Bracha L. Ettinger - Bracha L. Ettinger

Bracha Lichtenberg Ettinger
Bracha L. Ettinger 2009 (oříznuto) .jpg
narozený (1948-03-23) 23. března 1948 (věk 72)
Tel Aviv, Povinná Palestina (současnost Izrael )
Alma materHebrejská univerzita v Jeruzalémě
ÉraSoučasná filozofie
KrajZápadní filozofie
ŠkolaKontinentální filozofie
Psychoanalýza
Hlavní zájmy
Psychoanalýza, umění, feministická teorie, estetika, lidská práva, etika
Pozoruhodné nápady
Matrixiální pohled, matrixiální trans-subjektivita
Část série na
Feministická filozofie
ženský symbol spojený s otazníkem
Hlavní díla
Hlavní myslitelé
Nápady
Časopisy
Kategorie
► Feministická filozofie

Bracha Lichtenberg Ettinger (hebrejština: ברכה אטינגר, ברכה ליכטנברג-אטינגר) Je izraelský rodák francouzština umělec, vizuální analytik, psychoanalytik, filozof, a spisovatel.

Ettingerova práce se skládá převážně z olejomalba a psaní. Ettinger je nyní považován za významnou osobnost mezi francouzskými malíři i malíři Izraelské umění scény. Ettingerovo umění bylo v knize nedávno podrobně analyzováno Umělkyně v tisíciletí,[1] v Griselda Pollock je Setkání ve virtuálním feministickém muzeu[2] a v Catherine de Zegher antologie Dámské práce se nikdy nedělají.[3] Její nápady v kulturní teorie, psychoanalýza, a Francouzský feminismus (vidět Feministická teorie a psychoanalýza ) dosáhl uznání po zveřejnění Matrix a Metramorphosis (1992), fragmenty z jejích notebooků (Moma, Oxford, 1993) a Matrixiální pohled (1995). Během posledních dvou desetiletí měla její práce vliv historie umění,[4] filmová teorie (počítaje v to teorie feministických filmů ), psychoanalýza, estetika[5] a genderové studie.[6]

Ettinger je profesorem na Evropská postgraduální škola v Saas-Fee, Švýcarsko.[7]

Život a dílo

Bracha Ettinger se narodil v Tel Avivu 23. března 1948.[8] Získala titul M.A. v Klinická psychologie z Hebrejská univerzita v Jeruzalémě kde pracovala jako výzkumná asistentka a poté osobní asistentka Amos Tversky (1969/70, 1973/74, 1974/75) a Danny Kahneman (1970/71).[7] V červnu 1975 se provdala za Loni Ettingerovou a přestěhovala se do Londýna, kde studovala, trénovala a pracovala v letech 1975 až 1979 v London Center for Psychotherapy (with Elsa Seglow), Tavistock Clinic a Philadelphia Association (s R. D. Laing ). Její dcera herečka Lana Ettinger,[9][10][kruhový odkaz ] se narodil v Londýně. V roce 1979 se vrátila do Izraele a pracovala v nemocnici Šalvata. Ettinger, který maloval a kreslil od raného dětství, je samouk. V počátcích se vyhýbala umělecké scéně. V roce 1981 se rozvedla se svým prvním manželem, rozhodla se stát se profesionální umělkyní a přestěhovala se do Paříže, kde žila a pracovala v letech 1981 až 2003 se svým partnerem Joavem Tokerem. Její syn Itai Toker se narodil v roce 1988. Kromě malby, kresby a fotografie začala psát a získala D.E.A. v Psychoanalýza z University Paris VII Diderot v roce 1987 a titul Ph.D. v Estetika umění z University of Paris VIII v roce 1996.[7]

Ettinger měl na projektu sólový projekt Pompidou Center v roce 1987 a samostatná výstava v Muzeu v Calais v roce 1988. V roce 1995 měla samostatnou výstavu v Izraelské muzeum v Jeruzalémě a v roce 1996 se zúčastnila Soudobé umění část Face à l'Histoire. 1933–1996 výstava v Pompidou Center.[11] V roce 2000 měla na střední škole retrospektivu Centrum výtvarných umění (Palais des Beaux Arts) v Bruselu a v roce 2001 samostatná výstava v Paříži Centrum kreslení v New York.[12] Stejně jako umělce pracoval Ettinger i nadále jako psychoanalytik Françoise Dolto, Piera Auglanier, Pierre Fedida a Jacques-Alain Miller, a stal se vlivným současníkem Francouzská feministka.[13][14][15][16] Kolem roku 1988 zahájila Ettinger svůj projekt Konverzace a fotografie. Její osobní umělecké notebooky[17][18] se staly zdrojem pro teoretické artikulace a její umění inspirovalo kunsthistoriky (mezi nimi i významného historika umění) Griselda Pollock a mezinárodní kurátor Catherine de Zegher ) a filozofové (jako Jean-François Lyotard, Christine Buci-Glucksmann a Brian Massumi ), která své malbě věnovala řadu esejů.

Ettinger se sídlem zejména v Paříži byl hostujícím profesorem (1997–1998) a poté profesorem výzkumu (1999–2004) v psychoanalýza a estetika na Vysoké škole výtvarných umění, dějinách umění a kulturních studií na Vysoké škole výtvarných umění University of Leeds.[7] Od roku 2001 je také hostující profesorkou psychoanalýzy a estetiky v Centru pro kulturní analýzu, teorii a historii kultury AHRC (nyní CentreCATH).[19] V roce 2003 se Ettinger částečně vrátil do Tel Avivu a přednášel na Akademie umění a designu Becalel v Jeruzalémě do roku 2006. Od roku 2006 se stala předsedkyní a profesorkou na EGS.[7] Některé z jejích specifických akademických oborů jsou feministická psychoanalýza, umění, estetika, etika, pohled, sexuální rozdíly a genderové studie, Jacques Lacan, ženské, rané (včetně před narozením) psychické dojmy, předmaterská a mateřská subjektivita.

Umělec

Bracha Ettinger, Painting: Matrix - Family Album series č.3, 2001.

Ettingerův výzkum se týká světla a prostoru a v tomto vyplývá z Monet a Rothko.[20][21][22] Její předměty se týkají lidského stavu a válečné tragédie a její práce v tomto ohledu navazuje na umělce jako např Käthe Kollwitz a Francisco Goya.[23] Proces malování zabírá prostor přechodu mezi postavami a abstrakcí a její postoj k abstrakci rezonuje s duchovními obavami Agnes Martin a Hilma af Klint.[24] Dalším důležitým tématem její práce je nevědomí, zejména ženské a mateřské.[25] Její zápisníky doprovázejí proces malování, ale jsou stejně uměleckými díly.[26]

Bracha L. Ettinger, Eurydice, The Graces, Medusa. Olejomalba, 2006–2012
Bracha L. Ettinger, Eurydice, The Graces, Medusa. Olejomalba, 2006–2012

Od roku 1981 do roku 1992 se Ettingerova hlavní umělecká díla skládala z kresby a smíšených médií na papíře, poznámkových bloků a uměleckých knih, kde vedle teoretických prací a rozhovorů vyráběla inkoust a myla malbu a kresbu. Od roku 1992, kromě jejích notebooků, tvoří většinu jejích uměleckých děl kombinovaná média a olejomalby s několika paralelními sériemi, které se šíří v čase jako: „Matrix - Family Album“, „Autistwork“ a „Eurydice“ s tématy generačního přenosu. paměti, osobních a historických traumat, šoa a světové války,[27][28][29] pohled, světlo, barvy a prostor,[30] ženství a mateřství, inspirováno klasickým malířstvím a vytvářením abstraktního prostoru, kde jsou otázky krásy[31] a vznešené se stávají relevantní pro naši dobu.[32] V letech 1984-2008 jsou obrazy, které získává nejprve pomocí koláže a xeroxového zpracování, abstrahovány v dlouhém procesu olejomalby, který trvá několik let. Od roku 2008 až dosud Ettinger pracuje se svými olejomalbami přímo na plátně a dělá videoartové filmy, které obsahují její kresby a fotografie.

Podle Griselda Pollock,[33][34] Catherine de Zegher[35][36][37] a Chris Dercon, ředitel Tate Modern která si vybrala svou práci pro soudobé umění část Pompidou Center hlavní výstava umění 20. století Face à l'Histoire,[38] Ettinger se stal jedním z hlavních umělců Nové evropské malířství. Spolu s malbou se věnovala instalacím, teoretickému výzkumu, přednáškám, videoprácím a „událostem setkání“. Její obrazy, fotografie, kresby a sešity byly vystaveny na Pompidou Center (1987, 1996, 2010[39]–2011) a Muzeum Stedelijk v posledním desetiletí zahrnoval Ettingerův olej na plátně obrazy jako Medusa, Demeter a Persephone a Eurydice. Ačkoli od roku 2010 její práce stále sestává hlavně z olejomaleb a kreseb, věnuje se také animovaným videofilmům pro nová média, kde jsou obrazy vícevrstevné jako její malba. V roce 2015 se Ettinger zúčastnil samostatného představení ve 14 ... Istanbulské bienále autor a kurátor Carolyn Christov-Bakargiev.[40] V letech 2018-2019 se zúčastnila sólové show na Bienále Kochi-Muziris 2018 v Indii.[41][42]

Skupinové výstavy

Mezi místy, kde Ettinger prezentoval:

Samostatné výstavy

Psychoanalytik

Ettinger je teoretik, který navrhl ontologie smyčkovité transmisivity subjektu a subjektu (transsubjektiv) a subjektu a objektu (transjektiv) pro přehodnocení lidského subjektu. Práce na křižovatkách lidí subjektivita, ženská sexualita mateřská subjektivita, psychoanalýza, umění a estetika, přispěla k psychoanalýze myšlenky žensko-mateřské sféry, funkce a struktury s jejími symbolickými a imaginárními rozměry založenými na ženskosti v reálném (lůně). Tato dimenze, jak symbolická, přispívá k etickému uvažování o lidské odpovědnosti vůči sobě navzájem i vůči světu. Je vedoucí klinickou psychologkou a praktickou psychoanalytičkou. Její umělecká praxe a její artikulace od roku 1985 toho, co se stalo známým jako matrixiální teorie transsubjektivity, změnily současné debaty v současném umění, psychoanalýze, ženských studiích a kulturních studiích. Ettinger byl analytikem Ronald Laing v Londýně a Piera Aulagnier v Paříži. Je členkou Tel Avivského institutu pro současnou psychoanalýzu (TAICP),[65] New Lacanian School (NLS) a Světová asociace psychoanalýzy (AMP / WAP).[66] Pro Ettingera je zásadní freudovský přístup k psychoanalýze, protože zdůrazňuje fantasmatickou hodnotu materiálů, které vznikají během regrese. Freudovi a Lacanovi však dodává ženský a mateřský časoprostor s jeho zvláštními strukturami, funkcemi a dynamikou v nevědomý. Tvrdí, že podobným způsobem, když je svádění přiřazeno otcovské postavě během regrese, je ve většině případů rozpoznáno jako výsledek samotného terapeutického procesu. Postupuje se podle toho bez obviňování otce terapeuta a bez výsledné nenávisti vůči otci. Terapeuti si rovněž musí uvědomit, že během regrese se objevuje fantasmatická mateřská „nedostatečnost“, která musí být také uznána jako výsledek samotného procesu a musí být propracována, aniž by nenávist matky, o které Ettinger považuje, přispívá k „psychotizaci“ subjektu a blok přechodu od vzteku ke smutku a soucitu. Aby bylo možné rozpoznat fantazmatický stav psychického materiálu vznikajícího během terapie, jsou pro ni užitečné lacanské koncepty symbolického, imaginárního a skutečného.

Myšlenka corpo-real je součástí její symbolizace nové ženské psychické zóny (matice, lůna jako časoprostoru události psychického setkání) u mužských i ženských subjektů a žensko-matrixiální sexuální odlišnosti . I když tedy Ettingerová kritizuje freudovskou a lacanianskou analýzu ženského pohlaví, považuje se za „post“ nebo „neo“ freudovskou a lacanskou, která rozpracovává ženskou v návaznosti na tyto psychoanalytiky, ale tvrdí, že má doplňující žensko-mateřskou Eros. Ettinger kritizuje Winnicotta a Bollase za to, že pacientům nabízejí „hotovou matku-monstrum“ jako příčinu každé psychické bolesti. Považuje jakoukoli praxi obviňování archaicko-mateřství za překážku, za „hysterizaci“ a dokonce na okamžik „psychotizaci“ (ve smyslu spíše k vnitřním rozkolům než k rozpoznávání rozdílů), když je taková „příčina“ přinesena jako „vysvětlení“ analytik, „příčina“ připisovaná nepamatovanému ranému období života, kdy jsem já a ne-já propojeni. Ettinger souhlasí s Lacanem, že v zásadě chybí „konečná“ příčina: objet a. Vyzývá k choulostivému procesu diferenciace, společného splynutí a soužití mezi generacemi, zejména při analýze vztahů osob stejného pohlaví (dcera-matka, syn-otec), s důrazem na přenos, nikoli na rozdělení. Samotný proces tedy v současnosti pomáhá vyjednávat a formulovat jemně sexuální rozdíly. K myšlence, že já je strukturováno prostřednictvím zrcadlového odrazu, dodává to prvotní apercepce toho druhého prostřednictvím „fascinace“ (estetická otevřenost vůči druhému a kosmu), soucitu a úcty (afektivní přístupy k druhému) směřující od začátku k (m) druhému a vnějšku, ne k sobě samému.

Psychoanalytická teorie

Hlavní koncepty

Ettinger vynalezl Matrixiální teorii trans-subjektivity, nebo jednoduše „Matrixial ", s pojmy jako linkování hranic, borderpacing, bojový borderpace, copoiesis, vtip (h) messing a co / in-habit (u) ation.[67][68] Ettinger je a Freudian a lacanský učenec a následuje pozdě Jacques Lacan, Emmanuel Levinas, teorie objektových vztahů a Gilles Deleuze /Félix Guattari.

Počáteční teorie: od roku 1985 do 90. let

Ettinger vyjádřil v lidském nevědomí dimenzi, prostor, funkci, erosu a dynamiku ženského a mateřského a ženského předčasného života. Navrhla, že prenatální dojmy, spojené s fantazmatickým a traumatickým skutečností těhotné matky, jsou ve vznikajícím subjektu transkribovány a tvoří primární fázi a pozici lidské psychiky. „Já“ a „ne-já“, bez odmítnutí a bez symbiotické fúze, společně vpisují paměťové stopy, které jsou rozptýleny asymetricky, ale transsubjektivně. Transsubjektivní mentální a afektivní nevědomé „struny“, spojující prenatálně se rozvíjející subjekt s archaickými m / Jiné, otevřené nevědomé cesty („ženské“, nefalské, u mužů i žen), které umožňují subjektivizující procesy po celý život, kdykoli nový odehrává se matriční setkání. Maticová událost setkání utváří specifické estetické a etické přístupy k druhému. Ettinger vyjádřil „matriční pohled“ a proces „co-poiesis“. To umožňuje nové pochopení transgeneračního přenosu, traumatu a uměleckých procesů. Ettinger formuluje rozdíl mezi ženou (dívkou) a ženou (matkou) jako první sexuální rozdíl pro ženy, na který je třeba pohlížet především podle matričních parametrů. Žena-matka Eros informuje také o vztazích otec / syn a matka / syn. Podle Ettingera souběžně, ale také před projevy odmítnutí (Julia Kristeva ) nebo odmítnutí (Freud o narcismu) druhého, dochází k primárnímu soucitu, úctě a fascinaci (což jsou nevědomé psychické afektivní přístupy k druhému a které se spojují s opětovným naladěním a diferenciací ve společnosti hraničním propojením). Kombinace fascinace a primárního soucitu nevstoupí do ekonomiky sociální výměny, přitažlivosti a odmítnutí; má konkrétní formy Erosu a odporu, které mohou inspirovat politickou sféru a dosáhnout eticko-politických akcí a projevů bez vstupu do jakékoli politické institucionální organizace. Primárním soucitem kojence je protoetický psychologický prostředek, který se připojuje k estetické fascinaci a vytváří pocit vědomí, který funguje přinejlepším v mateřské (a také rodičovské) soucitné pohostinnosti. Zde je jeden svědkem společné: I Wit (h) ness while borderlinking (bordurelaint) to the non-I and borderpacing (bordurespacant) from the other. Ettinger požaduje uznání matričního přenosu jako dimenze v převodních vztazích v psychoanalýze. Musí znamenat zvláštnost (a nikoli rozkol) archaických postav m / Other (Autremere) a rodičů; spíše než jejich vyloučení. V transsubjektivitě vidí odlišný rozměr lidské specifické vazby a sdílitelnosti, odlišný od psychologie „inter-subjektivity“ a „sebe“ a doplňující ji. Její nejvýznamnější a nejkomplexnější knihou týkající se této teorie je „Matrixial Borderspace“ (dotisk esejů z let 1994–1999), která vyšla ve francouzštině v roce 1999.[69] a v angličtině v roce 2006,[70] ale její nejnovější koncepty jsou zpracovány hlavně v různých esejích vytištěných v letech 2005–2006.[71]

Teorie v roce 2000

Její novější umělecká a teoretická práce se točí kolem duchovní v umění a etika. V oblasti psychoanalýzy kolem otázky rozdílů osob stejného pohlaví je primárním ženským rozdílem rozdíl otevřený mezi ženou (dívkou) a ženou (m / ostatní), mateřskou subjektivitou, mateřskou / těhotenskou Eros com-vášně, účinky soucitu a úcty a vášně pro vytváření hraničních přechodů a hraničních přechodů[72] a myšlenka, že tři druhy fantazie (které pojmenuje Matka-fantazie) by měly být rozpoznány, když se objeví ve stavu regrese, který vzbudila samotná terapie, jako prvotní: Matka-fantazie nedostatečnosti, pohltení a opuštění. Jejich nesprávné uznání při psychoanalýze (a analytické terapii) spolu s neznalostí mateřské Eros com-vášně vede ke katastrofickým úderům do matrixiální tkáně dcery a matky a poškozuje mateřský potenciál samotné dcery v tom smyslu, že útočí na „ne-já“ vždy také útočí na „já“, které přebývá uvnitř „já“ - a „„ ne-I “trans-subjektivní matrixiální (ženská-mateřská) tkáň. Příspěvek k vlastní psychoanalýze po Heinz Kohut „Ettinger formuloval rozdíl mezi vášnivým propojováním hranic, soucitem (jako afektem) a empatií a mezi„ empatií bez soucitu “a„ empatií v soucitu “, když tvrdil, že empatie analytika bez soucitu poškozuje matrixovou psychickou tkáň analytika, zatímco empatie v soucitu vede ke kreativitě a k rozšíření etického obzoru. Ettinger vysvětluje, jak empatií (vůči stížnostem pacienta) bez soucit (vůči pacientovým okolním minulým i současným rodinným postavám, ne méně než vůči samotnému pacientovi), terapeut „produkuje“ skutečnou matku pacienta jako „postavu připravené monstrum-matka“, která slouží k absorbování stížností všeho druhu , a tím je vyvoláno nebezpečné rozdělení mezi „dobrou“ matkou (terapeutkou) a „špatnou“ matkou (skutečnou matkou). Toto rozdělení je destruktivní jak z vnitřního, tak z vnějšího hlediska, a zejména pro vztahy mezi dcerou a matkou, protože já a ne-já jsou v každém případě vždy vzájemně propojeny, a proto se jakákoli rozkol a předpokládaná nenávist (vůči těmto číslům) změní do sebe-nenávisti na webu žena / dcera. Takový koncept subjektivity, kde „ne-já“ souvisí s „já“, má hluboké etické důsledky[73] stejně jako dalekosáhlé sociologické a politické důsledky, které dále rozvinul Griselda Pollock za účelem přehodnocení moderní a postmoderní umění a historie. Nedávné teoretické návrhy, které Ettinger zahájil kolem roku 2008, zahrnují tři otřesy mateřství a otcovské podněty k vraždění (Laius Complex)[74] Carriance[75] a komplex Demeter – Persephone, který pracuje Řecká mytologie a Hebrejská Bible, ženy umělkyně Eva Hesse, Hilma af Klint a Emma Kunz a básníci a spisovatelé Sylvia Plath, Marguerite Duras a Alejandra Pizarnik.[76]

Další aktivity

Robert Doisneau fotografoval Ettinger ve svém ateliéru v Montrouge,[77] 1992.

V roce 1967 je Bracha Lichtenberg Ettingerová postižená veteránská hrdinka, která byla zraněna, zatímco vedla největší záchrannou, záchrannou a evakuační operaci topících lidí na Středním východě: ztroskotání lodi Eilat. Během operace byla zraněna a později utrpěla šok z granátu[78][79][80][81][82][83] Ettinger je zastáncem palestinských práv a od roku 2005 je Ettinger aktivistickým členem organizace „Physicians for Human Rights-Israel“ („PHR-Israel“). Dr. Ettinger přispívá do organizace jako klinický psycholog, který se účastní palestinských pacientů v potřebných oblastech na palestinských okupovaných územích.[84]

Ettinger je také známý pro ni portrét fotografie v kontextu konverzačních projektů. Některé její portréty, například portréty Jean-François Lyotard,[85] Joyce McDougall, Edmond Jabès,[86] Emmanuel Lévinas,[87] Robert Doisneau[88] a Yeshayahu Leibowitz objevit se v několika oficiálních publikacích a sbírkách.

Fascinance: Fórum pro Ettingerova studia

„Druhého a Zemi je třeba znát prostřednictvím afektivní komunikace v autokřehkosti. Takto odhalené poznání o neviditelných akordech, na které naše smysly ještě nejsou naladěny, je základem etické povinnosti věnovat se zranitelnost druhého, člověka, zvířete a dokonce i naší sdílené Země, prostřednictvím péče a soucitu a v úžasu a úctě. Pojďme pracovat společně proti retraumatizaci a směrem k porozumění lidského subjektu, který je informován o ženské transubjektivitě u všech pohlaví, a stát se citlivý na konkrétní Eros hraničního propojení mezi každým já a ne-já, což je druh lásky .. “[89][90][91]

- Bracha L. Ettinger při zahájení Fascinance: Fórum pro studia Ettinger[92] začal Srishti Madurai

Fascinance je fórum založené uživatelem Srishti Madurai v jižní Indii dne 24. prosince 2013[92] který nabízí úvodní kurz ettingeriánské psychoanalýzy[90][93]

Cíle této skupiny:

  • Číst, studovat a diskutovat o dílech Brachy L. Ettingera.
  • Aplikovat matrixovou teorii v umění, filozofii, psychoanalýze a kritice umění.
  • Najít možné důsledky konceptu „neživotnosti“ Brachy Ettingera ve spojení se znalostmi z různých biologických oborů, jako je klinická embryologie, nenonatální imunologie a vývojová biologie atd.
  • Vypracovat práce na Matrixial Thanatos a Matrixial Eros a jak se přístup bracha liší od tradičních pohledů na pohon smrti.
  • Identifikovat, jak se Ettingerova teorie liší od ostatních psychoanalytických tradic, a diskutovat o filozofických aspektech maticového hraničního prostoru.
  • Identifikovat možné souvislosti Brachových děl s přírodními a společenskými vědami.

Publikace

Ettinger je autorem několika knih a více než osmdesáti psychoanalytických esejů zpracovávajících různé estetické, etické, psychoanalytické a umělecké aspekty matice. Je spoluautorkou objemů konverzací Emmanuel Levinas, Edmond Jabès, Craigie Horsfield, Félix Guattari a Christian Boltanski. Její kniha Regard et Espace-de-Bord Matrixiels (eseje 1994–1999) vyšly ve francouzštině v roce 1999 (La lettre volée) a byly publikovány v angličtině jako Matrixiální hraniční prostor (2006, University of Minnesota Press, editoval Brian Massumi a předal Judith Butler a Griselda Pollock ). [3] Ettinger je jedním z předních intelektuálů spojených se současností Francouzský feminismus a feministické psychoanalytické myšlení Julia Kristeva a Luce Irigarayová.[15][16][94][95] Deník Teorie kultura a společnost věnoval vydání své práci [TC&S, sv. 21, č. 1] v roce 2004.

Nedávno vybrané publikace

  • "Vznešený a krása za Záhadnou úzkostí". V: Intelektuální ptačí budka. Umělecká praxe jako výzkum. Editoval F. Dombois, U. M. Bauer, C. Marais a M. Schwab. London: Koening Books, 2011.ISBN  978-3-86335-118-2
  • "Antigona s (mimo) Jocaste". V: Výslech Antigony. Editoval S. E. Wilmer a A. Zukauskaite. Oxford University Press, 2010 (189–214).ISBN  978-0-19-955921-3
  • „Komunikace: Reflexe kolem Hirošima mon amour". V: PostGender: Sexualita a performativita v japonské kultuře. Upravil Ayelet Zohar. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing, 2010.ISBN  965-7067-61-8
  • „Diotima and the Matrixial Transference: Psychoanalytical Encounter-Event as Pregnancy in Beauty“. V: Přes práh (Zkoumání liminality v literatuře). Editoval C. N. van der Merwe a H. Viljoen. New York: Peter Lang. 2007. ISBN  978-1-4331-0002-4
  • "Fragilizace a odpor". V: Bracha L. Ettinger: Fragilizace a odolnost. Upravili Tero Nauha a Akseli Virtanen. Finská akademie výtvarných umění s Aivojen yhteistyo, Helsinky, 2009. Vytištěno v: Mateřské vědy [4]
  • „Od protoetického soucitu k odpovědnosti: besideness a tři prvotní matčiny fantázie o nedostatečnosti, požírání a opuštění“. Athena: Filozofické studie. Č. 2 (Vilnius: Versus). 2006. ISSN 1822-5047 [5]
  • "Com-vášnivý Co-response-schopnost, zahájení ve spojitosti a odkaz x Matrixial Virtuality". V: Soutěska (l). Útlak a úleva v umění. Editoval Sofie Van Loo. Královské muzeum výtvarného umění. Antwerpen, 2006. ISBN  90-76979-35-9
  • „Pohled a dotýkání se matky, která není dost“ In: Eva Hesse Výkres. Editoval Catherine de Zegher, NY / New Haven: The Drawing Center / Yale University Press. 2006. ISBN  0-300-11618-7
  • „Matrixiální transsubjektivita“. Teorie kultura a společnost - TCS, 23: 2–3. 2006. ISSN 0263-2764
  • „Umění a léčení maticového přenosu mezi estetickým a etickým.“ V katalogu: ARS 06 Bienále. 68–75; 76–81. Helsinky: Kiasma Museum of Contemporary Art. 2006.
  • „Fascinance. Matrixiální ženský rozdíl mezi ženami (dívkami na m / jinými)“. V: Psychoanalýza a obraz. Upravila Griselda Pollock. Oxford: Blackwell. 2006. ISBN  1-4051-3461-5
  • „Umělecké a léčivé dílo.“ 3 X Abstrakce. Editoval Catherine de Zegher a Hendel Teicher, 199–231. NY / New Haven: Centrum kreslení / Yale University Press. 2005. ISBN  0-300-10826-5

Vybrané publikace

  • A mé srdce na rány. U příležitosti Brachovy Soloshow ve 14 Istanbulské bienále „Slaná voda“ sestavená uživatelem Carolyn Christov-Bakargiev. The Wild Pansy Press, University of Leeds, 2015. ISBN  978-1-900687-55-3 Se 4 eseji Brachy L. Ettingera, přednáška Carolyn Christov-Bakargiev, texty od Griselda Pollock Tina Kinsella, Andrew Benjamin, Oded Wolkstein, Nicolas Bourriaud Ruth Kaniel, Christine Buci-Glucksmann.
  • Matrixiální hraniční prostor. (Eseje od roku 1994 do roku 1999). University of Minnesota Press, 2006. ISBN  0-8166-3587-0
  • Regard et Espace-de-bord matrixiels. Brusel: La lettre volee, 1999. ISBN  2-87317-102-2
  • „Trenzado y escena primitiva del ser-de-a-tres“ (7. června 2000). In: Jacques-Alain Miller, Los usos del lapso, Los cursos psicoanaliticos de Jacques-Alain Miller. Buenos Aires: Paidos. 2004. 466–481. ISBN  950-12-8855-2
  • "Copoiesis. „In: Ephemera. 2005
  • "Re - In - De - Fuse. „In: Othervoices. 1999
  • "Tkaní umělkyně s matičním setkáním. „In: Theory, Culture and Society Journal. Č. 21. 2004
  • „Transsubjektivní převodový hraniční prostor.“ (1996) Přetištěno v Brian Massumi (ed.), Šok na zamyšlení. (Výraz po Deleuze a Guattari). London & NY: Routeledge, 2002. 215–239. ISBN  0-415-23804-8
  • „Efekt Rudé krávy.“ (Poprvé vytištěno v roce 1996 v: Act 2, ISSN 1360-4287). Přetištěno v: Mica Howe & Sarah A. Aguiar (eds.), Řekl, ona říká. Fairleigh Dickinson University press & London: Associated University Press, 2001. 57–88. ISBN  0-8386-3915-1
  • „Matrixial Gaze and Screen: Other than Falallic and Beyond the Late Lacan.“ In: Laura Doyle (ed.) Orgány odporu. Evanston, Illinois: Northwestern University Press, 2001. 103–143. ISBN  0-8101-1847-5
  • „Umění jako transportní stanice traumatu.“ V: Bracha Lichtenberg Ettinger: Artworking 1985–1999, Gent-Amsterdam: Ludion & Brussels: Palais des Beaux-Arts, 2000. 91–115. (ISBN  90-5544-283-6) Rozbalte [6]
  • „Přestupuje k ženskému.“ (1997) Přetištěno v: Penny Florence & Nicola Foster (eds.), Diferenciální estetika, London: Ashgate, 2000. 183–210. ISBN  0-7546-1493-X
  • „Trauma a krása.“ In: Kjell R. Soleim [vyd.], Fatální ženy. Journal of the Center for Women and Gender Research, Bergen Univ., Sv. 11: 115–128, 1999.
  • „Ženské / prenatální tkaní v maticovém subjektivním setkání.“ Psychoanalytické dialogy, VII: 3, The Analytic Press, New York, 1997. 363–405. ISSN 1048-1885
  • „Metramorphic Borderlinks and Matrixial Borderspace.“ In: John Welchman (ed.), Přehodnocení hranic, Minnesota University Press, 1996. 125–159. ISBN  0-333-56580-0.
  • Matrixiální pohled. (1994), Feminist Arts & Histories Network, Dept. of Fine Art, Leeds University, 1995. ISBN  978-0-9524899-0-0. Přetištěno jako Ch. Já v Matrixiální hraniční prostor.
  • „Stávající prahová hodnota hranic matice.“. In: Robertson et als. (eds.) Cestovatelské příběhy. Routledge, Londýn, 1994. 38–62. ISBN  0-415-07016-3
  • Matice. Halal (a) - Lapsus. Poznámky k malbě, 1985–1992. Přeložil Joseph Simas. Museum of Modern Art, Oxford, 1993. ISBN  0-905836-81-2. (Přetištěno v Artworking 1985–1999. Ghent: Ludion, 2000. ISBN  90-5544-283-6)
  • „Matrix a metramorphosis“. Rozdíly: Časopis feministických kulturních studií. Indiana University Press. 4 (3): 176–208. 1992.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Matice. Karnety 1985–1989 (fragmenty). V: Chimères, n. 16, 1992.

Konverzace

  • „Od přenosu k estetickému paradigmatu: rozhovor s Felixem Guattarim“ (1989). Přetištěno v Brian Massumi (ed.), Šok na zamyšlení. London & NY: Routeledge, 2002. ISBN  0-415-23804-8.
  • Matrix et le voyage à Jér Jerusalem de C.B. (1989). Kniha pro umělce, limitovaná edice, s 60 fotografiemi Christian Boltanski od Ettingera a Konverzace mezi Ettingerem a Boltanski. 1991.
  • Edmond Jabès v rozhovoru s Brachou Ettingerem (1990, výběr). „Tohle je poušť, nic tu neudělá kořen.“ V: Cesty putování. Upravil Sarit Shapira. Izraelské muzeum, Jeruzalém, 1991. 246–256. ISBN  965-278-116-9.
  • Edmond Jabès v rozhovoru s Brachou L. Ettingerem (1990, výběr). Prahová hodnota, kde se bojíme. Přeložili Annemarie Hamad a Scott Lerner. MOMA, Oxford, 1993. ISBN  0-905836-86-3.
  • Emmanuel Levinas v rozhovoru s Brachou L. Ettingerem (1991–1993, výběr). Čas je dechem Ducha. Přeložili C. Ducker a J. Simas. MOMA (Museum of Modern Art), Oxford, 1993. ISBN  0-905836-85-5.
  • Emmanuel Levinas v rozhovoru s Brachou L. Ettingerem (1991–1993, výběr). „Co by řekla Eurydice?“ / „Que dirait Eurydice?“ Dotisk Le féminin est cette différence inouïe (livre d'artiste, 1994, který zahrnuje text Čas je dechem Ducha). Trans. C. Ducker a J. Simas. Přetištěno, aby se shodovalo s výstavou Kabinet, Stedelijk Museum, Amsterdam, Paříž: BLE Atelier, 1997. ISBN  2-910845-08-7. Přetištěno v: Athena: Filozofické studie. Sv. 2 (Vilnius: Versus). ISSN 1822-5047.
  • „Probíhá.“ Rozhovor mezi Bracha Lichtenbergem Ettingerem a Craigie Horsfieldovou. V: Bracha Lichtenberg Ettinger: Série Eurydice. Kreslicí papíry, č. 24. NY: Centrum kreslení. 2001. 37–62.
  • „Konverzace: Craigie Horsfield a Bracha L. Ettinger“. Září 2004. V: Craigie Horsfield, Vztah. Editoval Catherine de Zegher. Paříž: Jeu de Paume, 2006.
  • Konverzace mezi Brachou L. Ettingerem a Akseli Virtanenovou, „Umění, paměť, odpor“. v Rámec: Finská revize umění 4: Trvalá pomíjivost a ve Web Journal Jepice, sv. 5, č. X.

Přednášky a semináře

Viz také

Reference

  1. ^ Umělkyně v tisíciletí, 2006, editoval Carol Armstrong a Catherine de Zegher. ISBN  0-262-01226-X, ISBN  978-0-262-01226-3. Stránka tiskové knihy MIT Archivováno 28 února 2008, na Wayback Machine.
  2. ^ Pollock, Griselda, Setkání ve virtuálním feministickém muzeu. Taylor a Francis, ISBN  0-415-41374-5.
  3. ^ De Zegher, Catherine, Dámské práce se nikdy nedělají. Vydání MER, 2015. ISBN  978-94-90693-47-3.
  4. ^ Griselda Pollock „Setkání ve virtuálním feministickém muzeu. Routledge, 2007
  5. ^ viz také Jean-François Lyotard, vznešený
  6. ^ „Diotima a Matrixiální přenos.“ In: Van der Merwe, C. N. a Viljoen, H., eds. Přes práh. New York: Peter Lang, 2007. ISBN  978-1-4331-0002-4
  7. ^ A b C d E "Bracha Ettinger Životopis". egs.edu. Evropská postgraduální škola. Archivovány od originál dne 5. září 2015. Citováno 2. září 2015.
  8. ^ Library of Congress Name Authority File
  9. ^ fr: Lana Ettinger
  10. ^ on: לנה אטינגר
  11. ^ Face à l'Histoire. 1933–1996. Paris: Flammarion and Center Georges Pompidou, 1996. ISBN  2-85850-898-4
  12. ^ Bracha Lichtenberg Ettinger: Série Eurydice. Editoval Catherine de Zegher a Brian Massumi. Kreslicí papíry, č. 24. NY: The Drawing Center, 2001. S texty Judith Butler, Brachy Ettinger, Adrien Rifkin a editorů a včetně rozhovoru mezi Bracha Ettinger a Creigie Horsfield.
  13. ^ Couze Venn, v: Teorie, kultura a společnost. Sv. 21 (1), 2004.
  14. ^ Vanda Zajko a Miriam Leonard (vyd.), Směje se s Medúzou. Oxford University Press. ISBN  0-19-927438-X
  15. ^ A b Humm, Maggie, Modernistické ženy a vizuální kultury. Rutgers University Press, 2003. ISBN  0-8135-3266-3
  16. ^ A b Humm, Maggie, Feminismus a film. Tisk z Indiana University, 1997. ISBN  0-253-33334-2
  17. ^ Bracha Lichtenberg Ettinger, Matice. Halal (a) - Lapsus. Poznámky k malbě. Oxford: MOMA, 1993. ISBN  0-905836-81-2
  18. ^ Bracha Lichtenberg Ettinger: Artworking 1985–1999, s dotiskem Poznámky k malbě. Ludion: Ghent-Amsterdam a Brusel: Palais des Beaux-Arts, 2000. ISBN  90-5544-283-6
  19. ^ AHRC Centrum pro kulturní analýzu, teorii a historii Stránka AHRC B.Ettinger.
  20. ^ Manning, Erin, Manning, Erin. „Vertiginious Before the Light.“ v Umění jako soucit. MER Paper Kunsthalle, 2011.
  21. ^ Benjamin, Andrew, „Osvětlení, Barvení, Práce“ v Bracha L. Ettinger. A. A můj srdeční ranný prostor. Leeds: Wild Pansy Press, 2015. ISBN  978-1-900687-55-3.
  22. ^ Buci-Glucksmann, Christine. „Obrazy nepřítomnosti ve vnitřním prostoru malby.“ V: Uvnitř viditelného. MIT Press, 1996.
  23. ^ Kinsella, Tina, „Sundering the Spell of Visibility“, a Pollock Griselda, „Between Painting and the Digital“ v Bracha L. Ettinger. A. A můj srdeční ranný prostor. Leeds: Wild Pansy Press, 2015. ISBN  978-1-900687-55-3.
  24. ^ Pollock, Griselda, "Agnes Dreaming: Dreaming Agnes", and Bracha L. Ettinger "The Art-and-Healing Oeuvre" in 3 x Abstrakce. Yale University Press, 2005.
  25. ^ Pollock, Griselda,Art in the Time-Space of Memory and Migration: Sigmund Freud, Anna Freud and Bracha L. Ettinger in the Freud Museum. Leeds: Wild Pansy Press and London: Freud Museum, 2013
  26. ^ Nicolas Bourriaud, Bracha Ettinger: Off [hors] Figures, in: Bracha L. Ettinger - And My Heart Wound-space. Leeds: Wild Pansy Press and 14th Istanbul Biennial, 2015
  27. ^ Griselda Pollock, Between painting and the Digital, in: Bracha L. Ettinger - And My Heart Wound-space. Leeds: Wild Pansy Press and 14th Istanbul Biennial, 2015 ISBN  978-1-900687-55-3
  28. ^ Griselda Pollock, After-affects - After-images. Manchester University Press, 2013 ISBN  978-0-7190-8798-1
  29. ^ Marianne Hirsch, The Generation of Postmemory. New York: Columbia University Press, 2012
  30. ^ Bracha L. Ettinger, Translucent Fore-images. Glowing through painting. V: Colori. Curator and Editor: Carolyn Christov-Bakargiev. Castello di Rivoli, Museum of Modern Art, Torino, 2017 ISBN  9-788836-636693
  31. ^ Tina Kinsella, Sundering the Spell of Visibility, in: Bracha L. Ettinger: And My Heart Wound-space. Leeds: Wild Pansy Press and 14th Istanbul Biennial, 2015
  32. ^ Jean-Francois Lyotard, "Writing on, in: Writing on Contemporary Art and Artists. Leuven University Press, 2012 ISBN  978-90-586-7886-7
  33. ^ Pollock, Griselda, Encounters in the Virtual Feminist Museum. Taylor and Francis, 2010 .
  34. ^ Pollock, Griselda, Art in the Time-Space of Memory and Migration: Sigmund Freud, Anna Freud and Bracha L. Ettinger in the Freud Museum. Leeds: Wild Pansy Press, 2013.
  35. ^ De Zegher, Catherine, Women's Work is Never Done. MER Edition, 2015.
  36. ^ Catherine de Zegher and Griselda Pollock (eds.), Art as Compassion. Bracha Lichtenberg Ettinger. Ghent: MER. Paper Kunsthalle & Brussels: ASA Publishers, 2011
  37. ^ De Zegher, Catherine, Uvnitř viditelného. MIT Press, 1996
  38. ^ Face à l'Histoire, 1933–1996. Paris: Flammarion and Centre Georges Pompidou, 1996. https://www.centrepompidou.fr/cpv/resource/ccdkLM/rrbeEeq
  39. ^ "Ettinger". Pompidou Center. Citováno 3. září 2015.[trvalý mrtvý odkaz ]
  40. ^ "Pavilion Istanbul in/+Leeds Part 3". pavilion.org.uk. Pavilon. Archivovány od originál dne 19. září 2015. Citováno 3. září 2015.
  41. ^ https://www.youtube.com/watch?v=ZnqavDADWa0
  42. ^ https://www.youtube.com/watch?v=1mpuiAeVNds
  43. ^ http://www.newindianexpress.com/cities/thiruvananthapuram/2019/mar/15/the-21st-century-will-be-feminine-and-spiritual-1951146.html
  44. ^ http://thehumancondition.ru/page2036885.html
  45. ^ [1]
  46. ^ [2]
  47. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 10.7.2012. Citováno 2012-07-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  48. ^ Eventually we'll die, Edited by Doron Rabina. Herzliya Museum of Contemporary Art, 2008.
  49. ^ Gorge(l). Oppression and relief in Art. Edited by Sofie Van Loo. Royal Museum of Fine Art. Antwerpen, 2006.
  50. ^ http://www.ephemerajournal.org/issue/web-capturing-moving-mind
  51. ^ La Mémoire. Edited by Laurence Bosse, Carolyn Christov-Bakargiev, Hans-Ulrich Obrist. Villa Medici, Řím, 1999.
  52. ^ https://www.centrepompidou.fr/media/document/e9/59/e9595d6097fd4010b2195bbd0e8cd04a/normal.pdf
  53. ^ Face à l'Histoire. (Contemporary Section 1980–1996: curated by Chris Dercon). Paris: Flammarion and Centre G. Pompidou, 1996.
  54. ^ http://www.alexandergray.com/attachment/en/594a3c935a4091cd008b4568/Press/594a5dbd5a4091cd008b8f77
  55. ^ Tělo. Edited by Tony Bond. Sydney: The Art Gallery of New South Wales, 1997.
  56. ^ Uvnitř viditelného. Edited by Catherine de Zegher. Boston: MIT Press, 1996.
  57. ^ Routes Of Wandering. Edited by Sarit Shapira. Jerusalem: The Israel Museum, 1991.
  58. ^ Feminine Presence. Edited by Ellen Ginton. Tel Aviv Museum of Art, 1990.
  59. ^ https://www.artforum.com/interviews/bracha-l-ettinger-discusses-her-life-and-work-75919
  60. ^ https://muzeumslaskie.pl/pl/wystawy/eurydyka-pieta-indywidualna-wystawa-prac-brachy-l-ettinger/
  61. ^ http://www.proarte.ru/en/events/conference-memory-post-bracha-lichtenberg-ettinger/
  62. ^ https://vimeo.com/75846113
  63. ^ http://savatier.blog.lemonde.fr/2011/05/23/bracha-ettinger-expose-a-angers/
  64. ^ fr:Musée des Beaux-Arts et de la Dentelle de Calais
  65. ^ "Members of the Institute". taicp.org. TAICP. Citováno 3. září 2015.
  66. ^ Světová asociace psychoanalýzy
  67. ^ Bracha L. Ettinger, "Matrixial Trans-subjectivity" in: Problematizace globálních znalostí. Theory, Culture and Society, Volum 23, Numbers 2–3, 2006.ISSN 0263-2764
  68. ^ “Carriance, Copoiesis and the Subreal.” V: Saltwater. Theory of Thought Forms. 14th Istanbul Biennial Catalogue. Edited by Carolyn Christov Bokargiev, 2015. Printed also in: Bracha L. Ettinger. A α א And My Heart Wound-Space.
  69. ^ Regard et Espace-de-bord matrixiels. La lettre volee. ISBN  2-87317-102-2.
  70. ^ Matrixiální hraniční prostor, University of Minnesota Press 2006, edited by Brian Massumi and forwarded by Judith Butler and Griselda Pollock. ISBN  0-8166-3587-0 Upress relevant page.
  71. ^ Mainly: "From Proto-ethical Compassion to Responsibility", "Fascinance" and "Com-passionate Co-response-ability, Initiation in Jointness, and the link x of Matrixial Virtuality". All published in 2006 — see list of recent publications.
  72. ^ Bracha L. Ettinger, "Diotima and the Matrixial Transference: Psychoanalytical Encounter-Event as Pregnancy in Beauty." In: Van der Merwe, Chris N., and Viljoen, Hein, eds. Across the Threshold: Explorations of Liminality in Literature. New York: Peter Lang & Potchefstroom: Literator, 2007. ISBN  1-4331-0002-9
  73. ^ Bracha L. Ettinger, "From Proto-ethical Compassion to Responsibility: Besideness, and the three Primal Mother-Phantasies of Not-enoughness, Devouring and Abandonment". V: Athena: Philosophical Studies. Sv. 2 (Vilnius: Versus). 2006. 100–135. ISSN 1822-5047.
  74. ^ Bracha L. Ettinger, “Laius Complex and Shocks of Maternality. Reading Franz Kafka and Sylvia Plath.” Interdisciplinary Handbook of Trauma and Culture, Yochai Ataria, David Gurevitz, Haviva Pedaya, Yuval Neria, eds., New York and Heidelberg: Springer, 2016.
  75. ^ Bracha L. Ettinger, "And My Heart Wound-space With-in Me. The Space of Carriance" In: And My Heart Wound Space, Leeds: Wild Pansy Press and 14th Istanbul Biennial. 2015. ISBN  978-1-900687-55-3
  76. ^ public lecture at EGS, 2012 na Youtube.
  77. ^ Rosi Huhn (Interview), Bracha L. Ettinger (Portraits of R. Doineau) and the Parisian Photographs of Robert Doisneau, "Promenades dans les passage de Paris avec Robert Doisneau." V: Passages d'après Walter Benjamin / Passagen Nach Walter benjamin. [Ed. V. Malsey, U. Rasch, P. Rautmann, N. Schalz]. Verlag Herman Schmidt, Mainz, 1992. ISBN  3-87439-250-3.
  78. ^ he:טיבוע המשחתת אילת
  79. ^ http://www.iaf.org.il/4477-50464-en/IAF.aspx
  80. ^ https://www.youtube.com/watch?v=RPtjyDQzHzY
  81. ^ Uri Borreda. The Sinking of the Eilat Ship
  82. ^ "We Owe Bracha Our Lives" by Or Ravid Walla News, 9 Dec 2017.
  83. ^ Air Force Journal, "Alone in El Arish" by Hadas Levav 1 Feb. 2018
  84. ^ המרפאה הניידת של רופאים לזכויות אדם na Youtube.
  85. ^ Glowacka, Dorota. "Lyotard and Eurydice: The Anamnesis of the Feminine." In: Grebowicz, Margaret, ed. Gender After Lyotard. NY: SUNY Press, 2007
  86. ^ Edmond Jabès in conversation with Bracha L. Ettinger (1990). A Threshold Where We are Afraid. Translated by Annemarie Hamad and Scott Lerner. MOMA, Oxford, 1993. ISBN  0-905836-86-3.
  87. ^ Emmanuel Levinas in conversation with Bracha L. Ettinger (1991–1993). Time is the Breath of the Spirit. Translated by C. Ducker and J. Simas. MOMA (Museum of Modern Art), Oxford, 1993. ISBN  0-905836-85-5.
  88. ^ Victor Malsey, Uwe Raseh, Peter Rautmann, Nicolas Schalz, Rosi Huhn, Passages. D'après Walter Benjamin / Passagen. Nach Walter Benjamin. Mainz: Herman Schmidt, 1992.
  89. ^ http://epaper.newindianexpress.com/c/2115607
  90. ^ A b http://timesofindia.indiatimes.com/city/madurai/Madurai-gender-queer-activists-to-offer-course-on-gender-and-sexuality/articleshow/27872588.cms ?
  91. ^ http://www.newindianexpress.com/states/tamil_nadu/New-LGBT-Website-Aims-at-Gender-Awareness/2013/12/25/article1963964.ece
  92. ^ A b http://srishtiglobal.org/main/Fascinance[trvalý mrtvý odkaz ]
  93. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 25. 12. 2013. Citováno 2013-12-25.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  94. ^ Vanda Zajko and Miriam Leonard (eds.), Směje se s Medúzou. Oxford University Press, 2006. ISBN  0-19-927438-X
  95. ^ Griselda Pollock, Inscriptions in the feminine. V: Uvnitř viditelného edited by Catherine de Zegher. MIT Press, 1996.

Další čtení

  • Catherine de Zegher and Griselda Pollock (eds.), Art as Compassion. Bracha Lichtenberg Ettinger. [Monography]. Ghent: MER. Paper Kunsthalle & Brussels: ASA Publishers, 2011. ISBN  978-94-6117-008-8
  • Patrick le Nouene (ed.), Le Cabinet de Bracha. [English and French]. [Monography]. Musee d'Angers, 2011. ISBN  2-35293-030-8
  • Christine Buci-Glucksmann, "Le devenir-monde d'Eurydice", published to coincide with the project "Capturing the Moving Mind", Paris: BLE Atelier, 2005. Trans. Eurydice's Becoming-World and reprinted as brochure for "The Aerials of Sublime Transscapes", Breda: Lokaal 01, 2008.
  • Dorota Glowacka, "Lyotard and Eurydice: The Anamnesis of the Feminine." V: Pohlaví po Lyotardu. Vyd. Margaret Grebowicz. NY: Suny Press, 2007. ISBN  978-0-7914-6956-9.
  • Griselda Pollock, Ch. 6: "The Graces of Catastrophe". v: Setkání ve virtuálním feministickém muzeu: čas, prostor a archiv. Routledge, 2007. ISBN  0-415-41374-5.
  • Sofie Van Loo, "Eros and Erotiek" in ThRu1. Text / catalogue for virtual solo exhibition at Lokaal01, Antwerp, 2007. [8].
  • Brigid Doherty, "Dwelling on Spaces". V: Umělkyně as the Millennium. Edited by Carol Armstrong and Catherine de Zegher. Cambridge Massachusetts: October Books, MIT Press, 2006. ISBN  978-0-262-01226-3.
  • Griselda Pollock, "Rethinking the Artist in the Woman, The Woman in the Artist, and that Old Chestnut, the Gaze." V: Women Artists as the Millennium. Edited by Carol Armstrong and Catherine de Zegher. Cambridge Massachusetts: October Books, MIT Press, 2006. 35–83. ISBN  978-0-262-01226-3.
  • Griselda Pollock, "Beyond Oedipus. Feminist Thought, Psychoanalysis, and Mythical Figurations of the Feminine." V: Směje se s Medúzou. Edited by Vanda Zajko and Miriam Leonard. Oxford University Press, 2006. 87–117. ISBN  0-19-927438-X
  • Sofie Van Loo, Gorge(l): Oppression and relief in Art. Royal Museum of Fine Arts, Antwerp & Gynaika, 2006.
  • Sofie Van Loo, "Tizian and Bracha L. Ettinger: an artistic dialogue between the 16th and the 20th/21st centuries". In: Antwerp Royal Museum Annual, 2006.
  • Jean-François Lyotard (1995), "Anamnesis: Of the Visible." Teorie, kultura a společnost, Sv. 21(1), 2004. ISSN 0263-2764
  • Jean-François Lyotard (1993), "Scriptures: Diffracted Traces."(First version of "Anima Minima"). Teorie, kultura a společnost, Sv. 21(1), 2004.
  • Judith Butler, "Bracha's Eurydice. Theory, Culture and Society'", Vol. 21, 2004. ISSN 0263-2764.
  • Griselda Pollock, "Does Art Think?." In: Dana Arnold and Margaret Iverson (eds.) Umění a myšlení. Oxford: Basil Blackwell, 2003. ISBN  0-631-22715-6.
  • Heinz-Peter Schwerfel, "Matrix und Morpheus" in: Kino und Kunst. DuMont Literatur und Kunst Verlag, Koln. 2003. ISBN  3-8321-7214-9* Catherine de Zegher and Brian Massumi (eds.), "Bracha Lichtenberg Ettinger: The Eurydice Series". Drawing Papers, n.24. NY: The Drawing Center, 2001.
  • Brian Massumi, "Painting: The Voice of the Grain", In: Bracha Lichtenberg Ettinger: The Eurydice Series. [Catherine de Zegher and Brian Massumi (eds.)]. Drawing Papers, n.24. NY: The Drawing Center, 2001.
  • Adrian Rifkin, "... respicit Orpheus", In: Bracha Lichtenberg Ettinger: The Eurydice Series. [Catherine de Zegher and Brian Massumi (eds.)]. Drawing Papers, n.24. NY: The Drawing Center, 2001.
  • Christine Buci-Glucksmann, "Eurydice and her doubles. Painting after Auschwitz." V: Bracha Lichtenberg Ettinger: Artworking 1985–1999. Ghent-Amsterdam: Ludion & Brussels: Palais des Beaux-Arts, 2000. ISBN  90-5544-283-6
  • Griselda Pollock a Penny Florence, Looking Back to the Future: Essays by Griselda Pollock from the 1990s. G&B Arts Press, 2000. ISBN  90-5701-132-8.
  • Paul Vandenbroeck, Azetta — L'art de femmes Berberes. Paris: Flammarion, 2000. ISBN  90-5544-282-8
  • Adrien Harris, "Beyond/Outside Gender Dichotomies: New Forms of Constituting Subjectivity and Difference." Psychoanalytic Dialogues, VII:3, 1997. ISSN 1048-1885.
  • Christine Buci-Glucksmann, "Images of Absence in the Inner Space of Painting." In: Catherine de Zegher (ed.), Uvnitř viditelného. MIT Stiskněte, Boston, 1996.
  • Griselda Pollock, 'Generace a geografie ve výtvarném umění. London: Routledge, 1996. ISBN  0-415-14128-1.
  • Rosi Huhn, "Die Passage zum Anderen: Bracha Lichtenberg Ettingers äesthetisches Konzept der Matrix und Metramorphose", In: Silvia Baumgart (Hrsg), Denkräum. Zwischen Kunst und Wissenschaft. Reimer, Berlin, 1993. ISBN  3-496-01097-5.
  • Rosi Huhn, Bracha L. Ettinger: La folie de la raison / Wahnsinn der Vernunft. Goethe Institut, Paris, 1990.
  • Bracha L. Ettinger, "From transference to the aesthetic paradigm: a conversation with Felix Guattari." Přetištěno Brian Massumi (vyd.), A Shock to Thought. Expression after Deleuze and Guattari. London & NY: Routeledge, 2002. ISBN  0-415-23804-8.
  • Fintan Walsh, "From Enthusiasm to Encounter-Event: Bracha L. Ettinger, Samuel Beckett, and the Theatre of Affect. Parallax, 17:2 (2011), pp. 110–123.

externí odkazy