Ono no Komachi - Ono no Komachi

Ono no Komachi (小野 小 町, c. 825 - c. 900[Citace je zapotřebí ]) byl japonský waka básník, jeden z Rokkasen - šest nejlepších básníků waka na počátku Heian období. Byla známá svou neobvyklou krásou a Komachi je dnes synonymem pro ženskou krásu v Japonsko.[1] Počítá také mezi Třicet šest nesmrtelných poezie.
Život
Téměř nic o životě Komachi není známo jistě, kromě jmen různých mužů, s nimiž se zabývala romantickými záležitostmi a jejichž básnické výměny s ní jsou zachovány v Kokin Wakashū.[2] Pravděpodobně se narodila v letech 820 až 830 a nejaktivněji se skládala poezie v polovině devátého století.[2]
Rozsáhlá studie pokračovala ve snaze zjistit její místo narození, rodinu a tak dále, ale bez přesvědčivých výsledků.[2] The Edo-období učenec Arai Hakuseki pokročila v teorii, že existuje více než jedna žena jménem Komachi a že legendy o ní odkazovaly na různé lidi.[2] Tato teorie byla později rozšířena k domněnce, že existují čtyři „Komachis“.[3] Předpokládalo se, že byla dámskou komorou (更衣, koi ) ve službách Císař Ninmyo, a když tento zemřel v roce 850, navázala vztahy s jinými muži.[4]
Podle jedné tradice se narodila v tom, co je nyní Prefektura Akita, dcera Yoshisady, lorda Dewy.[5] The Noh hrát si Sotoba Komachi podle Kan'ami popisuje ji jako „dceru Ono no Yoshizane, guvernéra Dewy“.[6] Její sociální status je také nejistý. Možná to byla nízká choť nebo čekatelka císaře.
The hlavní poznámka na báseň # 938 v Kokinshū znamená, že měla nějaké spojení Fun'ya žádný Yasuhide.[7]

Legendy
Legendy o Komachi (小 町 伝 説 / 小 町 説話, Komachi-densetsu/Komachi-setsuwa) se vyvinulo již v jedenáctém století.[8] Později byly značně využívány autory spisovatelů Noh hraje.[9]
Příběhy jsou plné zamilovaných Komachi. Jednou z legend o ní je, že byla milenkou Ariwara žádná Narihira, její současný básník a také člen Rokkasen.[10] Spekulovalo se, že tato legenda může pocházet z možná náhodného umístění jedné její básně vedle jedné z Narihiriných.[10]
Další skupina legend se týká jejího krutého zacházení se svými milenci Fukakusa žádný šoso, vysoce postavený dvořan.[9] Komachi slíbil, že pokud ji bude navštěvovat nepřetržitě po sto nocí, stane se jeho milenkou. Navštěvoval ji každou noc bez ohledu na počasí, ale devadesát devátou noc zemřel.[9]
Třetí typ legendy vypráví o staré Komachi, která byla nucena bloudit v otrhaných šatech, její krása vybledla a její vzhled byl tak nešťastný, že se jí všude kolem ní vysmívali, jako trest za její dřívější týrání jejích milenců.[9] Ještě další legenda se týká její smrti, její lebky leží v poli; když vítr fouká přes oční důlek lebky, zvuk evokuje úzkost Komachi.[9]
Jiný kategorizační systém pro legendy Komachi byl dán Masako Nakano.[11] Dává pět seskupení:
- "příběhy krásy" (美人 説話, bijin-setsuwa)
- "příběhy smyslnosti" (好色 説話, kōshoku-setsuwa)
- "příběhy povýšenost" (驕慢 説話, kyōman-setsuwa)
- "příběhy poezie / poetické ctnosti" (歌 人 ・ 歌 徳 説話, kajin / katoku-setsuwa)
- „příběhy o pádu / stěžování na stáří“ (零落 ・ 衰老 説話, reiraku / suirō-setsuwa)
Poezie
Téměř všechny existující básně Komachi jsou melancholické.[9] Básník a překladatel Kenneth Rexroth a Ikuko Atsumi řekla o její poezii:
Její krása může být legendární, ale její pozice jednoho z největších erotických básníků v jakémkoli jazyce není. Její básně začínají extrémní slovní složitostí, která odlišuje poezii Kokinshū Anthology z prezentační bezprostřednosti Man'yōshū.[5]
Většina z ní waka jsou o úzkosti, samoty nebo vášnivé lásce.[Citace je zapotřebí ] V Kokinshū, všechny její básně kromě jedné - té, která se později objevila v Hyakunin Isshu, citované níže - byly klasifikovány jako básně „milostné“ nebo „různé“.[9] Je jedinou básnířkou, o které se zmiňuje kana předmluva (仮 名 序, kana-jo) antologie[Citace je zapotřebí ], který popisuje její styl jako „obsahující naivitu ve starém stylu, ale také jemnost“.[Citace je zapotřebí ]
Jedna z jejích básní byla zahrnuta jako # 9 v Fujiwara no Teika je Ogura Hyakunin Isshu:
Japonský text[12] | Romanized Japanese[13] | anglický překlad[14] |
|
|
|
Báseň byla původně zahrnuta do Kokinshū jako # 133, v části věnované sezónním (jaro[Citace je zapotřebí ]) poezie.[15] Báseň je naplněna mnoha významovými vrstvami, přičemž téměř každé slovo nese více než jeden význam.[16] To bylo předmětem krátké eseje připojené k Peter McMillan překlad Ogura Hyakunin Isshu.[17]
V jeho Semena v srdci, překladatel, kritik a literární historik Donald Keene řekl, že „intenzita emocí vyjádřená v [její] poezii byla nejen bezprecedentní, ale v pozdějších letech by se s ní setkala jen zřídka. […] Komachiho poezie, jakkoli výrazově extravagantní, se vždy jeví upřímná.“[7] Chválil také její poezii a básně ostatních básníků „temného věku“ waka v devátém století, a to následovně:
Vášnivé akcenty waky Komachiho a Narihiry by nikdy nebyly překonány a poezie jako celek je tak šarmantní, že vytváří vzhled Kokinshū se po temné noci zdají méně oslnivým úsvitem než vyvrcholením stálého zvyšování výrazových schopností nejtypičtějšího japonského básnického umění.[18]
Dědictví
Mnoho legend o ní z ní udělalo nejznámější z Rokkasen v moderní době.[19] Až do relativně nedávné doby, kdy se titul „Miss XYZ“ stal v Japonsku běžným, byla žena považovaná za nejkrásnější v takovém a takovém městě nebo regionu přezdívána „XYZ Komachi“.[20] Ona a její současník Ariwara žádná Narihira jsou považovány za archetypy ženské a mužské krásy, v uvedeném pořadí, a oba se výrazně objevují v pozdějších literárních dílech Noh hraje.[21]
Komachi se často objevuje v pozdější literatuře, včetně pěti[22] Noh hraje: Sotoba Komachi, Sekidera Komachi, Ōmu Komachi, Sōshi Arai Komachi a Kayoi Komachi. Tyto práce mají sklon soustředit se na její talent waka a její milostné vztahy a marnost života stráveného oddáváním se romantickým vztahům. Komachiho stáří je také často zobrazováno: když ztratila svou krásu, byla opuštěna svými bývalými milenci a nyní lituje svého života a toulala se jako osamělá žebrácká žena - i když ji stále oceňují mladí obdivovatelé její poezie.[5] Tento fiktivní popis je ovlivněn Buddhista myšlení a nemusí existovat faktická podobnost mezi ním a historickou realitou.
Mishima Yukio přepracován Sotoba Komachi pro moderní divadlo, vydavatelství jeho verze v lednu 1952.[23] Poprvé to bylo provedeno následující měsíc.[23] Základní zápletka (zestárlá bývalá kráska narazí na mladou básnířku a vypráví o jejím životním příběhu, který ho přiměje se do ní zamilovat, s fatálními následky) je zachována, ale akce se odehrává ve veřejném parku s vzpomínky do salónů a tanečních sálů Meiji -era Japonsko.[Citace je zapotřebí ] Anglický překlad Donald Keene byla zveřejněna v roce 1967.[Citace je zapotřebí ]
Hra Tři básníci dramatik Romulus Linney zahrnuje příběh jednoho dějství o básníkovi Komachi.[24]
Na její počest Akita Shinkansen je pojmenován Komachi.[25] Její jméno nese také odrůda rýže, Akita Komachi.[25]
Galerie
- Galerie obrázků Ono no Komachi
Ono no Komachi tažený Kikuchi Yōsai
Ono no Komachi podle Kano Tan'yu, 1648
Básnička Ono-no Komachi v dešti
Ono no Komachi, z Ogura Hyakunin Isshu.
Reference
- ^ Digitální Daijisen vstup "komachi". Shogakukan.
- ^ A b C d Keene 1999: 233.
- ^ Keene 1999: 233, citující Katagiri 1975: 59-60.
- ^ Keene 1999: 233, citující Katagiri 1975: 23-24.
- ^ A b C Rexroth a Atsumi 1977: 141.
- ^ Keene 1999: 1011.
- ^ A b Keene 1999: 235.
- ^ Keene 1999: 234, citující Katagiri 1975: 66.
- ^ A b C d E F G Keene 1999: 234.
- ^ A b Keene 1999: 233-234, citující Katagiri 1975: 12, 155.
- ^ Nakano 2004: 14.
- ^ Suzuki a kol. 2009: 18-19.
- ^ McMillan 2010: 157.
- ^ McMillan 2010: 11.
- ^ Keene 1999: 234 a doprovodná poznámka (str. 242, poznámka 66).
- ^ McMillan 2010: 105.
- ^ McMillan 2010: 105-110.
- ^ Keene 1999: 237.
- ^ Keene 1999: 224.
- ^ Katagiri 2015: 8.
- ^ Keene 1999: 225.
- ^ Keene 1970: 67.
- ^ A b Arimoto 1985, str. 49.
- ^ Gussow, Mel (23. listopadu 1989). „Recenze / divadlo; Ženy, které psaly verše a trpěly“. New York Times. Citováno 27. listopadu 2011.
- ^ A b „Ono no Komachi“ Archivováno 02.04.2015 na Wayback Machine na Web „Team Furusato“ Archivováno 05.04.2015 na Wayback Machine. Akita Accounting College of Accounting & Information.
Citovaná díla
- Arimoto, Nobuko (25. prosince 1985). „Mishima Yukio“ Sotoba Komachi „Ron: Shigeki no Kokoromi“. Kindai Bungaku Shiron (v japonštině). Univerzita v Hirošimě (Hirošima Daigaku Kindai Bungaku Kenkyūkai). 23 (1): 49–60. Citováno 2017-10-12.
- Hirshfield, Jane; Aratani, Mariko (1990). Ink Dark Moon: Love Poems od Ono no Komachi a Izumi Shikibu, Ženy starověkého japonského dvora. New York: Vintage knihy. ISBN 0-679-72958-5.
- Katagiri, Yōichi 1975. Ono no Komachi Tsuiseki. Tokio: Kasama Shoin.
- Katagiri, Yōichi (2015). Shinsō-ban: Ono no Komachi Tsuiseki. Tokio: Kasama Shoin. ISBN 978-4-305-70781-9.
- Katagiri Yōichi 2009 (2. vydání; 1. vydání 2005). Kokin Wakashū. Tokio: Kasama Shoin.
- Keene, Donald (1970). Dvacet her divadla No. New York: Columbia University Press. ISBN 0-231-03454-7.
- Keene, Donald (1999). Dějiny japonské literatury, sv. 1: Semena v srdci - japonská literatura od nejstarších dob do konce šestnáctého století. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-11441-7.
- McMillan, Peter 2010 (1. vyd. 2008). Sto básníků, každý po básni. New York: Columbia University Press.
- Nakano, Masako (2004), „Ono no Komachi“, v Tanaka, Noboru; Yamamoto, Tokurō (eds.), Heian Bungaku Kenkyū Handobukku (v japonštině), Tokio: Izumi Shoin, s. 14–15, ISBN 978-4-7576-0260-1
- Rexroth, Kenneth; Atsumi, Ikuko (1977). Japonské básnice. New York: New Directions Pub. Corp. ISBN 0-8112-0820-6.
- Suzuki Hideo, Yamaguchi Shin'ichi, Yoda Yasushi 2009 (1. vyd. 1997). Genshoku: Ogura Hyakunin Isshu. Tokio: Bun'eidō.
externí odkazy
- E-text jejích básní v japonštině