Pálení veřejné knihovny Jaffna - Burning of Jaffna Public Library

Pálení knihovny Jaffna
Jaffnalibrary1.jpeg
Spálená skořápka knihovny
UmístěníJaffna, Srí Lanka
datum1. června 1981[1][2] (+6 GMT)
cílováPředevším Srílanská Tamil
Typ útoku
Pálení, střelba
ZbraněOheň, zbraně
Úmrtí4
ZraněnýNeznámý
PachateléUNP pro Sinhálština mafiánský gang

The spálení veřejné knihovny Jaffna (Tamil: யாழ் பொது நூலகம் எரிப்பு, Yāḻ potu nūlakam erippu Sinhálština: යාපනය මහජන පුස්තකාලය ගිනිබත් කිරීම, Yāpanaya mahajana pustakālaya ginibat kirīma) se uskutečnilo v noci 1. června 1981, kdy organizovaný dav Sinhálština jednotlivci šli řádit a pálili knihovna.[1] Byl to jeden z nejnásilnějších etnických příkladů biblioclasm 20. století.[Období][3] V době svého zničení byla knihovna jednou z největších v Asii a obsahovala přes 97 000 knih a rukopisů.[4][5]

Pozadí

Knihovna byla postavena v mnoha etapách od roku 1933, od skromného začátku jako soukromá sbírka. Brzy se s pomocí především místních občanů stala plnohodnotnou knihovnou. Knihovna se také stala úložištěm archivního materiálu napsaného v roce rukopisy palmových listů, originály regionálně významných historických dokumentů v napadeném [Kontext]politické dějiny Srí Lanky a noviny, které byly vydávány před stovkami let v EU Jaffna poloostrov. Stalo se tak místem historického a symbolického významu pro všechny Srí Lanky.[6][7]

Nakonec bylo první hlavní křídlo knihovny otevřeno v roce 1959 tehdejším starostou Jaffny Alfred Duraiappah. Architekt Indosaracenický styl budovy byl S. Narasimhan z Madras, Indie. Prominentní indián knihovník S.R. Ranganathan sloužil jako poradce, aby zajistil, že knihovna byla postavena podle mezinárodních standardů. Knihovna se stala chloubou místních lidí, protože ji začali využívat pro své výzkumné účely i badatelé z Indie a dalších zemí.[6][7]

Nepokoje a hoření

Poškozená kupole s otvory vytvořenými ostřelováním

V neděli 31. května 1981 se konal Tamilská osvobozenecká fronta (TULF), regionálně populární demokratická strana, uspořádala shromáždění, na kterém se zúčastnila tři většina Sinhálština policisté byli zastřeleni a dva zabiti.[Politická situace]

Té noci začala policie a polovojenské jednotky pogrom která trvala tři dny. Sídlo společnosti TULF strana byla zničena. Poslanec Jaffna V. Yogeswaran Bydliště bylo také zničeno.[2]

Čtyři lidé byli vytaženi z jejich domovů a náhodně zabiti. Mnoho obchodních zařízení a místní Hinduistický chrám byly také záměrně zničeny.[2]

V noci 1. června podle mnoha očitých svědků zapálili veřejnou knihovnu Jaffna policie a vládou podporované paramilitie a úplně ji zničily.[3][2] Bylo zničeno více než 97 000 svazků knih spolu s mnoha kulturně důležitými a nenahraditelnými rukopisy.[7] Mezi zničenými předměty byly svitky historické hodnoty a díla a rukopisy filozofa, umělce a autora Ananda Coomaraswamy a prominentní intelektuál Prof. Dr. Isaac Thambiah. Zničené články zahrnovaly monografie a práce spisovatelů a dramatiků, kteří významně přispěli k obživě tamilské kultury a místně uznávaných lékařů a politiků.[7]

Kancelář Eelanaadu, místní noviny, byly také zničeny. Sochy Tamil kulturní a náboženské osobnosti byly zničeny nebo poškozeny.[2]

Nancy Murrayová napsal v článku v časopise v roce 1984, že několik vysoce postavených bezpečnostních důstojníků a dva ministři vlády byli přítomni ve městě Jaffna, když je uniformovaný bezpečnostní muži a všední oděv[8] dav provedl organizované činy ničení.[9] Po 20 letech ve vlastnictví státu Denní zprávy noviny, v redakční v roce 2001 označil událost z roku 1981 za akt „goonských jednotek uvolněných tehdejší vládou“.[10]

Reakce

Dva ministři, kteří viděli zničení vládního a soukromého majetku ze strany veranda Jaffna Rest House (vládní hotel) tvrdil, že k incidentu došlo

nešťastná událost, kdy se [a] několik policistů opilo a vydalo se na loupež na vlastní pěst

Národní noviny incident nehlásily. V následujících parlamentních debatách někteří většinoví sinhálští členové řekli menšinovým tamilským politikům, že pokud by byli Tamilové na Srí Lance nešťastní, měli by odejít do své „vlasti“ v Indii.[3] Přímý citát od a Sjednocená národní strana členem je

Pokud v této zemi, která není jejich (tamilskou) vlastí, existuje diskriminace, tak proč zkusit zůstat zde. Proč se nevrátit domů (Indie), kde by nedocházelo k diskriminaci. Tady jsou vaše kovils a Bohové. Tam máte svoji kulturu, vzdělání, univerzity atd. Tam jste pánem svého vlastního osudu

- Pan W.J.M. Lokubandara, MP v parlamentu na Srí Lance, červenec 1981.[11][Reakce]


Ze všeho zničení ve městě Jaffna to bylo zničení veřejné knihovny Jaffna, což byl incident, který lidem Jaffny způsobil největší strach.[12][13] O dvacet let později starosta Jaffny Nadarajah Raviraj stále truchlil nad vzpomínkou na plameny, které viděl jako student univerzity.[3]

Pro Tamily se zdevastovaná knihovna stala symbolem „fyzického a nápaditého násilí“. Útok byl považován za útok na jejich aspirace, hodnotu učení a tradice akademických výsledků. Útok se také stal místem shromáždění tamilských rebelů, aby podpořili myšlenku tamilského obyvatelstva, že jejich rasa byla zaměřena na zničení.[3][7]

Prezident Ranasinghe Premadasa

V roce 1991 tehdejší prezident Srí Lanky Ranasinghe Premadasa veřejně to prohlásil

Během voleb do Rady pro rozvoj okresů v roce 1981 někteří naši členové strany odvezli na sever mnoho lidí z jiných částí země, způsobili zmatek a narušili průběh voleb na severu. Je to stejná skupina lidí, kteří nyní také způsobují potíže. Pokud chcete zjistit, kdo spálil neocenitelnou sbírku knih v Jaffna Library, musíte se jen podívat na tváře těch, kteří proti nám stojí.

Obviňoval své politické oponenty v rámci svého UNP strana, Lalith Athulathmudali a Gamini Dissanayake, který právě přinesl obžaloba proti němu, protože se přímo podílel na vypálení knihovny v roce 1981.[11]

Prezident Mahinda Rajapakse

V roce 2006 prezident Srí Lanky Mahinda Rajapakse byl citován jako pořekadlo,

The UNP je zodpovědný za masové nepokoje a masakry proti Tamilům v roce 1983, zmanipulované hlasování ve volbách do Rady pro rozvoj severu a [vypálení] knihovny Jaffna

Dále byl citován jako výrok v souvislosti s významným místním obyvatelem Tamil básník a připomněl to publiku

Vypálení knihovny posvátné pro obyvatele Jaffny bylo podobné sestřelení Lord Buddha

V této řeči došel k závěru, že jako kumulativní účinek všech těchto zvěrstev je nyní mírumilovný hlas Tamilů utopen v ozvěně zbraně; s odkazem na rebela LTTE je terorismus.[14]

Předseda vlády Ranil Wickremesinghe

V roce 2016 se předseda vlády Ranil Wickremesinghe jako vůdce Spojených národních stran omluvil za upálení knihovny, ke kterému došlo za vlády UNP. Vyrušil ho křik Společná opozice Poslanci, o které žádal[15]

Dáváme lidem práci. Otevíráme průmyslová odvětví. V době, kdy prezident Maithripala Sirisena slaví své druhé výročí převzetí úřadu, dokončíme obrovské množství rozvojových prací na severu. Knihovna Jaffna byla za naší vlády spálena. Litujeme toho. Omlouváme se za to. Také se omlouváte za křivdy, kterých jste se dopustili?

Vládní vyšetřování

Podle Orville H. Schell, Předseda výboru Americas Watch a vedoucí Amnesty International vyšetřovací mise z roku 1982 na Srí Lanku UNP vláda v té době nezačala nezávislé vyšetřování s cílem stanovit odpovědnost za tyto vraždy v květnu a červnu 1981 a přijmout opatření proti odpovědným osobám.[16][11] Zatím nebyl nikdo obžalován ze zločinů.

Znovuotevření

Veřejná knihovna Jaffna byla přestavěna a částečně spálená pravice. V přední části je socha Sarasvatí, hinduistická bohyně učení.

V roce 1982, rok po počátečním zničení, komunita sponzorovala Jaffna Public Library Week a shromáždila tisíce knih. Opravy na částech budovy probíhaly, když Černý červenec občanský konflikt vyvolaný pogromem začal v roce 1983. Do roku 1984 byla knihovna plně zrekonstruována; knihovna však byla poškozena kulkami a bombami. Vojenské síly byly rozmístěny v Pevnost Jaffna a rebelové se umístili do knihovny a vytvořili země nikoho jak boje zesílily. V roce 1985, po útoku tamilských rebelů na nedalekou policejní stanici, vojáci vstoupili do částečně zrekonstruované budovy a odpálili bomby, které znovu rozdrtily tisíce knih.[Citace je zapotřebí ] Knihovna byla opuštěna se skořápkou a stěnami zasaženými kulkami, zčernalými kouřem spálených knih.[3][17]

Jako snahu získat zpět důvěru tamilského lidu[7] a také k uklidnění mezinárodního názoru v roce 1998 za prezidenta Chandrika Kumaratunga, vláda zahájila proces jeho přestavby za přispění všech Srílanců[18] a zahraniční vlády.[19]Bylo utraceno přibližně 1 milion USD a bylo shromážděno více než 25 000 knih. Do roku 2001 byla náhradní budova dokončena, ale proti znovuotevření přestavěné knihovny v roce 2003 se postavila proti rebel LTTE. To vedlo všech 21 členů Jaffna obecní rada, vedená starostou Sellan Kandian, aby podali demisi na protest proti tlaku vyvíjenému na ně, aby odložili znovuotevření.[20]Nakonec byla knihovna zpřístupněna veřejnosti.[21]

Viz také

Poznámky

  • ^ Období: Bibliografie, který Oxfordský anglický slovník definuje jako úmyslné zničení knih, kulturní přestupek první velikosti. Některá ze starých pohrom jsou zničení Alexandrie knihovna v Egypt. Známou historickou událostí bylo zničení tisíců knih vyrobených z kůry stromů a nesoucích moudrost Mayská kultura, které byly spáleny v roce 1562 v Mexiko, protože a španělština mnich chtěl „očistit“ domorodce od „ďábelských“ myšlenek. Pozdní 20. století Čína je Rudá garda při převzetí vymazal artefakty a knihy Tibet v šedesátých letech. Pol Pot zničil mnoho knih v genocida z Kambodža v 70. letech. 25. Srpna 1992 Srbové prodlouženo "etnické čistky "do Národní a univerzitní knihovny v Bosna a Hercegovina v Sarajevo, což má za následek spálení 1,5 milionu knih a rukopisů za jednu noc.[22]
  • ^ Kontext: V postkoloniální éře se historie imigračních vzorů různých etnických komunit od Indie po Srí Lanku stala dimenzí, která pohání etnický konflikt. Sinhálští nacionalisté tvrdí, že když pocházejí z původních klanů „Yaksha“ na Srí Lance (později smíšených s imigranty z Indie asi před 2600 lety), mají zvláštní práva na omezené zdroje, pracovní místa a další příležitosti. Vládní politika, která upřednostňuje tento výklad, narazila na odpor menšinových Tamilů, kteří si během koloniálního období užívali nepoměrně vysoký podíl dostupných příležitostí. V reakci na to začali i Tamilové zdůrazňovat svou historii dřívější imigrace z Indie. Knihovna obsahovala jedinou původní kopii Yalpana Vaipava Malai který dokumentoval vzestup a pád Tamilů a Hindů Království Jaffna na severu ostrovního národa.[23]
  • ^ Nancy Murray: Ředitel, Listina práv Vzdělávací projekt s Americká unie občanských svobod.[24]
  • ^ Politická situace: Program budování národa na Srí Lance byl úzce spjat s a Sinhalizace státní směrnice. Očekávalo se, že menšiny bude asimilován do tohoto nového Sinhálština Buddhista národní stát. Volby v roce 1956 navíc začaly érou etnicky založené stranické politiky.[25] Jedna forma extremismu a násilí vedla k druhé a do roku 1981 existovala nějaká menšinová radikální tamilská mládež, která legitimovala terorista útoky proti státu v reakci na údajné státní násilí.[26]
  • ^ Reakce: Někteří většinoví sinhálští politici nelitují a využili následnou parlamentní diskusi, aby odvedli domů zprávu zaslanou zničení knihovny: pokud byli Tamilové nešťastní, měli by opustit Srí Lanku a vrátit se do své vlasti, Indie. Útok na knihovnu byl tedy použit k vyslání zprávy, ze které nelze vyjednávat, a naznačil ochotu zapojit se do politického procesu dalším násilím. Radikální prvky v obou komunitách tak převzaly směr dalšího zvládání konfliktů a marginalizace těch umírněných, kteří chtěli konflikt vyřešit pokojně.[3][11]

Reference

  1. ^ A b „Burning of the Jaffna Public Library: Whodunit?“. Colombo Telegraph. 1. června 2014.
  2. ^ A b C d E நீலவண்ணன். „மீண்டும் யாழ்ப்பாணம் எரிகிறது“. Citováno 31. května 2016.
  3. ^ A b C d E F G „Zničení symbolu“ (PDF). IFLA. Citováno 14. února 2007.
  4. ^ „Oheň ve veřejné knihovně v Kandy“. BBC. Citováno 14. března 2006.
  5. ^ Wilson, A.J. Srílanský tamilský nacionalismus: jeho počátky a vývoj v devatenáctém a dvacátém století, s. 125
  6. ^ A b "Historie veřejné knihovny". Denní zprávy. Archivovány od originál 10. března 2007. Citováno 13. dubna 2007.
  7. ^ A b C d E F „Rekonstrukce knihovny Jaffna Dr. Jayanthou Seneviratne“. PRIU. Archivovány od originál 24. prosince 2005. Citováno 17. dubna 2006.
  8. ^ „Chronologie událostí na Srí Lance“. BBC. 5. listopadu 2009. Citováno 14. března 2006.
  9. ^ Nancy Murray (1984), Srí Lanka: Rasismus a autoritářský stát, Vydání č. 1, Race & Class, sv. 26 (léto 1984)
  10. ^ „ÚVODNÍK, DENNÍ NOVINY“. Denní zprávy. Archivovány od originál dne 21. září 2004. Citováno 14. března 2006.
  11. ^ A b C d „Více než dvě desetiletí po vyhoření knihovny Jaffna na Srí Lance“. Nezávislý. Archivovány od originál 27. září 2007. Citováno 15. března 2006.
  12. ^ Peebles, Patrick (2006) [2006]. „kapitola 10“. Dějiny Srí Lanky. Greenwoodské dějiny moderních národů. Westport, Connecticut: Greenwood Press. 133 a 134. ISBN  0-313-33205-3.
  13. ^ Ponnambalam, Satchi (1983) [1983]. Srí Lanka: Národní otázka a boj za osvobození Tamilů. London: Zed Books Ltd. str. 207 a 261. ISBN  0-86232-198-0.
  14. ^ „Mahinda slibuje náhradu za vysoce zabezpečenou zónu“. BBC. Citováno 14. března 2006.
  15. ^ „Premiér Ranil Wickremesinghe se omlouvá v parlamentu za zničení veřejné knihovny Jaffna v roce 1981, kdy byla u moci UNP“. dbsjeyaraj.com. 7. prosince 2016. Citováno 1. ledna 2017.
  16. ^ „Vypálení Jaffnské knihovny“. Amnesty International vyšetřovací mise z roku 1982 na Srí Lanku. Tamilnation.org.
  17. ^ „Veřejná knihovna na Srí Lance vítá nové čtenáře“. NPR.org. Citováno 9. ledna 2017.
  18. ^ „Stavba mostu míru z cihel a knih“. Sunday Times. Citováno 15. března 2006.
  19. ^ „Francouzská vláda darovala knihy knihovně Jaffna“. Zabezpečení muzea. Archivovány od originál dne 12. července 2007. Citováno 3. května 2007.
  20. ^ „Otevření knihovny Jaffna odloženo jako starosta, členové rady rezignují“. Tamilnet. Citováno 14. března 2006.
  21. ^ „Story of Jaffna Library“. Hind. Archivovány od originál 24. prosince 2007. Citováno 15. března 2006.
  22. ^ „Křehcí strážci kultury od Nicholase A. Basbanese“. Los Angeles Times. Archivovány od originál 29. ledna 2007. Citováno 16. dubna 2007.
  23. ^ „Historie z LTTE“. Přední linie. Archivovány od originál 23. října 2007. Citováno 15. dubna 2007.
  24. ^ „Nancy Murray: Hypernacionalismus a naše občanské svobody“. Demokracie teď. Archivovány od originál dne 17. března 2006. Citováno 15. března 2006.
  25. ^ Sunil Bastian (1999). „Selhání formování státu, konflikty identity a reakce občanské společnosti - případ Srí Lanky“ (PDF). Brad.edu. Citováno 16. dubna 2006. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  26. ^ „Jak k tomu přišlo - poučení z občanských válek Srí Lanky profesorem Johnem Richardsonem“ (PDF). paradisepoisoned.com. Archivovány od originál (PDF) dne 11. září 2008. Citováno 30. března 2006.

Další čtení

  • Rebecca Knuth (2003), Libricide: Režimem sponzorované zničení knih a knihoven ve dvacátém století. New York: Praeger. ISBN  0-275-98088-X
  • Rebecca Knuth (2006), Pálení knih a srovnávání knihoven: extremistické násilí a kulturní destrukce. New York: Praeger. ISBN  0-275-99007-9
  • Nicholas A. Basbanes (2003), Splendor of Letters: The Permanence of Books in an Impermanent World. New York: HarperCollins. ISBN  0-06-008287-9

externí odkazy

Souřadnice: 9 ° 39'44 ″ severní šířky 80 ° 0'42 ″ východní délky / 9,66222 ° N 80,01167 ° E / 9.66222; 80.01167