Jazyk Nunivak Cupʼig - Nunivak Cupʼig language

Nunivak Cup'ig
Cugtun
Rodilý kSpojené státy
KrajCentrální Aljaška, Ostrov Nunivak
Etnický původCup'ig
latinský
Kódy jazyků
ISO 639-3–
esu-jeptiška
GlottologŽádný

Nunivak Cup'ig nebo prostě Cup'ig (vlastní jméno Cugtun) je jazyk nebo samostatný[1] dialekt Střední aljašský Yup'ik mluvený centrálně Aljaška na Ostrov Nunivak podle Nunivak Cup'ig lidí (vlastní jméno Cup'it nebo Nuniwarmiut). Dopis "C„v abecedě Yup’ik je ekvivalentní s anglickou abecedou“ch".

Centrální aljašský Yupik, který žije dál Ostrov Nunivak (Nuniwar v Nunivak Cup'ig, Nunivaaq v Centrální Yup'ik ) říkají si Cup'ig (množný Cup'it). Ti, kteří žijí ve vesnici Chevak říkají si Cup'ik (množný Cup'it). Název Cup'ig (s g) se používá pro dialekt ostrova Nunivak Yup'ik a název Cup'ik (s k) se používá pro Hooper Bay-Chevak Yup'ik dialekt.

Cup'igský dialekt je ohrožen. Tuto skutečnost zdokumentoval Dr. Michael E. Krauss z Aljašské rodné jazykové centrum na University of Alaska a je zobrazen na mapě. V roce 1975 Krauss naznačil: „Některé z dětí mluví tímto jazykem“.[2] Krauss dokumentoval pokračující pokles a snížil status na „Velmi málo nebo žádné z dětí nemluví tímto jazykem“[3] v roce 1982.

Dnes Cup'ig mluví staršími ve vesnici Mekoryuk.[4]

Klasifikace

Centrálně aljašské oblasti mluvící Yup'iky

Srovnání jmen čísel ve třech dialektech

Yukon-Kuskokwim
Jo [5][6][7]		Hooper Bay-Chevak
Cup’ik [8]		Nunivak
Cup’ig [9]		Význam
atauciqatauciqataucir1
malrukmalrukmalzrug2
pingayunpingayunpingayun3
cetamancitamancetaman4
tallimantallimantalliman5
arvinglegen / arvinelgenarvinelgenarwinleg6
malrunlegen / malrunelgenmalrunelgenmalzrunleg7
pingayunlegen / pingayunelgenpingayunelgenpingayunleg8
qulngunritaraanqulngunritaraqqulngunrita’ar9
qula / qulenqulaqula10
qula atauciqqula atauciqqula-ataucir11
qula malrukqula malrukqula-malzrug12
qula pingayunqula pingayunqula-pingayun13
akimiarunrita’arakimiarunritaraqakimiarunrita’ar14
akimiaqakimiaqpodobný15
akimiaq atauciqakimiaq atauciqakimiar ataucir16
akimiaq malrukakimiaq malrukakimiar malzrug17
akimiaq pingayunakimiaq pingayunakimiar pingayun18
yuinaunrita’arcuinaunritaraqcuinaunrita’ar19
Yuinaqcuinaqkulinář20
yuinaq qula / yuinaq qulencuinaq qulacuinar-qula30
yuinaak malruk / malruk ipiaq (Yukon)malruk ipiaqmalzrug-ipiar40
Yuinaak Malruk Qulamalruk ipiaq qula.50
yuinaat pingayun / pingayun ipiaqpingayun ipiaqpingayun ipiar60
yuinaat pingayun qulapingayun ipiaq qula.70
yuinaat cetamancitaman ipiaqcetaman-ipiar80
yuinaat cetaman qulacitaman ipiaq qulatalliman ipiar qula90
yuinaat tallimantalliman ipiaqtalliman ipiar100
tiissitsaaqtiititsaaq / tiissitsaaqtiisiss'ar1.000
qulen tiissitsaat..10.000
yuinaat talliman tiissitsaaq..100.000
miilicaaqciicitsaaq.1.000.000
tiissitsaaq miilicaaq..1.000.000.000

Gramatická čísla

Gramatické čísla:

jednotné číslodvojímnožnývýznam
qusngirqusngigqusngitdomácí sob
iqalluyagariqalluyagagiqalluyagatDolly Varden
qay'arqay'agqay'at / qass'itkajak
tuutangayagtuutangayiigegtuutangayitkanadská husa
alpakaalpagalpatMurre
qimugtaqimugtegqimugtetPes

Vzdělání

Jediná škola národů Cup'ig, škola Nuniwarmiut (P / K-12. Třída), leží uvnitř Dolní školní čtvrť Kuskokwim, ve vesnici Mekoryuk. Postaven v roce 1984,[10] škola poskytuje bilingvní vzdělávání v angličtině a Cup’ig pro 32 studentů.[11]

Nuniwarmiut Piciryarata Tamaryalkuti, Inc. (doslovně „kulturní programy Nunivak“) je nezisková organizace kulturního dědictví vesničky Cup'ig Eskimo v Mekoryuku, jejímž posláním je zachovávat kulturu, tradice a jazyk Nunivak Island Cup'ig. NPT byla založena v roce 1999.[12]

Ukázkové fráze

Nunivak Cup'ig muž s havraní maskou. Havran (Cup'ig tulukarug) je Ellam Cua nebo bůh Stvořitele v mytologii Cup’ig
  • Cangacit? - Jak se máte?
  • Canritua - Jsem v pohodě
  • Unuakukegci - Dobré ráno
  • Agayunerpakegcikici - Mějte velmi veselé Vánoce
  • Allrakularakegciluci-llu - A přeji šťastný nový rok
  • Taqukat, maklit neqkanka - Těsnění, vousatá těsnění jsou moje jídlo
  • Quyana - Dík
  • Quyana niicugnillua - Děkuji za vyslechnutí.
  • Quyana naqluki allnganka - Děkuji za přečtení toho, co jsem napsal.

Ruské výpůjčky

The ruština výpůjční slova použitý v Nunivak Cup’ig pochází z období Ruská Amerika (1733–1867).

  • caarralar (сахар) 'cukr'
  • caayu (чай) „čaj“
  • caanig (чайник) 'čajová konvice'
  • cap’akir (сапоги) 'bota'
  • cass’ar (часы) 'hodiny'
  • culunar (? солонина „solené maso“) „solené ryby“
  • Kelipar (хлеб) „chléb“
  • maslar (масло) 'máslo; margarín'
  • slečna (мешок) „pytlovina“
  • mulut’ug (молоток) „kladivo“
  • paltug (пальто) 'kabát; Bunda'
  • pelatekar (палатка) 'stan'
  • putuskar (подушка) „polštář“
  • tiisiss’ar (тысяча) 'tisíc; jeden tisíc dolarů'
  • yaassig : (ящик) 'box; lepenkové krabice'

Viz také

Reference

  1. ^ Steven A. Jacobson (2006), Participiální šikmo, slovesná nálada nalezená pouze v Nunivaku ve středním aljašském Yup'iku a v sibiřském Yupiku, ÉTUDES / INUIT / STUDIES, 2006, 30 (1): 135-156 (= Ostrov Nunivak má nejrůznější dialekt střední aljašské Yup'ik Eskimo, jazyk jihozápadní Aljašky)
  2. ^ Krauss, Michael E. (1975). Domorodé národy a jazyky Aljašky. [Mapa]. Fairbanks, AK: Aljašské rodné jazykové centrum, Aljašská univerzita.
  3. ^ Krauss, Michael E. (1982). Domorodé národy a jazyky Aljašky. [Mapa]. Fairbanks, AK: Aljašské rodné jazykové centrum, Aljašská univerzita.
  4. ^ „Dolní školní čtvrť Kuskokwim“. Archivovány od originál dne 04.03.2011. Citováno 2011-03-08.
  5. ^ „Jerry Lipka, Kulturně vyjednávaná škola: Směrem k Yup'ik matematice“. Archivovány od originál dne 18.7.2011. Citováno 2011-03-07.
  6. ^ Jak počítat v Yup’ik
  7. ^ Yup'ik Eskimo Grammar, Irene Reed a tak dále. (1977)[trvalý mrtvý odkaz ]
  8. ^ Na Facebooku: Cup'ik Word of the Day - Chevak Rebecca Nayamin (Cup’ik Language Orthographist)
  9. ^ Nuniwarmiut Piciryarata Tamaryalkuti, Nunivak Island Cup'ig Language Předběžný slovník Archivováno 08.08.2012 na Wayback Machine
  10. ^ „Nuniwarmiut Schools“. Archivovány od originál dne 03.03.2016. Citováno 2014-11-20.
  11. ^ Školy Mekoryuk
  12. ^ faqs.org: Nuniwarmiut Piciryarata Tamaryalicuti

externí odkazy