Alija Šuljak - Alija Šuljak

Alija Šuljak
narozený(1901-10-10)10. října 1901
Zasad blízko Trebinje, Osmanská říše (Nyní Republika srbská v Bosna a Hercegovina )
Zemřel18. října 1992(1992-10-18) (ve věku 91)
Istanbul, Turecko
Věrnost Nezávislý stát Chorvatsko
Ustaše milice
Roky služby1941—5
HodnostPobočník (chorvatský: poglavní pobočka)

Alija Šuljak (1901—1992) byl prominentní bosensko-muslimský Chorvat, který byl během druhé světové války profesorem, politikem a vojenským důstojníkem Ustaše, nejlépe známý jako jeden z hlavních pachatelů genocida Srbů ve východní Hercegovině.

Časný život

Šuljak se narodil ve vesnici Zasad nedaleko Trebinje v roce 1901. Promoval na základní škole v Trebinje a střední obchodní škole v Sarajevo. Poté navštěvoval střední obchodní školu v Záhřeb a Vídeň.[1]

Šuljak patřil ke skupině pozoruhodných muslimů, kteří deklarovali svou etnickou příslušnost jako chorvatskou a bojovali za nezávislý stát Chorvatsko.[2] Většina bosenských muslimů měla tuto skupinu do roku 1943 v nízké úctě.[3] Hlavní organizátor podpory ideologie Ustaše v regionu Gacko byla Alija Šuljak, profesorka z Trebinje.[4] Šuljak propagoval v Gacku ideologii Ustaše ještě před druhou světovou válkou, propagoval fašismus a šířil náboženskou a etnickou nenávist vůči Srbům.[5]

Před druhou světovou válkou žil Šuljak Dubrovník,[6] jako komisař Ustaše pro okres Dubrava a profesor obchodní akademie.[7][8] Byl členem Pobočnički zbor z Hlavní ústředí Ustaša.[9]

druhá světová válka

Když v dubnu 1941 síly Osy obsadily Jugoslávii a Ustaše vyhlásily založení Chorvatska, navštívil Šuljak vůdce Ustaše Ante Pavelić během prvního přijetí uspořádal dne 24. dubna 1941 a jménem muslimů z Bosny a Hercegoviny přednesl pozdravný projev.[10]

Pavelić jmenoval Šuljaka komisařem Ustaše pro region východní Hercegoviny.[11] a šel ke Gackovi.[12] Šuljak patřil ke skupině úředníků Ustaše, kteří podněcovali muslimy proti Srbům.[13] Spolu s Andrijou Artukovićem, Pavao Cankim a Mijem Babićem Šuljak pokračoval v genocidě Srbů.[14]

Šuljak vyslal první jednotky „lovců Ustaše“ do Trebinje, jeho rodiště, a zmasakroval první oběti genocidy Ustaše v Hercegovině.[15]

Měl důležitou roli v genocidní organizaci Ustaše a byl držitelem hodnosti „poglavní pobočky“.[16] Šuljak proslul organizováním agresivní Ustaša propagandy.[17] Dne 27. května 1941 uspořádali Šuljak a Togonal projev v hotelu v Gacku a zdůraznili, že všichni Srbové mají být vyhlazeni a ti, kteří nemohou být vyhlazeni, mají být vyhnáni do Srbska.[18]

Na konci podzimu 1941 odešel Šuljak do oblasti Borače a zorganizoval tam jednotky Ustaše, které zapálily srbské obydlené vesnice Bodenište a Vratlo.[19] Šuljak se účastnil Holocaust v Chorvatsku když se podílel na organizaci transportu Ustaše do Tábor Kerestinec Židů na Krešimirově náměstí v Záhřebu v říjnu 1941.[20]

Šuljak patřil ke skupině muslimů, kteří podporovali založení 13. horská divize Waffen SS Handschar (1. chorvatština).[21]

Emigrace

Po druhé světové válce uprchl Šuljak z Jugoslávie. Než se konečně usadil v Istanbulu, žil v Římě a Káhiře.

Šuljakovým synem je turecký podnikatel Nedim Šuljak, který byl podroben policejnímu vyšetřování v souvislosti s mezinárodním pašováním zbraní během a po Válka v Bosně.[22][23]

Bibliografie

  • Suliak, Ali / Alija Suljak./ Zahájení spolupráce la Rurale. Tunis: „Proeres Social“, 1961. Suljak, Alija.

Reference

  1. ^ (Bulajić 1988, str. 419)
  2. ^ (Lepre 1997, str. 27): „Dr. Alija Suljak stál mezi skupinou prominentních muslimů, kteří„ podporovali chorvatský stát a cítili se být chorvatskými občany. "
  3. ^ (Lepre 1997, str. 27): „Do roku 1943 byla tato skupina většiny bosenských muslimů držena v nízké úctě.“
  4. ^ Istorija Radnickog Pokreta. 1965. str. 91. Organizátor v rukovodilac ustaške organizacije v gatačkom kraji bio je profesor Alija Šuljak “...
  5. ^ (Bjelica 1984, str. 78)
  6. ^ pokreta, Institut za međunarodni radnički pokret (Bělehrad, Srbsko) Odeljenje za istoriju jugoslovenskog radničkog (1965). Istorija radničkog pokreta. str. 91. Alija Šuljak pre rata živeo u Dubrovniku
  7. ^ (Papić 1985, str. 71): "Ustaški pobočnici Alija Šuljak, koji je bio i ustaški povjerenik za župu Dubrava u Dubrovniku, ..."
  8. ^ Ratna sećanja iz NOB, 1941-1942: zbornik sećanja. Vojnoizdavački zavod. 1981. str. 809.
  9. ^ (Ademović 2000, str. 264)
  10. ^ Prilozi. s.n. 1966. s. 210. Šuljak je 24. aprila bio u posjeti kod Ante Pavelića gdje je ispred bosansko-hercegovačkih Muslimana održao pozdravni govor, ...
  11. ^ (Jelić-Butić 1977, str. 100): „Alija Suljak za područje istočne Hercegovine.“
  12. ^ Ratna sećanja iz NOB, 1941-1942: zbornik sećanja. Vojnoizdavački zavod. 1981. str. 291.
  13. ^ Etudes balkaniques. Edition de líAcadémie bulgare des sciences. 2008. str. 113. Totéž se stalo během druhé světové války - ustašovské úřady podněcovaly muslimy proti Srbům, a tedy proti chorvatským ... 121 Takovými byli Ademaga Mcsic, Hakija Hadic, Alija Suljak, Hilmija Beslagic, Mehmed Menic atd.
  14. ^ (Petranović 1988, str. 536): "Genocida nad Srbima sprovodili su Andrija Artuković, Pavao Canki, Alija Šuljak, Mijo Babić (do pogibije u Hercegovini), Ivan Herenčić i drugi. Na području Nevesinja nosilac zločina je Nikola. Mlađenović."
  15. ^ (Bulajić 1988, str. 419): "Alija Šuljak je uputio prve„ ustaše-lovce "u Trebinje, svoje rodno mjesto, gdje su pale prve žrtve ustaškog zločina genocida u Hercegovini."
  16. ^ Bulajić, Milan (1988). Ustaški zločini genocida i suđenje Andriji Artukoviću 1986. godine. Rad. str. 419. Alija Šuljak je imao važno mjesto u ustaškoj genocidnoj organizaciji, bio je „poglavni pobočnik". Rođen u selu Zasadu kod Trebinja 1901, gdje ..
  17. ^ Motadel, David (30. listopadu 2014). Islám a válka nacistického Německa. Harvard University Press. str. 213. ISBN  978-0-674-74495-0. Pavelićův zástupce a styčný důstojník, Alija Šuljak, muslim, který byl proslulý svou agresivní propagandou Ustaša
  18. ^ Ratna sećanja iz NOB, 1941-1942: zbornik sećanja. Vojnoizdavački zavod. 1981. str. 297. Prenio je i sadržinu govora Alije Šuljka i Kreša Togonala, koje su održali 27. maja u hotelu ... Šuljak i Togonal su tada rekli da třeba istrijebiti sve Srbe („Što se ne može, třeba protjerati za Srbiju”), da će ustaše u svojoj NDH, zajedno sa ...
  19. ^ Plećaš, Neđeljko; Dimitrijević, Bojan (2004). Ratne godine. Institut za savremenu istoriju (Институт за савремену историју). str. 234. Али, у јесен 1941. године, у овај крај је стигао усташа Алија Шуљак, професор. Он је отпочео да организује усташку војницу у Борачу, која је крајем године попалила српска селаБ
  20. ^ (Bulajić 1988, str. 252)
  21. ^ (Čolaković 1956, str. 727)
  22. ^ Cornell, Svante; Jonsson, Michael (11. února 2014). Konflikt, zločin a stát v postkomunistické Eurasii. University of Pennsylvania Press. str. 161. ISBN  978-0-8122-4565-3. Policie vyšetřuje také bývalého bosensko-náměstka ministra obrany Hasana Čengiće a tureckého podnikatele Nedima Suljaka.
  23. ^ Globus. Globus International d.d. Září 2005. str. 24.

Zdroje