Svámí Satyabhakta - Swami Satyabhakta

Svámí Satyabhakta
Swj.tif
Osobní
narozený(1899-11-10)10. listopadu 1899
Shahpur, Sagar District, Madhya Pradesh
Zemřel10. prosince 1998(1998-12-10) (ve věku 99)
Wardha, Maharashtra
Náboženstvíhinduismus
Filozofiesynkretické a racionalistické
Náboženská kariéra
GuruShiksha-Guru Ganeshprasad Varni
Literární práceManav Dharmashastra (1951) atd.
VyznamenáníNyayacharya, Svámí
Citát
„भाई पढ़ले यह संसार, खुला हुआ है महा शास्त्र, यह शास्त्रों का आधार“[1]

Svámí Satyabhakta (hindština: स्वामी सत्यभक्त) (narozen jako Darbarilal; 10. listopadu 1899 - 10. prosince 1998) byl indický vědec, filozof, reformátor a zakladatel Satya Samaj.[2]

Časný život

Born Mulchanda at Shahpur, Sagar, přestěhoval se do Damoh do domu své tety po smrti své matky ve věku 4 let, kde byl přejmenován na Darbarilal. Setkal se Ganeshprasad Varni v Damoh a ovlivněn jím, se připojil k pathshale zavedené Varniji v Sagaru. Ve věku 19 let absolvoval titul Nyayatirth a stal se učitelem na Sdyavad Vdyalaya Váránasí na rok. Poté se přestěhoval do Seoni a poté Indore, kde rozvinul své racionalistické principy.

V roce 1923 se stal reformátorem.[3] Žil v Bombaj v letech 1926-1936, kde redigoval Jain Jagat a Jain Prakash. Začal psát sérii článků, které byly později sestaveny do Jain Dharma Samiksha.[4] Nakonec se přestěhoval do Wardha v roce 1936 a založil tam svůj ášram.

Funguje

Byl plodným autorem. Mezi jeho spisy patří Buddhahridayam,[5] Jain Dharma Mimansa,[6] Mahavira Ka Antahsthal,[7] Manav Bhasha,[8] Meri Africa Yatra,[9] Anmol Patra[10] atd. Svámídží tvrdě pracoval na vývoji nového jazyka, který svámidží volal Manav Bhasa z nichž je gramatika úplná a bez výjimek a velmi jednoduchá a lze ji naučit za měsíc. „Aditi“ z Sri Aurobindo Ashram napsal čtyři stránky o Manavbhashovi. Svámídží srovnává Manavbhashu s esperanto jiný jazyk podle Zamenhof polský oční chirurg v roce 1887 a kniha s názvem Esperanto verše Manav Bhasha byla zveřejněna v roce 1971.

Jeho rané dílo bylo během přechodného období vydáno jako Darbarilal Nyayatirtha (jako ortodoxní Jainský učenec) Darbarilal Satyabhakta. Napadl proti Zakir Hussain v Indické prezidentské volby v roce 1967 ale nedokázal získat žádné hlasy.[11]

Složil kompletní knihovnu textů zahrnujících tři svazky Satyamrita nebo Manava Dharmashastra. Patří mezi ně Drishti Kanda, text o filozofii; Achara Kanda, pojednání o chování pokročilých jedinců, analogické s Jainem Acharnagou; a Vyavahara Kanda, na nichž je analogie k Dharma Shastra z Manu nebo Shravakacharas v jainské tradici. Složil také soubor modliteb k satjarským božstvům, publikovaný jako Satya Sangita. Napsal text Nirativada o sociální ekonomii, který prosazoval ekonomický systém, který se vyhýbá extrémům marxismu a kapitalismu. Jeho Vivaha Paddhati formuluje novou formu manželství založenou na tradičním obřadu.[12]

Satya Samaj

Náboženské / filozofické hnutí Satya Samaj, které založil v roce 1934, působí v několika oblastech Indie [13][14] a UK.[15] Satya Samaj pořádá každoroční konvence.[16]

Svámí Satyabhakta založil ve Vardha chrám Satya Mandir s novým panteonem, který zahrnuje lorda Satyu (pravdu) jako otce a bohyni Ahimsu (nenásilí) jako matku. Zatímco její pravá ruka v abhaya mudra, v levé ruce drží kyj, což symbolizuje, že k zachování míru je zapotřebí statečnosti. Oltář má také 8 obrazů proroků patřících k různým náboženským tradicím, včetně Zoroaster a Karl Marx.[17]

Vliv

Byl jedním z prvních racionalistických synkretických filozofů. Osho popsal setkání s ním a diskuse o založení nového náboženského řádu[18]Zatímco byl v Bombaji, byl přítelem obou Nathuram Premi a Sukhlal Sanghvi známé svou otevřenou myslí.[19]

Poznámky pod čarou

  1. ^ योति्ड ज्योति 1967 नवम्बर
  2. ^ In The Mirror Of My Memories, Life of Pandit Nathu Ram Premi: Scholar and Social Reformer, autorů Pandit Sukhlal Sanghvi, Jain Jagaran ke Agraduta, Bharatiya Jnanapitha, 1952, s. 267-268
  3. ^ Sadhu Satyasnehi, Sankshipt Jivan Parichaya, 1999
  4. ^ Jain Dharma Samiksha, 1958
  5. ^ Buddhahridayam, Siddayya, Shaik, Satyabhakta, Darbarilal, 1967
  6. ^ Jain Dharma Mimansa, Darbarilal Satyabhakt, Satya Samaj Granthamala, Bombay, 1936
  7. ^ Mahavira Ka Antahsthal, Satyashram Wardha, 1943
  8. ^ Hindī Vyākaraṇa Kā Itihāsa, Ananta Caudharī, Bihāra Hindī Grantha Akādemī, 1972
  9. ^ Yātrā-Sāhitya Kā Udbhava Aura Vikāsa, Surendra Māthura, Sāhitya Prakāśana, 1962
  10. ^ Hindī Kā Patra-Sāhitya, Kamala Puñjānī Kr̥shṇā Pradarsa, 1983
  11. ^ „PREZIDENTSKÁ VOLBA OD 1952 DO 1997“ (PDF). Volební komise v Indii. Citováno 18. dubna 2014.
  12. ^ Atma Katha, Swami Satya Bhakta, Satyashrama, prosinec 1940, s. 288-291
  13. ^ Satya Samaj Prayag, Samaj Sudharak: Raja Rammohan Rai, Lalbahadur Singh Chauhan, Atmaram & Sons, str.95
  14. ^ सत्याश्रम सत्य समाज के कुलाचार्य, Dainik Bhaskar, srpen 2010, http://www4.bhaskar.com/article/MP-OTH-1517233-2331525.html[trvalý mrtvý odkaz ]
  15. ^ Sarvdesic Satya Samaj UK, http://www.satyasamajuk.com
  16. ^ सत्य समाज का राष्ट्रीय कार्यकारिणी सम्मेलन Bhaskar News Network, 13. března 2017
  17. ^ Satyar Satya Mandir, Swami Satyabhakta, 7. 12. 1948
  18. ^ स्‍वर्णिम बचपन, मैं एक आदमी को जानता हूं… वे है स्‍वामी सत्य भक्त, http://oshosatsang.org/category/%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A5%80-%E0 % A4% B8% E0% A5% 81% E0% A4% A8% E0% A4% B9% E0% A4% B0% E0% A5% 80-% E0% A4% AF% E0% A4% BE% E0% A4% A6% E0% A5% 87 /
  19. ^ In The Mirror Of My Memories, Life of Pandit Nathu Ram Premi: Scholar and Social Reformer, autorů Pandit Sukhlal Sanghvi, Jain Jagaran ke Agraduta, Bharatiya Jnanapitha, 1952, s. 267-268

externí odkazy