Peter Dóczy - Peter Dóczy

Peter Dóczy
Petar Doci

Peter Dóczy[2] de Nagylucse (maďarský: nagylucsei Dóczy Péter; srbština: Петар Дојчин) byl maďarský šlechtic z 15. století. V roce 1462 byl kapitánem Bělehrad pevnost. Kolem roku 1479 byl velitelem maďarský flotila na Dunaji v Varadin. V roce 1480 byl zákaz z Jajce (maďarský: Jajca) v Bosna.[3][4]

název

Mezi alternativní jména Petera Dóczyho patří Petrus de Docz, Petrus Doczy,[5][6]:197 Petar Dojčin, Petar Dovac, Peter Doći[7] a Petar Varadinac.[8]

Kariéra

V roce 1462 byl Dóczy kapitánem bělehradské pevnosti.[6] V letech 1476 až 1479 byl velitelem maďarské flotily stovek lodí na Dunaji a Sava.[9] Část jeho flotily se účastnila maďarského zajetí Šabac (maďarský: Szabács) v roce 1476.[9] V roce 1480 byl zákazem Jajce.[10] Na konci roku 1480 spolu s Vuk Grgurević Branković a maďarský zákaz Slavonie Ladislaus Egervári, Dóczy zaútočil a vyplenil Sanjak z Bosny jehož sanjakbey byl Koca Davud Pasha.[11] Podařilo se jim dosáhnout Vrhbosna[12] a drancovali to tři dny.[13]

Dóczy cestoval do Istanbul potkat Osmanský sultán Mehmed dvakrát jako vyslanec maďarského krále Matyáš Korvín.[14] Dne 9. září 1482 Dóczy, Grgurević a Pavle Kanjiži porazili osmanské síly 10 000 kopiníků poblíž Óbecse (dnes: Bečej, Srbsko).[15] Osmané měli v úmyslu dosáhnout a vyplenit oblast Temesvár (dnes: Temešvár, Rumunsko).[16]

V srbské epické poezii

v Srbská epická poezie Dóczy se stal Petarem Dojčinem, zákazem Varadina.[17] Nejslavnější epická píseň o Petarovi Dojčinovi je „Dojčin Petar a král Matthias“ (srbština: Дојчин Петар и Краљ Матијаш) také známý jako „Petar Dojčin pije víno“ (srbština: Вино пије Дојчин Петар), který vychází poprvé v období mezi lety 1716 a 1733 v roce Erlangenský rukopis.[8][18]

Petar Dojčin a Bolani Dojčin, další hrdina srbské epické poezie, spolu nesouvisí.

Reference

  1. ^ Matyáš I. (král Maďarský); Vilmos Fraknói; Magyar Tudományos Akadémia (1893). Mátyás király levelei: Külügyi osztály. Magyar tudományos akadémia. p. 383. Citováno 12. února 2013.
  2. ^ Franz Babinger; Ralph Manheim (překladatel) (1978). Mehmed Dobyvatel a jeho čas. Princeton University Press. p.375. Citováno 26. července 2013. Doczy.
  3. ^ Milman Parry; Albert B. Lord (1979). Serbocroation hrdinské písně. Harvard University Press. Citováno 4. února 2013.
  4. ^ Ivan Kukuljević Sakcinski (1997). Izabrana djela. Matica hrvatska. Citováno 4. února 2013.
  5. ^ Dragoslav Srejović; Slavko Gavrilović; Sima M. Ćirković. Istorija srpskog naroda: knj. Doba borbi za očuvanje i obnovu države (1371-1537). Srpska književna zadruga. p. 578. Citováno 4. února 2013.
  6. ^ A b Јованка Калић-Мијушковић (1967). Београд у средњем веку. Српска књижевна задруга. Citováno 4. února 2013.
  7. ^ Đura Daničić; Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti (1882). Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika. U knížarnici L. Hartmana na prodaju. p. 169. Citováno 15. února 2013.
  8. ^ A b Zbornik Matice srpske za književnost i jezik. Matica srpska. 1970. s. 187. Citováno 16. února 2013.
  9. ^ A b Godis̆njak grada Beograda. Beogradské noviny. 1979. s. 19. Citováno 15. února 2013.
  10. ^ Zbornik Matice srpske: Serija društvenih nauka. Naučno odeljenje Matice srpske. 1951. Citováno 4. února 2013.
  11. ^ Esma Smailbegović; RO Institut za jezik i književnost (Sarajevo, Bosna a Hercegovina) (1986). Narodna predanja o Sarajevu. institut za jezik i književnost, OOUR Institut za književnost. p. 113. Citováno 4. února 2013.
  12. ^ Летопис Матице српске. У Српској народној задружној штампарији. 1909. str. 27. Citováno 15. února 2013.
  13. ^ Istorijski Glasnik. 1952. str. 7. Citováno 15. února 2013.
  14. ^ Dragoslav Srejović; Slavko Gavrilović; Sima M. Ćirković. Istorija srpskog naroda: knj. Doba borbi za očuvanje i obnovu države (1371-1537). Srpska književna zadruga. p. 385. Citováno 4. února 2013.
  15. ^ Vladimir Ćorović; Nenad Ljubinković; Irena Arsić (1997). Istorija srpskog naroda. Glas srpski. Citováno 4. února 2013.
  16. ^ Sborník z historie. Odeljenje za društvene nauke, Matica srpska. 1971. s. 21. Citováno 15. února 2013.
  17. ^ Milan Prelog (1924 *). Povijest Bosne u doba osmanlijske vlade ... Naklada J. Studnička i druga. Citováno 4. února 2013. Zkontrolujte hodnoty data v: | datum = (Pomoc)
  18. ^ Cetinje (Černá Hora) Etnografski muzeji (1961). Glasnik: Bulletin. p. 145. Citováno 16. února 2013.