Vřesoviště Petra Velikého - The Moor of Peter the Great

Vřesoviště Petra Velikého (ruština: Арап Петра Великого, Arap Petra Velikogo, doslova Arap Petra Velikého, také přeloženo jako Blackamoor Petra Velikého nebo Černoch Petra Velikého) je nedokončený historický román podle Alexander Puškin. Napsáno v letech 1827–1828 a poprvé publikováno v 1837 Román je prvním prozaickým dílem velkého ruského básníka.

Pozadí

Puškin začal na románu pracovat koncem července 1827 v roce Michajlovskoje a na jaře 1828 přečetl několik návrhů svým přátelům, včetně básníka Petr Vyazemskij. Během Puškinova života byly publikovány dva fragmenty: v literárním almanachu Severnye Tsvety (1829) a v novinách Literaturnaya Gazeta (Březen 1830). Všechny existující části byly poprvé publikovány po Puškinově smrti redaktory časopisu Sovremennik v 1837, kdo také dal románu jeho aktuální titul.

Hlavní postava románu, Ibrahim, je volně založena na Puškinově mateřském pradědečkovi, Abram Petrovič Gannibal, černý Afričan, který byl přiveden do Ruska za vlády Petra Velikého. Puškinovy ​​zájmy v historii a genealogii se spojily, aby zobrazily transformaci Ruska na počátku 18. století; období ruských dějin, ke kterému se Puškin vrací v narativní básni Poltava v roce 1829. Vlivný ruský literární kritik Vissarion Belinsky tvrdil, že „kdyby byl tento román dokončen ... měli bychom mít nejvyšší ruský historický román zobrazující způsoby a zvyky největší epochy ruských dějin.“

Důvody, proč Puškin ponechal román nedokončený, nejsou známy a žádný obrys v Puškinově ruce nepřežil, aby ukázal, jak zamýšlel rozvinout děj. Podle Puškinova přítele A. Wulfa: „Hlavní intrik románu, jak Puškin říká, bude sexuální nevěra Moorovy manželky, která porodí bílé dítě, a je potrestána vyhoštěním do a klášter (A.S. Puškin v vospominaniyah sovremennnikov, Moskva, 1950, s. 324–325).

Shrnutí spiknutí

Román začíná obrazem morálky a mravů francouzské společnosti první čtvrtiny 18. století; životem Moora v Paříži, jeho úspěchem ve francouzské společnosti a milostným poměrem s francouzskou hraběnkou. Ale „Ibrahim, kterého svolal Peter i svůj vlastní nejasný smysl pro povinnost“, se vrací do Ruska. Následující kapitoly plné historické barvy a antikvariátu načrtávají různé vrstvy ruské společnosti: ples u Zimní palác a boyars "večeře v boyar Místo Gavrila Rzhevsky. Ten je přerušen příchodem cara, který se chce oženit s Ibrahimem s Gavrilovou dcerou Natalií.

Adaptace

• 1961 – Blackamoor Petra Velikého, opera, autor Arthur Lourie
• 1976 – Jak se car Petr Veliký oženil se svým blatem, film, SSSR, režie Alexander Mitta, v hlavních rolích Vladimír Vysockij.

Historie překladu

• 1875 – Vřesoviště Petra Velikého (přeložila paní J. Buchan Telfer) v Ruská romance, Londýn: H. S. King.
• 1892 – Černoch Peter Veliký (překlad paní Sutherland Edwards) v Piková dáma a jiné příběhy, Londýn: Chapman & Hall.
• 1896 – Černoch Peter Veliký (přeložil T. Keane) v Prozaické povídky A. Puškina, Londýn: G. Bell and Sons.
• 1933 – Černoch Peter Veliký (překlad Natalie Duddington ) v Kapitánova dcera a další příběhy, Londýn: J. M. Dent & Sons, (Everyman's Library ).
• 1960 – Černoch Petra Velikého (překlad Rosemary Edmonds ) v Piková dáma a jiné příběhy, Londýn: Penguin, (Penguin Classics ).
• 1962 – Černoch Petra Velikého (překlad Gillon Aitken ) v Kapitánova dcera a další příběhy, Londýn: The New English Library Limited.
• 1966 – Blackamoor Petra Velikého (překlad Gillon R. Aitken ) v Kompletní prózy Alexandra Alexandr Sergejeviče Puškina, Londýn: Barrie & Rockliff.
• 1983 – Blackamoor Petra Velikého (přeložil Paul Debreczeny) v Kompletní próza, Stanford: Stanford U.P.
• 1999 – Blackamoor Petra Velikého (překlad Alan Myers) v Piková dáma a jiné příběhy, Oxford: Oxford UP, (Oxford World Classics).
• 2016 – Vřesoviště Petra Velikého (překlad Richard Pevear a Larissa Volokhonsky ) v Romány, příběhy, cesty: Kompletní próza Alexandra Puškina, New York: Alfred A. Knopf.

Zdroje

• Debreczeny, Paule. "Blackamoor Petra Velikého: Puškinův experiment se samostatným způsobem vyprávění." Slavic and East European Journal. 18.2 (1974): 119–31.
• Nicholas V. Riasanovsky. Obraz Petra Velikého v ruských dějinách a myšlení. Oxford, Oxford UP, 1992.

externí odkazy

• (v Rusku) «Арап Петра Великого» Dostupné v Ruská virtuální knihovna