Perast rukopis - Perast manuscript

Perast rukopis
Perast, Benátská říše (současná Černá Hora)
datumkonec 17. století
Místo původuPerast, Benátská republika (moderní doba Černá Hora )
Scribe (s)Nikola Mazarović
AutořiNeznámé, spekulace o autorovi některých písní Andrija Zmajević nebo pravděpodobně Nikola Burović
Stavbez titulní stránky
Obsah
Dříve uchovávánov domě šlechtické rodiny Smecchia nebo rodina Balović v Perast
Objevilautor: Srećko Vulović

The Perast rukopis (srbština: Перашки рукопис) je rukopis napsaný kolem roku 1700, který obsahuje nejstarší záznamy hrdinských písní v decasyllable verš (srbština: deseterac).[1]

Původ písní zaznamenaných v perastském rukopisu není koncem 17. století, protože musely mít dlouhý vývoj, než byly zaznamenány.[2] Perastův rukopis obsahuje osm bugarštica písně a jedno drama. Tématem čtyř bugarštic a dramatu je Bitva o Kosovo, zatímco jiní vyprávějí o dalších historických událostech, například Bajo Pivljanin.

Orální lidová poezie byla v zátoce Kotor velmi populární a během 18. století je lidé začali zaznamenávat. Některé z jejich rukopisů přežily až do moderní doby, mnoho neznámého autorství.[3] Proto kromě perastského rukopisu známého jako Balovićův rukopis přežilo mnoho dalších rukopisů z 18. století napsaných v Perastu až do dnešní doby, přičemž nejvýznamnější z nich byl rukopis napsaný v roce 1775. Tento rukopis je znám jako Mazarovićův rukopis. Neobsahuje bugarštické, ale desetislabičné veršové písně, což jsou další verze bugarštických písní z dřívějšího rukopisu.

Autorství

Vědci nesouhlasí s původem a chronologií písní nalezených v Perastově rukopisu.[4]

Jeho originál se nedochoval. Rukopis našel Srećko Vulović v domě šlechtické rodiny Perastů Smecchia. Vzhledem k tomu, že rukopis neměl titulní stránku se jménem autora nebo autorů jeho textu, zůstal neznámý.

Podle Maja Bošković-Stulli, rukopis, který obsahuje bugarštické písně, byl nalezen v domě Baloviće, zatímco rukopis s desetislabičnými veršovými písněmi byl nalezen v domě rodiny Mazarovićů.[5]

Vulović spekuloval, že autorem hry o bitvě o Kosovo byl srbský primát a arcibiskup Andrija Zmajević nebo pravděpodobně Nikola Burović, který je autorem větší části rukopisu, a tuto hypotézu přijalo mnoho dalších autorů.[6][7] Někteří autoři trvají na tom, že rukopis patří neznámému sběrateli a odmítá možnost, že to byl Zmajević.[8] Podle analýzy rukopisu, kterou provedla Gracija Brajković, byla autorem rukopisu Nikola Burović.[9]

Rukopis napsaný Mazarovićem má napsán rok svého vzniku, 1775.[10] Podle Svetozara Koljeviće, osoby, která psala rukopis s bugaršticí. Koljević rovněž zdůrazňuje, že žádná z písní rukopisu z roku 1775 s deseti slabikovými veršovými písněmi není bugarštica.[11] Rukopis z roku 1775 byl napsán latinským písmem, přičemž většina jeho písní byla verzemi bugarštice nalezenými v dřívějším rukopisu Perast[12] Ještě pořád, Valtazar Bogišić věřil, že Mazarović nezaznamenal desetislabičné veršové písně na základě bugarštických písní z dřívějšího rukopisu, ale v některých jiných, možná i starších rukopisech.[13] Mazarović rozhodně nenapsal ani nezaznamenal z ústní poezie žádné písně, které zaznamenal v rukopisu z roku 1775. Přepisoval je pouze z již existujících záznamů.[14]

Obsah

V tomto rukopisu od Boka Kotorska osm písní je prezentováno ve dvou verzích: jako bugarštica a v deseti slabikovém verši.[15] Jedna bugarštica je velmi podobná dramatu.[16] Čtyři bugarštice jsou o Bitva o Kosovo. Jedna bugarštica, která je podobná dramatu, a druhá, která se více podobá písni, popisuje Miloš Obilić oba odkazovali na jeho příjmení jako Koviljić.[17] Podobná chyba ohledně roku bitvy o Kosovo vedla k závěru, že jsou navzájem propojeny.[18] V dramatu a jedné bugarštické písni byl Miloš Obilić popsán jako šlápnutí na sultánův krk.[19]

Jedna bugarštica popisuje špatný osud Nikoly z Perastu, kterou obvinila nějaká dívka z Paštrovići za to, že ji znásilnil, tak ho zabilo dvanáct ozbrojených mužů z Paštrovići, než byli zabiti všichni. Další bugarštica popisuje pirátský útok na galéru v Perastu poblíž Durazzo. Jedna bugarštica popisuje střet občanů Perastu s Osmany z Risanu, kteří se snaží zajmout ženy z Perastu.[20]

Perastův rukopis obsahuje tři písně o Bajo Pivljanin což jsou vlastně staré motivy aplikované na Bajo a Perast.[21]

Nikdo nikdy nepublikoval všechny písně z Balovićovy verze Perastova rukopisu. Bylo publikováno pouze 9 bugarštic.[22]

Hrajte o bitvu o Kosovo

Tato hra nemá krátký název, ale spíše dlouhý: „Zde začíná bitva o knížete Lazara a zlé úmysly Miloše Kobiliće a zrádce Vuka Brankoviće a devíti bratrů Jugovićů na kosovském poli 24. června 1343.“.[23] Autor této hry zbavil kosovskou legendu jejích podtextů spojených se srbským pravoslaví a místo konkrétní národní pohádky jí dal obecnější křesťanské.[24]

Další rukopisy Perast

Kromě Perastových rukopisů Mazaroviće existovalo mnoho dalších podobných rukopisů, menších a obvykle méně důležitých. Tři z těchto rukopisů pocházely z rodiny Balovićů.[25] Jedna z nich, někdy označovaná jako Balovićův rukopis, obsahuje 24 lidových básní včetně 9 bugarštica, všechny tematicky spojené s Kotorský záliv.[26]

v Dubrovník, kopie rukopisu Perast Navigation Instructions je uložena v archivech.[27]

Reference

  1. ^ Monografie Americké folklórní společnosti. Americká folklórní společnost. 1954. str. 27. Nejdříve známé záznamy o hrdinských písních v deseteracu však pocházejí přibližně z roku 1700 a nacházejí se v dalmatském rukopisu (starší Perastův rukopis), kde se uvádí, že jsou shromážděny z ústní tradice lidí v tomto regionu. ..
  2. ^ Monografie americké folklórní společnosti. Americká folklórní společnost. 1954. str. 27.
  3. ^ Istorijski zapisi. 1991. s. 244.
  4. ^ Anzeiger für slavische Philologie. Akademische Druck- und Verlagsanstalt. 1977. str. 278. ISBN  978-3-201-01015-3. Nejdříve známé záznamy hrdinských písní v krátkém verši pocházejí přibližně z roku 1700, nalezené v dalmatském rukopisu (starý Perastův rukopis), shromážděné z ústní tradice. Učenci se neshodují ohledně původu a chronologie ...
  5. ^ Bošković-Stulli, Maja (2005). Od bugarštice do svakidašnjice. Konzor. p. 8. ISBN  978-953-224-040-5. Peraške rukopisne bugarštice nađene su u kući Balovića u Perastu, a deseteračke u obitelji Mazarovića.
  6. ^ Ređep, Jelka (1991). „Legenda o Kosovu“. Ústní tradice. Columbia, Missouri: Centrum pro studium orální tradice. 6 (2–3). ISSN  1542-4308. Bylo to přičítáno Andriji Zmajevićovi, arcibiskupovi a „srbskému primátovi“.
  7. ^ Kosovski boj u književnom i kulturnom nasleđu. Međunarodni slavistički centar. 1991. s. 37. Вуловић се колебао, "рука која је тај рукопис исписала за њега је и даље могла бити рука Андрије Змајевића, али исто толико рука писара већега рукописа, то јест Николе Буровића како од скора знамо"
  8. ^ Rad kongresa. 1978. str. 61. и Боки уопште, чине рукописи Ј. Баловића и Н. Мазаровића, и рукопис непознатог састављача, који је дуго времена погрешно везиван за име угледног Пераштанина Андрије Змајевића, барског архиепи- скопа и српског примаса, истакнутог културног
  9. ^ Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor. Državna Štamparija. 1984. str. 130. Читав рукопис писан) е) 'едном руком и то, како) е установио Грацщ'а Бра) ковиЬ, Николе БуровиКа.
  10. ^ Durman, Milan (1928). Književnik. 1928. str. 14.
  11. ^ Koljević, Svetozar (1980). Epos při tvorbě. Clarendon Press. p. 67. ISBN  978-0-19-815759-5.
  12. ^ Slovanská a východoevropská revize. Jonathan Cape Limited. 1930. str. 120. Další sbírka (později Perast MS.) Byla vytvořena latinským písmem asi o padesát let později (1775), jižně od Ragusa; obsahoval hlavně verze bugarstice, které byly zaznamenány na začátku století ve starších členských státech. z ...
  13. ^ Nastavitelný vjesnik. Društvo hrvatskih srednjoškolskih profesora. 1931. str. 186. Deseteračke varijante prema tim bugaršticama nalaze se u mlađega Mazarovića, ali Bogišiću se čini, da je Mazarović prepisivao iz drugih (starijih?) Rukopisa.
  14. ^ Samardžić, Radovan (1986). Istorija srpskog naroda: pt. 1. Srbi u XVIII věku. Srpska knjiiževna zadruga. p. 117.
  15. ^ Oinas, Felix J. (1978). Heroic Epic and Saga: An Introduction to the World's Great Folk Epics. Indiana University Press. p. 273. ISBN  978-0-253-32738-3.
  16. ^ (CZMSS 2006, s. 15–17): „У перашком рукопису с краја XVII века налази се и бугарштица која је врло слична драми.“
  17. ^ (MSC 1991, str. 38):“Перашка бугарштица има много заједничког и са драмом, са којом се налази и у истом рукопису, и са рукописном Причом Милош је Ковиљић и у драми и у песми, оба дела почшьу са причом о свађи Лазаревих кпери па зетова,.. .. "
  18. ^ Реферати и саопштења - Научни састанак слависта у Вукове дане. Међународни славистички центар. 1989. str. 38. Извесно је да је на истој територији, у Боки, сачуван и рукопис Приче и цео перашки рукопис. Везу СА рукописа са драмом такође потврђује и слична грешка у оба текста. ,Аиме, у наслову драме је година 1348. а на последњем ...
  19. ^ Prilozi za knjizevnost jezik, istoriju i folklor. Drzana shtamparija. 2001. s. 267.
  20. ^ Medenica, Radosav (1975). Nasa narodna epika i njeni tvorci. Obod. p. 31. Остале бугарштице су праве хронике догађаја које опевају: о Николи Перашташшу кога изнесе на глас некаква Паштровка девојка да ју је на- силу обљубио, па га дванаест наоружаних Паштровића убише у Перасту из освете, ...
  21. ^ (Ћојовић 2008, str. 147): „Три песме о Бају Пивљанину у Мазаровићевом перашком рукопису представљају у ствари„ варијантес “
  22. ^ Srejović, Dragoslav; Gavrilović, Slavko; Ćirković, Sima M. (1986). Istorija srpskog naroda: knj. Srbi u XVIII věku (2 v.). Srpska književna zadruga. p. 117. Све песме Баловићевог зборника ни до данас нису објављене; јтампан је њихон старији део: то је девет бугарштица, у којима су опевани искључиво
  23. ^ Ređep, Jelka (1991). „Legenda o Kosovu“. Ústní tradice. Columbia, Missouri: Centrum pro studium orální tradice. 6 (2–3). ISSN  1542-4308. Místo krátkého názvu stojí v čele tohoto díla následující nápis: „Zde začíná bitva o knížete Lazara a zlé úmysly Miloše Kobiliće a zrádce Vuka Brankoviće a devíti bratrů Jugovićů v Kosovu 24. června, 1343. “
  24. ^ Medaković, Dejan (1991). Zapadnoevropski barok i vizantijski svet: zbornik radova sa naučnog skupa održanog od 10. do 13. října 1989. SANU. p. 108. Autorovi perastovské rukopisné hry se podařilo zbavit kosovskou legendu jejích srbských pravoslavných podtextů a otevřít nové způsoby interpretace příběhu, který vyrostl z historické skutečnosti, a dát nový, obecnější křesťanský význam konkrétní národní pohádka.
  25. ^ Srejović, Dragoslav; Gavrilović, Slavko; Ćirković, Sima M. (1986). Istorija srpskog naroda: knj. Srbi u XVIII věku (2 v.). Srpska književna zadruga. p. 136. После збирке Николе Мазаровића у Перасту су начињене и друге такве збирке, мањег обима, а обично и мањег значаја: три потичу од чланова породице Баловић, ...
  26. ^ Zbornik o Vatroslavu Jagiću: književnom povjesničaru, kritičaru i filologu: zbornik radova s ​​Međunarodnoga znanstvenog skupa Več, 1. listopadu 2005. [i] Varaždin, 13.-15. listopad 2005. Hrvatski studiji Sveučilišta u Zagrebu. 2007. str. 306. Rukopis koji se nalazio u kući poznate peraške obitelji Balović, koji sretno zovemo Balovićev rukopis sadrži 24 narodne pjesme, među kojima i devet bugaršćica. Tematski, sve su vezane za bokokotorski prostor.
  27. ^ HI (1954). Anali Historijskog instituta u Dubrovniku. Historický institut. p. 512. Osim tih dvaju peraških pomorskih ruko- pisa-pi iručnika i u Dubrovniku je sačuvan još jedan peraški navigacijski udžbenik, 4 a vjerojatno ih još ima

Zdroje

Další čtení

  • Радосав Меденица, Београд, НАРОДНЕ ПЕСМЕ У ПЕРАШКИМ РУКОПИСИМА ЈУЛИЈА БАЛОВИЋА И НИКОЛЕ МАЗАРОВИЋА
  • Les bugarštica a Perast Bugarštica v Perastu M. MILOSEVIC, Archives historiques, Kotor International Review of Aesthetics and Sociology of Music VIII (2) 253–260 (1977)