Styl nizozemského panovníka - Style of the Dutch sovereign
The lícní Přečte se holandský nápis WILLEM III KONING DER NED [ERLANDEN] G [ROOT] H [ERTOG] V [AN] L [UXEMBURG], což znamená „Vilém III., nizozemský král, lucemburský velkovévoda“.
The styl z Nizozemský panovník se od založení EU mnohokrát změnilo Nizozemské království kvůli formacím a rozpouštěním osobní odbory, jakož i kvůli sňatkům panovnic a žen příbuzný dědictví.[1]
Dějiny
Erby odpovídající titulům neseným různými nizozemskými panovníky, zobrazené na Nieuwe Kerk v Amsterdamu
The Nizozemské království byl vyhlášen 16. března 1815 jako stát v personální unie s Lucemburské velkovévodství pod William I., člen Dům Orange-Nassau který již zdědil obrovské množství titulů a zemí po svých předcích. Dne 19. Dubna 1839 Vévodství Limburg vstoupil do unie. William já, William II a William III všichni vládli jako králové, velkovévodové a vévodové.[1]
V roce 1866 však vévodství Limburg zaniklo jako samostatná polity a místo toho se integrovalo do Nizozemského království jako provincie. William III si ponechal vévodský titul a předal ho svému nástupci, Wilhelmina, ale nezasadila jej na lucemburský trůn, protože zákony o nástupnictví v zemi stanovily přísné dodržování Salický zákon. Odkaz na Lucemburské velkovévodství tedy zmizel ze stylu nizozemského panovníka.[1]
Mužská linie rodu Orange-Nassau skončila smrtí Williama III. Dne 23. listopadu 1890. Jeho jediné přeživší dítě a nástupce Wilhelmina se oženil Duke Henry of Mecklenburg-Schwerin dne 7. února 1901 a jako obvykle převzala ženskou podobu titulu svého manžela. Název Vévodkyně z Mecklenburgu tak byla přidána do jejího plného stylu.[1] Vláda nechtěla, aby dům Orange-Nassau po smrti Wilhelminy vyhynul,[2] a tak v roce 1908 vydala královský dekret, který svým potomkům uděluje titul princ nebo princezna z Orange-Nassau.[3] Její jediné dítě, Juliana, se proto narodila nejen vévodkyni z Mecklenburgu, ale také princezně z Orange-Nassau, stejně jako předchozí členové Holandská královská rodina.[2]
Když se Juliana provdala Princ Bernhard z Lippe-Biesterfeldu v roce 1936 rozhodl Wilhelmina, že její dcera a dědic domnělý by převzal titul Princezna z Lippe-Biesterfeldu, jako obvykle, ale že k tomu dojde až po jejím rodném titulu vévodkyně z Mecklenburgu.[4] Dne 4. září 1948, Wilhelmina vzdal se ve prospěch Juliany, která přinesla titul princezny z Lippe-Biesterfeldu do plného stylu nizozemského panovníka. Současně byl zrušen titul vévodkyně z Limburgu, Wilhelmina byla poslední osobou, která jej držela.[1]
Stejně jako Wilhelmina neměla Juliana žádné syny. Abdikovala ve prospěch Beatrix, nejstarší ze svých čtyř dcer, dne 30. dubna 1980. Beatrix není mužským potomkem vévody Henryho, a tedy ani vévodkyní z Mecklenburgu. Byla první holandskou monarchou za 79 let, která nenesla titul. Prostřednictvím svého otce je princeznou z Lippe-Biesterfeldu.[1][2]
Dne 30. dubna 2013 abdikovala ve prospěch svého nejstaršího syna, Willem-Alexander, který se tak stal prvním mužem na trůně za 123 let. Není potomkem knížete Bernharda v mužské linii, a tedy ani princem z Lippe-Biesterfeldu. Nese čestný titul Jonkheer van Amsberg jako syn Claus van Amsberg.[1][2]
Plné styly
| Doba | Celý styl v holandštině | Celý styl v angličtině | Suverénní |
|---|---|---|---|
| 16. března 1815 - 19. dubna 1839 | Bij de Gratie Gods, Koning der Nederlanden, Prins van Oranje-Nassau, Groothertog van Luxemburg, Markies van Veere en Vlissingen, Graaf van Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam en Culemborg, Burggraaf van Antwerpen, Bariest van Breda , Beilstein, de Stad Grave, het Land van Cuyk, IJsselstein, Cranendonck, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay en Nozeroy, Erf- en Vrijheer van Ameland, Heer van Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertruiden, Zevenbergen, Hooge en Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, Sint-Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, Sankt Vith, Burgenbach, Daasburg, Niervaart, Turnhout en Besançon[1] | Z milosti Boha, Nizozemský král, princ z Orange-Nassau, velkovévoda Lucemburský, Markýz z Veere a Flushing, Hrabě z Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam a Culemborg, purkrabí v Antverpách, baron z Bredy, Diest, Beilstein, město Grave a země Cuyk, IJsselstein, Cranendonk, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy, Dědičný a svobodný pán z Amelandu, Lord of Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge and Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, St Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, St Vith, Büt Niervaart, Turnhout a Besançon | William I. |
| 19. dubna 1839 - 23. listopadu 1890 | Bij de Gratie Gods, Koning der Nederlanden, Prins van Oranje-Nassau, Groothertog van Luxemburg, Hertog van Limburg, Markies van Veere en Vlissingen, Graaf van Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam en Culemborg, Burggraaf van Antwerpen, Bargraaf van Antwerpen van Breda, Diest, Beilstein, de Stad Grave, het Land van Cuyk, IJsselstein, Cranendonck, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay en Nozeroy, Erf- en Vrijheer van Ameland, Heer van Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Lo Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge en Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, Sint-Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, Sankt Vith, Bütgenbach, Daasburg, Niervaart, Turnhout en Besançon[1] | Milostí Boží, nizozemský král, princ z Oranse-Nassau, lucemburský velkovévoda, vévoda z Limburgu, markýz z Veere a Flushing, hrabě z Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam a Culemborg, purkrabí Antverpy, baron z Bredy, Diest, Beilstein, město Grave a země Cuyk, IJsselstein, Cranendonk, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy, dědičný a svobodný lord Ameland, lord Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde , Het Loo, Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge and Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, St Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, St Vith, Bütgenbach, Dasburg, Niervaart, Turnhout a Besançon | William I., William II, William III |
| 23. listopadu 1890 - 7. února 1901 | Bij de Gratie Gods, Koningin der Nederlanden, Prinses van Oranje-Nassau, Hertogin van Limburg, Markiezin van Veere en Vlissingen, Gravin van Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam en Culemborg, Burggravin van Antwerpen, Barones van Breda , Beilstein, de Stad Grave, het Land van Cuyk, IJsselstein, Cranendonck, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay en Nozeray, Erf- en Vrijvrouwe van Ameland, Vrouwe van Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertru Zevenbergen, Hooge en Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, Sint-Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, Sankt Vith, Bütgenbach, Daasburg, Niervaart, Turnhout en Besançon[1] | Milostí Boží, nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau, vévodkyně z Limburgu, markýza z Veere a Flushing, hraběnka z Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam a Culemborg, purkrabí z Antverp, baronka z Bredy , Diest, Beilstein, město Grave a země Cuyk, IJsselstein, Cranendonk, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy, dědičná a svobodná dáma Ameland, dáma Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertruidenberg , Clundert, Zevenbergen, Hooge and Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, St Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, St Vith, Bütgenbach, Dasburg, Niervaart, Turnhout a Besançon | Wilhelmina |
| 7. února 1901 - 4. září 1948 | Bij de Gratie Gods, Koningin der Nederlanden, Prinses van Oranje-Nassau, Hertogin van Limburg, Hertogin van Mecklenburg, Markiezin van Veere en Vlissingen, Gravin van Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam en Culemborg, Burggravin van van Breda, Diest, Beilstein, de Stad Grave, het Land van Cuyk, IJsselstein, Cranendonck, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay en Nozeray, Erf- en Vrijvrouwe van Ameland, Vrouwe van Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde, Hichtenvoorde Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge en Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, Sint-Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, Sankt Vith, Bütgenbach, Daasburg, Niervaart, Turnhout en Besançon[1] | Milostí Boží, nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau, vévodkyně z Limburgu, vévodkyně z Mecklenburgu, markýza z Veere a Flushing, hraběnka z Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam a Culemborg, purkrabí z Antverp Baronka z Bredy, Diest, Beilstein, město Grave a země Cuyk, IJsselstein, Cranendonk, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy, dědičná a svobodná dáma z Amelandu, lady z Borcula, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge and Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, St Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, St Vith, Bütgenbach, Dasburg, Niervaart, Turnhout a Besançon | |
| 4. září 1948-30. Dubna 1980 | Bij de Gratie Gods, Koningin der Nederlanden, Prinses van Oranje-Nassau, Hertogin van Mecklenburg, Prinses van Lippe-Biesterfeld, Markiezin van Veere en Vlissingen, Gravin van Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam en Culemborg , Barones van Breda, Diest, Beilstein, de Stad Grave, het Land van Cuyk, IJsselstein, Cranendonck, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay en Nozeray, Erf- en Vrijvrouwe van Ameland, Vrouwe van Borculo, Bredevoort, Lichtenvoor, Lichtenvoor Loo, Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge en Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, Sint-Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, Sankt Vith, Bütgenbach, Daasburg, Niervaart, Turnhout en Besançon[1] | Milostí Boží, nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau, vévodkyně z Mecklenburgu, princezna z Lippe-Biesterfeldu, markýza z Veere a Flushing, hraběnka z Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam a Culemborg, Burgravine z Antverp, baronky z Bredy, Diestu, Beilsteinu, města Grobu a zemí Cuyku, IJsselsteina, Cranendonka, Eindhovenu, Liesveldu, Herstalu, Warnetona, Arlaye a Nozeroye, dědičné a svobodné paní z Amelandu, paní z Borcula, Bredevoortu, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge and Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, St Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, St Vith, Bütgenbach, Dasburg, Niervaart, | Juliana |
| 30. dubna 1980 - 30. dubna 2013 | Bij de Gratie Gods, Koningin der Nederlanden, Prinses van Oranje-Nassau, Prinses van Lippe-Biesterfeld, Jonkvrouwe van Amsberg, Markiezin van Veere en Vlissingen, Gravin van Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam en Culemborg, , Barones van Breda, Diest, Beilstein, de Stad Grave, het Land van Cuyk, IJsselstein, Cranendonck, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay en Nozeray, Erf- en Vrijvrouwe van Ameland, Vrouwe van Borculo, Bredevoort, Lichtenvoor, Lichtenvoor Loo, Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge en Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, Sint-Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, Sankt Vith, Bütgenbach, Daasburg, Niervaart, Turnhout en Besançon[1] | Milostí Boží, nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau, princezna z Lippe-Biesterfeldu, dáma z Amsbergu, markýza z Veere a Flushing, hraběnka z Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam a Culemborg, Burgravine Antverpy, baronka z Bredy, Diest, Beilstein, město Grob a země Cuyk, IJsselstein, Cranendonk, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy, dědičná a svobodná dáma z Amelandu, dáma z Borcula, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertruidenberg, Clundert, Zevenbergen, Hooge and Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, St Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, St Vith, Bütgenbach, Dasburg, Niervaart, | Beatrix |
| 30.dubna 2013 - současnost | Bij de Gratie Gods, Koning der Nederlanden, Prins van Oranje-Nassau, Jonkheer van Amsberg, Markies van Veere en Vlissingen, Graaf van Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam en Culemborg, Burggraaf van Antwerpen, Baron van Breda , Beilstein, de stad Grave, het Land van Cuyk, IJsselstein, Cranendonck, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay en Nozeroy, Erf- en Vrijheer van Ameland, Heer van Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertruiden, Zevenbergen, Hooge en Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, Sint-Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, St. Vith, Bütgenbach, Niervaart, Daasburg, Turnhout en Besançon[1] | Milostí Boží, nizozemský král, princ z Oranse-Nassau, Jonkheer van Amsberg, markýz z Veere a Flushing, hrabě z Katzenelnbogen, Vianden, Diez, Spiegelberg, Buren, Leerdam a Culemborg, purkrabí z Antverp, baron z Bredy , Diest, Beilstein, město Grave a země Cuyk, IJsselstein, Cranendonk, Eindhoven, Liesveld, Herstal, Warneton, Arlay a Nozeroy, dědičný a svobodný lord Ameland, lord Borculo, Bredevoort, Lichtenvoorde, Het Loo, Geertruidenberg , Clundert, Zevenbergen, Hooge and Lage Zwaluwe, Naaldwijk, Polanen, St Maartensdijk, Soest, Baarn, Ter Eem, Willemstad, Steenbergen, Montfort, St Vith, Bütgenbach, Dasburg, Niervaart, Turnhout a Besançon | Willem-Alexander |
Zkrácené styly
„My, William III., Z Boží milosti, nizozemský král, princ z Orange-Nassau, lucemburský velkovévoda atd. Atd. Atd.“
„My, Beatrix, z Boží milosti, nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau atd. Atd. Atd.“
Zkrácené verze stylů, používané v preambule:
- 1815–1890: Z milosti Boha, Nizozemský král, princ z Orange-Nassau, lucemburský velkovévoda atd. Atd. Atd.
- 1890–2013: Z Boží milosti, nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau atd. Atd. Atd.
- 2013 – současnost: Z milosti Boží, nizozemský král, princ z Orange-Nassau atd. Atd. Atd.
Tituly, které se objevily ve zkrácených stylech, kterým předchází „Jeho výsost „nebo„ Její Veličenstvo “a jméno panovníka:[5]
- 1815–1890: nizozemský král, princ z Orange-Nassau, lucemburský velkovévoda atd.
- 1890–1901: Nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau atd.
- 1901–1948: nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau, vévodkyně z Mecklenburgu atd.
- 1948–1980: nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau, vévodkyně z Mecklenburgu, princezna z Lippe-Biesterfeldu atd.
- 1980–2013: Nizozemská královna, princezna z Orange-Nassau, princezna z Lippe-Biesterfeldu atd.
- 2013 – současnost: nizozemský král, princ z Orange-Nassau atd.
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n „Nizozemsko: knížecí a královský styl: 1813–2013“. archontology.com. Citováno 6. srpna 2013.
- ^ A b C d „Tituly: Koningin Wilhelmina en Koningin Juliana“ (v holandštině). koninklijkhuis.nl. Archivovány od originál dne 6. srpna 2013. Citováno 6. srpna 2013.
- ^ Gray, Tony (1972). Oranžový řád. Bodley Head.
- ^ Vyhláška o udělení titulu „Princezna z Lippe-Biesterfeldu“ jeho královské výsostné knize Julianě - Web s právními předpisy týkajícími se Nizozemského královského domu
- ^ van Lieburg, M. J. (1985). Het Bataafsch Genootschap der Proefondervindelijke Wijsbegeerte te Rotterdam, 1769–1984: een bibliografisch en documenterend overzicht. Rodopi. ISBN 906203568X.