Ministerstvo zahraničních věcí (Ázerbájdžán) - Ministry of Foreign Affairs (Azerbaijan) - Wikipedia
Azərbaycan Respublikasının Xarici İşlər Nazirliyi | |
![]() Erb Ázerbájdžánu | |
Přehled agentury | |
---|---|
Tvořil | 28. května 1918 |
Hlavní sídlo | Shixali Qurbanov st. 4, Baku, Ázerbájdžánská republika 1009 |
Vedení agentury |
|
webová stránka | www.mfa.gov.az |
Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánu (Ázerbájdžánština: Azərbaycan Respublikasının Xarici İşlər Nazirliyi) je vládní agentura na úrovni kabinetu v Ázerbájdžánská republika odpovědný za dirigování a projektování Ázerbájdžánština Zahraniční politika.
Dějiny
Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánu bylo založeno v roce 1918 během roku první Ázerbájdžánská republika. V tomto období získal Ázerbajdžán mezinárodní uznání a navázal diplomatické styky s několika zeměmi. V letech 1918-1920 působili zástupci v Arménii, Gruzii, Turecku, Turkistánu, Horské republice a provozovali velvyslanectví a pověřené zastupitelské úřady v Íránu a za vlády Kubana a Dona. Ázerbajdžán pověřil zastupitelskou kancelář na pařížské mírové konferenci pod vedením Alimardana Topchubashova.[1]
Po Bolševici okupoval Ázerbájdžán v dubnu 1920, bylo zrušeno ministerstvo zahraničních věcí a bylo nahrazeno Ázerbájdžánským lidovým komisařem pro zahraniční věci (PFAC). Lidový komisař pro zahraniční věci, i když neměl tak vážné autority, zavedl v letech 1920-1922 v zahraničí určité dvoustranné vazby, včetně krocan, kde Ázerbájdžánská SSR měl svůj vlastní velvyslanec, Ibrahim Abilov. Ázerbajdžánští komisaři pro zahraniční věci byli Nariman Narimanov a Mirza Davud Huseynov. Ale PFAC byl zrušen začleněním Ázerbájdžánské SSR do Zakaukazský SFSR.
Ke konci druhé světové války v roce 1944 obnovila sovětská vláda ázerbájdžánskou SSR PFAC. V roce 1946 byl PFAC změněn na Ministerstvo zahraničních věcí (MFA). MFA ale stále neměla vážné autority. Posledním ministrem zahraničí Ázerbájdžánu SSR byl Huseynaga Sadigov který vedl MFA také během sedmi měsíců nezávislosti Ázerbájdžánská republika.
Poté, co Ázerbájdžán získal nezávislost, se MFA transformovala na komplexní agenturu na úrovni kabinetu, která má na starosti navrhování a provádění ázerbájdžánské zahraniční politiky.
Mise
Ministerstvo zahraničních věcí je provozováno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou, legislativou, nařízeními, vyhláškami a hlavními úkoly:[2]
- Provádění zahraniční politiky Ázerbájdžánu
- Podpora ochrany mezinárodního míru a bezpečnosti diplomatickou cestou
- Poskytování suverenity, bezpečnosti, územní celistvosti Ázerbájdžánu a jeho politických, ekonomických zájmů diplomatickou cestou
- Ochrana práv a zájmů Ázerbájdžánců a právnických osob v zahraničí
- Zajištění diplomatických a konzulárních vztahů Ázerbájdžánu s ostatními státy a mezinárodními organizacemi
- Poskytování státního protokolu Ázerbájdžánu
- Diplomatická podpora a koordinace mezinárodních, politických, ekonomických, vědeckých, technických, kulturních a humanitárních vztahů Ázerbájdžánu a jeho samostatných státních orgánů
Struktura a organizace
- Ministr - Jeyhun Bayramov
- Úřad ministra
- Ambasadoři zeširoka
- Ministerstvo státního protokolu
- Ázerbájdžánská mezinárodní rozvojová agentura (AIDA)
- Ministerstvo konzulárních záležitostí
- Sekretariát Ázerbájdžánské národní komise UNESCO
- Sekce překladu
- Sekce informačních technologií
- Oddělení ministerstva zahraničních věcí v Nakhchivanské autonomní republice
- Podle dekretu prezidenta Ázerbájdžánu byl dne 31. října 2005 zřízen odbor za účelem zajišťování zahraniční politiky Ázerbájdžánu za účasti Nakhchivanské autonomní republiky.[3]
- Náměstek ministra Hafiz Pashayev
- Diplomatická akademie MZV
- Náměstek ministra Araz Azimov (mnohostranné a bezpečnostní záležitosti)
- Ministerstvo bezpečnostních záležitostí
- Katedra plánování zahraniční politiky a strategických studií
- Náměstek ministra Khalaf Khalafov (dvoustranné a právní záležitosti)
- První (západní) územní oddělení
- Druhý (východní) územní odbor
- Katedra mezinárodního práva a smluv
- Náměstek ministra Mahmud Mammed-Guliyev (hospodářské a humanitární záležitosti)
- Oddělení hospodářské spolupráce a rozvoje
- Oddělení pro lidská práva, demokratizaci a humanitární záležitosti
- Náměstek ministra Nadir Huseynov (obecné záležitosti)
- Generální sekretariát
- Katedra tiskové a informační politiky
- Oddělení lidských zdrojů
- Oddělení financí Oddělení administrativních záležitostí
Den diplomacie
Den diplomatických služeb, známý také jako Den diplomacie, je oficiální profesionální svátek v Ázerbájdžánu. Od roku 2017 se podle Ilham Alijev Nařízení o zavedení profesní dovolené pro zaměstnance diplomatických služeb Ázerbájdžánu se slaví každý rok 9. července.[4]
Diplomatická akademie
Ázerbájdžánská diplomatická akademie (ADA) byla zahájena v roce 2006 za účelem přípravy globálních vůdců a politiků. V roce 2014 se dekretem prezidenta stala univerzita.[5]
Ázerbájdžánské zastoupení v zahraničí
Za účelem rozšíření svých diplomatických misí v zahraničí zahájila vláda uplatňování související strategie v polovině roku 2000. V současné době udržuje ministerstvo zahraničních věcí v zahraničí tyto mise:[6]
- 71 diplomatických zastoupení
- 5 zástupců v mezinárodních organizacích
- 8 konzulátů
- 3 honorární konzuláty
- Zastoupení 2 ambasád [7]
Ministerstvo zahraničních věcí dále spolupracuje s řadou mezinárodních i regionálních organizací. Hlavní vztahy jsou udržovány s Organizace islámské konference (OIC), Spojené národy (OSN), Evropská unie (EU), Nezávislé státy společenství (SNS), GUAM Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO ), UNESCO, Evropská rada, TURKPA, Rada pro spolupráci turecky mluvících států.[8]
Seznam ministrů
Ázerbájdžánská demokratická republika
Ministři | Let |
Mammadhasan Hajinsky | 28. května - 6. října 1918 |
Alimardan Topchubashov | 6. října - 26. prosince 1918 |
Fatali Khan Khoysky | 26. prosince 1918 - 14. dubna 1919 |
Mammadyusif Jafarov | 14. dubna - 12. prosince 1919 |
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
Ministři | Let |
Nariman Narimanov | Duben 1920 - květen 1921 |
Mirza Huseynov | Květen - prosinec 1921 |
Mahmud Alijev | 1944 – 1958 |
Tahira Tahirova | 1959 – 1983 |
Elmira Gafarová | 1983 – 1987 |
Huseynaga Sadiqov | 23. ledna 1988-29. Května 1992 |
Ázerbájdžánská republika
Ministři | Let |
Tofiq Gasimov | 4. července 1992-26. Června 1993 |
Hasan Hasanov | 2. září 1993 - 16. února 1998 |
Tofig Zulfugarov | 5 Mart, 1998-26. Října 1999 |
Vilayet Guliyev | 26. října 1999 - 2. dubna 2004 |
Elmar Mammadyarov | 2. dubna 2004 - 16. července 2020 |
Viz také
- Seznam ministrů zahraničí Ázerbájdžánu
- Vztahy Ázerbájdžán - Evropská unie
- Vztahy Ázerbájdžánu a GUAM
- Ázerbajdžán a OSN
- Vztahy Ázerbájdžán - NATO
- Vztahy Ázerbájdžán-OIC
Reference
- ^ „Ázerbájdžánská demokratická republika“.
- ^ „Dekret prezidenta Ázerbájdžánu o ministerstvu zahraničních věcí“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 11. 7. 2019. Citováno 2018-03-22.
- ^ Uživatel, Super. „DMFA - O ODDĚLENÍ“. dmfa.nakhchivan.az. Citováno 2018-03-22.
- ^ FS. „Ministr zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky:“ Nové priority před naší diplomaciou: Od historického dědictví k budoucnosti"". mfa.gov.az. Citováno 2019-04-08.
- ^ „About ADA“. www.ada.edu.az. Citováno 2018-03-22.
- ^ „Dvoustranné vztahy“. Archivovány od originál dne 2018-02-28. Citováno 2018-03-20.
- ^ "Azərbaycan :: Baş səhifə". www.azerbaijans.com (v Ázerbájdžánu). Citováno 2018-03-20.
- ^ „Spolupráce s mezinárodními organizacemi“. Archivovány od originál dne 20. 3. 2018. Citováno 2018-03-20.
externí odkazy
- Oficiální stránky Ministerstva zahraničních věcí Ázerbájdžánu (v ázerbájdžánštině a angličtině)