Streptomyces sp. myrophorea - Streptomyces sp. myrophorea - Wikipedia

Streptomyces sp. myrophorea
Streptomyces sp. myrophorea na agar.jpg
Zralý Streptomyces sp myrophorea ukazující zaprášené zelené kolonie s fintovými soustřednými prstenci
Vědecká klasifikace
Doména:
Kmen:
Objednat:
Rodina:
Rod:
Druh:
Streptomyces druh
Odrůda:
Streptomyces sp. Myrophorea izolovat McG1

Streptomyces sp. Myrophorea, izolovat McG1 je druh Streptomyces, který pochází z (etnofarmakologie ) lidová léčba v městečku Toneel North v Boho, hrabství Fermanagh.[1] Tato oblast byla dříve obsazena Druidové (~ Před 1500 lety) a dříve neolitický lidé (před 3700 lety), kteří vyryli blízké okolí Reyfad kameny.[2] Streptomyces sp. myrophorea inhibuje mnoho druhů ESKAPE patogeny, může růst při vysokém pH (10,5) a může tolerovat relativně vysoké úrovně radioaktivity.[1]

Fyziologie a morfologie

Streptomyces sp. izolát myrophorea McG1 má při kultivaci na agaru SFM světle zelené až bílé výtrusy a hyfy.[1]

Streptomyces sp. spory myrophorea pod mikroskopií atomové síly

Kolonie Streptomyces sp. myrophorea mají zřetelně prašný vzhled a při zrání produkují aroma podobné germaline.[1] Tato bakterie produkuje mnoho spor, jejichž šířka je přibližně 0,5 až 1,0 mikrometru a které se tvoří v přímých řetězcích.[1]

Ekologie

Streptomyces sp. izolát myrophorea McG1 byl objeven v alkalickém prostředí bohatém na druhy.

Briza květinová hlava, Boho, Co. Fermanagh

Tato bakterie roste při maximálním pH 10,5, a proto je alkalifilní. Bakterie tolerují vyšší úroveň alkality, ale nedaří se jim.[1]

Streptomyces sp. myrophorea vydrží také relativně vysoké úrovně radiace (až 4 kGy. To může souviset s podkladovými vápencovými a břidlicovými substráty, které emitují radonový plyn.[1]

Produkce antibiotik

V roce byly identifikovány pouze klastry pro syntézu genů antibiotik Streptomyces sp. myrophorea; antibiotika skutečně vyrobená in-situ ještě musí být identifikována.[1] Streptomyces sp. McG1 je obecně inhibiční vůči grampozitivním i gramnegativním bakteriím včetně karbapenem odolný Acinetobacter baumannii, (kritický patogen na Světová zdravotnická organizace seznam prioritních patogenů), vankomycin odolný Enterococcus faecium, meticilin odolný Zlatý stafylokok (uvedeno jako vysoká priorita) a Klebsiella pneumoniae.[1][3] Streptomyces sp. myrophorea má omezené účinky proti kmenům Enterococcus faecium a Pseudomonas aeruginosa.[1]

Alkalická tolerance

Streptomyces sp. myrophorea může být schopná vzkvétat v alkalickém prostředí, protože obsahuje mnoho genů podobných genům spojeným s alkalickou tolerancí u jiných bakteriálních druhů.[4][5]

Streptomyces sp. z půdní léčby, Boho, Co. Fermanagh

Streptomyces sp. myrophorea seznam genů pro alkalickou toleranci:[1]

GenProtein
504Alkalický šokový protein 23
6561Alkalický šokový protein 23
1049Amoniak / H + antiporter podjednotka amhM
2800Antiporter aspartát / alanin
2801Antiporter aspartát / alanin
6218Antiporter aspartát / alanin
3284Vylepšený protein pro intracelulární přežití
159Antiporter K + / H + nhaP
3788K + / H + antiporter nhaP2
1050Antiporter K + / H + yhaU
2193Antiporter K + / H + yhaU
1325K + necitlivá pyrofosfátová protonová pumpa
923Protein mdtH odolný proti více lékům
3240Protein mdtH pro více léků
3252Protein mdtH odolný proti více lékům
6781Protein mdtH pro více léků
1282Na + / H + antiporter nhaA
4210Na + / H + antiporter podjednotka A
4211Na + / H + antiporter podjednotka C.
4212Na + / H + antiporter podjednotka D
4215Na + / H + antiporter podjednotka G
660Na + / (H + nebo K +) antiporter gerN
3425Na + / (H + nebo K +) antiporter gerN
7210domnělý výměník Na + / H +
1727Antiporter sodík, draslík, lithium a rubidium / H +

In-vitro rezistence na antibiotika

Přítomnost genů rezistence na antibiotika je často spojena s produkcí antibiotik.[6] Stretpomyces sp. myrophorea byla zaznamenána jako rezistentní na 28 antibiotik a citlivá na osm antibiotik v jedné sérii testů. Antibiotika byla testována v mezních koncentracích doporučených Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti - EUCAST, pro testování antimikrobiální citlivosti.[1][7]

Citlivost na antibiotika z Streptomyces sp. myrophorea:[1]Citlivost zaznamenaná jako: citlivost (S), rezistence (R) nebo meziprodukt (I).

AntibiotikumMnožství (µg)Citlivost
Amikacin30S
Ampicilin30R
Ampicilin + sulbaktam20R
Augmentin30R
Apromycin20R
Karbenicilin20R
Cefepime30R
Ceftazidim10R
Ceftibuten30R
Cefoxitin30R
Ceftriaxon30R
Cefuroxim30R
Cefurin5R
Ciprofloxacin5R
Kyselina klavuranová10R
Ertapenem10R
Erytromycin15
Gentamicin10S
Imipenem10R
Kanamycin20R
Linezolid10
Meropenem10R
Mupiricin200R
Netilmicin10S
Nitrofurantoin100R
Novobiocin5R
Piperacilin + tazobaktam36R
Chinpristin + dalropristin5R
Rifampicin5R
Streptomycin20R
Tigecyklin15R
Tetracyklin20R
Trimethoprim + sulfamethoxazol25R
Vankomycin5R

Sekvenování celého genomu

Sekvence genomu Streptomyces sp. myrophorea, izolát McG1 byl uložen v NCBI (TaxID 2099643), přístupové číslo Biosample SAMN08518548, přístupové číslo BioProject PRJNA433829, ID podání: SUB3653175 Předpona značky zaostření: C4625. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/bioproject/433829.[1]Odkaz na archiv čtení sekvence NCBI (SRA) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/sra?LinkName=biosample_sra&from_uid=8518548 Kopie této bakterie jsou uloženy v Národní sbírka typových kultur (NCTC), UK[8] a Deutsche Sammlung von Mikroorganismen und Zellkulturen (DSMZ) GmbH, Německo.[9]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Terra, L .; et al. (2018). „Román Alkalifilní Streptomyces inhibuje patogeny ESKAPE“. Hranice v mikrobiologii. 9: 2458. doi:10.3389 / fmicb.2018.02458. PMC  6232825. PMID  30459722.
  2. ^ Andrew Halpin; Conor Newman (2006). Irsko: Oxfordský archeologický průvodce po lokalitách od nejstarších dob do roku 1600. Oxford University Press. p.8. ISBN  978-0-19-280671-0.
  3. ^ „Seznam globálních priorit bakterií rezistentních na antibiotika, který má vést při výzkumu, objevování a vývoji nových antibiotik“. Světová zdravotnická organizace.
  4. ^ Holdsworth, S. R .; Law, C. J. (2013). „Protein MdtM rezistence na více léčiv přidává do repertoáru antiporterů zapojených do homeostázy alkalického pH v Escherichia coli“. Mikrobiologie BMC. 13: 113. doi:10.1186/1471-2180-13-113. PMC  3668916. PMID  23701827.
  5. ^ Krulwich, T. A .; Sachs, G .; Padan, E. (2011). „Molekulární aspekty snímání bakteriálního pH a homeostázy“. Příroda Recenze Mikrobiologie. 9 (5): 330–343. doi:10.1038 / nrmicro2549. PMC  3247762. PMID  21464825.
  6. ^ Nodwell, J. R. (2007). „Nové vazby mezi rezistencí na antibiotika a produkcí antibiotik“. Journal of Bacteriology. 189 (10): 3683–3685. doi:10.1128 / JB.00356-07. PMC  1913332. PMID  17384190.
  7. ^ „Evropský výbor pro testování antimikrobiální citlivosti - EUCAST“. Citováno 2018-10-13.
  8. ^ „Národní sbírka typových kultur (NCTC)“. Public Health England. Citováno 2018-10-13.
  9. ^ "Leibnizův institut DSMZ-německá sbírka mikroorganismů a buněčných kultur". Leibniz-Institut DSMZ-Deutsche Sammlung von Mikroorganismen und Zellkulturen GmbH. Citováno 2018-10-13.

externí odkazy