Neuděláš ti žádný rytý obraz - Thou shalt not make unto thee any graven image

"Neuděláš ti žádný rytý obraz" (hebrejština: לֹא-תַעֲשֶׂה לְךָ פֶסֶל, וְכָל-תְּמוּנָה) Je zkrácená forma jednoho z Desatero které podle Kniha Deuteronomium, byly promluveny Bohem k Izraelité a poté psáno dál kamenné tablety podle Prst Boží.[1]

Ačkoli žádná jednotlivá biblická pasáž neobsahuje úplnou definici modlářství, je předmět pojednáván v mnoha pasážích, takže modlářství lze shrnout jako uctívání idoly nebo snímky; uctívání polyteistických bohů pomocí idolů nebo obrazů; uctívání stvořených věcí (stromy, kameny, zvířata, astronomická tělesa nebo jiná lidská bytost); a používání modly při uctívání Boha (YHWH Elohim, Bůh Izraele ).[2] V Novém zákoně je chamtivost (chamtivost) definována jako modlářství.[3] Když bylo přikázání vydáno, rozmohly se příležitosti k účasti na cti nebo uctívání idolů a náboženství kanaanských kmenů sousedících s Izraelity se často soustředila na pečlivě vytvořený a udržovaný kultovní idol.[4] Podle knihy Deuteronomium však byli Izraelité přísně varováni, aby nepřijímali ani nepřizpůsobovali žádné náboženské praktiky národů v jejich okolí.[5]

Příběh lidu Izraele až do Babylonské zajetí zahrnuje porušení tohoto přikázání i porušení před ním, “Nebudeš mít před sebou žádné jiné bohy Hodně z biblického kázání z doby Mojžíš do vyhnanství je založeno na volbě - nebo volbě mezi výlučným uctíváním Boha a modlami.[6] Zdá se, že babylónský exil byl zlomovým bodem, po kterém byl židovský lid jako celek silně monoteistický a ochotný bojovat v bitvách (například Makabejská vzpoura ) a před vzdáním úcty k jakémukoli jinému bohu čelte mučednictví.[7]

Podle žalmisty a proroka Izaiáš, ti, kdo uctívají neživé modly, budou jako oni, tj. nevidící, bezcílní, neschopní slyšet pravdu, kterou jim Bůh sdělí.[8] Pavla apoštola uvádí ve svém dopise adresovaném uctívání stvořených věcí (spíše než Stvořitele) jako příčinu rozpadu sexuální a sociální morálky Římané.[9] I když z tohoto přikázání vyplývá, že uctívání Boha není slučitelné s uctíváním idolů, postavení jednotlivce jako ctitele modly nebo boha není v Bibli zobrazeno jako předurčené a neměnné. Když je smlouva obnovena pod Joshua jsou Izraelité povzbuzováni, aby odhodili své cizí bohy a „vybrali si dnes, komu budete sloužit“.[10] Král Josiah, když si uvědomí podmínky Boží smlouvy, horlivě pracuje na tom, aby zbavil své království idolů.[11] Podle knihy Skutky „Pavel říká Athéňanům, že i když je jejich město plné idolů, pravého Boha nepředstavuje žádný z nich a vyžaduje, aby se od idolů odvrátili.[12]

Přikázání

Hlavní článek: Desatero

4 Neuděláš ti žádný rytý obraz ani žádnou podobu [čehokoliv] že [je] v nebi nahoře, nebo tak [je] v zemi dole, nebo tak [je] ve vodě pod zemí: 5 Nebudeš se jim klanět, ani jim nebudeš sloužit; neboť já jsem L.OBJEDNÁVKA tvůj bůh [dopoledne] žárlivý Bůh, navštěvující nepravost otců na dětech do třetího a čtvrtého [generace] z těch, kteří mě nenávidí; 6 A prokazující milosrdenství tisícům těch, kteří mě milují, a zachovávají má přikázání.

— 2. Mojžíšova 20: 4--6 (KJV )

4 לֹֽ֣א תַֽעֲשֶׂ֨ה־לְךָ֥֣ פֶ֣֙סֶל֙׀ וְכָל־תְּמוּנָ֡֔ה אֲשֶׁ֤֣ר בַּשָּׁמַ֣֙יִם֙׀ מִמַּ֡֔עַל וַֽאֲשֶׁ֥ר֩ בָּאָ֖֨רֶץ מִתַָּ֑֜חַת וַאֲשֶׁ֥֣ר בַּמַּ֖֣יִם׀ מִתַּ֥֣חַת לָאָֽ֗רֶץ

5 dní ְלֹ֣א וְלֹ֣א תָעָבְדֵ֑ם֒ כִּ֣י אָֽנֹכִ֞י יְהוָ֤ה אֱלֹהֶ֙יךָ֙ אֵ֣ל קַנָּ֔א פֹּ֠קֵד עֲוֺ֨ן אָבֹ֧ת עַל־בָּנִ֛ים עַל־שִׁלֵּשִׁ֥ים וְעַל־רִבֵּעִ֖ים לְשֹׂנְאָֽ֑י׃ 6 וְעֹ֥֤שֶׂה חֶ֖֙סֶד֙ לַאֲלָפִ֑֔ים לְאֹהֲבַ֖י וּלְשֹׁמְרֵ֥י מִצְוֺתָֽי׃ ס

— תות 20: 4-6 (WLC )

Slova přeložená jako „idol“

Anglické slovo „idol“ v překladech Bible může představovat kterékoli z několika hebrejských slov. V přikázání „Neuděláte ze sebe modlu“ zní slovo pesel, označující něco vytesaného nebo vytesaného. V následujících pasážích pesel byl aplikován na obrazy z kovu a dřeva, stejně jako na obrazy z kamene. Další termíny, jako např nēsek a massēkâ, massēbâ, Óseb, a maskit také označte materiál nebo způsob výroby.[13]

Některé pojmy představují trvale negativní morální pohled, s nímž jsou modly zobrazovány v Bibli.[14] Například idoly jsou označovány jako „nebůh“[15] „nicotné věci,“[16] "marnost,"[17] „nepravost“[18] „vítr a zmatek,“ [19] "mrtví,"[20] "mrtvá těla"[21] a „lež“.[22] Jiné pojmy jsou záměrně pohrdavé, jako např elilim"bezmocní" a gillulim„pelety hnoje“.[23]

Kulturní kontext

Viz také: Modlářství

Modly starověkého Blízkého východu byly ústředními postavami kmenových kultů kolem Izraelitů.[4] Říká se, že byly umístěny na podstavcích, oblečeny a obarveny a připevněny stříbrnými řetízky nebo železnými hřebíky, aby nespadly nebo nebyly odneseny.[24] K prokázání vítězství nad nepřátelskými modlami bylo zvykem odnést modly poražených,[25] a podobný zvyk je často zmiňován v klínové písmo texty.[26]

Vědci diskutovali o tom, zda uctívači idolů rozlišují mezi duchovní bytostí, která existovala nezávisle na idolech, a fyzickými idoly samotnými.[4] Někteří vědci se domnívají, že pohané v hebrejské Bibli samotné předměty doslova neuctívali, takže otázka modlářství se skutečně týká toho, zda někdo sleduje „falešného boha“ nebo „pravý Bůh Kromě duchovního aspektu jejich uctívání si lidé na starověkém Blízkém východě dávali velký pozor, aby fyzicky udržovali své kultovní idoly, a mysleli si, že pokyny pro jejich výrobu a údržbu vycházejí z ducha boha. Magické obřady byly prováděny prostřednictvím o kterém lidé věřili, že duch boha přišel žít ve fyzické modle.[4] Když byly modly zajaty nebo o ně nebylo postaráno, označily se také související náboženské praktiky. Takže zatímco vědci mohou diskutovat o relativním významu víry ve fyzický objekt nebo v ducha, který reprezentoval nebo sídlil, v praxi nebylo snadné tento rozdíl rozeznat.[27]

Biblické příkazy

V mnoha biblických pasážích je modlářství zakázáno, ačkoli neexistuje jediný oddíl, který by obsahoval úplnou definici. Spíše existuje celá řada přikázání o tomto tématu, která se šíří knihami Tanach, a když vezmeme tyto pasáže dohromady, modlářství lze definovat jako uctívání idolů (nebo obrazů); uctívání polyteistických bohů pomocí idolů (nebo obrazů); uctívání stvořených věcí (stromy, skály, zvířata, astronomická těla nebo jiná lidská bytost); a dokonce i používání idolů při uctívání Boha Izraele.[28]

Byla vznesena otázka, zda starověký pohled na tento příkaz zakazuje obrazy Jahve. Někteří vědci navrhli, aby zlaté tele od Aarone (zatímco Mojžíš byl na hoře přijímající Desatero přikázání) měl představovat Jahveho, nebo snad trůn nebo oře, na kterém si lidé měli představovat Hospodina.[29] Podle 2. Mojžíšovy 32: 7–8 v božské řeči k Mojžíšovi Jahve odhaluje události, které se odehrály na základně Mt. Sinaj Mojžíšovi, který považuje zlaté tele za porušení nedávno odhaleného zákona: „Rychle se odvrátili od způsobu, jakým jsem jim přikázal“.[30] Jiní poukazují na to, že epizoda zlatého lýtka vede k rozbití tablet Desatero, něco, co naznačuje, že byla porušena smlouva. Tato událost a pluralita jazyka použitého ve druhém přikázání vede mnoho vědců k závěru, že zakazuje vytváření jakéhokoli obrazu Jahveho, jakož i jakéhokoli obrazu stvořené věci, kterému by bylo připisováno božství.[31]

Starověké texty na mnoha místech tvrdí, že Bůh nemá žádný tvar ani podobu a je naprosto nesrovnatelný; žádný idol, obraz, myšlenka nebo cokoli ve stvoření nemohlo nikdy zachytit Boží podstatu.[32] Vyprávění v Deuteronomiu 4[33] líčí, že když Izraelity navštívil Bůh na hoře Mt. V době, kdy byla vydána Desatero přikázání, neviděli žádný tvar ani podobu, a to je uvedeno jako důvod, proč je zakázáno jakékoli fyzické znázornění božského - neměly být vytvářeny žádné modly lidí, zvířat nebo nebeských těl. Spíše než použít modlu se Bůh rozhodl zjevit se slovy, prací mezi lidmi a prací v historii.[34]

Podle Kniha Joshua „Abraham pocházel ze země a rodiny, která uctívala podivné bohy.[35] Když se však jejich Bůh zjevil Abrahamovi a povolal ho, aby opustil svou rodnou zemi pro Kanaán, udělal to.[36] Podle Kniha Genesis, uctívání obrazu existovalo v době Jacob z účtu Rachel brát teraphim spolu s ní při opuštění svého otce Laban dům.[37]

Když vedení Izraele přešlo od Mojžíše k Joshuovi, byla obnovena smlouva mezi Izraelem a Bohem a byla opakována varování před přizpůsobováním nebo přijímáním zvyků uctívání idolů mezi lidmi, s nimiž se Izraelité setkávají, pod trestem ničení společnosti a ztráty země zaslíbená.[38] V průběhu staletí se mezi Izraelity rozšířilo modlářství a podporovalo je mnoho jejich králů, a to i přes opakovaná varování ze strany proroci a kulminovat Babylónský exil. Spolu s původními varováními byl příslib obnovy pro ty, kteří by se odvrátili od idolů a zpět k Bohu.[39] Po opakovaném odmítnutí odvrátit se od idolů však Bůh v průběhu času oznámil prostřednictvím proroka Jeremiáš že smlouva byla neopravitelně porušena a soud (babylónské zajetí) se určitě stal.[40]

Přikázání v hebrejské Bibli proti modlářství také zakazovala přijetí víry a praktik národů, které v té době žily kolem Izraelitů, zejména náboženství starověkých Mezopotámie, a Egypt. V desítkách pasáží se hebrejská Bible zmiňuje o konkrétních praktikách používaných k uctívání idolů, včetně obětování kadidla, modliteb, jídla, pití a darování krve, zpěvu a tance, sekání těla, klanění a líbání modly, oplzlosti chování, procházení dětí ohněm, kultovní prostituce mužů a žen a lidské oběti, včetně dětské oběti.[41]

Starověké chápání zjevně nebylo v rozporu s uměleckým ztvárněním stvořených věcí a Bible popisuje Svatostánek a později chrám jako tapiserie a předměty obsahující cherubíny, květiny, ovoce, stromy a zvířata.[42]

Někdy však Izraelité přeměňovali předměty, které Bůh přikázal vyrobit, na modly. The Kniha čísel obsahuje příběh, ve kterém Bůh nařídil Mojžíšovi, aby vytvořil bronzový had v rámci potírání moru jedovatých hadů, které vypukly mezi Izraelity, jako trest za hřích. Bronzový had je znovu zmíněn ve 2. Královské 18; místo toho, aby zůstal památníkem Boží prozřetelnosti, se stal idolem, který lidé pojmenovali a uctívali. Tak byl bronzový had zničen v Kingovi Ezechiáš reformy.[43]

Podle Exodu 25 a 37 se Archa smlouvy byl obdélníkový kontejner obložený čistým zlatem se dvěma zlaty cherubíni na jeho obálce. Bylo to považováno za svaté; to bylo drženo v Holy of Holies, nejvnitřnější část Stánku (a později Chrámu), se neměla dotýkat přímo a měla být přepravována pouze předepsaným způsobem.[44] Nemělo to však být předmětem uctívání, a když to Izraelité přenesli do války jako kultovní idol, za předpokladu, že to zaručí vítězství, byli poraženi, utrpěli 30 000 obětí a archa byla zajata a odvezena do chrámu cizí bůh.[45]

Porušení

Popis v 1. Královské 12: 28–30 popisuje Jeroboam nechala vyrobit zlatá telata pro bohoslužby v Bethel a Danu. To bylo provedeno z politických důvodů, aby se oddálila oddanost Izraelitů od loajality k uctívání v Jeruzalémě, který byl v Judsku a vládl král Rechabeám. Text říká: „Tato věc se stala hříchem“ a její založení bylo doprovázeno několika souvisejícími porušováními smlouvy s Bohem.[46] Jazyk, který Jeroboam použil k zavedení uctívání těchto idolů v Izraeli, byl velmi podobný jazyku používanému Áronem, pokud jde o zlaté tele na hoře Sinaj. Samotné obrazy připomínaly egyptské bohy představované býkem.[47] Podle 1. Královské 13 poslal Bůh judského proroka, aby odsoudil Jeroboámovy činy a předpověděl příchod krále Josiáše (o 290 let později), který by zničil ty kněze, kteří se účastnili modlářských praktik.[48]

Obyčejní lidé nejen nahradili kanaanské bohy a uctívali uctívání Boha Izraele, polyteismus a uctívání cizích bohů se staly prakticky oficiálními v severním i jižním království navzdory opakovaným varováním ze strany proroci Boží.[49]

The Kniha králů podává zprávu o velké soutěži BC v 9. století na Karmelu mezi Yahwehem a Baal pokud jde o kontrolu nad deštěm, a tedy božstvem: Eliáš vyzývá Izraelity: „Pokud je Hospodin Bohem, následujte ho, ale pokud Baal, následujte ho.“[6] Lidé zůstávají rozpolcení, dokud není jasné vítězství Jahveho, na kterém místě popraví 450 proroků Baala, o kterých se říká, že jsou přítomni. Ačkoli oficiální polyteistická politika poháněná manželkou krále Ahaba Jezábel se v krátkodobém horizontu nezměnil, následný text naznačuje, že se Ahab později odvrátil od idolů zpět k Jahvemu.[50]

Prorocké knihy (Nevi'im ) líčí pokračující boj proti modlářství. Například biblický prorok Jeremiáš stěžuje si: „Podle počtu tvých měst jsou tvé bohy, Judo.“[51] Jeremiáš, Ezekiel a Ozeáš označoval izraelské uctívání jiných bohů za duchovní cizoložství:[52] „Jak jsem byl zarmoucen jejich cizoložnými srdci, která se ode mne odvrátila, a jejich očima, které toužily po svých modlách“.[53] To vedlo k rozbití smlouvy mezi Yahwehem a Izraelem a „rozvodu“,[54] projevuje jako porážka Král Nabuchodonozor Babylónu následovaný exilem, ze kterého se severní království nikdy nevzpamatovalo.

Žalmista popsal modly jako vyrobené ze zlata, stříbra, dřeva a kamene. Jsou popsány jako práce pouze mužských rukou, neschopných mluvit, vidět, slyšet, čichat, jíst, uchopit nebo cítit, a bezmocné, ať už ke zranění nebo k užitku.[55] Žalmista a také prorok Izaiáš, varují, že uctívání takových bezmocných předmětů není neškodné: „Ti, kdo je uctívají, budou jako oni,“ tj. neviditelní, bezcílní, neschopní slyšet pravdu, kterou jim Bůh sdělí.[56]

Bible představuje Danieli a jeho společníky jako zřetelné, pozitivní příklady jednotlivců, kteří odmítají vzdát poctu jinému bohu, a to i za cenu jejich života. V době vyhnanství Nebuchadnezzar postaví zlatou sochu sebe sama a přikazuje všem poddaným, aby ji uctívali. Tři židovští úředníci - Shadrach, Meshach a Abednego - kteří byli spolu s Danielem odvezeni do Babylonu jako mladíci, se odmítli klanu poklonit. Když čelí upálení zaživa v peci, sdělují svou víru i odhodlání: „Pokud jsme uvrženi do hořící pece, Bůh, kterému sloužíme, nás z ní může zachránit a on nás vysvobodí z tvé ruky „Ó králi. Ale i kdyby to neudělal, chceme, abys věděl, ó králi, že nebudeme sloužit tvým bohům a nebudeme uctívat obraz zlata, který jsi vytvořil.“[57]

Makabejská vzpoura

Hlavní článek: Makabejská vzpoura

Po Antiochus IV Epiphanes dobyl Jeruzalém v roce 167 př. n. l., zakázal Tóru a zavedl uctívání cizích bohů do Druhý chrám a mnoho Židů bylo umučeno, protože odmítli uznat tvrzení seleukovských božstev.[58]

judaismus

Viz také: Modlářství v judaismu a Aniconism v judaismu

V judaismu se Bůh rozhodl odhalit svou identitu nikoli jako idol nebo obraz, ale prostřednictvím svých slov, svých činů v historii a svého působení v lidstvu a skrze něj.[34] Modlářství je jedním ze tří hříchů (spolu s cizoložství a vražda ) Mišna říká, že je třeba odolat až do smrti.[59] V době, kdy Talmud bylo napsáno, přijetí nebo odmítnutí modlářství bylo lakmusovým papírkem židovské identity:[60] „Každý, kdo popírá modly, se nazývá Žid.“[61] „Každý, kdo uznává modly, popřel celou Tóru; a každý, kdo popíral modly, poznal celou Tóru.“[62] Talmud pojednává o modlářství v mnoha pasážích. Celý traktát Avodah Zarah („podivné uctívání“) uvádí praktické pokyny pro interakci s okolními národy, aby se zabránilo praktikování nebo dokonce nepřímé podpoře takového uctívání.[63]

Ve svých dílech Filó z Alexandrie hájil židovský pohled na Boha jak proti císařskému uctívání římského světa, tak proti modlářskému uctívání zvířat Egypťany.[64]

Maimonedes varoval, že speciální objekty (například mezuzah ) a speciální modlitby (např šema ) mají lidem připomínat lásku k Bohu a jeho předpisům a samy o sobě nezaručují štěstí (nemají se stát modlami).[65]

Ačkoli je obecně zakázáno Židům zesměšňovat cokoli svatého, je třeba se vysmívat idolům,[66] To zjevně vzniklo ve starověku, protože některá z několika hebrejských slov z Tanachu přeložených jako „idol“ jsou pejorativní a dokonce záměrně pohrdavá, jako například elilim"bezmocní" a gillulim„pelety hnoje“.[67]

Postoje k výkladu přikázání se v průběhu staletí, v tom prvním století, měnily rabíni v Judeji násilně namítal proti zobrazení lidských postav a umístění soch v chrámech, babylonští Židé ze třetího století měli odlišné názory; a přestože neexistuje žádné figurální umění z římského Judea z prvního století, umění na Dura synagoga zdi se vyvíjely bez námitek rabínů.[68]

křesťanství

Viz také: Náboženské obrazy v křesťanské teologii a Aniconism v křesťanství

Ačkoli Ježíš diskutoval o Desateru přikázání v Kázání na hoře, nemluvil přímo o otázkách týkajících se významu přikázání proti modlářství. Podle Skutky apoštolů apoštolové diskutovali o otázce, od čeho by se vyžadovaly okamžité změny chování pohané kteří se stali následovníky Ježíše Krista na Rada Jeruzaléma. Rozhodli se poučit nové obrácené: „Musíte se zdržet jídla obětovaného modlám, krve, masa uškrcených zvířat a sexuální nemravnosti.“[69] Ve svém prvním dopise Korinťanům objasnil Pavel tento pokyn poradcům konvertitů, kteří byli znepokojeni skutečností, že většina masa prodávaného na tržišti mohla být rituálně zabita na modlovém oltáři a / nebo mohla být jeho část spotřebována jako oběť idolu. Odsuzoval účast na modlářských svátcích, kde účast byla zjevně účastí na modlářství.[70] Pavel však Korinťanům doporučil, aby se nestarali o to, že by se maso prodávalo na obecném tržišti nebo jim bylo podáváno k jídlu, kde byli hostem - pokud to nebylo inzerováno jako obětováno modle a s ohledem způsobit urážku svědomí jiné osoby.[71] Jazyk, který Pavel používá v těchto pasážích, je podobný prvním dvěma přikázáním v pravidelném odkazu na Boží žárlivost, ostrá varování před modlářstvím a modlářskými obrazy a identifikace Jahve jako stvořitel a ten, kdo osvobodil Izraelity z Egypta.[72]

v Athény, Paul byl velmi zoufalý, když viděl, že město je plné idolů,[12] a v Areopagus, představil Boha Izraele jako stvořitele všeho, jako jedinečného a nepředstavovaného žádným idolem. Učil:

Jelikož jsme potomci Boha, neměli bychom si myslet, že božská bytost je jako zlato, stříbro nebo kámen - obraz vytvořený lidským designem a dovedností. V minulosti Bůh takovou nevědomost přehlédl, ale nyní přikazuje všem lidem všude, aby činili pokání. Stanovil totiž den, kdy bude soudit svět spravedlností podle muže, kterého ustanovil. Dokázal to všem lidem tím, že ho [Ježíše] vzkřísil z mrtvých.

— Skutky 17: 29-3 (NIV)

v Efez Když Paul reagoval na jeho kázání a odvrátil se od uctívání idolů, vzbudil Paul hněv stříbrníků (kteří se obávali ztráty příjmů ze sníženého prodeje idolů).[73] Paul učil, že křesťané by se měli aktivně vyhýbat účasti na uctívání čehokoli jiného než Boha. Považoval za zdravý rozum, že uctívání Boha a uctívání jakékoli jiné duchovní bytosti jsou neslučitelné:

Proto, moji milí přátelé, utíkejte před modlářstvím. Mluvím s rozumnými lidmi; posuďte sami, co říkám ... Myslím tím tedy, že oběť obětovaná modle je cokoli, nebo že idol je cokoli? Ne, ale oběti pohanů jsou obětovány démonům, ne Bohu, a nechci, abyste byli účastníky démonů. Nemůžete pít kalich Páně a kalich démonů; nemůžete mít podíl jak na Pánově stole, tak na stole démonů. Pokoušíme se vzbudit Pánovu žárlivost? Jsme silnější než on?

— 1. Korinťanům 10:14, 19--22 (NIV)

Nový zákon také používá výraz „idol“ v souvislosti s pojmovými konstrukty, jako v Pavlově dopise církvi v Colosse: „Smrtte tedy, cokoli patří k vaší pozemské přirozenosti: sexuální nemorálnost, nečistota, chtíč, zlé touhy a chamtivost, která je modlářství. “ Tím se rozšiřuje rozsah toho, co je zahrnuto v modlářství, na určité chování a priority, které upoutávají pozornost a úctu na úkor toho, co je dluženo Bohu.[74] (Viz také Nebudeš mít před sebou žádné jiné bohy.) Paul varoval Galaťanům že ti, kdo žijí v modlářství, „nezdědí království Boží“, a ve stejné pasáži se sdružují čarodějnictví s modlářstvím.[75] V dopise adresovaném Filipanům, odkazuje na ty, jejichž „bůh je jejich žaludek“.[76] V několika novozákonních písmech, včetně Kázání na hoře, je pojem modlářství používán pro lásku k penězům.[77] Apoštol James kárá ty, kteří se zaměřují na hmotné věci, a používají jazyk podobný tomu, který používají starozákonní proroci: „Když se ptáte [v modlitbě], nedostáváte, protože žádáte se špatnými pohnutkami, abyste mohli utratit, co dostanete, za své potěšení. Vy cizoložníci, nevíte, že přátelství se světem je nenávist k Bohu? Každý, kdo se rozhodne být přítelem světa, se stává Božím nepřítelem. “[78]

Paul pochválil církev v Soluň řka: „Tvoje víra v Boha se stala známou všude ... Říkají, jak ses obrátil k Bohu od idolů, abys sloužil živému a pravému Bohu a čekal na svého Syna z nebe, kterého vzkřísil z mrtvých - Ježíše, který nás zachrání od nadcházejícího hněvu. “[79] Ve svém dopise adresovaném Pavlovi označuje uctívání stvořených věcí (spíše než Stvořitele) za příčinu rozpadu sexuální a sociální morálky. Římané.[9] Apoštol Petr a Kniha Zjevení také odkazují na souvislost mezi uctíváním jiných bohů a sexuálními hříchy, ať už metaforicky nebo doslovně.[80]

Apoštol John napsal jednoduše: „Drahé děti, chráňte se před modlami“.[81]

Katolicismus

Neuděláte si pro sebe rytý obraz ani podobu čehokoli, co je v nebi nahoře nebo co je na zemi dole nebo co je ve vodě pod zemí; nebudete se jim klanět ani jim sloužit. (2Mo 20: 2-5; srov. Dt 5: 6-9)

— Katechismus katolické církve, Část III: Život v Kristu, Oddíl II, Kapitola 1, Článek 1

Protože Boží identita a transcendentní charakter jsou v Písmu popsány jako jedinečné,[82] učení katolické církve zakazuje pověry stejně jako bezbožnost a vysvětluje přerušení přikázání tím, že má obrazy, jimž je připisována božská moc, a také ve zbožňování všeho, co není Bohem. „Člověk páchá modlářství, kdykoli ctí a ctí stvoření místo Boha, ať už jsou to bohové nebo démoni ... moc, potěšení, rasa, předkové, stát, peníze atd.“ Katolická církev učí, že modlářství přesahuje uctívání obrazů jiných bohů. „Modlářství odmítá jedinečné Boží lordství; je proto neslučitelné se společenstvím s Bohem“.[83] Katechismus chválí ty, kteří odmítají simulovat takové uctívání v kulturním kontextu [83] a uvádí, že „povinnost poskytovat Bohu autentické uctívání se týká člověka jak jako jednotlivce, tak i jako sociální bytosti“.[84]

The Katechismus katolické církve konstatuje, že toto přikázání je v Bibli mnohokrát připomínáno, a cituje pasáže popisující časové důsledky pro ty, kdo důvěřují jinde než v Boha:

Písmo neustále připomíná toto odmítnutí „modly, stříbra a zlata, díla lidských rukou. Mají ústa, ale nemluví; oči, ale nevidí.“ Tyto prázdné modly vyprazdňují své věřící: „Ti, kteří je vyrábějí, jsou jako oni; takoví jsou i všichni, kdo v ně věří.“ (Žalm 115: 4–5, 8; viz také Izajáš 44: 9–20; Jeremjáš 10: 1–16; Daniel 14: 1–30). Bůh je však „živý Bůh“ (Jozue 3:10; Žalm 42: 3; atd.), Který dává život a zasahuje do dějin.

— Katechismus katolické církve 2112

Ve své expozici 96. žalmu Augustin z Hrocha souhlasil s žalmistovým popisem neživých idolů a připomněl Pavlova slova Korinťanům, že oběti za ně jsou obětovány démonům. Spíše než alternativní božstva odsouzená monoteismem, tito démoni jsou zobrazováni Augustinem jako zlovolné bytosti usilující o to, aby nevládly natolik, že by sváděly lidi ke sdílení věčného trestu, stejně jako zkroucený zločinec by mohl zaplést nevinného člověka, aby nakrmil svou vlastní zlovolnost.[85]

Antonína Paduánského, usilující o reformu nadměrné touhy po penězích, kterou pozoroval u některých kněží, ve srovnání s modlami těch kněží, kteří kupovali a prodávali kanceláře a opouštěli svá stáda, pomocí jazyka žalmisty a Izaiáše je popsali jako oči, ale nevidící, nohy ale ne chůze.[86]

protestantismus

John Calvin, plodný a vlivný učenec reformace, zaujal přímý pohled na modlářství podle vzoru jednoduchosti víry prvních apoštolů:

Jedním slovem byla jejich teologie v podstatě tato - Je tu jeden Bůh, který stvořil celý svět a prohlásil nám svou vůli skrze Mojžíše a proroky a nakonec Ježíše Krista a jeho apoštoly; a máme jediného Vykupitele, který nás koupil Jeho krví a jehož milostí doufáme, že budeme spaseni: Všechny modly světa jsou zakřivené a zaslouží si popravu.

— John Calvin, Trvalé pronásledování pro Krista[87]

John Wesley, kázal na text apoštola Jana: „Drahé děti, chráňte se před modlami.“[88] Myslel si, že John nemluvil o modlách náboženství po celém Izraeli, protože skrze Babylónské zajetí došlo v židovském lidu k jejich hlubokému opovržení, které by konvertité pochopili. Modly, Wesley interpretoval tento verš tak, že znamená jakoukoli věc nebo prioritu, které je srdce člověka dáno, spíše než Bohu. Poznamenává, že apoštol Jan často povzbuzoval lásku mezi křesťany, a uvědomil si, že musí být nejprve založena na lásce k Bohu, což je možné pouze oddělením od uctívání idolů:

Jelikož neexistuje žádný pevný základ pro lásku našich bratří, kromě lásky Boží, tak není možné milovat Boha, ledaže bychom se drželi před modlami.

— John Wesley[89]

Martin Luther učil, že cokoli, do čeho člověk vkládá svou důvěru nebo priority, kromě Boha, se může stát idolem. Luther místo toho, aby Izraelity opovrhoval tím, že upadli do uctívání idolů, poznamenal, že lidé jsou duchovní bytosti, které vědí, že existuje božská autorita a snadno upadnou do modlářství kvůli naší padlé přirozenosti. Znát pravdu z modlářství, vysvětlil, závisí na Bibli, protože aniž by lidé věnovali pozornost Božímu slovu, vytvářejí Boží vlastnosti, aby věřili, že Bůh souhlasí „s takovými skutky a bohoslužbami, jako je vaše oddanost a dobrý úmysl, zvolit . “[90]

Viz také

Reference

  1. ^ 5. Mojžíšova 4:13
  2. ^ The New Unger’s Bible Dictionary, Harrison, R.K., ed., 2005, Chicago: Moody Publishers, ISBN  0-8024-9037-9, str. 602
  3. ^ Kolosanům 3: 5, Efezanům 5: 5
  4. ^ A b C d Idol: Images in the ANE, The Anchor Bible Dictionary, Freedman, David N, šéfredaktor, 1992, New York: Doubleday, ISBN  0-385-19361-0, str. 377
  5. ^ Deuteronomium 12: 4,31; Komentář Matthewa Henryho k celé Bibli, Komentář k 5. Mojžíšově 12
  6. ^ A b Idolatry, HarperCollins Bible Dictionary, 1996, Achtemeier Paul J., ed., New York: HarperCollins Publishers, ISBN  0-06-060037-3
  7. ^ Idol: In the Exile and After, in HarperCollins Bible Dictionary, 1996, Achtemeier Paul J., ed., New York: HarperCollins Publishers, ISBN  0-06-060037-3; Kázání LXXXIII: O duchovní modlářství, Wesley, John, Kázání při několika příležitostech, sv. 2, Jackson, T., ed., London: J. Kershaw, 1825, str. 314-315
  8. ^ Beale, G.K., Stáváme se tím, co uctíváme: Biblická teologie modlářství, InterVarsity Press, 2008, ISBN  978-0-8308-2877-7, str. 41-42, 141-142
  9. ^ A b Římanům 1: 22-29; Dunn J.D.G., The Theology of Paul the Apostle, 1998, Grand Rapids: William B.Eardmans Publishing Company, s. 33-34, ISBN  0-8028-3844-8
  10. ^ Joshua 24: 14–15, komentář k Joshuovi 24:15, komentář Adama Clarka k Bibli svaté, Earle, Ralph, 1967, Beacon Hill Press, ISBN  0-8010-2321-1, str. 263
  11. ^ 2 Kings 22-23; 2 Paralipomenon 34; Josiah, The Anchor Bible Dictionary, sv. 3, Freedman, David Noel, ed., Doubleday, 1992, ISBN  0-385-19361-0
  12. ^ A b Skutky 17:16; Walvoord a Zuck, The Bible Knowledge Komentář: New Testament, 1983, Colorado Springs: David C. Cook, s. 402, ISBN  978-0-88207-812-0
  13. ^ Idol, Image in Unger, Merrill F., The New Unger’s Bible Dictionary, Harrison, R.K., ed., 2005, Chicago: Moody Publishers, ISBN  0-8024-9037-9, str. 601-602
  14. ^ International Standard Bible Encyclopedia: E-J, Bromiley, Geoffrey W., 1982, Wm. B. Eardmans Publishing Co., ISBN  0-8028-3782-4, str. 795
  15. ^ 5. Mojžíšova 32:17, 21; Jeremiáš 2:11
  16. ^ 3. Mojžíšova 19: 4
  17. ^ Deuteronomium 32
  18. ^ 1. Samuelova 15:23
  19. ^ Izajáš 41:29
  20. ^ Žalm 106: 28
  21. ^ Leviticus 26:30; Jeremiáš 16:18
  22. ^ Izajáš 44:20
  23. ^ idol, v The HarperCollins Bible Dictionary, 1996. Achtemeier Paul J., ed., New York: HarperCollins Publishers Inc. ISBN  0-06-060037-3
  24. ^ Jeremiah 10: 9, 14; Ezekiel 16:18; Izajáš 40:19, 41: 7
  25. ^ Izajáš 10: 10–11, 36:19, 46: 1; Jeremiah 48: 7, 49: 3; Ozeáš 10: 5; Daniel 11: 8;
  26. ^ Viz například History of Assurbanipal, překládaný z klínovitých nápisů G. Smitha, 1871, s. 1. 298
  27. ^ Idol, HarperCollins Bible Dictionary, Achtemeier, Paul J., hlavní redaktor, 1996, HarperCollins Publishers, ISBN  0-06-060037-3, str. 449
  28. ^ Idolatry, The New Unger’s Bible Dictionary, Harrison, R.K., ed., 2005, Chicago: Moody Publishers, ISBN  0-8024-9037-9, str. 602
  29. ^ Idol: Images in Israel, The Anchor Bible Dictionary, Freedman, David N, šéfredaktor, 1992, New York: Doubleday, ISBN  0-385-19361-0, str. 378-379
  30. ^ Dozeman, Thomas B., Eardmanův kritický komentář: Exodus, 2009, Wm. B. Eardman’s Publishing Co., Grand Rapids, MI ISBN  978-0-8028-2617-6, str. 705
  31. ^ Waaler, Erik, The Shema a první přikázání v 1. Korinťanům: intertextuální přístup k Pavlově čtení knihy Deuteronomium (Wissenschaftliche Untersuchungen Zum Neuen Testament 2. Reihe) ISBN  3-16-149833-X p. 95
  32. ^ např. Izajáš 40:18, 25; Idol: Images in Israel, The Anchor Bible Dictionary, Freedman, David N, šéfredaktor, 1992, New York: Doubleday, ISBN  0-385-19361-0, str. 379
  33. ^ 5. Mojžíšova 4: 15--18
  34. ^ A b Boží obraz, The Anchor Bible Dictionary, Freedman, David N, šéfredaktor, 1992, New York: Doubleday, ISBN  0-385-19361-0, str. 389-391
  35. ^ Jozue 24: 2; John Calvin (1509-1564) Komentář k Joshuovi, Komentář k Jozue 24: 2
  36. ^ Genesis 12: 1; Idolatry and Idol, Image, in The New Unger’s Bible Dictionary, 2006. Unger, Merrill F., Harrison, R.K., ed., Chicago: Moody Publishers, ISBN  0-8024-9066-2
  37. ^ Rachel, v Mezinárodní standardní biblické encyklopedii: Q-Z, Wm. B. Eardman’s Publishing Company, 1988, ISBN  0-8028-3784-0, str. 31
  38. ^ Komentář k Joshuovi 23: 1–16, The Collegeville Bible Commentary, Harren, Robert C., Censor Deputatus, The Liturgical Press, ISBN  0-8146-1484-1, str. 246
  39. ^ Pokání, Brueggemann, Walter, Reverberations of Faith: teologická příručka starozákonních témat, Westminster John Knox Press, 2002, ISBN  0-664-22231-5, str. 170
  40. ^ Davidson, Robert, Jeremiah, Westminster John Knox Press, 1983, ISBN  0-664-21394-4, str. 99-100
  41. ^ Idolatry, The Zondervan Topical Bible, Viening, Edward, ed., 1978, ISBN  0-310-33710-0, str. 461; Idolatry: Idolatry of Israel's Neighbors The New Unger’s Bible Dictionary, Harrison, R.K., ed., 2005, Chicago: Moody Publishers, ISBN  0-8024-9037-9, str. 603-604
  42. ^ Exodus 25, 26 a 37; 1. Královská 7 a 10; Tabernacle of Israel and The Temple of Solomon, in The New Unger’s Bible Dictionary, Harrison, R.K., ed., 2005 (původně publikováno 1957, Moody Publishers, ISBN  0-8024-9037-9
  43. ^ 2. Královská 18: 4; Bronze Serpent, in The New Unger’s Bible Dictionary, Harrison, R.K., ed., 2005 (původně publikováno 1957, Moody Publishers, ISBN  0-8024-9037-9
  44. ^ Exodus 25, Walvoord and Zuck, The Bible Knowledge Komentář: New Testament, 1983, Colorado Springs: David C. Cook, s. 148, ISBN  978-0-88207-812-0
  45. ^ 1. Samuelova 4: 1–11, 5: 1–5; Bell J.S. and Campbell S, The Complete Idiot’s Guide to the Bible, 2003, Indianapolis: Alpha Books, p. 103, ISBN  0-02-864382-8
  46. ^ 1 Kings 12:30a (NIV); Walvoord, J.F., and Zuck, R.B., The Bible Knowledge Commentary: Old Testament, 1983, Colorado Springs: David C. Cook, p. 512,514, ISBN  978-0-88207-813-7
  47. ^ Idol, International Standard Bible Encyclopedia:E-J, 1982 (originally published 1915). Wm. B. Eerdmans Publishing Co., ISBN  0-8028-3782-4, str. 795
  48. ^ Walvoord, J.F., Zuck, R.B., The Bible Knowledge Commentary: Old Testament, Colorado Springs: David C. Cook, ISBN  978-0-88207-813-7, str. 514
  49. ^ God in the OT, The Anchor Bible Dictionary, Vol II, 1992. Freedman, David Noel, ed., New York: Doubleday. ISBN  0-385-19360-2
  50. ^ 1 Kings 21:27-29; Smith, Mark, The Early History of God: Yahweh and the other deities in ancient Israel, W.B. Eardman's Publishing Company, 2002, ISBN  0-8028-3972-X, str. 72
  51. ^ Jeremiah 2:28
  52. ^ Jeremiah 3:6-9, 5:7, Ezekiel 16:38, 23:37, Hosea 1:2; Adultery: OT Words, in Expository Dictionary of Bible Words: Word studies for key English Bible words based on the Hebrew and Greek Texts, Renn, Stephen D., ed., 2005, Hendrickson Publishers, Inc., ISBN  978-1-56563-938-6
  53. ^ Ezekiel 6:9; Tuell, Steven, The New International Bible Commentary: Ezekiel, 2009, Hendrickson Publishers, Inc., p. 33, ISBN  978-1-85364-736-9
  54. ^ Jeremiah 3:8; Ryken P.G. and Hughes R.K., Jeremiah and Lamentations: From Sorrow to Hope, Chapter 3:God Files for Divorce, 2001, Crossway Publishers, ISBN  1-58134-167-9
  55. ^ Ps. 135:15-18; St. Augustine (Bishop of Hippo), Expositions on the Psalms: Psalms 126-150, Parker, J.H., London: F. and J. Rivington, 1857, pp. 147-148
  56. ^ Beale, G.K., We Become What We Worship: A Biblical Theology of Idolatry, InterVarsity Press, 2008, ISBN  978-0-8308-2877-7, pp.41-42, 141-142; Ps. 135:15-18; St. Augustine (Bishop of Hippo), Expositions on the Psalms: Psalms 126-150, Parker, J.H., London: F. and J. Rivington, 1857, pp. 147-148
  57. ^ Daniel 3:17-18; Telushkin, Joseph, Jewish Literacy: The most important things to know about the Jewish religion, its people and its history, 1991, William Morrow, ISBN  0-688-08506-7 80-81
  58. ^ Smith, Lacey Baldwin, Fools, Martyrs, Traitors: the story of martyrdom in the western world, Northwestern University Press, ISBN  0-8101-1724-X pp.49-50
  59. ^ Sanhedrin 74a; Telushkin, Joseph, A Code of Jewish Ethics: You shall be holy, 2006, Harmony/Bell Tower ISBN  1-4000-4835-4 pp 471-472
  60. ^ Seeskin, Kenneth, No Other Gods: the modern struggle against idolatry, 1995, Behrman House, ISBN  0-87441-583-7 pp.14-15
  61. ^ Talmud Megilah 13
  62. ^ Midrash Sifre, Deuteronomy 54
  63. ^ Sicker, Martin, Between Man and God: Issues in Judaic thought, 2001, Praeger, ISBN  0-313-31904-9 pp.12-14
  64. ^ Philo of Alexandria, Jews in the Hellenistic World: Philo, Volume 2, translated by Williamson, Ronald, Cambridge University Press, 1989, ISBN  0-521-30511-X, p.31
  65. ^ Glustrom, Simon, The Myth and Reality of Judaism: 82 misconceptions set straight, 1989, Behrman House Publishing, ISBN  0-87441-479-2, str. 131; Kadden, Barbara Binder and Bruce, Teaching Mitzvot: Concepts, Values and Activities, 2003, Denver: A.R.E. Publishing, Inc, ISBN  0-86705-080-2, str. 71
  66. ^ Talmud Megilah 25b
  67. ^ Idol, in The HarperCollins Bible Dictionary, 1996, Achtemeier Paul J., ed., New York: HarperCollins Publishers Inc. ISBN  0-06-060037-3; Idol, Image, in The New Unger’s Bible Dictionary, 2006. Unger, Merrill F., Harrison, R.K., ed., Chicago: Moody Publishers, ISBN  0-8024-9066-2
  68. ^ Harold W. Attridge, Gohei Hata, et al "Eusebius, Christianity, and Judaism" Wayne, MI:Wayne State University Press, 1992 pp 283-284
  69. ^ Acts 15:29, Acts 21:25; Tomson, Peter J., Paul and the Jewish Law: halakha in the Letters of the Apostle to the Gentiles, 1990, Netherlands: Van Gorcum & Comp., pp. 177-178, ISBN  90-232-2490-6
  70. ^ Commentary on 1 Corinthians 10:18-22, Adam Clarke’s Commentary on the Holy Bible, Earle, R., ed., Kansas City: Beacon Hill Press, 1967, p. 1108
  71. ^ Commentary on 1 Corinthians 10:25-33, Adam Clarke’s Commentary on the Holy Bible, Earle, R., ed., Kansas City: Beacon Hill Press, 1967, pp. 1108-1109
  72. ^ Waaler, Erik, The Shema and the first commandment in First Corinthians: an intertextual approach to Paul’s reading of Deuteronomy, (Wissenschaftliche Untersuchungen Zum Neuen Testament 2.Reihe) ISBN  3-16-149833-X, str. 97
  73. ^ Gods, False: Artemis, in The New Unger’s Bible Dictionary, 2006. Unger, Merrill F., Harrison, R.K., ed. Chicago: Moody Publishers, ISBN  0-8024-9066-2
  74. ^ Colossians 3:5; Commentary on Colossians 3:5, Matthew Henry’s Commentary on the Whole Bible, Vol. 6, číst online
  75. ^ Galatians 5:19-21; Galatians: Luther, McGrath A. and Packer J.I., eds., 1998, Wheaton: Crossway Books, p. 279, ISBN  0-89107-994-7
  76. ^ Philippians 3:19; see also Romans 16:18, 2 Timothy 3:4, James 4:4; Hughes R.K., James: Faith that Works, 1991, Wheaton: Crossway Books, pp. 175-176, ISBN  0-89107-627-1
  77. ^ Matthew 6:24; Luke 16:13; Ephesians 5:5; Colossians 3:5; Idolatry: Figurative, in The New Unger’s Bible Dictionary, 2006. Unger, Merrill F., Harrison, R.K., ed., Chicago: Moody Publishers, ISBN  0-8024-9066-2
  78. ^ James 4:3-5 (NIV); Hughes R.K., James: Faith that Works, 1991, Wheaton: Crossway Books, pp. 175-176, ISBN  0-89107-627-1
  79. ^ 1 Thessalonians 1:8-10; Green G.L., The Pillar New Testament Commentaries: The Letters to the Thessalonians, 2002, Grand Rapids: W.B. Eardmans Publishing Co., p. 106, ISBN  0-8028-3738-7
  80. ^ 1 Peter 4:3-4; Life Application Bible Commentary:1 & 2 Peter and Jude, 1995, Galvin J.C. and Beers R.A., eds., The Livinstone Corporation, p. 112, ISBN  0-8423-3031-3; Revelation 2:14, 2:20; Trebilco P., The Early Christians in Ephesus from Paul to Ignatius, 2004 (Tubingen: Mohr Siebeck) and 2007 (W.B. Eardman’s Publishing Co.), p. 311, ISBN  978-0-8028-0769-4
  81. ^ 1 John 5:20-21; Barclay W., The New Daily Study Bible: The Letters of John and Jude, 2002, Louisville: Westminster John Knox Press, p. 139, ISBN  0-664-22557-8
  82. ^ Katechismus katolické církve 212
  83. ^ A b Katechismus katolické církve 2113
  84. ^ Catechism of the Catholic Church 2136
  85. ^ Exposition of Psalm 96:7, St. Augustine (Bishop of Hippo), Expositions of the Psalms, Volume 4, Hill, E., Rotelle, JE, Augustinian Heritage Institute, New York: New City Press, 2002, ISBN  1-56548-055-4, pp. 447-449
  86. ^ Antony, C.M., St. Anthony of Padua the Miracle Worker, Brunton Press, 2008, ISBN  1-4097-1744-5, str. 83
  87. ^ Calvin, John, Enduring Persecution for Christ, in Kleiser, Grenville, The World’s Great Sermons, Volume 1, Funk & Wagnalls Company, 1909, p. 209 číst online
  88. ^ 1 John 21, Sermon LXXXIII: On Spiritual Idolatry, in Wesley, John, Sermons on Several Occasions, Vol. 2, Jackson, T., ed., London: J. Kershaw, 1825, pp. 314-315
  89. ^ Sermon LXXXIII: On Spiritual Idolatry, in Wesley, John, Sermons on Several Occasions, Vol. 2, Jackson, T., ed., London: J. Kershaw, 1825, pp. 314-315
  90. ^ Luther, Martin, Hazlitt W. and Chalmers A, The Table Talk of Martin Luther, London:Bell & Daldy, 1872, p. 72

externí odkazy