Ministerské jednání - Ministerial Deliberation
Ministerské jednání | |
---|---|
![]() 1. kabinet knížectví Srbska | |
1834-1835 | |
![]() Erb Srbské knížectví | |
Datum vytvoření | 1834 |
Datum rozpuštění | 1835 |
Lidé a organizace | |
Hlava státu | Miloš Obrenović I |
Hlava vlády | Žádný |
Dějiny | |
Předchůdce | Kabinet Mladena Milovanoviće II |
Nástupce | Kabinet Koča Markoviće |
Od roku 1830 Hatt-i Sharif vstoupila v platnost a Srbsko získala svou autonomii od Osmanská říše, potřeba výkonný orgán moci bylo zřejmé. Hatt-i šaríf stanovil, že princ a Rada by měla sdílet moc, zejména výkonnou, zatímco zákonodárná moc by měl zůstat v rukou prince. V únoru 1834 tedy bylo rozhodnuto, že Ministerské jednání má být vytvořena a že by měla mít skutečnou výkonnou moc. Hlavní myšlenka pro toto pravděpodobně pochází z Dimitrije Davidović, princova sekretářka.[1]
Kabinet byl vytvořen takovým způsobem, že neexistoval žádný premiér nebo jakákoli jiná postava, která by mohla sloužit jako vedoucí tohoto ministerského jednání. Povinnosti Ministři a Ministerstva nebyly jasně stanoveny, takže měly tendenci se poměrně často překrývat. To však nebyl hlavní důvod, proč formát vláda byl změněn; Princ Miloš změnil to ze strachu z lidí vstal proti jeho autoritě během Miletina vzpoura. Lidé chtěli vládu, která by měla sdílet princovu výkonnou i zákonodárnou moc, a aby se tak stalo, přijal princ Miloš Sretenje ústava (napsáno Dimitrije Davidović ) a zveřejnil Koca Marković do nově vytvořené pozice premiér.[2]
Členové kabinetu
Viz také
Reference
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 04.03.2016. Citováno 2015-12-03.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ http://srpskaenciklopedija.org/index.php?title=%D0%9A%D0%BE%D1%87%D0%B0_%D0%9C%D0%B0%D1%80%D0%BA%D0%BE % D0% B2% D0% B8% D1% 9B & varianta = sr