Seznam vůdců konfliktů Nizari – Seljuk - List of leaders of the Nizari–Seljuk conflicts
Seznam velitelů a vůdců Konflikty Nizari – Seljuk
Účastníci
The Velká seldžucká říše v jeho největším rozsahu
Konflikty byly složitější než jednoduchý spor Nizari vs Seljuk. Ani samotní Ismailiové nebyli sjednoceni; např. Ismailis v Isfahánu neuznal autoritu Hassan-i Sabbah v Alamutu. Skutečný antiismailismus někdy pocházel spíše od místní sunnitské populace než od seldžucké vlády, jako byl masakr Ismailisů v Isfahánu v roce 1101. V konfliktech se dynastickými seldžuky se všechny strany spoléhaly na ismailiské vojáky a některé seldžucké elity jsou známy být Ismaili převádí (např Iranshah ibn Turanshah ) nebo alespoň občas mít sympatie k Nizari (např. Barkiyaruq a Ridwan ibn Tutush ).[1]
Nizari Ismailis
Na rozdíl od Fatimidů, kteří většinou produkovali učené učence, byli Nizariové z Alamutu většinou posedlí přežitím ve svém extrémně nepřátelském prostředí a přirozeně vytvořili nebo získali spojenectví dobrých vojenských vůdců. Mnoho z těchto velitelů jsou vojenští vůdci i náboženští kazatelé (da'i ) ve stejnou dobu.[2]
Abd al-Malik ibn Attash,[3] Fatimid Hlavní Da'i Persie a Iráku (70. léta 20. století)- Hassan-i Sabbah, Da'i z Daylam
- Tahir
,[4] místní lídr v Sawa[5]
Hassan-i Sabbah, hujja, Pán Alamut (1090–1124)- Dihdar Abu Ali Ardestani,[6] da'i v Qazwin
- Husayn Qa'ini,[7] da'i, muhtasham (Guvernér) z Quhistan[8]
- Kiya Muzaffar ?,[9] muhtasham Quhistan[10]
- al-Hakim al-Munajjim, Šéfe Da'i z Sýrie
- Abu Tahir al-Sa'igh , Šéfe Da'i Sýrie
- Abu al-Fath ze Sarminu , da'i v Sýrii
- Husam al-Din ibn Dumlaj,[11] velitel ozbrojených sil Nizari v Aleppu
- Ibrahim al-Ajami,[12] velitel Qal'at al-Balis
- Isma'il,[13] da'i
- Nejmenovaný bratr al-Hakim al-Munajjim
- Abu al-Fath ze Sarminu
- Bahram al-Da'i, Šéfe Da'i Sýrie
- Mu'ayyad al-Din Muzaffar ibn Ahmad Mustawfi,[14] bývalý Seljuk Ra'is, velitel Gerdkuh[15][16][17]
- Abu Hamza,[18] da'i v Arrajan[19]
- Kiya Buzurg-Ummid velitel, velitel Zámek Lambsar
- Kiya Abu Ja'far,[20] velitel[21]
- Kiya Abu Ali,[22] velitel[23]
- Kiya Garshasb,[24] velitel[25]
- Hasan Adam Qasrani
- Kayqubad Daylami,[26] velitel Citadela Tikrit[27]
- Ahmad ibn Abd al-Malik ibn Attash ,[28] da'i[29]
- Kiya Buzurg-Ummid, hujja, Pán Alamut (1124–1138)
- Dihdar Abu Ali Ardestani, člen vládnoucí rady
- Hasan Adam Qasrani, člen vládnoucí rady
- Kiya Abu Ja'far, člen vládnoucí rady
- Isma'il al-Ajami, Šéfe Da'i Sýrie
- Salarjuy (?), Přeběhl Seljuk amir[30]
- Kiya Nushad (?), Veliteli[31]
- Khwaja Muhammad Nasihi Shahrastani[32]
- Kiya Muhammad ibn Buzurg-Ummid, hujja, Pán Alamut (1138–1162)
- Kiya Muhammad ibn Ali Khusraw Firuz,[33] velitel[34]
- Kiya Ali ibn Buzurg-Ummid,[35] velitel[36]
- Dihkhuda Abu Yusuf, veliteli[10]
- Kiya Husayn ibn Abd al-Jabbar[10]
- Amir Balqasim Shamshirzan(Válečný zajatec) , velitel Lambsar[10]
- Amir Malikshah, veliteli[10]
- Kiya Isma'il, veliteli[10]
- Ali ibn Wafa '†,[37] velitel v Sýrii
- Šejk Abu Muhammad, šéf Da'i Sýrie
Mince z Hassan II Alamut
Hassan II „Ala Dhikrihi's-Salam, Imám, Pán Alamut (1162–1166)- Rashid al-Din Sinan, Šéfe Da'i Sýrie
- Nur al-Din Muhammad II „Imám, Pane Alamut (1166–1210)
Spojenci a sympatizanti
Barkiyaruq (občas), sultán- Majd al-Mulk al-Balasani ,[38] vezír Barkiyaruq[39]
Amirdad Habashi,[40] amir Barkiyaruq,[41] velitel Tabaristánu a Jurjana[42]
- Majd al-Mulk al-Balasani
- Sa'd al-Mulk vezír Muhammada Tapar[43]
- Abu al-Qasim Dargazini vezír z Mahmud II
- Iranshah ibn Turanshah sultán z Seljuks z Kirmanu[44]
- Sanjar, vládce Khurasanu (1097–1118), sultán Velké seldžucké říše (1118–1153)
- Fakhr al-Mulk Ridwan ibn Tutush sultán Aleppa
- Shams al-Mulk Alp Arslan al-Akhras (do roku 1113), sultán Aleppa
- Ilghazi, amir, Artuqid princ Mardin a Mayyafariqin
- Toghtekin, atabeg Damašku
- Shahrnush ibn Hazarasf ibn Namawar, vládce Bawandid
- Hazarasf ibn Shahrnush († 1190), paduspanidský vládce[47]
Raymond z Poitiers † Princ z Antioch- Al-Amid ibn Mansur (Mas'ud?),[48] guvernér Turaythith[49]
- Mnoho dalších*[50]
Nizari nepřátelé
Velká seldžucká říše
Atentát na Nizam al-Mulk
- Malikshah I. sultán z Velká seldžucká říše (1072–1092)
- Barkiyaruq sultán z Velká seldžucká říše (1094–1105)
- Abd al-Rahman al-SimirumiX vezír
- Abd al-Jalil Abu al-Fath Durdanah al-DihistaniX (DOLŮ) vezír[10]
- Fakhr al-Mulk ibn Nizam al-Mulk X vezír
- Sanjar, vládce Khurasanu (1097–1118)
- Bursuq starší X, amir ispahsalar, guvernér Luristan, atabeg ze Sanjaru, shihna z Khurasan
- Ahmad ibn Muhammad al-LabbadX, guvernér Isfahánu
- Abu MuslimX, Ra'is (prefekt) Rayy
- Anushtagin,[60] amir[61]
- Unar MalikshahiX, amir sipahdar[10]
- Siyah (tlačit?)X, amir[10]
- Arghush al-NizamiX, amir sipahdar, mamluk z Nizam al-Mulk[10]
- Sarzan MalikshahiX, amir sipahsalar[10]
- SunqurchaX, wali Dihistánu[10]
- Sultan al-Ulama 'Abu al-Qasim AsfazariX, Ra'is z Bayhaq[10]
- Abd al-Rahman QazwiniX[10]
- Abu Muhammad Za'farani,[62] Hanafi vědec, vojenský vůdce[63]
- Iskandar Sufi QazwiniX,[64] muftí[65]
- Abdullah IsfahaniX, qadi[10]
- Muntahi AlawiX, muftí z Jurjan[10]
Sultán Muhammad I. Tapar
- Muhammad Tapar, sultán Velké seldžucké říše (1105–1118)
- Sanjar, vládce Khurasanu (1097–1118)
- Fakhr al-Dawla Chawli,[66] atabeg z Fars[67]
- Anushtagin Shirgir,[68] atabeg, guvernér Sawa
- Mawdud ibn Altuntash X, amir ispahsalar, atabeg Mosulu, guvernér Diyar Bakr a Levant[69][70]
- Aqsunqur al-Bursuqi X, atabeg Mosulu[71][72]
- Ahmad ibn Nizam al-Mulk (WIA ) vezír
- Ahmadil ibn Ibrahim al-Kurdi X, amir z Maragha[73]
- Balakabak SarmuzX, senior amir[74][10]
- Abu 'UprostředX, mustawfi (účetní) z Rayy
- Abu al-Muzaffar al-KhujandiX, hlavní kazatel v Rayy, muftí[74][10]
- Abu Ja'far Mashshati RaziX, muftí z Rayy[10]
- Abu al-HasanX, Ra'is z Bayhaq[10]
- Ubayd Allah ibn Ali al-KhatibiX, qadi Isfahánu
- Sa'id ibn Muhammad ibn Abd al-RahmanX, qadi z Nišapur
- Abu al-Ala 'X, muftí v Isfahánu[10]
Sultán Sanjar, Perská miniatura
- Sanjar, jmenovitá hlava Seljuq dynastie (1118–1153) (Nejvyšší sultán; al-sultan al-a'zam)[75]
- Mu'in al-Mulk Abu Nasr ibn Fazl X vezír
- Mu'in al-Din al-Kashi X vezír
- Yamin al-Dawla KhwarazmshahX vezír, princ z Khwarazmian dynastie
- Bazghash,[76] amir[77]
- Qajaq,[78] amir[79]
- Muhammad ibn Anaz,[80] amir[81]
- Ala al-Din Mahmud,[82] guvernér Turaythith[83]
- AqsunqurX, mamluk, guvernér Turshiz (zabit při bouření proti sultánovi)[10][74]
- ? X, qadi z Quhistan
- Tughrul MahalliX, wali z Damghan[10]
Dinár sultána Mahmud II
- Mahmud II, sultán Seljuků z Irák (1118–1131)
- Kamal al-Mulk Abu Talib al-Simirumi X vezír
- Tamurtughan(Válečný zajatec),[84] amir[85][10]
- Yaran-Qush Bazdar
,[86] amir z Qazwin[10] - UnarX, amir Khurasan[10]
- Asil,[87] velitel
- Nejmenovaný Turkic amir v Qazwinu†[10]
- Nejmenovaní synové Yaran-Qush Bazdar[10]
- Qimaz (?) Harami, veliteli[10]
- Sunqur Inanj, wali Rayyho[10]
- Abu Nasr Muhammad ibn Nasr ibn Mansur al-HarawiX, Hanafi qadi z Hamadan[10][74]
- Abd al-Latif al-KhujandiX, Shafi'i lídr v Isfahánu[74][10]
- Da'ud X sultán iráckých Seldžuků (1131–1132)
- Tughril II sultán iráckých Seldžuků (1132–1135)
- ? X vezír
- Mas'ud, sultán iráckých Seldžuků (1135–1152)
- AbbásX, amir, shihna (guvernér) z Rayy[10]
- JawharX, komorník
- Dawlatshah AlawiX, prefekt Isfahan
- Aqsunqur Ahmadili X, atabeg Maraghy
- Shams TabriziX, Ra'is (prefekt) z Tabriz[10]
- Hasan ibn Abi al-Qasim KarkhiX, muftí z Qazwin
- Qutlugh, wali Qazwina[10]
- Aqsunqur Firuzkuhi, wali Rayyho[10]
- Khumar-Tash, veliteli[10]
- Bezejmený qadi z Tiflis X
- Bezejmený qadi z Hamadan X
- Muhammad II ibn Mahmud, sultáne
- Balak Ghazi, amir, (nominální) guvernér Aleppa
- Ibn al-Khashshab X, qadi a Ra'is z Aleppo, de facto vládce Aleppa od roku 1113
- Nur al-Din Mahmud, Zengid amir Damašku a Aleppa
- Janah al-Dawla X, amir z Homs
- Shams al-Mulk Alp Arslan al-Akhras (od 1113), sultán Aleppa
- Taj al-Muluk Buri X (DOLŮ), Burid atabeg Damašku
- Nasir al-Dawla ibn al-MuhalhilX vezír
- GarashasafX, wali z Kirmane
Abbasid Caliphate
Mince ražená se jmény kalifa al-Mustazhira a seldžuckého sultána Muhammad Tapar
- al-Mustazhir, kalif
- al-Mustarshid X kalif
- al-Rashid X, kalif
- al-Mustadi kalif
Fatimid Caliphate
Mince z al-Musta'li
Mince z al-Amir bi-Ahkam Alláh
- al-Afdal Shahanshah X, vezír
- al-Musta'li KalifImám
- al-Amir bi-Ahkam Alláh X KalifImám
- al-Ma'mun al-Bata'ihi vezír
- Khalaf ibn Mula'ib X, částečně nezávislý amir z Homs a Apamea[92]
- Mus'ab ibn Mula'ib,[93] velitel[94]
Ajyubidský sultanát
Saladin, sultán Sýrie a Egypta
Křižáci
Baldwin II, Jeruzalémský král- Conrad I. X, Jeruzalémský král
- Amalric, Jeruzalémský král
Raymond II X, Hrabě z Tripolisu- Ralph z Merle X rytíři
- Nejmenovaný poručíkX
Odo de St Amand, Velmistr (1171–1179)- Du Mesnil, rytíři[96]
- Raymond du Puy, Velmistr
- Gilbert z Assailly, Velmistr
- Roger de Moulins, Velmistr
- Guérin de Montaigu, Velmistr
Ostatní (polo) soboevropští vůdci
Mahdí(Válečný zajatec),[97] Zaydi velitel Hrad Alamut[98]- Baha 'al-Dawla ze Sistánu
- Rasamuj,[99] velitel Zámek Lambsar
- Shah Ghazi Rustam, Bawandid vládce Mazandaran a Gilan[100]
- GirdbazuX Král Mazandaran[101]
- Kayka'us, Paduspanid vládce (d. 1164/1165)[102]
- Abu Hashim Alawi(Válečný zajatec) Zaydi Imam[103]
- Hadi Kiya ibn Abi HashimX, Zaydi Imam[10]
- Mahmashad X, Karramiyya vůdce[10]
- Garshasaf†, amir, vládce v Gruzie[10][74]
Viz také
Reference
- ^ Peacock, A. C. S. (2015). Velká seldžucká říše. Edinburgh University Press. p. 75. ISBN 978-0-7486-9807-3.
- ^ Daftary, Farhad. Středověká Isma'ili historie a myšlení. Cambridge University Press. p. 5-6. ISBN 978-0-521-00310-0.
- ^ عبدالملک بن عطاش
- ^ طاهر
- ^ Lewis, Bernard (2011). Vrahové: Radikální sekta v islámu. Orion. str. 53—. ISBN 978-0-297-86333-5.
- ^ دهدار ابو علی اردستانی
- ^ قن قائنی
- ^ Daftary 2007, str. 314-316
- ^ ا مظفر
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao رشیدالدین فضلالله همدانی 1381.
- ^ حسام الدين بن دملاج
- ^ إبراهيم العجمي
- ^ داعی اسماعیل
- ^ مؤیدالدین مظفر بن احمد مستوفی
- ^ Jako Girdkuhův velitel uspěl jeho syn Sharaf al-Din Muhammad (شرف الدین محمد) po dlouhé době".
- ^ Daftary 2007, str. 320-321
- ^ Daftary, Farhad. „GERDKŪH - Encyclopaedia Iranica“. www.iranicaonline.org. Citováno 1. dubna 2020.
- ^ ابو حمزه
- ^ Daftary 2007, str. 321
- ^ کیا ابو جعفر
- ^ Daftary 2007, str. 324
- ^ کیا ابو علی
- ^ Daftary 2007, str. 324
- ^ کیا گرشاسب
- ^ Daftary 2007, str. 324
- ^ کیقباد دیلمی
- ^ Daftary 2007, str. 321-324
- ^ احمد بن عبدالملک بن عطاش
- ^ Daftary 2007, str. 329-330
- ^ روشن 1387, str. 111
- ^ روشن 1387, str. 111
- ^ خواجه محمد ناصحی شهرستانی
- ^ کیا محمد بن علی خسرو فیروز
- ^ Daftary 2007, str. 355-356
- ^ کیا علی بن بزرگ امید
- ^ Daftary 2007, str. 355-356
- ^ علي بن وفاء
- ^ مجدالملک البلاسانی
- ^ Daftary 2007, str. 321-324
- ^ امیرداد حبشی
- ^ Daftary 2007, str. 320-321
- ^ Osman Aziz Basan, s. 184
- ^ Osman Aziz Basan, s. 196
- ^ Daftary 2007, str. 321
- ^ أبو علي طاهر بن سعد المزدقاني
- ^ A b C Mirza, Nasseh Ahmad (1997). Syrian Ismailism: The Ever Living Line of the Imamate, AD 1100-1260. Psychologie Press. p. 12. ISBN 978-0-7007-0505-4.
- ^ Daftary 2007, str. 344
- ^ العمید بن منصور (مسعود؟)
- ^ Daftary 2007, str. 357
- ^ Nizariové často pronikli do seldžucké armády; Symposium, Comité international d'études pré-ottomanes et ottomanes (1998). Eseje o osmanské civilizaci. Akademie věd České republiky, Orientální institut. p. 176.
- ^ ابو مسلم
- ^ Daftary 2007, str. 314
- ^ امیر یورنتاش. Nesprávně napsaný jako Turun-Tash. V turečtině: Yorun-Tash
- ^ Daftary 2007, str. 318
- ^ https://books.google.com/books?id=KwvHBQAAQBAJ&pg=PT166
- ^ امیر ارسلان تاش
- ^ Daftary 2007, str. 319
- ^ امیر قزل سارغ
- ^ Daftary 2007, str. 319
- ^ انوشتگین
- ^ Daftary 2007, str. 324
- ^ ابو محمد زعفرانی
- ^ Daftary 2007, str. 324
- ^ اسکندر صوفی قزوینی
- ^ Daftary 2007, str. 324
- ^ فخرالدوله چاولی
- ^ Daftary 2007, str. 337
- ^ انوشتگین شیرگیر
- ^ Mirza, Nasseh Ahmad (1997). Syrian Ismailism: The Ever Living Line of the Imamate, AD 1100-1260. Psychologie Press. p. 8-12. ISBN 9780700705054.
- ^ Daftary 2007, str. 334
- ^ Gibb, N. A. R., editor (1932), Damašská kronika křížových výprav. Extrahováno a přeloženo z Kroniky ibn al-Qalānisi, Luzac & Company, London, str. 174-177, 179-180, 187-191
- ^ Daftary 2007, str. 349
- ^ رازنهان, محمدحسن; خلیلی, مهدی. „تحلیلی بر روابط سیاسی اسماعیلیان نزاری با خلافت عباسی“ (PDF). نشریه مطالعات تقریبی مذاهب اسلامی (فروغ وحدت) (v perštině). 0 (32): 26. ISSN 2252-0678.
- ^ A b C d E F Cook, David (1. ledna 2012). „Byli Ismāʿīlī Assassins prvními sebevražednými útočníky? Zkoumání jejich zaznamenaných vražd?“. Řádky islámu: 97–117. doi:10.1163/9789004231948_007.
- ^ Hanne, Eric J. Postavení chalífy na jeho místo: moc, autorita a pozdně abbásovský chalífát. Fairleigh Dickinson Univ Press. p. 142. ISBN 978-0-8386-4113-2.
- ^ بزغش
- ^ Daftary 2007, str. 329-330
- ^ امیر قجق
- ^ Daftary 2007, str. 357
- ^ محمد بن انز
- ^ Daftary 2007, str. 357
- ^ علاءالدین محمود
- ^ Daftary 2007, str. 357
- ^ طمورطغان nebo تمور طغان (Temur Tughan) nebo تمور طغیان (Temur Tughyan)
- ^ Daftary 2007, str. 345
- ^ یرنقش بازدار
- ^ اصیل
- ^ صاعد بن بديع
- ^ مفرج بن الحسن بن الصوفي
- ^ يوسف بن فيروز
- ^ Daftary 2007, str. 347-348
- ^ Daftary 2007, str. 333-334
- ^ مصعب بن ملاعب
- ^ Daftary 2007, str. 333-334
- ^ Daftary 2007, str. 333-334
- ^ Porter, Whitworth. Historie maltézských rytířů: Nebo řád špitálu sv. Jana Jeruzalémského. Longman, Brown, Green, Longmans a Roberts. p. 92.
- ^ مهدی
- ^ Daftary 2007, str. 314-316
- ^ رساموج
- ^ Daftary 2007, str. 344-345
- ^ Daftary 2007, str. 344-345
- ^ Daftary 2007, str. 344
- ^ Daftary 2007, str. 346
Zdroje
- Daftary, Farhad (2007). Ismāʿı̄lı̄s: Jejich historie a doktríny (Druhé vydání.). Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-61636-2.
- روشن, محمد (1387). جامع التواریخ (تاریخ اسماعیلیان). مرکز پژوهشی میراث مکتوب.
- رشیدالدین فضلالله همدانی (1381). دانش پژوه, محمدتقی; مدرسی زنجانی, محمد (eds.). جامع التواریخ: اسماعیلیان و فاطمیان. تهران: انتشارات علمی و فرهنگی.