Srbská diaspora - Serbian diaspora

Srbská diaspora odkazuje na srbština emigrantské komunity v EU diaspora. Existence četné diaspory srbských státních příslušníků jsou hlavně důsledky ekonomických nebo politických důvodů (nátlak nebo vyhoštění).
Existovaly různé vlny srbské migrace charakterizované:[1]
- Ekonomická emigrace (konec 19. – začátek 20. století)
- Politická emigrace (1941–1947) členů protikomunistického režimu
- Ekonomická emigrace (60. – 80. Léta) převážně dělníků s nízkým vzděláním
- Politická emigrace (90. léta) uprchlíci z Jugoslávské války.
Hlavními cílovými zeměmi byly Německo, Rakousko, Spojené státy, Švédsko, Kanada a Austrálie.[2] Na základě odhadu z roku 2007 bylo v diaspoře 4,2 až 5,8 milionu Srbů nebo osob srbského původu.[3] Ministerstvo diaspory (MO) odhadlo v roce 2008, že počet srbské diaspory činil 3 908 000 až 4 170 000, což zahrnuje nejen srbské občany, ale i lidi, kteří považují Srbsko za svůj národní stát bez ohledu na občanství, které mají; mohly by zahrnovat srbské emigranty druhé a třetí generace nebo potomky emigrantů z jiných bývalých jugoslávských republik, kteří nikdy nezískali srbské občanství, ale jsou etnickými Srby.[3] Podle kontinentu nebo regionu se odhadovalo, že v Evropě (s výjimkou bývalé Jugoslávie) žilo 2 705 000–2 765 000, 1–1,2 milionu v Severní Americe, 130 000 v Austrálii, 26 000 v Africe, 20 000 ve Střední a Jižní Americe, 8 000 v Asii, 5 000–7 000 na Novém Zélandu, 5 000 na Středním východě.[4] Byly C. 1 000 asociací diaspor, registrovaných ve 191 zemích.[1]
V roce 2014 se na základě diplomaticko-konzulárních úřadů odhadovalo, že srbská diaspora měla přibližně 5,1 milionu ve zhruba 100 státech.[5] Termín „Srbové v regionu“ se používá pro etnické Srby ze Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie, Rumunska, Albánie a Maďarska, jejichž počet se odhaduje na 2 120 000.[5] Druhá skupina může, ale nemusí být zahrnuta do odhadů.
Srbská diaspora podle zemí
Evropa
Země | Oficiální údaje | Odhady | Poznámky | |
---|---|---|---|---|
![]() | 272,145 (2017) Srbští státní příslušníci a němečtí občané srbského původu.[6] | 580,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 700,000 etničtí Srbové (včetně předků),[8][9] vidět Srbové v Německu | |
![]() | 262,072 (2018) Srbští státní příslušníci a srbští občané rakouských občanů.[10] | 250,000–300,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | C. 300 000 (odhad)[11][12]–320 000+ Srbové v Rakousku (Domácí čísla)[13] Přibližně 100 000 Srbů v Vídeň sama[14] | |
![]() | 64,490 (2016)[15] | 120,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 150,000 Srbští a černohorští přistěhovalci (odhad 2000).[16] 200,000 Srbští přistěhovalci (2008).[17] Neznámý počet etnických Srbové ve Švýcarsku. Na základě sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 103 350 osob jako hlavní jazyk srbštinu nebo chorvatštinu. Na konci roku 2012 žilo ve Švýcarsku přibližně 98 700 srbských státních příslušníků. Etničtí Srbové se soustředí hlavně v německy mluvících oblastech Švýcarska. | |
![]() | 83,735 (2016) Švédští občané srbského původu (kromě Kosova).[18] 6,409 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 75,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 80,000 (2003) Srbové ve Švédsku.[20] | |
![]() | 116,793 (2011) Srbský původ[21][22] | 120,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 120,000 Srbové ve Francii | |
![]() | 39,937 (2017) „Cizí občané“ ze Srbska (kromě Kosova)[23] | 50,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 41,678 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] 109,474 Srbští přistěhovalci (2014).[24] 42,264 (2016) „Cizí občané“ ze Srbska (kromě Kosova)[25] Neznámý počet Srbové v Itálii | |
![]() | 7,784 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 38,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 38 964 komunit „srbských (ian)“ prohlášených za sebe (2011).[26] | |
![]() | 8,161 „Srbští“ „Obvyklí obyvatelé“ v Anglii a Walesu (2011)[27] | 80,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | Srbské velvyslanectví odhaduje 70 000 etnických Srbů (2001), viz Srbové ve Velké Británii[28] | |
![]() | 6,937 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 22,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 18,076 etničtí Srbové (Srbové v Rumunsku ) (Sčítání lidu 2011)[29] Odhaduje se 23 000 Srbů. | |
![]() | 2,116 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 20,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 53,845 (2005) Srbští přistěhovalci.[30] | |
![]() | 4,894 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 10,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | Záznamy ze sčítání lidu „srbská (etnická) menšina“, 7,210 (2011),[31] která nezahrnuje srbské státní příslušníky v Maďarsku. | |
![]() | 25,835 (2014) nerezidenti Srbska (vč. Kosova).[32] 5,200 Srbští občané narození v Srbsku (2001). | 15,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 15 000 (odhad) Srbové v Řecku | |
![]() | 29,499 (2015) Srbští státní příslušníci, dočasní obyvatelé.[33] | 30,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 3 510 ruských státních příslušníků srbského etnika (sčítání lidu z roku 2010).[34] | |
![]() | N / A | 15,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | The Sčítání lidu z roku 1965 registrováno přes 65 000 srbských mluvčích.[35] | |
![]() | 14,059 (2018) srbští přistěhovalci 1. a 2. generace.[36] | 4,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 462 (2015) Srbští mluvčí.[37] | |
![]() | 1,786 (2017)[A] | 7,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 7,000 (2015)[38] | 3,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 6,937 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 5,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 6,396 (2017) Srbští přistěhovalci (po roce 2006) a potomci narození v Norsku.[39] | 2,500 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 3,456 (2017) Srbští občané, obyvatelé.[40] 1,010 (2017) Španělští občané.[40] | 1,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] 7,000 (Leden 2012 odhad).[41] | 3,173 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | |
![]() | 2,253 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 3,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 712 (2011)[42] | 5,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 725 (2002)[43] | 2,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | Vyšší odhad etničtí Srbové. | |
![]() | 252 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 1,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 716 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 500 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 11,000 (Prosinec 2017).[44] Viz také Srbové Slovenska. | |
![]() | 104 (2001) etničtí Srbové Srbští občané[45] | 15,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | 623 etničtí Srbové, z nichž 219 mělo srbské občanství, 104 ukrajinských, 218 ruských, 68 dalších. Viz také Srbové na Ukrajině. | |
![]() | 645 (2013) Srbští občané, obyvatelé.[19] | 2,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | Viz také Srbové Bulharska. | |
![]() | 541 (2011) narozený v Srbsku.[46] | |||
![]() | 732 (2016)[b] | |||
![]() | 267 (2014)[47] | |||
![]() | 192 (2015)[48] | 500 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 83 (1989)[49] | 500 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora.[7] | ||
![]() | 40 (2015) Srbští občané[50] | |||
![]() | 20 (2011) Srbští občané.[51] | |||
![]() | 21 (2014)[52] | |||
![]() | 10 (2011)[53] |
Někde jinde
Země | Oficiální údaje | Odhady | Poznámky |
---|---|---|---|
![]() | 750,000–1,000,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | 191,400 Srbští Američané (2015).[54] Je vysoce pravděpodobné, že mezi občany, kteří deklarovali jugoslávskou etnickou příslušnost (328 547 v roce 2010; 310 682 v roce 2012, odhad), jsou sourozenci nebo odnože amerických Srbů.[55] | |
![]() | 200,000–250,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | 80 320 „srbského původu“ (2011)[56] | |
![]() | 130,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | 69 544 (2011) srbského původu.[57][58] 55114 (0,3%) mluvících anglicky a srbsky (sčítání 2011[57]); 9 857 pouze srbských mluvčích;[57] sčítání lidu z roku 2011 zaznamenalo 69 544 lidí srbského původu, z nichž se 20 267 narodilo v Srbsku.[57] | |
![]() | 5 000 (2010) srbských státních příslušníků.[59] | 5,000–7,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora v Argentině.[3] | 30,000 Argentinci srbského původu.[60] |
![]() | 6500 (2012 odhad)[61] | ||
![]() | 3,107 (2012) Srbští obyvatelé přistěhovalců. | 6,000–8,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | |
![]() | 1,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | 2,000 Venezuelci srbského původu[62] | |
![]() | N / A | 5,000–7,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | 1,059 (2013) „Srbské etnické skupiny“, obyvatelé[63] |
![]() | N / A | 2,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | |
![]() | N / A | 200 Srbové před evakuací roku 2012.[64] | |
![]() | 153 (2013) Srbští přistěhovalci (kromě Kosova)[65] | 20,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | C. 30 000 etnických Srbů (včetně předků)[66] |
![]() | 98 (2009) Srbští obyvatelé[67] | 1,000 (Odhad MO 2007) Srbská diaspora[3] | |
![]() | N / A | C. >1,000[68] | Hlavní komunita Srbové v Botswaně je soustředěný kolem Gaborone |
![]() | 183 (1989)[69] | ||
![]() | 46 (1989)[70] | ||
![]() | 26 (1989)[71] | ||
![]() | 10 (1989)[72] | ||
![]() | 8 (1989)[73] | ||
![]() | 8 (1989)[74] | ||
![]() | 6 (1989)[75] | ||
![]() | 4 (1989)[76] | ||
![]() | N / A | 24 srbských pravoslavných rodin (květen 2009).[77] | |
![]() | 200 |
Srbská diaspora podle měst
- Chicago 300,000
- Vídeň 163,483 (2017)[78][79]
- Los Angeles 50,000 (2018)[80]
- Toronto (Větší, tj Sčítání lidu, metropolitní oblast) 33,055 (2016)[81]
- Sydney 28,307 (2001)
- Berlín 27,536 (2014)[82]
- Paříž 27,373 (2011)
- Mnichov 26,976 (2017)
- Kolín nad Rýnem 17,255 (2015)[83]
- Vancouver 12,895 (2016)[84]
- Hamburg 9,539 (2016)[85]
- Brisbane 7,218 (Australský statistický úřad, sčítání lidu)(2011)[86]
- Temešvár 6,311 (2002)[87]
- Terst 4,501 (2017)[88]
- Londýn 4,316 (2011)[89]
- Helsinki 2,840 (2017)[90]
- Vicenza 2,609 (2017)[88]
- Linec 2,012 (2017)[91]
- Budapešť 1,861 (2011)[92]
- Graz 1,641 (2017)[93]
- Niagarské vodopády 1,500 (2016)[94]
- Innsbruck 1,552 (2017)
- Moskva 1,195 (2010)[95]
- Vantaa 923 (2017)[90]
- Řím 731 (2017)[88]
- Neapol 646 (2017)[88]
- Espoo 645 (2017)[90]
- Arzignano 504 (2017)[88]
- Milán 493 (2017)[88]
- Turku 432 (2017)[90]
- Turín 216 (2017)[88]
Viz také
Anotace
- ^ Sčítání lidu v Dánsku z roku 2017 uvedlo 279 dánských občanů se Srbskem jako „zemí původu“, 1507 obyvatel se Srbskem jako „zemí původu“, 255 dánských občanů se Srbskem a Černou Horou jako „zemí původu“, 632 obyvatel se Srbskem a Černou Horou jako „ země původu “, 766 dánských občanů s FR Jugoslávií jako„ zemí původu “, 1070 obyvatel s FR Jugoslávií jako„ zemí původu “, 8 679 dánských občanů s Jugoslávií jako„ zemí původu “, 6 411 obyvatel s Jugoslávií jako„ zemí původu “ původ'.[96]
- ^
Reference
- ^ A b IOM 2008, str. 25.
- ^ IOM 2008, str. 15.
- ^ A b C d E F G h i j k l IOM 2008, str. 23.
- ^ IOM 2008, s. 23–24.
- ^ A b Republika Srbsko, komisariát pro uprchlíky a migraci 2015, str. 36.
- ^ https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/MigrationIntegration/Einbuergerungen.html;jsessionid=0E6BC9A18C00BFB8C27EEBEA687C47C4.InternetLive2
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac IOM 2008, str. 24.
- ^ "Srbi u Nemačkoj | Srbi u Njemačkoj | Zentralrat der Serben in Deutschland". Zentralrat-der-serben.de. Archivovány od originál dne 8. 12. 2015. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Informační portál Srpski“. Vesti online. 2013-11-29. Citováno 2015-12-02.
- ^ http://www.statistik.at/web_de/statistiken/menschen_und_gesellschaft/bevoelkerung/bevoelkerungsstruktur/bevoelkerung_nach_staatsangehoerigkeit_geburtsland/index.html
- ^ „Srbi u Austriji traže status nacionalne manjine“. Blic. 2010-10-02.
"Srba u Austriji ima oko 300 000, po brojnosti su drugi odmah iza Austrijanaca i više ih je od Slovenaca, Mađara i Gradištanskih Hrvata zajedno, koji po državnom ugovoru iz 1955. godine imaju status nacionalne manjine u Austriji", navodi se u saopštenju.
- ^ „Serben-Demo eskaliert ve Vídni“. 20 minut online. 2008.
- ^ [1][mrtvý odkaz ]
- ^ https://www.wien.gv.at/statistik/pdf/menschen2017.pdf
- ^ statistika, Office fédéral de la. "Populace". Bfs.admin.ch. Archivovány od originál dne 29. září 2016. Citováno 11. ledna 2018.
- ^ Boskovska (2000), s. 2648
- ^ „Erstmals über eine Million EU- and EFTA Angehörige in der Schweiz“. Neue Zürcher Zeitung. 14. října 2008.
- ^ „Osoby narozené v zahraničí ve Švédsku podle země narození, věku a pohlaví. Rok 2000–2016“. Statistikdatabasen.
- ^ A b C d E F G h i j k l Republika Srbsko, komisariát pro uprchlíky a migraci 2015, str. 33.
- ^ Gunnar Sörbring (26. 9. 2003). „Serber oroliga för nyväckt avsky“. DN.SE. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Répartition desigerrés par pays de naissance en 2012“ (XLS). Insee.fr. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Répartition desigerrés par pays de naissance en 2012“ (XLS). Insee.fr. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Zahraniční občané. Obyvatelstvo podle pohlaví a demografická bilance k 31. prosinci 2016 Itálie“. ISTAT. 2017.
- ^ „Statistiche demografiche ISTAT“ (PDF). Demo.istat.it. Archivovány od originál (PDF) dne 2014-04-01. Citováno 2014-10-03.
- ^ „Serbi in Italia - statistiche e distribuzione per regione“. Tuttitalia.it. Citováno 2015-12-02.
- ^ [2] Archivováno 17. listopadu 2014, v Wayback Machine
- ^ „Sčítání lidu z roku 2011: Rychlé statistiky Anglie a Walesu o národní identitě, zadržených pasech a zemi narození“ (XLS). Ons.gov.uk. Citováno 2016-09-26.
- ^ „Takže kolik Srbů žije v Británii? Britićové se vzpírají údajům ze sčítání lidu z roku 2001. Ebritic.com. 3. června 2011.
Byly provedeny různé pokusy odhadnout populaci Srbů žijících ve Velké Británii. Nejjednodušší odpovědí bylo sčítání lidu z roku 2001, které uvádělo, že v Srbsku a Černé Hoře se narodilo 31 244 obyvatel Velké Británie. Dalších 6 992 se narodilo v Chorvatsku. Zjevným problémem však je, že mnoho Srbů se narodilo ve Velké Británii (možná i většina britských Srbů). V roce 2001 navíc v Británii stále existovalo velké množství kosovských Albánců, kteří by samozřejmě byli registrováni jako rodící se v Srbsku a Černé Hoře. Srbské velvyslanectví provedlo svůj vlastní odhad před deseti lety a dospělo k číslu 70 000.
- ^ „Tab11. Stabilita populace duplikát etnie a mateřská limba, místní kategorie“. Výsledek Definitive_RPL_2011. Statistický institut. 2011. Citováno 2014-04-17.
- ^ IOM 2008, str. 16.
- ^ "2011. ÉVI NÉPSZÁMLÁLÁS" (PDF). Központi Statisztikai Hivatal. 2013. s. 21.
1.6.1. tábla nemzetiségi népesség száma, aránya, 2011 [...] Szerb
- ^ „Příjezdy nerezidentů ze zahraničí podle země pobytu: leden – březen 2014“ (PDF). Statistics.gr. Archivovány od originál (PDF) dne 24. 09. 2015. Citováno 2015-12-02.
- ^ "1. НАЦИОНАЛЬНЫЙ СОСТАВ НАСЕЛЕНИЯ" (PDF). Gks.ru. Citováno 2015-12-03.
- ^ "1. НАЦИОНАЛЬНЫЙ СОСТАВ НАСЕЛЕНИЯ" (PDF). Ruská federální státní statistická služba. 2010. Citováno 2015-04-02. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Kloss, Heinz; McConnel, Grant (1984). Jazykové složení národů světa. Sv. 5: Evropa a SSSR. Québec: Presses de l'Université Laval. ISBN 2-7637-7044-4.
- ^ http://pxnet2.stat.fi/PXWeb/pxweb/fi/StatFin/StatFin__vrm__vaerak/statfin_vaerak_pxt_11rt.px/table/tableViewLayout1/?rxid=726cd24d-d0f1-416a-8eec-7ce9b82fd5a
- ^ „Tabulka: Populace 31.12. Podle kraje, jazyka a roku (1990–2015)“. PX-Web Statfin. Citováno 2017-03-07.
- ^ Deliso, Chris. „Vztahy Srbska s Belgií a Lucemburskem: Rozhovor s velvyslankyní Vesnou Arsic.“ Balkananalysis.com. Balkánská analýza, 12. června 2015. Web. 19. prosince 2016.
- ^ „Přistěhovalci a rodící Norové rodičům přistěhovalců“. SSB.č. Statistiky Norsko. 2017.
- ^ A b „Estadística del Padrón Continuo. Datos provisionales a 1 de enero de 2017“. Ine.es. Instituto Nacional de Estadística [Národní statistický úřad]. 2017.
- ^ „Политика Online“. Politika.rs. Citováno 2015-12-02.
- ^ [3] Archivováno 2. prosince 2014, v Wayback Machine
- ^ [4] Archivováno 27. června 2015, na Wayback Machine
- ^ „Srbové na Slovensku“. Slovenský divák. Citováno 2017-12-20.
- ^ "Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Національний склад населення, мовні ознаки, громадянство | Розподіл населення за національністю та рідною мовою | Результат вибору". 2001.ukrcensus.gov.ua. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Celková populace podle země narození, okresu a pohlaví“ (PDF). Nso.gov.mt. Národní statistický úřad, Malta. Citováno 2015-12-03.
- ^ „Bevölkerungsstatistik“ (PDF). Llv.li. Citováno 2015-12-03.
- ^ "Rifa" (PDF). Sefstat. 2015. Archivovány od originál (PDF) dne 2016-11-05. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoscope.ru. 2013-03-21. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Latvijas iedzīvotāju sadalījums pēc nacionālā sastāva un valstiskās piederības“ (PDF). Pmlpgov.lv. Citováno 2015-12-03.
- ^ „Etnická národnost. Mateřský jazyk a znalost cizích jazyků. Dialekty“. Pub.stat.ee. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Tabulka: Rozdělení přistěhovalců podle národnosti a účelu příjezdu, 1993–2013“. Statbank.statistica.md. 2009-03-14. Archivovány od originál dne 8. 12. 2015. Citováno 2015-12-02.
- ^ „GYVENTOJAI PAGAL TAUTYBĘ, GIMTĄJĄ KALBĄ IR TIKYBĄ Lietuvos Respublikos 2011 metų visuotinio gyventojų ir būstų surašymo rezultatai“ (PDF). Osp.stat.gov.lt. Citováno 2015-12-03.
- ^ „S0201: VYBRANÝ PROFIL POPULACE VE SPOJENÝCH STÁTECH: Průzkum amerického společenství 2015 - roční odhady“. Americký FactFinder. Archivovány od originál dne 2020-02-14. Citováno 2016-12-04.
- ^ Powell 2005, str. 267.
- ^ „Národní průzkum domácnosti 2011: datové tabulky“. 2.statcan.gc.ca. Citováno 2015-12-02.
- ^ A b C d Lidé z Austrálie - statistiky ze sčítání lidu 2011 (PDF). Ministerstvo pro přistěhovalectví a ochranu hranic. 2014. s. 59. ISBN 978-1-920996-23-9. Archivovány od originál (PDF) dne 2014-07-14. Citováno 2015-03-01.
Původ
- ^ „Australské vládní ministerstvo pro přistěhovalectví a ochranu hranic“ (PDF). Immi.gov.au. 21. 04. 2013. Archivovány od originál (PDF) dne 2014-07-14. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Migrační profil Republiky Srbsko pro rok 2010“ (PDF). Kirs.gov.rs. Archivovány od originál (PDF) dne 3. března 2016. Citováno 11. ledna 2018.
- ^ Stefanovic-Banovic, Milesa; Pantovic, Branislav (2013). "'Naše diaspora v Argentině: historický přehled a předběžný výzkum “. Glasnik Etnografskog instituta. 61 (1): 119–131. doi:10,2298 / gei1301119s.|-
- ^ "Putovanja - Destinacije - Dubaj - grad raskoši, zlata i dijamanata - B92 Putovanja". B92.net. 2013-01-27. Citováno 2014-04-17.
- ^ „Inmigrantes Serbios en America Latina“. Serbios Unidos (ve španělštině). Archivovány od originál dne 4. ledna 2017. Citováno 23. ledna 2017.
- ^ "Etnická skupina". Sčítání lidu z roku 2013. Statistiky Nový Zéland. Archivovány od originál dne 2013-12-13.
Zahrnuje všechny lidi, kteří uvedli jednotlivé etnické skupiny, ať už jako svou jedinou etnickou skupinu, nebo jako jednu z několika. Pokud osoba uvedla více než jednu etnickou skupinu, byla započítána do každé příslušné skupiny.
- ^ V. Mijatović. „Stigli evakuisani Srbi iz Sirije“. Reportaže. Novosti. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Statistická verze P0351.4“ (PDF). Cormsa.org.za. Archivovány od originál (PDF) dne 04.03.2016. Citováno 2015-12-03.
- ^ „Afrika i Srbija na vezi“. Blic. 26. prosince 2012.
Od oko 20 000 Srba
- ^ „Extrajeros Residentes En Mexico“ (PDF). Inm.gob.mx. Archivovány od originál (PDF) dne 24. 09. 2015. Citováno 2015-12-03.
- ^ „Historie Srbů v Botswaně.“ Svatá Sava Botswana, Srbská pravoslavná církev Svatý Sava v Gaborone, Botswana, www.saintsavabotswana.org/history-of-serbs-in-botswana.
- ^ „Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoskop. Демоскоп. 21. 3. 2013. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoscope.ru. 2013-03-21. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoscope.ru. 21. 3. 2013. Archivovány od originál dne 06.01.2012. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoscope.ru. 2013-03-21. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoscope.ru. 2013-03-21. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoscope.ru. 21. 3. 2013. Archivovány od originál dne 14.03.2012. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoscope.ru. 2013-03-21. Citováno 2015-12-02.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. Demoscope.ru. 2013-03-21. Citováno 2015-12-02.
- ^ „První pastorační návštěva Srbů v Zambii“. SPC. 29. května 2009.
- ^ „Bevölkerung am 1.1.2017 nach detaillierter Staatsangehörigkeit und Bundesland“ (PDF). Statistik.at.
- ^ „Bevölkerung am 1.1.2017 nach detailliertem Geburtsland und Bundesland“ (PDF). Statistik.at.
- ^ „Konzulát Republiky Srbsko vedený honorárním konzulem se sídlem v Los Angeles“. washington.mfa.gov.rs. Citováno 10. června 2019.
- ^ „Census Profile, 2016 Census; Toronto, City [Census subdivision], Ontario and Toronto [Census metropolitan area], Ontario“.
- ^ „Statistischer Bericht“ (PDF). Statistik-berlin-brandenburg.de. Citováno 2015-12-03.
- ^ „Kölner Statistische Nachrichten - 2/2016, strana 19 Statistisches Jahrbuch 2016, 93. Jahrgang“ (PDF). Stadt-koeln.de. Citováno 11. ledna 2018.
- ^ „Census Profile, 2016 Census; Vancouver [Census metropolitan area], British Columbia and British Columbia [Province]“.
- ^ „Bevölkerung mit Migrationshintergrund in den Hamburger: Stadtteilen Ende 2016: Ein Drittel aller Hamburgerinnen und Hamburger hat einen Migrationshintergrund“ (PDF). Statistik-nord.de. Citováno 11. ledna 2018.
- ^ „Větší srbská populace v Brisbane“. profile.id.com. 2011. Citováno 2020-02-23.
- ^ „Structura Etno-demografică a României“. Edrc.ro. 2015-10-15. Citováno 2015-12-02.
- ^ A b C d E F G „Statistiche demografiche ISTAT“. Demo.istat.it. Citováno 11. ledna 2018.
- ^ „Répartition desigerrés par pays de naissance en 2012“ (XLS). Ons.gov.uk. Citováno 2015-12-02.
- ^ A b C d "Väestö 31.12. Muuttujina Alue, Kansalaisuus, Sukupuoli, Vuosi ja Tiedot-Tilastokeskuksen PX-Web tietokannat". Pxnet2.stat.fi. Archivovány od originál dne 30. června 2018. Citováno 4. října 2018.
- ^ Stadtforschung, Magistrat Linz. „Linz - Politik / Verwaltung - Linz Zahlen - AusländerInnen“. Linz.at. Citováno 11. ledna 2018.
- ^ „Obyvatelstvo podle země občanství a pohlaví“ (XLS). Ksh.hu. Citováno 2015-12-03.
- ^ Anwesende Bevölkerung ve Štýrském Hradci 01.01.2017
- ^ [5]
- ^ Perepis 2010 Moskva
- ^ „FOLK2: Obyvatelstvo 1. ledna podle pohlaví, věku, původu, země původu a občanství“. StatBank Dánsko.
- ^ „Populace podle země narození, pohlaví a věku 1. ledna 1998–2015“. PX-Web. Statistika Island. 2016. Citováno 2016-09-26.
- ^ „Populace >> Přistěhovalci >> Občanství >> Populace podle země státního občanství, pohlaví a věku 1. ledna 1998–2016“. PX-Web. Statistika Island. 2016.
- ^ „Populace >> Přistěhovalci >> Změny občanství >> Cizí občané získávající islandské občanství podle bývalého občanství, pohlaví a věku 1991–2015“. PX-Web. Statistika Island. 2016.
Zdroje
- Vuković, Sava (1998). Dějiny srbské pravoslavné církve v Americe a Kanadě 1891–1941. Kragujevac: Kalenić.
- IOM (2008). „Migrace v Srbsku: profil země 2008“ (PDF). Mezinárodní organizace pro migraci. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - Republika Srbsko, IOM Bělehrad (2012). „Migrační profil Republiky Srbsko pro rok 2010“ (PDF). Republika Srbsko. Archivovány od originál (PDF) dne 03.03.2016. Citováno 2016-04-08. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - Republika Srbsko, komisariát pro uprchlíky a migraci (2015). „Migrační profil Republiky Srbsko pro rok 2014“ (PDF). Republika Srbsko. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - Rasevic, Mirjana (2016). „Migrace a rozvoj v Srbsku“ (PDF). Republika Srbsko. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc)
externí odkazy
- Srbské diaspora organizace
- Srbský světový kongres
- Kongres jednoty Srbska
- Srbská rada národní obrany v Americe
- Srbská rada Velké Británie
- Srbská kulturní asociace Oplenac, Toronto Kanada
- jiný
- USA SERBS, srbsko-americká síť
- Srbi u světa Jedinstvena baza podataka o Srbima i srpskim organizacijama širom světa
- Srbský svět USA
- Srbové v Jižní Americe
- Srbové v Arizoně
- Srbové v Los Angeles
- Srbové v Nizozemsku