʼuuq (
молоко) „mléko“ - multʼuuq (
молоток) „kladivo“ - palʼtuuk (
пальто) 'kabát; Bunda' - pelatekaq (
палатка) 'stan' - putuskaq (
подушка) „polštář“ - spickaq : (
спичка) 'zápas' - tiititsaaq / tiissitsaaq (
тысяча) 'tisíc; jeden tisíc dolarů' - yaassiik : (
ящик) 'krabice; lepenkové krabice'
Názvy dnů a měsíců
- erneq den
- Agayuneq („modlí se“) neděle
- Pekyun („pohyb“) pondělí
- Aipirin ('příští úterý
- Pingayirin („třetí“) středa
- Citamirin („čtvrtý“) čtvrtek
- Tallimirin ('pátý') pátek
- Maqineq ('steambath') Sobota
- iraluq Měsíc
- Agayuulek („rampouchy“) leden
- Nakrutlek („přesný střelec“) únor
- Neqlelek („bílé přední husy“) březen
- Tunturalek („sob“) duben
- Cupun („lámání říčního ledu“) květen
- Kaugun („klubová ryba“) červen
- Essgun („nově vylíhnutá vejce“) červenec
- Putukuarun („kolébající se kachny a husy“) srpna
- Amiirairun září
- Cauyaun ('bubnování') (v Chevaku) / Ipukaqun (v Hooper Bay) říjen
- Kanruyauciq („mráz“) listopad
- Angunquyugtuun („palec na noze“) prosinec
Viz také
Reference
- ^ A b C Woodbury, Anthony Cabot (1981), Studium chevakovského dialektu středního Yupʼika Eskima. Ph.D. disertační práce, University of California, Berkeley.
- ^ Woodbury, Anthony Cabot (2002). „Slovo v Cupʼiku“. In Dixon, R. M. W. and Alexandra Y. Aikhenvald (eds.) Slovo: Mezijazyková typologie, 79-99. Cambridge: Cambridge University Press.
- ^ Woodbury, Anthony Cabot (2004). Morfologická pravoslaví v Yupik-Inuitech. University of Texas, Austin
- ^ Krauss, Michael E. (1973). Eskimo-Aleut. současné trendy v lingvistice 10, ed. Thomas a. Sebeok, 796-902. Haag: Mouton.
- ^ Qaygiq (Pánský dům) Dr. John Pingayak
- ^ Alaskool: Průvodce integrací kultury Cupʼik a osnov
- ^ http://www.alaskool.org/projects/chevak/chevak/sound1.htm
- ^ David A Peterson (1991), Ruská přejatá slova ve střední Aljašské Yupik. Fairbanks, Aljaška, duben 1991.
externí odkazy
- Alaskool: Slovníček Chevak Cupʼik
- Alaskool: Průvodce integrací kultury Cupʼik a osnov
- Školní čtvrť Kashunamiut
- Na Facebooku: Cupʼik Slovo dne - Chevak Rebecca Nayamin (Cupʼik Language Orthographist)