Hlavní ústředí Ustaša - Main Ustaša Headquarters - Wikipedia

The Hlavní ústředí Ustaša (chorvatský: Glavni ustaški stan - GUS) byl vládnoucím orgánem Ustaša párty v Nezávislý stát Chorvatsko, svolané pod poglavnik, Ante Pavelić.

Zřízení

Emigranti z Ustaše žili v mnoha různých zemích, ale od roku 1929[1] nejdůležitější a nejpočetnější skupinou byla skupina emigrantů Ustaše v Itálii, vedená Ante Pavelićem.[2] Hlavní ústředí Ustaša se vyvinulo z Chorvatská emigrantská kancelář (chorvatský: Hrvatska emigrantska kancelarija) zřízený Pavelićem v Milán, Itálie a spravuje ho Stanko Hranilović, který také používal alias Stanko Đurić a byl v té době jedním z nejbližších spolupracovníků Paveliće.[3][4][5] Skupinu italských Ustaše tvořilo asi 500 emigrantů.[6] Hlavní ústředí Ustaša bylo nejprve umístěno v Bovegno, Itálie.[7]

Organizace

Hlavní ústředí Ustaša se skládalo z poglavnik, Doglavničko vijeće, Pobočnički zbor a komisaři.[8] Předpokládá se, že pouze před druhou světovou válkou Mile Budak byl jmenován jako doglavnik (v roce 1934) a Marko Došen jako prezident Doglavničko vijeće.[9]

Rada zástupců hlav států (Doglavničko vijeće), tělo hlavního ústředí Ustaša, bylo tvořeno ne více než dvanácti doglavniks (zástupce vůdců) najednou a ne více než 7 poglavní pobočky (pobočníci).[10] V květnu 1941 Pavelić podepsal zákon, který definoval hlavní ústředí Ustaša jako nejvyšší orgán organizace Ustaše.[11]

Doglavničko vijeće

V březnu 1941 členové Doglavničko vijeće byly:[12]

Pobočnički zbor

kromě doglavniks a jejich rada, hlavní ústředí Ustaša mělo členy, kteří byli pobočníky (doglavni pobočnici), kteří si vytvořili vlastní radu (Pobočnički zbor) jehož členy byli:[13]

Komisaři

Vedle Poglavnika, jeho zástupců a pobočníků, mělo vedení organizace Ustaše také komisaře, kteří byli jmenováni poglavnikem.[14] Je důležité odlišit komisaře hlavního ústředí Ustaša od komisařů dočasně jmenovaných jako dočasné orgány k zajištění chorvatské kontroly nad určitými regiony.[15][16]

Mezi komisaře hlavního ústředí Ustaša patřili:[17]

  • Zdenko Blažeković,[18] komisař pro tělesnou výchovu a sport
  • Božo Cerovski, komisař pro vnitřní záležitosti a bezpečnost[19]
  • Eugen Dido Kvaternik
  • Vjekoslav Luburić
  • Vilko Pećnikar
  • Branko Rukavina
  • Frane Miletić
  • Ante Štitić
  • Vlado Singer
  • Vlado Herceg
  • Vlado Jonić
  • Franjo Laslo
  • Aleksandar Seitz
  • Danijel Crljen, komisař pro vzdělávání a propagandu[20]
  • Šime Cvitanović[21]
  • Mira Vrličak Dugački[22]
  • Dragan Dujmović[23]
  • Tomiša Grgić[24]
  • Marijan Šimić[25]
  • Nikola Jurišić[26]
  • Mato Jagodić[27]
  • Ivan Pregrad[28]

Reference

  1. ^ Časopis soudobých dějin. Institut. 2002. s. 257. U tom, že je třeba gledati i položit ustaša čija se jezgra, zajedno s Antom Pavelićem, od 1929. nalazila u Italiji
  2. ^ (Jelić-Butić 1977, str. 27): „U Italiji je ustaška skupina bila najbrojnija i tu se nalazila vodeća grupa ustaša okupljenih oko Pavelića.“
  3. ^ Časopis soudobých dějin. Institut. 2002. s. 257. Pavle Đurić (zapravo Stanko Hranilović, jedan od nejbližšího Pavelićevih suradnika u to vrijeme, ali Iusu pravo ime "Đurića" nije poznato) ...
  4. ^ (Matković 2007, str. 59): „Tako je i Hrvatska emigranstka kancelarija (voditelj joj je bio novinar Stanko Hranilović), što ju je Pavelić osnovao ...“
  5. ^ (Krizman 1983, str. 524): "U Milanu se nalazila Hrvatska emigrantská kancelarija koja će kasnije prerasti u Glavni ustaški stan. Njoj je zadejte bio da prihvaća prve pridošlice u buduću ustašku organizaciju, no kako u zemljama koje su Paveliću od početka pružale ..."
  6. ^ (Kolanović 1997, str. 86): „Italijanska skupina ustaša, obuhvaćala je oko 500 emigranata, među kojima su se isticali Stanko Hranilović, Eugen Dido Kvaternik, Mijo Babić, Andrija Artuković, Erih Lisak, Ivo Herenčić, Vilko Pečnikar, Ante Moškov, Jure Franc Vjekoslav Servatzy i dr. "
  7. ^ (Basta 1986, str. 37): „Glavni ustaški stan (GUS) s Pavelićem na čelu nalazio se najprije u mjestu Bovenju u Italiji.“
  8. ^ Vojnoistorijski glasnik. Vojnoistorijski institut. 1950. str. 173. Glavni ustaški stan sačinjavati su: poglavnik, doglavničko vijeće, pobočky zbor i poverenici.
  9. ^ (Basta 1986, str. 36): "Izgleda da je prije rata samo Mile Budak bio imenovan doglavnikom (1934. godine) i Marko Došen za pročelnika doglavničkog vijeća."
  10. ^ (Šibl 1967, str. 73) "Shema ustaške organizacije bila je slijedeća: vodstvo ustaškog pokreta sačinjavao je Glavni ustaški stan, koji se sastojao od: - Poglavnika - Doglavničkog vijeća (od najviše 12 članova) - Pobočničkog zbora (od najviše 7 poglav)"
  11. ^ (Kolanović 1997, str. 35)
  12. ^ Philip J. Cohen (1996). Srbská tajná válka: Propaganda a podvod historie. Texas A&M University Press. p.156.
  13. ^ (Ademović 2000, str. 264)
  14. ^ (Peršen 1990, str. 35): "Vodstvo ustaške organizacije u počtu NDH sačinjavali su: poglavnik, doglavnici, poglavni pobočnici i povjerenici. Oni su sačinjavali Glavni ustaški stan (GUS). Povjerenike Glavnog ustaškog stana imenovao je poglavnik."
  15. ^ (Jelić-Butić 1977, str. 109): "Osim imenovanja spomenutih privremenih povjerenika, koji su imali izvanredne funkce na pojedinim područjima NDH, .... povjerenici koji nisu imali ništa zajedničko sa spomenutim ustaškim povjerenicima u pojedinim područjima, koji su bili soukromi "
  16. ^ (Peršen 1990, str. 35)
  17. ^ (Jelić-Butić 1977, str. 109): "Treću grupu funkcionera u GUS-u činili su povjerenici, koji nisu imali ništa zajedničko se spomenutim ustaškim povjerenicima u pojedinim područjima, koji su bili imenovani za privremeno vršenje dužnosti i organiziranje vlasti. To je bila i nejmnohem u, au njoj su, tokom vremena, bili: Eugen Kvaternik, Vjekoslav Luburić, Vilko Pećnikar, Branko Rukavina, Frane Miletić, Ante Štitić, Zdenko Blažeković, Božo Cerovski, Vlado Singer, Vlado Herceg, Tomislav Grgić, Danijel Crljen, Vlado Franjo Laslo, Aleksandar Seitz.
  18. ^ (Stuparić 1997, str. 41)
  19. ^ Zbornik sjećanja Záhřeb 1941-1945. Gradska konferencija SSRNH. 1982. str. 264. Nakon nekoliko dana, logor je posjetio povjerenik za javni red i sigurnost u Zagrebu Božo Cerovski. Tražio je razgovor s Keršovanijem. Poznavali su se još iz kaznionice Lepoglava, gdje je Cerovski bio na robiji kao hrvatski nacionalista za ...
  20. ^ (Novak 2005, str. 400): „Na skupu je govorio Danijel Crljen, povjerenik za odgoj i promičbu u Glavnom ustaškom stanu“
  21. ^ Nikolić, Vinko (1976). Hrvatska revija: jubilarni zbornik 1951-1975. Knjižnica Hrvatske revije. p. 194. ISBN  978-84-399-5347-0. Dr. Sime Cvitanović, liječnik, upravitelj zagrebačke bolnice na Rebru 1942-1945., Povjerenik u Ustaškoj Obrani, ...
  22. ^ (Šipovac 1987, str. 149): "... Mira Dugački, postavená za povjereniku u Glavnom stanu ..."
  23. ^ (Stuparić 1997, str. 104)
  24. ^ (Stuparić 1997, str. 139): "U travnju 1941. vraća se u domovinu kao pukovnik Ustaške vojnice, u lipnju 1941. postaje povjerenik u GUS-u, ..."
  25. ^ Zbornik Dokumenta. Vojnoistorijski institut (Bělehrad, Srbsko). 1964. str. 230. ... povjerenik Glavnog Ustaškog Stana gosp. Marijan Šimić ...
  26. ^ (Bulajić 1989, str. 732): "povjerenik Glavnog ustaškog stana u Zagrebu postao je Nikola Jurišić,"
  27. ^ (Colić 1973, str. 161)
  28. ^ (Colić 1973, str. 161)

Zdroje