Yir-Yoront - Yir-Yoront
Regiony s významnou populací | |
---|---|
Austrálie | |
Jazyky | |
Yir-Yoront, Angličtina | |
Příbuzné etnické skupiny | |
Yirrk-Thangalkl, Kokopera, Thaayorre, Uw Olkola, Uw Oykangand |
The Yir-Yoront, také známý jako Yir Yiront, jsou Domorodí australští lidé z Poloostrov Cape York nyní žije převážně v Kowanyama (kawn yamar nebo „mnoho vod“) ale také v Lirrqar / Pormpuraaw, obě města mimo své tradiční země.
Jazyk
Yir-Yoront patří do Skupina Pama-Maric z Jazyková rodina Pama-Nyungan.[1] Etymologicky se skládá z jejich jazyka az něj odvozeného etnonyma yirrq (řeč) a yorront. Několik kořenů pro Yorrontbyly navrženy, z nichž jeden naznačuje, že je odvozen od yorr (l) (tedy takto) nejsou označení tohoto stylu pro kmenové jazyky v Austrálii neobvyklá. Alpher tvrdí, že přesvědčivější etymon je yorr (písek), pískovce tvořící základní geomorfní rys tradičního území Yir Yoront. Na podporu této interpretace poznamenává, že alternativní hlas pro lidi i jazyk je Yirr-Thuchm, kde thuch označuje sandwich.[2]
Yoront si osvojuje znakovou řeč, když se lidé stahují ze svého sociálního světa nebo se stydí za sebe.[3]
Země
Nejranější průzkumníci narazili na Yir-Yoront v jejich tradičních zemích, každý rozdělen podle patrilineal klanových divizí, u samostatných ústí Mitchell River, a také ústí řeky Coleman a země na pobřežním pásu mezi nimi. Norman Tindale odhadli, že jejich celkové kmenové pozemky pokrývají přibližně 1300 km2).[4]
Mytologie
Pam-nhing byli předkové nadpřirozené bytosti odpovědné jak za stvoření světa, tak za způsob, jakým byla skupina společensky organizována. Každý web byl spojen s jeho předky pam-nhing majitel, s nímž žijící majitelé Yir-Yoront byli příbuzní prostřednictvím mužské linie. Slovo také znamenalo dvojníka nebo strážného ducha, odlišného od obou mang (odraz, obraz) a pam-ngerrr nebo vnitřní duše, puls, dech člověka.[5]
Společnost
Pozemkové divize Yir-Yoront byly založeny na patrilinealských klanech, z nichž každý měl skupinu segmentů území, z nichž byl poté při narození jednotlivých členů klanu přidělen členům podle jejich příslušné koncepce totemy (lerrn nerp).[6] To znamená, že jejich jména (nhaprr) byli vytaženi z jejich klanových totemů (purrn).[7] Toto území sahalo do kmenových oblastí Kuuk-Thaayorre a Yirrq-mayn (Bakanh) na jejich sever a severozápad prostřednictvím politických spojenectví a exogamních manželství, které vedly k tomu, že si lidé Yir-Yoront osvojili další jazyky).[8] Jejich klanový systém se skládal ze dvou skupin, z Pam-Pip a Pam-Lul.[9]
Ontologie
Yir-Yoront odlišuje obyčejné lidi (pam-morr) kde morr označuje „skutečné“, od bytostí na druhém světě nebo říše mrtvých, duchů a zlých bytostí (wangrr), od vysněných entit (pitthar) a rodové bytosti prvotního času Stvoření (pam-wolhlvm, pam-nhing, pam-kopw, pam-ngulgl). Metaforickým rozšířením bílí spadají mimo kategorii skutečných bytostí (morr) a jsou zařazeny pod wangrr, tulák, jiné bytosti světa se zlými úmysly.[10]
Lerrn nerp, doslova duch-dítě, byla oživující postava při početí, přirozený předmět, který byl původcem konceptu, byl koncipován jako „obraz“ (mang).[11] I když je role otce v početí uznána, samotné těhotenství probíhá pouze tehdy, když lerrn nerp imigruje do těla během páření.[12]
Dějiny
The Nizozemská průzkumná mise pod Jan Carstenszoon přistál v roce 1623 na pobřeží, kde přebýval Yir-Yoront, aby mohl obchodovat s nezbytnostmi. Deník uvádí, že Holanďané našli lidi, kteří „nevěděli o drahých kovech ani o kořeních“.[13] Veškeré zboží, které Holanďané dali výměnou, se mezi Yir-Yoront stále používalo, kromě kusů železa a korálků.[14] Železo nikdy nebylo začleněno do jejich totemické ideologie.[15]
Srážka, která se v paměti Whitemana stala známou jako „bitva u řeky Mitchell“, v roce 1864 mezi evropskými kolonisty, kteří hnali dobytek Francis Lascelles Jardine na nově zřízenou stanici v Somerset a pravděpodobní předkové Yir-Yoronta vedly ke smrti asi 30 zvláštních domorodců, přičemž mnoho dalších bylo pravděpodobně zraněno.[14] Soudí se, že to byl jeden z mála případů, kdy australští domorodci postavili svoji zemi tváří v tvář vadnoucí evropské střelbě na delší dobu.[14] Během intenzivní terénní práce v letech 1933–1935 americký antropolog Lauriston Sharp se nepodařilo vyvolat jakýkoli náznak paměti, že k incidentu došlo.[16] Australský antropolog W.E.H Stanner citoval esej, aby zpochybnil samotnou představu perduring a stabilní tradice v domorodé společnosti, protože se ukázalo, že klíčové události mohou během krátké doby zmizet z paměti.[17][18] Nonie Sharp však mnohem později uvedla, že událost byla stále čerstvá ve vzpomínkách rozptýlených kmenů žijících v Kowanyamě až do současnosti.[19]
Až do 30. let byli Yir-Yoront relativně autonomní a žili v oblastech, které v té době nepodléhaly pastoračnímu vyvlastnění. Poté byli vtaženi do Mise na řece Mitchell a také brzy poté, v roce 1942, v Edward River Mission (známý Yir-Yoront jako Lirrqar, i když nyní známý podle Kuuk-Thaayorre Pormpuraaw), s okamžitou dostupností ocelových seker a rybářských háčků žijících na povolených misích, spolu s cukrem a tabákem.[20] Tvrdí se, že zavedení ocelových nástrojů radikálně narušilo kulturu, protože ani skalní osy nebyly vytvořeny Yir-Yorontem, jehož území bylo krátké na vhodné skalní výchozy a který je musel získat prostřednictvím dálkového obchodu a směny sítí. Jakmile byl blízký nákup přístupný, zařízení mělo revoluční efekt zvlnění, který narušil dřívější výměnný systém a rozbil monopol starších.[21] Starší muži se misím zpočátku vyhýbali, a tak tam mohli mladí muži a ženy získat velmi vyhledávané sekery, aniž by museli čekat na své mužské starší, dodržovat rituální tradice, ale jednoduše výměnou za svou práci na misích.[22][15]
"Nepracují"
V roce 1958 Lauriston Sharp tvrdil, že Yir-Yoront postrádal politiku, protože na vztah mohli myslet jen z hlediska příbuzenského systému.[23] Toto bylo citováno střídavě Marshall Sahlins v jeho Ekonomika doby kamenné[24] kdo tvrdil, že i když mezi nimi existuje to, co nazýváme institucionální diferenciací, nedělají, jak to dělají civilizovaní lidé, jasnou hranici mezi prací a hrou. Ekonom Robert L. Heilbroner chápal to tak, že pojem práce v nejprimitivnějších společnostech, jako je např Trobriand Islanders, ! Kung a s odkazem na tuto zdánlivou autoritu Sahlins také Yir-Yoront, který, jak tvrdil, „používá stejné slovo pro práci a zábavu“.[25] Barry Alpher ukázal, že i když jejich slovo „woq“ vypadá jako postkoloniální výpůjčka z anglického „díla“, lze jej srovnávat v jiných domorodých jazycích srov. „wuku“ doložené v Djabugayský jazyk. Pro Yir-Yoront proto woq se vztahuje na „činnost jakéhokoli druhu prováděnou pro šéfa a / nebo (pro) výplatu“. Heilbronerovo prominentní tvrzení bylo od začátku vadné.[26][27]
Alternativní názvy
- Koka-mungin
- KokoMandjoen, Koko-manjoen
- Kokomindjan
- KokoMindjin, Kokominjan, KokoMinjen
- Yir-yiront
Zdroj: Tindale 1974, str. 171
Nějaká slova
- bradavice'. (špatný)
- wart'uwər. (žena)[A]
Poznámky
- ^ Slovo „žena“ pochází z reduplikace slova „špatný“. Alpher poznamenává: „Pravděpodobně prostřednictvím některých takových sdružení („ plodnost “nebo„ tabu “- možná prostřednictvím zákazu žen dívat se na posvátné věci) se„ žena “začala projevovat zdvojenou formou„ špatného “v pobřežním jihozápadu Pama. “ (Alpher 1972, str. 83)
Citace
- ^ Alpher 1991, str. 4.
- ^ Alpher 1991, str. 3.
- ^ Kendon 1988, str. 46,67.
- ^ Tindale 1974, str. 171.
- ^ Alpher 1991, str. 389–391.
- ^ Alpher 1991, str. 1.
- ^ Alpher 1991, str. 86.
- ^ Alpher 1991, str. 2.
- ^ Alpher 1991, str. 87.
- ^ Alpher 1991, str. 89–90.
- ^ Alpher 1991, str. 336.
- ^ Alpher 1991, str. 94.
- ^ Roberts 2005, s. 3–4.
- ^ A b C Sharp 1968, str. 117.
- ^ A b Schiffer 2016, str. 219.
- ^ Stanner 2014, str. 274.
- ^ Stanner 2014, str. 278.
- ^ Sharp 1968, str. 118.
- ^ Sharp 2002, str. 240.
- ^ Alpher 1991, s. 1–2.
- ^ Mitchell 2003, str. 188.
- ^ Sharp 1968.
- ^ Sharp 1958, s. 1–8.
- ^ Sahlins 1974, str. 18, č. 14.
- ^ Heilbroner 1989, str. 83.
- ^ Alpher 1991, str. 629.
- ^ Shershow 2005, str. 231 č. 3.
Zdroje
- Alpher, Barry (1972). „O genetické podskupině jazyků poloostrova Southwestern Cape York v Austrálii“. Oceánská lingvistika. 11 (2): 67–87. JSTOR 3622803.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Alpher, Barry (1991). Yir-Yoront Lexicon: Skica a slovník australského jazyka. Walter de Gruyter. ISBN 978-3-110-87265-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Heilbroner, Robert L. (1989). Za závojem ekonomiky: Pokusy o světskou filozofii. W. W. Norton & Company. ISBN 978-0-393-24263-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kendon, Adam (1988). Znakové jazyky domorodé Austrálie: kulturní, semiotické a komunikativní perspektivy. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-36008-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mitchell, Scott (2003). „Zbraně nebo barter? Domorodé výměnné sítě a zprostředkování konfliktů v západní západní zemi Arnhemu po kontaktu“. V Clarke, Anne; Torrence, Robin (eds.). Archeologie rozdílu: vyjednávání mezikulturních závazků v Oceánii. Routledge. 187–220. ISBN 978-1-134-82842-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Roberts, Tony (2005). Frontier Justice: A History of the Gulf Country to 1900. University of Queensland Press. ISBN 978-0-702-24083-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sahlins, Marshalle (1974) [poprvé publikováno v roce 1968]. Ekonomika doby kamenné. Vydavatelé transakcí. ISBN 978-0-202-36931-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Schiffer, Michael B. (2016). Behavioral Archaeology: Principles and Practice. Routledge. ISBN 978-1-134-90372-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sharp, Nonie (2002). Lidé slané vody: Vlny paměti. University of Toronto Press. str.240. ISBN 978-0-802-08549-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sharp, R. Lauriston (Červen 1934). „Sociální organizace kmene Yir-Yoront, poloostrov Cape York (část 1. Příbuzenství a rodina“). Oceánie. 4 (4): 404–431. JSTOR 27976162.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sharp, R. Lauriston (1958). „Lidé bez politiky: Australan Yir Yoront“. Ray, V. F. (ed.). Systémy politické kontroly a byrokracie v lidských společnostech. Americká etnologická společnost. s. 1–8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sharp, R. Lauriston (1968). „Ocelové sekery pro Australany z doby kamenné“. V Cohen, Yehudi A. (ed.). Muž v adaptaci: kulturní současnost (2. vyd.). Vydavatelé transakcí. str. 116–127. ISBN 978-0-202-36721-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Shershow, Scott Cutler (2005). Práce a dar. University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-75257-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Stanner, W. E. H. (2014). O domorodém náboženství. Sydney University Press. ISBN 978-1-743-32388-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Tindale, Norman Barnett (1974). „Jirjoront (QLD)“. Domorodé kmeny Austrálie: jejich terén, kontrola životního prostředí, distribuce, limity a vlastní jména. Australian National University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)