Vztahy Ázerbájdžán-Bulharsko - Azerbaijan–Bulgaria relations
Ázerbajdžán | Bulharsko |
---|
Ázerbájdžánština—Bulharské vztahy odkazují na dvoustranné vztahy mezi EU Ázerbájdžánská republika a Bulharská republika v politických, socioekonomických, kulturních a jiných oblastech. Spolupráce probíhá v oblastech jako doprava a tranzit zboží, cestovní ruch, farmaceutika, zemědělství, věda a vysoké technologie, vzdělávání, vojenské vybavení atd.[1][2]
Diplomatické vztahy
Bulharská vláda uznala nezávislost Ázerbájdžánu 14. ledna 1992.[3]
Diplomatické vztahy mezi Ázerbájdžánem a Bulharskem byly navázány 5. června 1992.[4]
Velvyslanectví Bulharska v Baku funguje od prosince 1999,[4] zatímco velvyslanectví Ázerbájdžánu v Sofie byla založena v roce 2005.[5]
16. dubna 2004 prezident Ázerbajdžánu Ilham Alijev podepsal dekret o zřízení ázerbájdžánského velvyslanectví v Bulharsku.
Velvyslancem Ázerbájdžánu v Bulharsku je Nargiz Gurbanova. Bulharským velvyslancem v Ázerbájdžánu je Nikolay Yankov.[6]
V prosinci 2005 byla zřízena pracovní skupina pro ázerbájdžánsko-bulharské meziparlamentní vztahy.[3]
Návštěvy na vysoké úrovni
Návštěvy prezidentů
- Ve dnech 29. – 30. Června 1995 prezident Ázerbájdžánu Hejdar Alijev uskutečnil oficiální návštěvu Bulharska.
- Ve dnech 7. – 8. Září 1998 bulharský prezident Peter Stoyanov uskutečnil pracovní návštěvu Ázerbájdžánu, aby se zúčastnil mezinárodní konference „Silk Way“, která se konala v Baku.
- Ve dnech 2. – 3. Prosince 1999 uskutečnil bulharský prezident Peter Stojanov oficiální návštěvu Ázerbájdžánu.
- Ve dnech 7. – 8. Října 2004 prezident Bulharska George Parvanov uskutečnil oficiální návštěvu Ázerbájdžánu.
- Ve dnech 23. – 24. Září 2005 uskutečnil prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev oficiální návštěvu Bulharska.
- Ve dnech 10. – 12. Března 2008 bulharský prezident Georgi Parvanov uskutečnil pracovní návštěvu Ázerbájdžánu.
- Dne 13. listopadu 2009 uskutečnil oficiální návštěvu Bulharska prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev.
- 22. ledna 2009 uskutečnil bulharský prezident Georgi Parvanov pracovní návštěvu Ázerbájdžánu.
- Ve dnech 30. června - 1. července 2010 uskutečnil bulharský prezident Georgi Parvanov pracovní návštěvu Ázerbájdžánu.
- Ve dnech 14. – 15. Listopadu 2011 uskutečnil bulharský prezident Georgi Parvanov pracovní návštěvu Ázerbájdžánu.
- Ve dnech 19. – 20. Září 2014 bulharský prezident Rosen Plevneliev uskutečnil pracovní návštěvu Ázerbájdžánu, aby se zúčastnil slavnostního zahájení konference Jižní plynový koridor a událost věnovaná 20. výročí podpisu „Smlouva století ".
- Ve dnech 3. – 5. Března 2015 uskutečnil prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev oficiální návštěvu Bulharska.
- Ve dnech 28. – 29. Dubna 2015 navštívil bulharský prezident Rosen Plevneliev Ázerbájdžán, aby se zúčastnil 3. globálního fóra otevřené společnosti v Baku.
- Ve dnech 28. – 29. Června 2015 navštívil bulharský prezident Rosen Plevneliev Ázerbájdžán, aby se zúčastnil slavnostního zahájení prvního Evropské hry koná v Baku.
- Ve dnech 10. – 11. Března 2016 navštívil bulharský prezident Rosen Plevneliev Ázerbájdžán, aby se zúčastnil 4. globálního fóra v Baku.
- Ve dnech 12. – 14. Října 2017 bulharský prezident Rumen Radev uskutečnil oficiální návštěvu Ázerbájdžánu.[3]
Návštěvy předsedů parlamentů
Předseda Milli Majlis z Ázerbájdžánu, Murtuz Aleskerov, uskutečnil oficiální návštěvy Bulharska v září 2004, květen 2008.
Předsedové Národní shromáždění Bulharska uskutečnil pracovní návštěvy Ázerbájdžánu v listopadu 2006, květnu 2012, září 2018, červnu 2019.[3]
Návštěvy předsedů vlád
Předsedové vlád Bulharska uskutečnili oficiální návštěvy Ázerbájdžánu v listopadu 2007, dubnu 2012, únoru 2014, červnu 2015, lednu 2018, březnu 2019.[3]
Návštěvy ministrů zahraničních věcí
Ministři zahraničních věcí Bulharska uskutečnili oficiální návštěvy Ázerbájdžánu v listopadu 1997, březnu 2004, říjnu 2009, prosinci 2012, květnu 2016 a červnu 2019.
Ministr zahraničních věcí Ázerbájdžánu, Elmar Mammadyarov, uskutečnil pracovní a oficiální návštěvy Bulharska v prosinci 2004, dubnu 2008 a říjnu 2018.[3]
Právní rámec
Právní rámec zahrnuje více než 70 dokumentů o provádění spolupráce v politické, obchodní, ekonomické, vědecké, kulturní a humanitární oblasti, podepsaných od roku 1995.
- 5. června 1992 byl v roce podepsán Protokol o navázání diplomatických vztahů mezi Ázerbájdžánskou republikou a Bulharskou republikou Oslo.
- 29. června 1995 byla v Sofii podepsána dohoda o přátelství a spolupráci mezi Ázerbájdžánem a Bulharskem.
- 29. června 1995 byla v Sofii podepsána dohoda mezi vládou Ázerbájdžánu a vládou Bulharska o leteckých službách.
- 29. června 1995 byla v Sofii podepsána dohoda mezi Ázerbájdžánem a Bulharskem o právní pomoci v občanských věcech.
- Dne 9. Listopadu 1997 byl přijat Protokol o spolupráci mezi Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánu a Ministerstvo zahraničních věcí Bulharska byla podepsána v Baku.
- 2. prosince 1999 bylo v Baku podepsáno společné prohlášení prezidenta Ázerbájdžánu a prezidenta Bulharska.
- Dne 25. Září 2002 byla uzavřena dohoda o vojenské spolupráci mezi Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu a Ministerstvo obrany Bulharska byla podepsána v Sofii.
- Dne 29. Listopadu 2011 byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi Ázerbájdžánská národní akademie věd (ANAS) a Bulharská akademie věd byla podepsána v Baku.
- Dne 26. Dubna 2012 bylo uzavřeno Memorandum o porozumění mezi Státní ropná společnost Ázerbájdžánu (SOCAR) a bulharský energetický holding v oblasti zemního plynu a ropy byl podepsán v Baku.
- 4. března 2015 bylo v Sofii podepsáno společné prohlášení o strategickém partnerství.[3]
Dne 22. listopadu 2019 byl podepsán Protokol o společných činnostech v boji proti organizovanému zločinu podepsaný během setkání mezi vedoucím státní pohraniční služby Ázerbájdžánu - Elchinem Guliyevem a vedoucím bulharského ministerstva vnitra Mladenem Marinovem koná v Baku.[7]
Smíšená mezivládní komise
28. května 1999 byla založena společná komise pro obchodní, hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci mezi Ázerbájdžánem a Bulharskem. Komise uspořádala pět zasedání (v letech 2000, 2004, 2008, 2016 a 2018). Poslední, 5. schůze Komise, se konala ve dnech 6. – 7. Listopadu 2018 v Sofii.
Závěrečné protokoly 4. a 5. zasedání společné komise zahrnovaly také bod týkající se nelegálních aktivit na území Ázerbájdžánu okupovaného Arménií.[3]
Setkání | datum | Místo |
---|---|---|
Sedím | 30. června 2000 | Sofie |
II. Zasedání | 7. října 2004 | Baku |
III. Zasedání | 29. - 30. září 2008 | Baku |
V čele meziparlamentní skupiny přátelství na ázerbájdžánské straně je Rauf Aliyev; na bulharské straně je Korman Ismailov.
Dne 30. září 2016 bylo na zasedání společné ázerbájdžánsko-bulharské mezivládní komise pro obchodní a hospodářskou spolupráci podepsáno memorandum o porozumění mezi vedením mezinárodního obchodního námořního přístavu v Baku (přístav v Baku) a bulharskou společností pro infrastrukturu přístavů .[8]
Ekonomická spolupráce
Základem hospodářské spolupráce mezi zeměmi je energetika. Počínaje rokem 2020 bude do Bulharska dodána 1 miliarda kubických metrů ázerbájdžánského plynu prostřednictvím řecko-bulharského plynovodu (IGB) v rámci jižního koridoru.[3]
Podle údajů Státní celní výbor Ázerbájdžánu Za prvních 9 měsíců roku 2014 dosáhl obchodní obrat mezi zeměmi 123 milionů amerických dolarů.[9]
Podle údajů Státního celního výboru Ázerbájdžánu dosáhl obchodní obrat mezi oběma zeměmi v období leden – červenec 2016 16,5 milionu amerických dolarů.[10]
Od října 2017 z důvodu uvedení do provozu Železnice Baku-Tbilisi-Kars, doprava se stala další slibnou oblastí bilaterální spolupráce.[3]
Ázerbajdžán má zájem investovat do výstavby jaderné elektrárny (JE) na území Bulharska.[11]
Chronologie obchodních fór
21. září 2011 se v rámci návštěvy bulharské ministryně hospodářství, energetiky a cestovního ruchu E. T. Traikova v Ázerbájdžánu uskutečnilo v Baku ázerbájdžánsko-bulharské obchodní fórum, kterého se zúčastnilo přibližně 80 podnikatelů.
27. dubna 2012 se v rámci oficiální návštěvy bulharského předsedy vlády E. B. Borisova v Ázerbájdžánu uskutečnilo v Baku ázerbájdžánsko-bulharské obchodní setkání vedoucích významných ázerbájdžánských a bulharských společností.
5. listopadu 2012 se v rámci návštěvy ministryně pro regionální rozvoj a veřejné práce Bulharska L. Pavlové v Ázerbájdžánu konalo v Baku ázerbájdžánsko-bulharské obchodní fórum, kterého se zúčastnili vedoucí významných společností v v oblasti logistiky, dopravy a stavebnictví.[3]
Rok | Import | Vývozní | Obrat | Zůstatek |
---|---|---|---|---|
2014 | 63442.1 | 61154.8 | 124595.9 | -2287.3 |
2015 | 12721.6 | 497.9 | 13219.5 | -12223.7 |
2016 | 39423.4 | 386.3 | 39809.7 | -39037.1 |
2017 | 37274.7 | 153.3 | 37428 | -37121.4 |
2018 | 26.41 | 39.47 | 65.88 | 13.06 |
Vývoz z Ázerbájdžánu do Bulharska: zemědělské produkty, ropa, petrolej, zkapalněný plyn.
Dovoz do Ázerbájdžánu z Bulharska: zemědělské a potravinářské výrobky, cukrovinky, léky, kosmetika, tabák a papyrus, bavlněné výrobky, železné výrobky, zařízení.[3]
7. května 2017 se v Baku konalo slavnostní zahájení ázerbájdžánsko-bulharské obchodní a průmyslové komory. Slavnostního zahájení se zúčastnila bulharská místopředsedkyně Iliana Iotova, ázerbájdžánská velvyslankyně v Bulharsku Nargiz Gurbanova, bulharská velvyslankyně v Ázerbájdžánu Maya Hristova, zástupci Ázerbájdžánského fondu na podporu vývozu a investic (AZPROMO) a Ministerstvo hospodářství Ázerbájdžánu.[13]
Podle databáze obchodního úřadu OSN činil v roce 2018 vývoz hydroxidu sodného, hydroxidu draselného, peroxidů sodíku nebo draslíku do Ázerbájdžánu 224 amerických dolarů.
6. listopadu 2019 ministr práce a sociální ochrany obyvatel Ázerbájdžánu Sahil Babayev a bulharský velvyslanec v Ázerbájdžánu Nikolay Yankov podepsali mezivládní dohodu o důchodovém pojištění. Dokument stanoví regulaci otázek poskytování důchodů mezi zeměmi, placení příspěvků na sociální pojištění, vytváří právní podmínky pro zajištění pobírání důchodů občany obou zemí, vzájemné uznávání a ochranu důchodů občanů Ázerbájdžánu a Bulharska.[14]
Dne 11. prosince 2019 obě země jednaly o spolupráci v oblasti nákladní dopravy do Evropy po trase Baku - Tbilisi - Kars a poté trajekty do Černého moře přes území Bulharska. Plánuje se přeprava zemědělských produktů, ropných produktů, chemických produktů a dalšího zboží po trase Baku - Tbilisi - Kars (BTK).[15]
Cestovní ruch
Podle dohody mezi Ázerbájdžánem a Evropská unie o zjednodušení vízového režimu přihlášeni Vilnius 29. listopadu 2013 mohou občané Ázerbájdžánu vstoupit do země a opustit ji na základě žádosti o povolení k udělení víza od 1. září 2014.
Držitelé diplomatických a služebních pasů mohou v zemi pobývat 90 dní bez víz.[5]
V listopadu 2017 se členové bulharského velvyslanectví v Ázerbájdžánu setkali se zástupci Ázerbájdžánského sdružení cestovního ruchu (AZTA). Diskutovalo se o perspektivách akreditace cestovních kanceláří na velvyslanectví obou zemí.[16]
Od ledna 2018 provozuje lety Baku-Sofie rozpočtová letecká společnost „Buta Airlines“.[3]
Turistický tok mezi zeměmi se v poslední době významně zvyšuje.[17]
Mezinárodní spolupráce
Na mezinárodní scéně probíhá spolupráce mezi zeměmi v rámci různých mezinárodních organizací: Evropská rada, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Černomořská organizace hospodářské spolupráce, atd.[3] Bulharsko podporuje Ázerbajdžán v jeho integraci do Evropské unie (EU).
Bulharsko podporuje Ázerbájdžán při regulaci otázek souvisejících s EU Konflikt o Náhorní Karabach.[18]
Kulturní vazby
The Slavná univerzita v Baku vyučuje předměty jako bulharský jazyk (od roku 1996), dějiny Bulharska a bulharská kultura. V roce 2000 byla založena bulharská fakulta.[19]
Od roku 2004 má univerzita centrum pro bulharský jazyk a kulturu. Předmět „Ázerbájdžánský multikulturalismus“ se vyučuje na Sofijská univerzita.[20]
7. Října 2004 bylo podepsáno společné prohlášení starostů města Shaki a Gabrovo prohlášení těchto měst za partnerská města. Podobné vazby existují také mezi městy Nakhchivan a Veliko Tarnovo.[5]
Existují vztahy mezi městy Sumgait a Burgas na úrovni partnerských měst.
Ve dnech 11. – 15. Března 2013 se v Bulharské národní akademii v Sofii konala výstava děl ázerbájdžánských umělců.[21]
Dne 26. Listopadu 2014, u příležitosti 90. Výročí existence Nakhchivanská autonomní republika se z iniciativy ázerbájdžánského velvyslanectví v Sofii konala výstava knih o historii Nakhchivanské autonomní republiky.
Dne 3. prosince 2014 uspořádalo velvyslanectví Ázerbájdžánu v Bulharsku společně se Státním ústavem kultury Ministerstva zahraničních věcí Bulharska a pod záštitou magistrátu města Sofie v Sofii prezentaci ázerbájdžánského hedvábného umění Kelagay.
Dne 15. února 2015 byl z podnětu ázerbájdžánského velvyslanectví v Bulharsku v Sofii uspořádán koncert ázerbájdžánské vážné hudby v podání Sofijského symfonického orchestru pod záštitou magistrátu města Sofie.
2. června 2015 se v Bulharské národní knihovně sv. Cyrila a Metoděje z iniciativy ázerbájdžánského velvyslanectví v Bulharsku konala výstava publikací o Ázerbájdžánu.
Dne 16. září 2015 uspořádalo ázerbájdžánské velvyslanectví v Bulharsku společně s obcí Gabrovo výstavu věnovanou kultuře města Shaki v Gabrovu.[5]
Dne 20. listopadu 2015 navštívila Baku bulharská ministryně životního prostředí a vodních zdrojů Ivelina Vasileva. Během této návštěvy byl vypracován environmentální program na 2 roky (2016–2017).[22]
S podporou Nadace Hejdara Alijeva, Trapezica architektonická muzejní rezerva, která se nachází ve správním centru bulharského Veliko Tarnova, byla obnovena v roce 2016. Nadace Hejdara Alijeva poskytla finanční pomoc také na rekonstrukci 158 metrů dlouhé Západní zdi, výstavbu turistické uličky dlouhé 880 metrů, centrum kulturního dědictví, oprava 3 středověkých kostelů atd.
22. září 2016 prezident Nadace Hejdara Alijeva Mehriban Aliyeva a viceprezident nadace Leyla Aliyeva se zúčastnil slavnostního otevření rezervy architektonického muzea v Trapezici.[3]
Dne 30. Září 2017 s podporou Ministerstvo kultury Bulharska, Ministerstvo kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánu, Velvyslanectví Ázerbájdžánu v Bulharsku, Bulharská kulturní nadace, konference na téma "Muzea Ázerbájdžánu. Muzeum je atraktivním objektem kulturního cestovního ruchu".[23]
V roce 2019 bylo realizováno 6 výzkumných projektů. V tuto chvíli ázerbájdžánští a bulharští vědci přikládají důležitost studiu oblastí Černého a Kaspického moře, jakož i provádění archeologických vykopávek na území obou zemí.[24]
4. července 2019, během oficiální návštěvy bulharského ministra kultury Kipa Bannova v Ázerbájdžánu, aby se zúčastnil 43. zasedání UNESCO Ve Výboru pro světové dědictví se uskutečnilo setkání Kipa Bannova a ministra kultury Abulfas Garayev. Během setkání byl vypracován program spolupráce v oblasti kultury na období 2019–2023.[25]
Vojensko-technická spolupráce
Plánuje se společná výroba neprůstřelných vest.[26]
Diplomacie
Viz také
Reference
- ^ „Азербайджан и Болгария стремятся расширить сотрудничество во всех областях“. rus.bg (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ MENAFN. „Ázerbajdžán, Bulharsko má vyhlídky na vojenskou spolupráci. menafn.com. Citováno 15. září 2020.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p "Bulharsko". mfa.gov.az. Citováno 15. září 2020.
- ^ A b „専 業主 婦 の 借 り 入 れ | す ぐ 審査 の 通 る 今日 中 に“. web.archive.org. 2. února 2015. Citováno 15. září 2020.
- ^ A b C d „İKİTƏRƏFLİ MÜNASİBƏTLƏR“. sofia.mfa.gov.az. Citováno 15. září 2020.
- ^ „МВнР :: Азербайджан, Баку, Посолство на Република България“. www.mfa.bg (v bulharštině). Citováno 15. září 2020.
- ^ „Азербайджан и Болгария будут сотрудничать по пограничным вопросам и борьбе с преступностью“. www.turan.az. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Přístav Baku bude spolupracovat s bulharskými přístavy“. AzerNews.az. 3. září 2016. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Bulharsko vítá rozvoj vztahů s Ázerbájdžánem“. AzerNews.az. 2. dubna 2015. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Bulharsko očima vstupuje na středoasijské trhy přes Ázerbájdžán“. AzerNews.az. 2. září 2016. Citováno 15. září 2020.
- ^ „София предложила Баку вложиться в АЭС в Болгарии“. vestikavkaza.ru (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ Nazirliyi, Azərbaycan Respublikasının İqtisadiyyat. „Baş səhifə - Azərbaycan Respublikasının İqtisadiyyat Nazirliyi“. www.economy.gov.az (v Ázerbájdžánu). Citováno 15. září 2020.
- ^ „V Baku se otevírá obchodní a průmyslová komora Ázerbájdžán-Bulharsko“. AzerNews.az. 7. května 2017. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Ázerbájdžán, Bulharsko podepisuje dohodu o důchodovém pojištění“. AzerNews.az. 7. listopadu 2019. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Bulharsko má zájem o přepravu nákladu přes BTK“. AzerNews.az. 1. prosince 2019. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Bulharsko očekává nárůst turistického toku s Ázerbájdžánem - Novinite.com - tisková agentura v Sofii“. www.novinite.com. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Bulharsko plánuje rozšířit spolupráci s Ázerbájdžánem v různých oblastech - Novinite.com - tisková agentura v Sofii“. www.novinite.com. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Мы поможем Азербайджану ещё теснее интегрироваться в Евросоюз - спикер парламента Болгарии“. vestikavkaza.ru (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ „Наргиз Гурбанова:“ Фонд Гейдара Алиева рассматривает проекты по реставрации исторических памятн"". vestikavkaza.ru (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ „Президент Болгарии поблагодарил Мехрибан Алиеву за восстановление при поддержке Фонда Гейдара сла. vestikavkaza.ru (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ „Сумгаит и Бургас могут стать побратимами“. vestikavkaza.ru (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ „Экологи Азербайджана и Болгарии будут сотрудничать“. vestikavkaza.ru (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ „Азербайджанские музеи представили в Софии“. vestikavkaza.ru (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ „Болгария и Азербайджан планируют расширение сотрудничества в исследовании Черноморско-каспийско. bnr.bg (v Rusku). Citováno 15. září 2020.
- ^ „Programový dokument o kulturní spolupráci podepsán s Bulharskem“. AzerNews.az. 5. července 2019. Citováno 15. září 2020.
- ^ „Азербайджан и Болгария планируют совместно производить бронежилеты“. www.massa.az. Citováno 15. září 2020.