Ademaga Mešić - Ademaga Mešić - Wikipedia

Ademaga Mešić
Ademaga Mešić.jpg
Ademaga Mešić, před druhou světovou válkou
narozený(1868-03-25)25. března 1868[1]
Tešanj, Bosna Vilayet, Osmanská říše
Zemřel1. července 1945(1945-07-01) (ve věku 77)
Záhřeb, FS Chorvatsko, DF Jugoslávie
Ostatní jménaAdem Agha Mešić
obsazeníobchodník, vlastník půdy, politik a vojenský důstojník

Ademaga Mešić nebo Adem Aga Mešić[2] (25. března 1868 - 1. července 1945)[3] byl bosenský politik a vojenský důstojník, který sloužil v Rakousko-Uhersko Schutzkorps, a později člen Ustaše vláda Nezávislý stát Chorvatsko pro Bosenský region v době druhá světová válka.

Osmanská Bosna

Mešić byl ženatý bez dětí a považoval se za Chorvat.[1][4][5] Byl vydavatelem Behar, a Bosenský muslim politický časopis vydávaný v období 1900–11.[6]

Rakouská anexe Bosny a Hercegoviny

Mešić patřil k chorvatsko-muslimskému bloku instalovanému v roce 1908 vládou Rakousko-Uhersko podporovat její anexi Bosny a Hercegoviny.[7] Jako Germanofil, byl vůdcem muslimských stoupenců anexe Bosny a Hercegoviny, kteří se vzdali jakéhokoli druhu autonomie, včetně té založené na náboženství.[8] V roce 1908 založil muslimskou pokrokovou stranu, která měla pro-chorvatskou orientaci.[9] Napsal a vydal práci s názvem "Moj odgovor bezimenim klevetnicima".

První světová válka

Na začátku první světová válka byl vojenským velitelem v Schutzkorps, pomocná dobrovolnická milice zřízená v Bosně a Hercegovině rakousko-uherskými orgány.[10][11] Jednotka, kterou organizoval a velil, byla také známá jako „Ademagova armáda“ (chorvatský: Ademagina vojska).[12] Po válce byl Mešić obchodníkem s drůbeží v Tešanji.[13]

Druhá světová válka

V době druhá světová válka, patřil k úzkému okruhu muslimů, kteří byli zastánci Nezávislý stát Chorvatsko a byl viceprezidentem její vlády (chorvatský: Doglavnik) se svým sedadlem dovnitř Banja Luka.[14] Na konci války uprchl do Rakouska, jen aby byl uvězněn britskými silami, které ho vydaly nové jugoslávské komunistické vládě.[15]

Soud a smrt

Po válce byl souzen. V závěrečném prohlášení uvedl, že byl pouze věrným občanem Osmanský sultán, Rakouský císař a jugoslávský král Karađorđević na oplátku zdůraznil jeho ochotu pokračovat ve své loajální službě, nyní nové komunistické vládě.[16] Mešić byl odsouzen na doživotí, kde v roce 1945 zemřel.[17]

Reference

  1. ^ A b Geiger, Vladimir (2008). Partizanska i komunistička represija i zločini u Hrvatskoj 1944-1946: Dokumenty: Zagreb i središnja Hrvatska. Hrvatski institut za povijest - Podružnica za povijest Slavonije, Srijema i Baranje. p. 418. ISBN  978-953-6659-36-4. MEŠIĆ ADEMAGA. rodj. 25.XII.1869. G. u Tešnju, Hrvat, musliman, oženjen, bez djece, dobrog imovnog stanja, navodno neosudjivan
  2. ^ Oriente moderno. Istituto per l'oriente. 1942. str. 42. Citováno 12. prosince 2013. ... doglavnik Ademaga (Adem Agha) Mesic ...
  3. ^ Sančević, Zdravko (1. ledna 1998). Pogled U Bosnu: Zapisi Veleposlanika. Naprijed. p. 371. ISBN  978-953-178-092-6. Citováno 12. prosince 2013. Ademaga Mešić (1868.-1945.)
  4. ^ Kisić Kolanović, Nada. Ademaga Mešić i hrvatska nacionalna ideja 1895. – 1918. bohyně // ČSP, Sv. 40, č. 3 (prosinec 2008), s. 1124:

    Budući da je nacija podijeljena na vjerske i regionalne skupine, Mešić ponavlja da je nuzno razdvojiti pojam vjere od pojma nacije, te tvrdi: „Mi nismo Turci, nego smo po vjeri Muslimani a po naciji i náš lijepom hrvatskom jeziku Hrvati.“

  5. ^ Kisić Kolanović, Nada. Ademaga Mešić i hrvatska nacionalna ideja 1895. – 1918. bohyně // ČSP, Sv. 40, č. 3 (prosinec 2008), s. 1128-1229:

    Na vrlo jasno razdvaja pojam vjere od pojma nacije. Stoga uvjerava sunarodnjake da su “zavedeni da im je neispravno mišljenje u pogledu vjerskog nazora a naročito naziva našeg jezika kojim mi govorimo, da naš jezik nije bosanski i da bosanskog jezika nema nego da je naša pokrajina Bosna i Hercegovina jezik hrvatski i da mi nismo Turci negoli da smo muslimanske vjere a hrvatske narodnosti “. U Hrvatskoj, dakle, „žive tri vjere ali jedna narodnost - hrvatska“. Prema Mešiću muslimani su po narodnosti „Hrvati muslimanske vjere, kao što Grci žive u Turskoj i nazivaju se Turci a vjere pravoslavne“. Očito je da je Mešić svou bitku za jezik vodio na dva fronta: protiv srpstva i protiv bošnjaštva. Na tvrdi da su Srbi „odvraćali muslimane od nacionaliziranja u duhu hrvatskom“, ali muslimani „nisu htjeli ni da čuju da oni govore srpski“. Srbi su također, nastavlja Mešić, “pomagali” Benjaminu Kállayu, zajedničkome ministru financija i upravitelju BiH u stvaranju bošnjaštva koje uključuje sliku da muslimani “nisu Hrvati i da naš jezik nije hrvatski nego da smo Bošnj” Stoga je Mešić glavnim kriterijem uspjeha svog “pokreta” za buđenje muslimana smatrao stvaranje “pravog osjećaja za svojim materinskim hrvatskim jezikom”. Dakle, jezik muslimana nije „bosanski“ i „bosanskog jezika nema“, nego je „naša pokrajina Bosna i Hercegovina obilježena tim nazivom“, naš je jezik „hrvatski“. (...) Prema Mešiću, muslimani su dokazali da su “nacionalni” upravo očuvanjem svoga jezika tijekom osmanskog razdoblja: “Osmanlije su nas silili da se turciziramo, da se odrodimo od svojich narodnosti, da od nas Hrvata naprave Turke (... ) Mi smo sačuvali naš hrvatski jezik u našoj užoj domovini. “

  6. ^ Pregled. Nova tiskara Vrček i dr. 1933. str. 297. Citováno 12. prosince 2013. Власник му је био Адемага Мешић.
  7. ^ Đaković, Luka (1985). Političke organizacije bosanskohercegovačkih katolika Hrvata. Globus. p. 240. Citováno 12. prosince 2013. Dvije značná ličnosti u tom pogledu bili su dr Nikola Mandić i Ademaga Mešić.
  8. ^ Gaković, Petar N. (1939). Bosna vilajet. Brača Jakšić. p. 22. Citováno 12. prosince 2013. ...
  9. ^ Allworth, Edward (1994). Muslimské komunity. Duke University Press. p. 126. Citováno 12. prosince 2013. V roce 1908 založil Ademaga Mesic Muslimskou pokrokovou stranu, která měla chorvatskou orientaci,
  10. ^ skupština, Jugoslávie. Narodna (1936). Stenografske beleške Narodne skupštine Kraljevine Jugoslavije. p. 234. Citováno 12. prosince 2013. Неки од њих су извршили огроман ороЈ насиља и по томе је нознат на злу гласу чувени Адемага Мешић из Тешња, који је одмах у по- четку рата организовао“читав пук шуцкора и кре- нуо с њим на Србију.
  11. ^ Ribar, Ivan (1951). Politički zapisi. Prosveta. p. 104. Citováno 12. prosince 2013. ... Adem-aga Mešić, poznat još iz Prvog svjetskog rata kao organizátor takozvanog »šuckora«, ...
  12. ^ Sančević, Mirko (1982). Od Bosanskih šuma do Venezuele: dogadjaji i ljudi u mojim sjećanjima. Knjižnica Hrvatske revije. p. 131. ISBN  978-84-499-8433-4. Citováno 14. prosince 2013. Kako aktivní konjanički časnik Dvojne monarhije Mundorfer je bio dodijeljen kao časnik za vezu s dobrovoljačkom Ade- maginom jedinicom, zvanom Ademagina vojska, koju je Ade- maga sastavio od tešanjskih muslimana, o svom je trochu ...
  13. ^ Savić, Milivoj M. (1930). Naše industrija, zanati, trgovina i poljoprivreda: njine osnovice, stanje, odnosi, važnost, putevi, prošlost i budućnost. Izd. Ministarstva trgovine i industrije. p. 334. Citováno 12. prosince 2013. Извозници су г. г. за живине Адемага Мешић из Тешња,
  14. ^ Dedijer, Vladimír; Miletić, Antun (1990). Genocida a Muslimanima, 1941-1945. Svjetlost. p. 53. Citováno 12. prosince 2013. U uskom krugu Muslimana izrazito privrženih ustaškoj državi, pored Hakije Hadžića, nalazili su se Ademaga Mešić i Osman Kulenović. Prvi je bio Pavelićev doglavnik, a drugi potpredsjednik vlade NDH sa sjedištem u Banjaluci.
  15. ^ Danas. Vjesnik. 1986. str. 74. Citováno 12. prosince 2013.
  16. ^ Danas. Vjesnik. 1986. str. 75. Citováno 12. prosince 2013.
  17. ^ Karihman, Ferid (1996). Hrvatsko-bošnjačke teme. Hrvatska Sveučilišna Naklada. p. 209. ISBN  978-953-169-063-8. Citováno 12. prosince 2013. Ademaga Mešić (1868-1945.) ... na doživotní robiju i u tamnice 1945. preminuo, ali je bio jedan od rijetkih visokih dužnosnika NDH, koji nije bio osuđen na smrt, zahvaljujući energičnim intervenencijama onih, koje je zaštitio ili im život.