Srbská diaspora - Serb diaspora - Wikipedia

Tento článek je o etnické srbské diaspoře. Informace o národní srbské diaspoře viz Srbská diaspora.
Země s významnou srbskou populací a potomky.
  Srbsko
  + 100.000
  + 10.000
  + 1.000

Srbská diaspora (srbština: Српска дијаспора / Srpska dijaspora) odkazuje na diaspora etnických komunit Srbové. Nesmí být zaměňována s Srbská diaspora, který odkazuje na migranti, bez ohledu na etnický původ, od Srbsko. Z důvodu zevšeobecnění v sčítání lidu mimo bývalá Jugoslávie k vyloučení etnického původu nelze s jistotou znát celkový počet srbské populace diaspor. Odhaduje se, že mimo bývalou Jugoslávii žijí 2–3 miliony Srbů.

Migrační vlny

Vyskytlo se několik vln srbské emigrace:

  • První vlna proběhla od konce 19. století a trvala až do druhá světová válka a bylo způsobeno ekonomickými důvody; obzvláště velký počet Srbů (zejména z okrajových etnických oblastí, jako je Hercegovina, Černá Hora, Dalmácie, a Lika ) emigroval do Spojených států.[1]
  • Druhá vlna proběhla po skončení druhá světová válka. V této době členové monarchisty Chetniks a další političtí odpůrci komunistického režimu uprchli ze země hlavně do zámoří (Spojené státy a Austrálie ) a v menší míře Spojené království.[2]
  • Třetí a zdaleka největší vlnou byla ekonomická emigrace zahájená v šedesátých letech, kdy několik západoevropských zemí podepsalo dvoustranné dohody s Jugoslávií umožňující nábor průmyslových pracovníků do těchto zemí a trvalo do konce osmdesátých let. Hlavními cíli byly západní Německo, Rakousko, a Švýcarsko, a v menší míře Francie a Švédsko. Tato generace diaspory je souhrnně známá jako gastarbajteri, po němčině gastarbeiter „hostující pracovník“, protože většina emigrantů směřovala do německy mluvících zemí.
  • Poslední emigrace proběhla v průběhu 90. let a byla způsobena politickými i ekonomickými důvody. The Jugoslávské války přiměl mnoho Srbů z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny opustit své země v první polovině 90. let. The mezinárodní ekonomické sankce uvalená na Srbsko způsobila hospodářský kolaps, kdy se odhadovalo, že během tohoto období opustilo Srbsko 300 000 lidí, z nichž 20% mělo vyšší vzdělání.[3][4]

Srbská diaspora podle států

Seznam zemí a území podle etnické srbské populace
ZeměOdhadOficiální údaje[A]Poznámky
 Německo500,000 (2014 vládní est.[5]); starší odhady: 1,000,000 (2009,[6] 2012[7]); 1,000,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové v Německu.
 Rakousko500,000 (2008,[9] 2010,[10] Leden 2012[8])N / AViz také Srbové v Rakousku.
 Spojené státy1,000,000 (Leden 2012)[8]189,671 (2013)[11][b]Viz také Srbové ve Spojených státech.
  Švýcarsko150,000 (2000);[12] 200,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové ve Švýcarsku.
 Švédsko110,000 (2011,[13] Leden 2012[8]); 120,000 (2015);[14] a 140 000 (2011).[15]N / AViz také Srbové ve Švédsku.
 Kanada100,000–125,000 (2008);[16] 250,000 (Leden 2012)[8][b]80,320 (2011)Viz také Srbové v Kanadě.
 Francie120,000 (2002,[17] Ledna 2012)[8]N / AViz také Srbové ve Francii.
 Spojené království70,000 (2001, Srbské velvyslanectví[18]); 80,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové ve Velké Británii.
 Itálie70,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové v Itálii.
 Austrálie130,000 (Leden 2012)[8]104,549 (2016)Viz také Srbové v Austrálii.
Belgie Holandsko Lucembursko Benelux50,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové v Lucembursku.
 Argentina7,000 (Leden 2012);[8] 30,000 (původ)[19]N / AViz také Srbové v Jižní Americe
 Jižní Afrika20,000 (2012);[20] 25,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové v Jižní Africe
 Rumunsko23,000 (Leden 2012)[8]18,076 (2011)[21]Viz také Srbové v Rumunsku.
 Řecko15,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové v Řecku.
 Maďarsko10,000 (Leden 2012)[8]7,210 (2011)[22]Viz také Srbové v Maďarsku.
 Finsko4,000 (2004)[23]8,737 (Narozen v Srbsku, 2018)[24]
 Španělsko7,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové ve Španělsku.
 Rusko60,000 (Leden 2012)[8]3,510 (2015)[25]Viz také Srbové v Rusku.
 Nový Zéland7,000 (Leden 2012)[8]1,059 (2013)[26]Viz také Srbové na Novém Zélandu.
 Chile7,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové v Jižní Americe.
 Brazílie6,000 (Leden 2012)[8]N / AViz také Srbové v Jižní Americe.
 Slovensko3,600 (2014)[27]N / AViz také Srbové na Slovensku
 Venezuela2,000 (Leden 2012)[28]N / AViz také Srbové v Jižní Americe.
 Mexiko1,000 (Leden 2012)[8]N / A
 Zambie24 rodin (květen 2009)[29]N / A
 Kazachstán213 (2016)

Pozoruhodné osoby

Na seznamu jsou Srbové narození v zahraničí, lidé úplného nebo částečného srbského původu a přistěhovalci ze Srbska nebo srbských domorodých komunit, kteří se významně uplatnili v zahraničí.

Herci
Umělci a návrháři
Soutěže a modely krásy
Vojáci
Hudebníci
Politici
Vědci
Sportovci
Spisovatelé
jiný

Viz také

Poznámky

  1. ^
    Pokud vládní statistická agentura zahrnuje etnický původ (nebo etnický původ) státních příslušníků (občanů) v sčítání lidu.
  2. ^
    Počet lidí srbského původu v Severní Americe je vyšší, protože lidé, kteří se identifikují jako jugoslávští předci (310 682 v USA,[30] 48 320 v Kanadě[31]) jsou většinou srbského původu.[32]
  3. ^
    Australské sčítání zaznamenává jak australské občany podle etnického původu / etnických předků (69 544 „srbských předků“), tak cizinců narozených v cizině (20 267 srbských narozených). Počet lidí srbského původu v Austrálii je vyšší. Srbská komunita v zemi vyzvala obyvatele srbského původu, aby po sčítání jasně odpověděli na sčítání lidu;[33] sčítání lidu v roce 2006 čítalo 95 362 Australanů „srbského původu“ (-27,1%).[34]

Reference

  1. ^ Марковић, Предраг Ј. „Пламени круг српске културе“. Politika online. Citováno 2019-10-02.
  2. ^ Марковић, Предраг Ј. „Пламени круг српске културе“. Politika online. Citováno 2019-10-02.
  3. ^ „Srbsko se snaží zaplnit mezeru v odlivu mozků z 90. let“. EMG.rs. 5. září 2008. Archivovány od originál 29. května 2012.
  4. ^ „Průzkum S&M 1/2003“. Jugoslávský průzkum. Archivovány od originál dne 11.01.2013.
  5. ^ Lopušina 2014, "PODACI Saveznog ureda za migraciju i izbeglice govore da u Nemačkoj živé oko pola miliona Srba. Državljanstvo matične države ima 350 000, a oko 150 000 nemačko.".
  6. ^ "Srbi u Nemačkoj". Zentralrat der Serben v Německu. 2009. Archivovány od originál dne 8. 12. 2015. Citováno 2015-03-25. Samo u Nemačkoj živé oko 700 000 Srba, delom s nemačkim državljanstvom. U Nemačkoj se time koncentriše najveći broj srpskih doseljenika i njihovih potomaka novijeg vremena van Srbije.
  7. ^ „Sloga gradi krovnu organizaciju Srba“. Vesti. 19. 12. 2012. Dragana Bubulj, budoucí doktorantkinja na Univerzitě u Ludvigzburgu, iznela je zanimljive podatke o migratornom kretanju Srba i pozadinu fenoménu "gastarbajter". Tako se čulo da ima 700 000 Srba u Nemačkoj
  8. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti Bilbija, Bojan (2013-12-29), Dijaspora može da promeni Srbiju, Politika, procenjeno brojno stanje u januaru 2012 [odhad v lednu 2012]
  9. ^ „Serben-Demo eskaliert ve Vídni“. 20 minut online. 2008.
  10. ^ „Srbi u Austriji traže status nacionalne manjine“. Blic. 2010-10-02. "Srba u Austriji ima oko 300 000, po brojnosti su drugi odmah iza Austrijanaca i više ih je od Slovenaca, Mađara i Gradištanskih Hrvata zajedno, koji po državnom ugovoru iz 1955. godine imaju status nacionalne manjine u Austriji", navodi se u saopštenju.
  11. ^ „Celkové kategorie předků sečteny pro lidi s jednou nebo více hlášenými kategoriemi předků - roční průzkum americké komunity za rok 2013“. Úřad pro sčítání lidu Spojených států. Archivovány od originál dne 1. prosince 2015. Citováno 31. května 2018.
  12. ^ „Jugoslawen in der Schweiz“ (PDF). SAEZ. 2000. Archivovány od originál (PDF) dne 2012-03-22. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  13. ^ Palić, Svetlana (17. července 2011). „Četiri miliona Srba našlo uhlebljenje u inostranstvu“. Blic. Švedskoj (110 000)
  14. ^ „Sverige vill öppna Serbienförhandlingar“ (ve švédštině). SvD. 02.02.2015. Det bor cirka 120 000 serber i Sverige.
  15. ^ Ranko Pivljanin (2011-11-24). "Orlovi vladaju Švedskom". Blic.
  16. ^ "Srbi u Kanadi". Srpska Dijaspora. 2008. Archivovány od originál dne 02.04.2015. Citováno 2015-04-02. Smatra se da bi realno moglo biti 100 000 až 125 000 Srba u Kanadi.
  17. ^ Mediaspora (2002). „Rezultat istrazivanja o broju Srpskih novinara i medija u svetu“. Srpska dijaspora. Archivovány od originál dne 2016-01-27. FRANCUSKA - 120 hiljada Srba
  18. ^ „Takže kolik Srbů žije v Británii? Britićové se vzpírají údajům ze sčítání lidu z roku 2001. Ebritic.com. 3. června 2011.
  19. ^ Stefanovic-Banovic, Milesa; Pantovic, Branislav (2013). "'Naše diaspora v Argentině: historický přehled a předběžný výzkum “ (PDF). Glasnik Etnografskog Instituta. 61: 119–131. doi:10.2298 / GEI1301119S. А територији Републике Аргентине данас живи око 30 0002 људи српског и црногорског порекла, већим делом са простора данашње Црне Горе и Хрватске, а мањим
  20. ^ „Afrika i Srbija na vezi“. Blic. 26. prosince 2012. Od oko 20 000 Srba
  21. ^ „Tab11. Stabilita populace duplikát etnie a mateřská limba, místní kategorie“. Výsledek Definitive_RPL_2011. Statistický institut. 2011. Citováno 2014-04-17.
  22. ^ „Maďarské sčítání lidu 2011“. Központi Statisztikai Hivatal (KSH). 2011. Citováno 2016-03-25. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  23. ^ IOM 2008, str. 24.
  24. ^ http://pxnet2.stat.fi/PXWeb/pxweb/fi/StatFin/StatFin__vrm__vaerak/statfin_vaerak_pxt_11rp.px/?rxid=6dc35a34-4036-4434-b6d5-1ba652fc92d6
  25. ^ "1. НАЦИОНАЛЬНЫЙ СОСТАВ НАСЕЛЕНИЯ" (PDF). Ruská federální státní statistická služba. 2010. Citováno 2015-04-02. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  26. ^ "Etnická skupina". Sčítání lidu z roku 2013. Statistiky Nový Zéland. Archivovány od originál dne 2013-12-13.
  27. ^ Lopušina 2014, "U Slovačkoj se, prema policijskim podacima momentalno nalazi 2.784 naših ljudi, koji su tu zbog spajanja rodbine, studiranja, rada ili nekog drugog razloga i još 800 ljudi srpskog porekla - tvrdi Stane Ribič, predsednik udruženja Srba u Slovačko."
  28. ^ „Inmigrantes Serbios en America Latina“. Serbios Unidos (ve španělštině). Archivovány od originál dne 4. ledna 2017. Citováno 23. ledna 2017.
  29. ^ „První pastorační návštěva Srbů v Zambii“. SPC. 29. května 2009.
  30. ^ Sčítání lidu Spojených států
  31. ^ „Národní průzkum domácnosti 2011: datové tabulky“. 2.statcan.gc.ca. Citováno 2014-04-17.
  32. ^ Powell, John (2009). Encyclopedia of North American Immigration. Publikování na Infobase. str. 267. ISBN  978-1-4381-1012-7.
  33. ^ „Apel Srbima u Australiji da se jasno etnički odrede“ (v bosenštině). Citováno 12. července 2017.
  34. ^ "2013" (PDF): 59. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)

Zdroje