Vláda Rakouska - Government of Austria
Rakouská vláda | |
---|---|
Bundesregierung | |
![]() | |
Přehled | |
Země | Rakouská republika |
Vůdce | Kancléř |
Jmenován | Prezident |
Ministerstva | 11 |
Hlavní sídlo | Federální kancléřství |
Tento článek je součástí série o |
Politika Rakouska |
---|
![]() |
|
![]()
|
![]()
|
The Vláda Rakouska (Němec: Österreichische Bundesregierung, lit. (Dále jen "rakouská spolková vláda") je výkonný skříň z Rakouská republika. Skládá se z Kancléř, kdo je hlava vlády, Vicekancléř a ministři.
Jmenování
Od roku 1929 reforma Rakouská ústava, jsou všichni členové spolkové vlády jmenováni rakouským spolkovým prezidentem.[1] Jak musí zachovat federální vláda důvěra z parlament, předseda musí při svých jmenováních obecně dodržovat vůli tohoto orgánu. V praxi vůdce nejsilnější politické strany, který kandidoval jako „kancléřský kandidát“ v a parlamentní volby, je obvykle žádán, aby se stal spolkovým kancléřem, i když existují určité výjimky. Ministry navrhuje ke jmenování kancléř, i když prezident může odmítnout jeho souhlas. Stejně tak může prezident kdykoli odvolat kancléře a / nebo celou vládu. Pokud k tomu dojde, musí být nová vláda sestavena stranami, které ovládají parlament.
Fungující
Vláda je svolávána pro často naplánovaná setkání. Když je formálně svolána jako taková, vláda se nazývá Rada ministrů (Němec: Ministerrat), což odpovídá slovu „skříň Kancléř předsedá zasedáním vlády jako první mezi rovnými bez rozhodovací pravomoci, bez ohledu na jeho právo na návrh týkající se jmenování členů vlády prezidentem. Kabinet přijímá usnesení za přítomnosti alespoň poloviny svých členů a podle nálezu rakouského ústavního soudu jednomyslně - zejména předložení návrhů zákonů do národní rady. Každý federální ministr je rovněž odpovědný za své vlastní ministerstvo a může být podporován jedním nebo více státní tajemníci, kteří se rovněž účastní jednání kabinetu. Státní tajemníci nejsou považováni za členy vlády a nemají právo hlasovat během schůzí vlády.
Současná vláda
Dne 7. ledna 2020 byl prezident van der Bellen jmenován předsedou Ústavního soudu Sebastian Kurz Spolkový kancléř. Kabinet se skládá z tajemníků koalice ÖVP-Green. Werner Kogler je vicekancléř.
V návaznosti na Aféra na Ibize kancléři Sebastian Kurz tzv. rychlé volby na září 2019. Konflikty kolem aféry přiměly ministry FPÖ opustit vládu. Kurzův kabinet ministrů a nezávislých členů ÖVP byl odvolán a pohyb nedůvěry dne 27. května 2019. Dne 28. května byl van der Bellen jmenován vicekancléřem Hartwig Löger úřadující kancléř, dokud o dva dny později nevymenoval Bierleina.
Historický
První republika
Po rozpuštění Rakousko-uherská monarchie, dne 30. října 1918 prozatímní národní shromáždění Německé Rakousko zvolen státní radou (Staatsrat) výkonná, která sama jmenovala vládu státu se sociálně demokratickým politikem Karl Renner jako vedoucí státního kancléřství. Rennerovo ministerstvo se skládalo ze zástupců tří hlavních politických stran - sociálních demokratů, Křesťanská sociální strana (CS) a Němečtí nacionalisté (Velcí Němci )-podle Proporz doktrína. Jako úřadující výkonný orgán zůstal ve funkci až do Ústavní shromáždění z Rakouská první republika dne 15. března 1919 zvolen Rennerův druhý kabinet, koaliční vláda sociálně demokratických a křesťanských sociálních ministrů.
Státní kancléř Renner podepsal Smlouva Saint-Germain-en-Laye, poté jeho skříňka odešla do bloku. Znovu zvolen ústavním shromážděním dne 17. října 1919 byl jeho třetí kabinet nakonec zrušen rozpadem koalice SPÖ-CS dne 7. července 1920. Renner byl následován křesťanským sociálním politikem Michael Mayr, který se na začátku rakouské ústavy 10. listopadu 1920 stal prvním spolkovým kancléřem Rakouska. Mayr a jeho nástupci pokračovali s podporou Křesťansko-sociální strany a velkoněmeckých nacionalistů, zatímco sociální demokraté zůstali v opozici.
Od 5. března 1933 dále křesťanský sociální kancléř Engelbert Dollfuß nadále vládl potlačováním parlamentu národní rady. V průběhu Rakouská občanská válka svrhl opozici a dne 1. května 1934 provedl autoritářství Spolková země Rakousko. Všechny politické strany byly zakázány, s výjimkou Fronta vlasti podpora Dollfuß ' Austrofašista vláda. Spolková vláda přestala u Anschluss (začlenění Rakouska do nacistické Německo ) dne 13. března 1938.
Druhá republika
27. dubna 1945 prozatímní Rakušan vláda národní jednoty, opět za státního kancléře Karla Rennera, prohlásil Anschluss nulový a prázdný. Připravilo to volby do rakouské národní rady konané dne 25. listopadu. Dne 20. prosince 1945 byla rakouská ústava oficiálně přijata se zakladatelem ÖVP Leopold Figl sestavení první poválečné federální vlády.
Seznam skříněk od roku 1945:
Vlády Rakouska | |||||||||
Název vlády | Doba trvání vlády | Kancléř | Vicekancléř | Zapojené strany | Volby | ||||
Renner | 27 dubna 1945-20 prosince 1945 | Karl Renner1 | N / A | ÖVP, SPÖ, KPÖ | žádný | ||||
Obr | 20. prosince 1945 - 8. listopadu 1949 | Leopold Figl (ÖVP) | Adolf Schärf (SPÖ) | ÖVP, SPÖ, KPÖ | 1945 | ||||
Obr. II | 8. listopadu 1949 - 28. října 1952 | Leopold Figl (ÖVP) | Adolf Schärf (SPÖ) | ÖVP, SPÖ | 1949 | ||||
Obr. III | 28. října 1952 - 2. dubna 1953 | Leopold Figl (ÖVP) | Adolf Schärf (SPÖ) | ÖVP, SPÖ | |||||
Raab I. | 2. dubna 1953 - 29. června 1956 | Julius Raab (ÖVP) | Adolf Schärf (SPÖ) | ÖVP, SPÖ | 1953 | ||||
Raab II | 29. června 1956 - 16. července 1959 | Julius Raab (ÖVP) | Adolf Schärf (SPÖ), Bruno Pittermann (SPÖ) ² | ÖVP, SPÖ | 1956 | ||||
Raab III | 16. července 1959 - 3. listopadu 1960 | Julius Raab (ÖVP) | Bruno Pittermann (SPÖ) | ÖVP, SPÖ | 1959 | ||||
Raab IV | 3. listopadu 1960 - 11. dubna 1961 | Julius Raab (ÖVP) | Bruno Pittermann (SPÖ) | ÖVP, SPÖ | |||||
Gorbach I. | 11.04.1961 - 27.03.1963 | Alfons Gorbach (ÖVP) | Bruno Pittermann (SPÖ) | ÖVP, SPÖ | |||||
Gorbach II | 27. března 1963 - 2. dubna 1964 | Alfons Gorbach (ÖVP) | Bruno Pittermann (SPÖ) | ÖVP, SPÖ | 1962 | ||||
Klaus I. | 2. dubna 1964 - 19. dubna 1966 | Josef Klaus (ÖVP) | Bruno Pittermann (SPÖ) | ÖVP, SPÖ | |||||
Klaus II | 19 dubna 1966-21 dubna 1970 | Josef Klaus (ÖVP) | Fritz Bock (ÖVP), Hermann Withalm (ÖVP) ³ | ÖVP | 1966 | ||||
Kreisky I. | 21. dubna 1970 - 4. listopadu 1971 | Bruno Kreisky (SPÖ) | Rudolf Häuser (SPÖ) | SPÖ | 1970 | ||||
Kreisky II | 4. listopadu 1971 - 28. října 1975 | Bruno Kreisky (SPÖ) | Rudolf Häuser (SPÖ) | SPÖ | 1971 | ||||
Kreisky III | 28. října 1975 - 5. června 1979 | Bruno Kreisky (SPÖ) | Rudolf Häuser (SPÖ), Hannes Androsch (SPÖ)4 | SPÖ | 1975 | ||||
Kreisky IV | 5. června 1979 - 24. května 1983 | Bruno Kreisky (SPÖ) | Hannes Androsch (SPÖ), Fred Sinowatz (SPÖ)5 | SPÖ | 1979 | ||||
Sinowatz | 24 května 1983-16 června 1986 | Fred Sinowatz (SPÖ) | Norbert Steger (FPÖ ) | SPÖ, FPÖ | 1983 | ||||
Vranitzky I. | 16. června 1986-21. Ledna 1987 | Franz Vranitzky (SPÖ) | Norbert Steger (FPÖ) | SPÖ, FPÖ | |||||
Vranitzky II | 21. ledna 1987-17. Prosince 1990 | Franz Vranitzky (SPÖ) | Alois Mock (ÖVP), Josef Riegler (ÖVP)6 | SPÖ, ÖVP | 1986 | ||||
Vranitzky III | 17. prosince 1990-29. Listopadu 1994 | Franz Vranitzky (SPÖ) | Josef Riegler (ÖVP), Erhard Busek (ÖVP)7 | SPÖ, ÖVP | 1990 | ||||
Vranitzky IV | 29. listopadu 1994 - 12. března 1996 | Franz Vranitzky (SPÖ) | Erhard Busek (ÖVP), Wolfgang Schüssel (ÖVP)8 | SPÖ, ÖVP | 1994 | ||||
Vranitzky V. | 12. března 1996 - 28. ledna 1997 | Franz Vranitzky (SPÖ) | Wolfgang Schüssel (ÖVP) | SPÖ, ÖVP | 1995 | ||||
Klima | 28. ledna 1997 - 4. února 2000 | Viktor Klima (SPÖ) | Wolfgang Schüssel (ÖVP) | SPÖ, ÖVP | |||||
Schüssel I. | 4. února 2000 - 28. února 2003 | Wolfgang Schüssel (ÖVP) | Susanne Riess-Passer (FPÖ) | ÖVP, FPÖ | 1999 | ||||
Schüssel II | 28. února 2003 - 11. ledna 2007 | Wolfgang Schüssel (ÖVP) | Herbert Haupt (FPÖ), Hubert Gorbach (FPÖ / BZÖ)9 | ÖVP, FPÖ, BZÖ | 2002 | ||||
Gusenbauer | 11. ledna 2007 - 2. prosince 2008 | Alfred Gusenbauer (SPÖ) | Wilhelm Molterer (ÖVP) | SPÖ, ÖVP | 2006 | ||||
Faymann I. | 2. prosince 2008 - 16. prosince 2013 | Werner Faymann (SPÖ) | Josef Pröll (ÖVP), Michael Spindelegger (ÖVP)10 | SPÖ, ÖVP | 2008 | ||||
Faymann II | 16. prosince 2013 - 9. května 2016 | Werner Faymann (SPÖ) | Michael Spindelegger (ÖVP), Reinhold Mitterlehner (ÖVP)11 | SPÖ, ÖVP | 2013 | ||||
Kern | 17. května 2016 - 18. prosince 2017 | Christian Kern (SPÖ) | Reinhold Mitterlehner (ÖVP), Wolfgang Brandstetter (ÖVP)12 | SPÖ, ÖVP | |||||
Kurz I. | 18. prosince 2017 - 28. května 2019 | Sebastian Kurz (ÖVP) | Heinz-Christian Strache (FPÖ), Hartwig Löger (ÖVP)13 | ÖVP, FPÖ | 2017 | ||||
Bierlein | 3. června 2019 - 7. ledna 2020 | Brigitte Bierleinová (Ind.) | Clemens Jabloner (Ind.) | žádný | |||||
Kurz II | 7. ledna 2020 - současnost | Sebastian Kurz (ÖVP) | Werner Kogler (Grüne) | ÖVP, Grüne | 2019 | ||||
Poznámky 1) Karl Renner jednal pouze jako dozorce prozatímní vlády 2) Jako Adolf Schärf byl zvolen jako Prezident Rakouska, Bruno Pittermann působil jako prorektor od 22. května 1957. 3) Od 19. ledna 1968 poté, Hermann Withalm působil jako prorektor. 4) Rudolf Häuser působil jako vicekancléř do 30. září 1976. Od 1. října 1976 Hannes Androsch působil jako prorektor. 5) Fred Sinowatz působil jako vicekancléř od 20. ledna 1981. 6) Do 24. dubna 1989, Alois Mock působil jako prorektor. Od 24. dubna 1989 Josef Riegler působil jako prorektor. 7) Od 2. července 1991, Erhard Busek působil jako prorektor. 8) Od 4. května 1995, Wolfgang Schüssel působil jako prorektor. 9) Do 20. října 2003, Herbert Haupt působil jako prorektor. Od 21. října 2003 Hubert Gorbach působil jako prorektor. Do 17. dubna 2005 byla Gorbachova stranická příslušnost FPÖ, poté BZÖ. 10) Do 20. dubna 2011, Josef Pröll působil jako prorektor. Od 21. dubna 2011 Michael Spindelegger působil jako prorektor. 11) Do 1. září 2014, Michael Spindelegger působil jako prorektor. Od 1. září 2014 Reinhold Mitterlehner působil jako prorektor. Mitterlehner také působil jako kancléř od 9. května 2016 do 17. května 2016. 12) Do 17. května 2017, Reinhold Mitterlehner působil jako prorektor. Od 17. května 2017 Wolfgang Brandstetter působil jako prorektor. 13) Do 22. května 2019, Heinz-Christian Strache působil jako prorektor. Od 22. května 2019 Hartwig Löger působil jako prorektor. Löger také působil jako kancléř od 28. května 2019 do 3. června 2019. | |||||||||
Tradiční barvy | |||||||||
Rakouská lidová strana (Österreichische Volkspartei, ÖVP) | |||||||||
Sociálně demokratická strana Rakouska (Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ), do roku 1991: Socialistická strana Rakouska | |||||||||
Komunistická strana Rakouska (Kommunistische Partei Österreichs, KPÖ) | |||||||||
Strana svobody Rakouska (Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ) | |||||||||
Aliance pro budoucnost Rakouska (Bündnis Zukunft Österreich, BZÖ) | |||||||||
Zelení - Zelená alternativa (Die Grünen, Grüne) | |||||||||
Nezávislý | |||||||||
Zdroj: Kanzler und Regierungen seit 1945. Web Spolkového kancléřství Rakouska. Vídeň, spolkový kancléř Rakouska 2006. Němec Angličtina |
externí odkazy
Reference
- ^ Viz článek 70 Federální ústavní právo