Arnaut Osman - Arnaut Osman

Arnaut Osman je hrdinou srbština a Albánská epická poezie. Je také hrdinou epické poezie Bosňané. Mezi srbochorvatské písně o Arnautu Osmanovi patří Mladý Marjan a Arnaut Osman, Sekula a Arnaut Osman a Mujo Hrnjica zabije Simuna Brehulji. Albánské písně o Arnautu Osmanovi zahrnují Sirotan Alia a Arnaut Osman. Název tohoto jména se skládá z osobního jména Osman a ethnonym Arnaut (Albánsky).[1]

Epická poezie o srbochorvatštině

Píseň Mladý Marjan a Arnaut Osman (srbština: Млади Марјан и Арнаут-Осман) byl zaznamenán uživatelem Vuk Karadžić (Narodne srpske pjesme III, Lajpcig, 1823), založené na zpěvu Anđelka Vukoviće z Kosovo[2] (od jehož zpěvu zaznamenal Vuk celkem čtyři písně).[3] Hlavním motivem této písně je bratrství a smír.[4]

Další píseň, kterou zaznamenal Vuk Karadžić (také v roce 1823), má název Sekula a Arnaut Osman[5]

Píseň Mujo Hrnjica zabije Simuna Brehulji (Bosenské: Mujo Hrnjica pogubi Simuna Brehulju) je důkazem, že Arnaut Osman byl jedním ze slavných bayraktarů v epické poezii Bosňané.[6] V této písni křesťanský hrdina Siun Brehulja způsobil Arnautovi Osmanovi smrtelná zranění a pod jeho velením zabil cheteniky.[7]

Někteří zpěváci této písně odkazovali na Osmana jako na kapitána Osmana místo Arnauta Osmana.[8] Některé varianty této písně jsou pojmenovány Mujo Hrnjica osvobozuje svého pokrevního bratra Arnauta Osmana[9]

Arnaut Osman je jedním z hrdinů románu, který napsal Djura Jakšić.[10]

Epická poezie o albánštině

Arnaut Osman je také hrdinou albánské epické poezie. Je jednou z hlavních postav písně Sirotan Alia a Arnaut Osman (Albánec: Siran Tin Alia dhe Arnaut Osmani)[11] Albánská epická poezie měla téměř totožnou píseň k písni o Mali Radojici, ačkoli jméno hrdiny není Mali Radojica, ale Arnaut Osman.[12]

Reference

  1. ^ Zbornik Matice srpske za filologiju i lingvistiku. Matice. 1994. s. 280.
  2. ^ Folklor. Nauchno delo. 1973. str. 63. Од Ангелка ВуковиКа са Косова, из села Ораовца у околини Вучитрна, Вук КарациК je забележио песме:
  3. ^ Gerhard Gesemann; Tomislav Bekić (2002). Studie o jižních Slováckích narozeninách. Zavod za udžbenike i nastavna sredstva. str. 146. ISBN  978-86-17-09804-7. Citováno 23. února 2013.
  4. ^ Folklor. Nauchno delo. 1973. str. 63. ... (у KOJOJ доминира мотив помирен> а и братишьен> а).
  5. ^ Nastavitelný vjesnik. Društvo hrvatskih srednjoškolskih profesora. 1924. str. 291.
  6. ^ Kongres, Savez udruženja folklorista Jugoslavije. (1967). Rad ... Kongresa Saveza folklorista Jugoslavije. Savez folklorista Jugoslavie.
  7. ^ Rad kongresa. 1982. str. 269.
  8. ^ Bulletin du Museé de la République Socialiste de Bosnie-Hercegovine à Sarajevo. Zemaljski muzej Bosne i Hercegovine u Sarajevu. 1973. str. 60.
  9. ^ Wissenschaftliche Mitteilungen des Bosnisch-Herzegowinischen Landesmuseums: Volkskunde. Bosnisch-Herzegowinisches Landesmuseum. 1980. s. 65.
  10. ^ Popović, Miodrag (1961). Dura Jakšić. str. 213.
  11. ^ Gjurmime albanologjike: Seria e shkencave filologjike. Instituti. 1986. str. 76.
  12. ^ Radosav Medenica, Bělehrad, Арбанашке крешничке песме и наша народна епика [albánské pohraniční písně a naše epická poezie], :Звор: зборник "Рад XIV конгреса Савеза фолклориста Југославије (у Призрену 1967)", Београд 1974.

externí odkazy