Tešan Podrugović - Tešan Podrugović

Tešan Podrugović
narozený
Тешан Подруговић

1775
Kazanci, Gacko, Hercegovina, Osmanská říše
Zemřel1815
Sremski Karlovci, Rakouská říše
NárodnostOsmanská, rakouská
obsazenísrbština hajduk, vypravěč a gusle hráč

Tešan Podrugović (srbština: Тешан Подруговић) (Kazanci, Gacko, Hercegovina, Osmanská říše 1775 — Sremski Karlovci, Rakouská říše 1815)[1] byl srbština hajduk, vypravěč a gusle hráč (srbština: guslar), kteří se účastnili První srbské povstání a Druhé srbské povstání.[2] Byl jedním z nejdůležitějších zdrojů pro Srbská epická poezie zaznamenané uživatelem Vuk Karadžić. Podrugović nezpíval, ale své básně „mluvil“; rozuměl a cítil básně a přemýšlel o tom, co řekl.

Životopis

Podrugovićova rodina pocházela z vesnice Kazanci v obci Gacko.[3]Tešanovi Podrugovićovi bylo asi čtyřicet let, když s ním poprvé spolupracoval Vuk Karadžić. Jako mládí v Bosně zabil Podrugović muslima, který znásilnil dívku ve své rodině. Utekl, aby se stal hajduk, poté se připojil k prvnímu srbskému povstání pod Karadjordje v roce 1804. Bojoval statečně, ale pohádal se se svým velícím důstojníkem a nechal armádu překročit Dunaj do rakouské okupované Srem poté, co se Osmané znovu zmocnili Bělehrad. Živil se jako guslar recitující epické básně a jakmile v roce 1815 vypuklo Druhé srbské povstání, připojil se k silám Miloš Obrenović. Podrugović považoval boje v té době za důležitější než recitovat poezii.

Písně

Vuk Karadžić nahrál poprvé mnoho písní, které zpíval Podrugović. Báseň o Musa Kesedžija, pojmenovaný Marko Kraljević a Musa Kesedžija, recitoval Podrugović, byl poprvé zaznamenán v roce Sremski Karlovci v roce 1815 Vuk Karadžić.[4][5] Píseň o generálovi Vučovi nahrál také Karadžić na základě zpěvu Podrugoviće.[6]

Viz také

Reference

  1. ^ Đurić, Vojislav (2009) [1954], Antologija narodnih junačkih pesama (v srbštině), Bělehrad: Srpska književna zadruga, OCLC  25260399, Он се родио око 1775. у Казанцима у Гацком
  2. ^ Popović, Miodrag (1987). Vuk Stef. Karadžić: 1787-1864 (v srbštině). Bělehrad: Nolit. str. 83. ISBN  9788619014205. Citováno 19. května 2012. „Устаничко јунаштво упевавао је у ликове јунака и неустрашиви борац у првом устанку, хајдук и песу
  3. ^ Popović, Miodrag (1987). Vuk Stef. Karadžić: 1787-1864 (v srbštině). Bělehrad: Nolit. str. 83. ISBN  9788619014205. Citováno 19. května 2012. Родом је био из Гацка, места у коме су гуслари спевавали најлепше јуначке песме.
  4. ^ Čubelić, Tvrtko (1990), Povijest i historija usmene narodne književnosti (v chorvatštině), Záhřeb: Ante Pelivan i Danica Pelivan, str. 191, ISBN  9788681703014, OCLC  27260153, Od Tešana je Vuk zapisao između mnogih pjesama i neke koje ubrajamo među najbolje naše narodne pjesme, kao: Ženidba Dušanova. Marko Kraljević i. Musa Kesedžija, Starina Novak i Knez Bogosav. Tešan nije pjesme pjevao uz gusle
  5. ^ Popović, Miodrag (1987). Vuk Stef. Karadžić: 1787-1864 (v srbštině). Bělehrad: Nolit. str. 137. ISBN  9788619014205. Citováno 19. května 2012. У Подруговићевој песми Краљевић Марко је главу убијеног одметника понео на дар султану.
  6. ^ Matica srpska (1964). „Порекло песме“ Марко Краљевић и Вуча Џенерал"" [Původ písně "Marko Kraljević a generál Vuča"]. Zbornik Matice srpske za književnost i jezik. 12-14: 71. Усе песму је Вук записао од Подруговића, за кога са сигурношћу можемо рећи да је неке своје песме не