Sanjak z Bosny - Sanjak of Bosnia

Sanjak z Bosny
Bosanski sandžak
Sanjak z Osmanská říše
1463–1878
Bosanski Sandžak (Bosna Sanjak) .png
Mapa Sanjaku Bosny v jeho výšce.
Dějiny 
• Obležení Jajce
1463
• Eyalet Bosny stanovena
1580
• Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny
1878
Předcházet		Uspěl
Bosansko Krajište
Království Bosna
Eyalet Bosny
Dnes součástBosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora

Sanjak z Bosny (turečtina: Bosna Sancağı, Bosenské: Bosanski sandžak / Босански санџак) byl jedním z sanjaks z Osmanská říše založena v roce 1463, kdy dobyté země z Bosenské království byly transformovány do a sanjak a Isa-Beg Isaković byl jmenován jeho prvním sanjakbey.[1] V období mezi 1463 a 1580 byla součástí Rumelia Eyalet. Po Bosnia Eyalet byl založen v roce 1580 a jeho centrální provincií se stal bosenský Sanjak.[2] V letech 1864 a Rakousko-uherská okupace Bosny v roce 1878 byla součástí Bosna Vilayet který následoval eyalet Bosny po správních reformách v roce 1864 známých jako „Vilayetův zákon Přestože Bosna Vilayet byla oficiálně stále součástí Osmanské říše až do roku 1908, bosenský Sanjak přestal existovat v roce 1878.

Banja Luka se stal sídlem Sanjak Bosny nějaký čas před 1554, až do roku 1580, kdy Bosnia Eyalet byl založen. Bosenští beylerbeové seděli v Banja Luce až do roku 1639.[3]

Demografie

Apoštolský návštěvník Peter Masarechi ve své zprávě z roku 1624 tvrdil, že populace Bosny (kromě Hercegoviny) byla 450 000 muslimů, 150 000 katolíků a 75 000 pravoslavných.[4]

Správa

Další informace: Seznam osmanských guvernérů Bosny

Seznam sanjakbeys Bosnian Sanjak je následující:[Citace je zapotřebí ]

  1. Minnetoğlu Mehmed Bey, 1464
  2. Isa-prosit Isaković, 7. února 1464 - 1470
  3. Ajaz-žebrat, 1470—1474
  4. Sinan-žebrat, 1474
  5. Arnaut Davud-žebrat, 1474-1475
  6. Bali-prosit Malkočević (turečtina: Bali Bey Malkoçoğlu), 1475—1477[Citace je zapotřebí ]
  7. Skender Pasha, 1477—1479
  8. Arnaut Davud-žebrat, 1479—1480
  9. Skender Pasha, 1480—1482
  10. Jahja-beg, 1482—1483
  11. Ajaz-žebrat, 1483—1484
  12. Mehmed-žebrat Ishaković, 1484—1485
  13. Sinan-žebrat, 1485—1490
  14. Hadum Jakub-paša, 1490—1493
  15. Jahja-paša, 1493—1495
  16. Firuz Bey, 1495—1496[5]
  17. Skender-paša Mihajlović, 1498—1505
  18. Firuz Bey, 1505—1512
  19. Hadum Sinan-žebrat Borovinić, 1512—1513
  20. Junuz-prosit, 1513 - 14. dubna 1515
  21. Mustafa-paša Jurišević (Mustafa-paša Skenderpašić), 14. října 1515 - 17. dubna 1516
  22. Gazi Hasan-žebrat, 17. dubna 1516 - 1517
  23. Gazi Mehmed-žebrat Mihajlović (turečtina: Gazi Mehmed Bey Mihalzade), 1517—1519
  24. Gazi Bali-beg Jahjapašić, 1519 - 15. září 1521
  25. Gazi Husrev-žebrat, 15. září 1521 - 1525
  26. Gazi Hasan-žebrat, 1525—1526
  27. Gazi Husrev-žebrat, 1526—1534
  28. Ulama-paša, 1534—1536
  29. Gazi Husrev-žebrat, 1536-18. Června 1541
  30. Ulama-paša, 18. června 1541 - 1547
  31. Sofi Ali, pros, 1547—1549
  32. Muhamed-han Zulkadrić (turečtina: Muhamed Han Zulkadrioğlu), 1549—1550
  33. Hadim Ali-prosit 1550—1551
  34. Sofi Mehmed-paša, 1551—1553
  35. Hadim Gazi Ali-paša, 1553
  36. Dugali Malkoč-žebrat, 1553—1554
  37. Kara Osman-han, 1554–1555
  38. Kara Mustafa-beg Sokolović, 1555—1557
  39. Hamza-beg Biharović, 1557—1561
  40. Hasan-beg Sokolović, 1561—1562
  41. Sinan-prosit Boljaniće, 1562—1564
  42. Mustafa-prosit Sokolović, 1564–1566
  43. Mehmed-žebrat Sokolović, 1566–1568
  44. Ferhad-prosit Desisaliće, 1568–25. Června 1568
  45. Mehmed-prosit Sokolović, 25. června 1568 - 1574
  46. Ferhad-prosit Sokolović (turečtina: Ferhad Bey Sokollu), 1574—1580

Viz také

Část série na
Historie
Bosna a Hercegovina
Sclavonia Chorvatsko Bosna cum Dalmatiæ parte
Vlajka Bosny a Hercegoviny.svg Portál Bosny a Hercegoviny

Reference

  1. ^ Enciclopedia Croatica (v chorvatštině) (III ed.). Záhřeb: Naklada Hrvatskog izdavalačkog bibliografskog zavoda. 1942. str. 157. Archivovány od originál dne 05.12.2011. Citováno 15. března 2011. Krajišnik Isabeg imenovan je 1463 sandžakbegom novoustrojenog sandžaka Bosna
  2. ^ Omer Ibrahimagić (1998). Ústavní vývoj Bosny a Hercegoviny. Vijeće Kongresa bošnjačkih intelektualaca. p. 78. Citováno 23. ledna 2013. Bývalý bosenský sanjak se stal ústředním sanjakem tohoto ayaletu.
  3. ^ Društvo istoričara Bosne i Hercegovine (1952). [Godišnjak: Annuaire https://books.google.com/books?id=LyQSAAAAIAIAJ ]. Лања Лука је постала сједиште босанског санџака нешто прије 1554 и остала то све до са о У Бањој Луци су столовали и босански беглербези све до године 1639.
  4. ^ Mitja Velikonja (2003). Náboženská separace a politická intolerance v Bosně a Hercegovině. Texas A&M University Press. str.56 –. ISBN  978-1-60344-724-9.
  5. ^ Sarajevu 2007, str. 224.

Zdroje