Seznam správních rozdělení Maďarského království - List of administrative divisions of the Kingdom of Hungary
tento článek ne uvést žádný Zdroje.Leden 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Následující seznamy zobrazují správní rozdělení země patřící k maďarské koruně (1000–1920) ve vybraných časových bodech. Jména jsou uvedena v hlavním úředním jazyce používaném v dotyčném království.
Podrobnosti o fungování a rozvoji krajů a některých dalších správních rozdělení viz Kraje Maďarského království.
Poznámky
Tento článek neukazuje všechny stavy správního rozdělení, které existovaly v průběhu staletí, pouze ty hlavní. Speciálně pro středověký období, různé zdroje často uvádějí mírně odlišné rozdělení. Seznamy jednotlivých časových bodů také pocházejí z různých zdrojů, takže kategorizace první úrovně nemusí být nutně časem kompatibilní.
Je také důležité mít na paměti, že je správnější překládat maďarské kraje jako „komitáty“, protože se úplně lišily od území Britů počítá nebo německy Grafen.
1038
- Arad
- Bács (předchůdce současnosti Bács-Kiskun )
- Baranya (předchůdce současnosti Okres Baranya )
- Bary
- Békés (předchůdce současnosti Békéšská župa )
- Bihar (předchůdce současnosti Hajdú-Bihar )
- Bodrog
- Borsod (předchůdce současnosti Borsod-Abaúj-Zemplén )
- Borsova
- Csanád
- Csongrád (předchůdce současnosti Csongrád County )
- Fejér (předchůdce současnosti Fejér )
- Gömör
- Hont
- Keve
- Kolon
- Komárom (předchůdce současnosti Komárom-Esztergom )
- Krassó
- Nyír
- Nyitra
- Pozsony
- Sasvár
- Somogy (předchůdce současnosti Somogy )
- Sopron (předchůdce současnosti Sopron County )
- Temes
- Tolna (předchůdce současnosti Tolna County )
- Ung
- Újvár I.
- Újvár II. (Aba-újvár, předchůdce současnosti Borsod-Abaúj-Zemplén )
- Valkó
- Veszprém (předchůdce současnosti Vesprémský kraj )
- Visegrád
- Zaránd
- Zemplén (předchůdce současnosti Borsod-Abaúj-Zemplén )
Kolem 1074
Kolem 1074, celek Maďarské království tvořilo asi 45–50 krajů. Existence mnoha z nich je pro toto období sporná.
Kraje
- Albae Iuliensis
- Albensis (velmi velký kraj)
- Aradiensis
- Bacsensis (jižní část pozdější Bacsensis)
- Baranyiensis (vč. druhého Drava banka s Požega )
- Barsiensis
- Bihariensis (větší než pozdější Bihariensis)
- Bekesiensis
- Bodrogiensis (severní část pozdější Bacsensis)
- Borsodiensis
- Borsova (přibližně později Bereghiensis );
- Castriferrei
- Comaromiensis
- Csanadiensis
- Csongradiensis
- Dobocensis (kolem Dăbâca )
- Hontensis - možná
- Jauriensis
- Karakó (mezi Castriferrei a Vespriminiensis)
- Kéve (severní část později Torontaliensis )
- Kolon (později volal Szaladiensis, ale zde vč. druhá banka Drava)
- Colosiensis
- Krassovinsis
- Krasznensis (kolem Crasna ) - možná
- Kukoliensis
- Mosoniensis
- Neogradiensis
- Nitriensis
- Novi Castri (později Abaujvariensis + jižní Sarosiensis + Hevesiensis )
- Wissegradensis (pozdější kraj Pesthiensis a Pilisensis )
- Posoniensis
- Simigiensis (vč. druhého Drava banka)
- Soproniensis
- Strigoniensis
- Szabolcsensis
- Szathmariensis
- Szolnokiensis I (kolem Szolnok )
- Szolnokiensis II (kolem Dej )
- Temesiensis
- Tolnensis
- Thordensis
- Trenchiniensis - připojeno pouze na konci 11. století
- Tornensis
- Unghvariensis
- Vukovariensis
- Vesprimiensis
- Zarandiensis (v Řeka Körös Umyvadlo)
- Zempliniensis - možná
Hraniční kraje
Předpokládá se, že následující hrady byly sídly pohraničních krajů (marchiae, határispánságok), je pravděpodobné, že takovými sedadly byly i jiné hrady (seřazené od severu k jihu):
- na dnešním Slovensku: Bratislava (v té době: Bresburc / Preslawaspurch / Poson), Hlohovec (v té době: Golguc / Golgoc), Trenčín (v té době: Treinchen), Beckov (v té době: Blundus), Nitra (v té době: Nitria), Šintava (v té době: Sempte), Gemerský hrad (v té době: Gomur), Zemplínský hrad (v té době: Zemněn, Zemlyn)
- na dnešní Ukrajině: Užhorod (Ungvár), Borsova
- v dnešním Maďarsku: Mosonský hrad, Sopron, Novum Castrum (V té době maďarsky: Újvár), Hrad Borsod, Vasvár, Karakó (u Jánosháza ), Zalavár (tehdy se jmenoval Kolon)
- dnešní Rumunsko: Dobaca (Maďarsky: Doboka), Alba Iulia (Maďarsky: Gyulafehérvár), Kluž (Maďarsky: Kolozsvár), Satu Mare (Maďarsky: Szatmárnémeti), Temešvár (Maďarsky: Temesvár), Turda (Maďarsky: Torda)
- dnešní Chorvatsko: Vukovar (Maďarsky: Valkóvár)
- dnešní Srbsko: Bělehrad (Maďarský v té době: Fehérvár), Stará Palanka (Maďarsky: Haram (Krassó)), Kovin (Maďarsky: Kéve)
15. století
Na konci 14. A 15. Století zde bylo asi 70 krajů, z toho 7 (?) Pod vojvodství z Sedmihradsko (v dnešním Rumunsku), 7 pod banovat z Slavonie (hlavně v dnešní době Slavonie a Chorvatsko ) a zbytek tvořící vlastní Maďarsko (hlavně dnešní) Maďarsko a Slovensko, s 10 kraji úplně a 11 částečně na dnešním Slovensku.
Kraje
Správné Maďarsko
- Albensis
- Abaujvariensis
- Aradiensis
- Arvensis
- Bacsensis
- Baranyiensis
- Barsiensis
- Bekesiensis
- Bereghiensis
- Bihariensis
- Borsodiensis
- Castriferrei
- Comaromiensis
- Csanadiensis
- Csongradiensis
- Gömöriensis
- Hevesiensis
- Honthiensis
- Jauriensis
- Kéve
- Kishontensis
- Krassovinsis
- Krasznensis
- Lyptoviensis
- Maramarusiensis
- Mosoniensis
- Nagysziget
- Nitriensis
- Neogradiensis
- Pesthiensis
- Pilisensis
- Poseganus
- Posoniensis
- Sarosiensis
- Scepusiensis
- Simigiensis
- Sirmiensis
- Soproniensis
- Strigoniensis
- Szabolcsensis
- Szaladiensis
- Szathmariensis
- Szolnok exteriér (Külső-Szolnok)
- Szolnok mediocris (Közép-Szolnok)
- Temesiensis
- Thurociensis
- Tolnensis
- Tornensis
- Torontaliensis
- Trenchiniensis
- Ugotgensis
- Ung Countyhvariensis
- Vesprimiensis
- Vukovariensis
- Zarandiensis
- Zempliniensis
- Zoliensis
Sedmihradsko
- Albae Iuliensis
- Barcia (také: Burcia, Burica)
- Bistricia
- Colosiensis
- Dobocensis
- Fogarasiensis
- Hunyadensis
- Kukoliensis
- Szászföld (doslova „Sasko“)
- Interiér Szolnok (Belső-Szolnok)
- Thordensis
Chorvatsko-Slavonie
- Crisiensis
- Dubicensis
- Orbasz (také hláskoval Vrbas, Wrbas, Urbas atd.)
- Szana (na Řeka Sana )
- Varasdinensis
- Verovitiensis
- Zagrabiensis
Banáty
- Nándorfehérvár (Maďarsky: Nándorfehérvári bánság)
- Jajca (Maďarsky: Jajcai bánság)
- Macsó (Maďarsky: Macsói bánság)
- Szörény (Maďarsky: Szörényi bánság)
- Szrebernik (Maďarsky: Szreberniki bánság)
Zvláštní status
Správné Maďarsko
- Halasszék (sedes)
- Jászság
- Kolbázszék (sedes)
- Kunság
- Provincia XXIV oppidorum terrae Scepusiensis (v roce 1412 bylo třináct měst zastaveno Polsko a udržel si zvláštní status)
Sedmihradsko
- Aranyensis sedes (Maďarsky: Aranyosszék)
- Csikiensis sedes (Csíkszék)
- Giergiensis sedes (Gyergyószék)
- Kászonszék (sedes; Casin v rumunštině)
- Kesdiensis sedes (Kézdiszék)
- Marusiensis sedes (Marosszék)
- Orbai sedes (Orbaiszék)
- Sepsiensis sedes (Sepsiszék)
- Udvarhelyensis sedes (Udvarhelyszék)
Svobodná královská města a těžební města (Liberae regiae civitate et civitates montanae)
Jejich počet se měnil (těžařská města se z velké části nacházela na Horních zemích - na dnešním Slovensku)
16. – 18. Století
V 16. století bylo království tak silně zasaženo osmanským dobytím, že jeho území bylo zmenšeno na téměř třetinu své předchozí velikosti. Od roku 1541 byla zbývající část přejmenována Královské Maďarsko a vládl Habsburkové.
Kapitána (1547 - kolem 1700)
V roce 1547 Královské Maďarsko byla rozdělena pro vojenské a částečně i administrativní účely na dvě části generální kapitán (Maďarský: főkapitányságok, Slovensky: hlavné kapitanáty):
- Cisdanubia (převážně dnešní Slovensko)
- Zadunají (zbývající královské Maďarsko).
Později byla tato kapitána dále rozdělena.
V letech 1553 a 1578 byly jižní a jihovýchodní oblasti odštěpeny do Vojenská hranice a de facto již nebyli součástí království.
Také po roce 1606 zde byli následující generální kapitáni:
- Kapitána Horního Maďarska (východní Slovensko a přilehlé severovýchodní dnešní Maďarsko, část dnešního severního Rumunska a část Podkarpatské Rusi, vytvořeno 1563)
- Kapitán Dolního Maďarska (západní a střední Slovensko, vytvořeno 1563)
- Captaincy of Győr (území mezi Balatonem a řekou Dunaj)
- Captaincy of Kanizsa (západní Maďarsko)
- Kapitán Chorvatska (západní Chorvatsko )
- Kapitán Slavonie (severní Chorvatsko )
Kraje (17. - 18. století)
Všimněte si, že mnoho z krajů přestalo existovat během turečtina povolání (cca 1541 - 1699/1718). Správní rozdělení na tureckém území viz Osmanská říše.
Po porážce Turci (kolem roku 1700) bylo celkem 70 krajů Maďarské království znovu. Po konečné porážce Turků v roce 1718, tři jižní kraje Temesiensis, Torontaliensis a Krassovinsis vytvořil zvláštní správní obvod Banatus Temesiensis (Maďarský: Temesi Bánság). Tento okres byl znovu rozpuštěn v roce 1779, ale jeho nejjižnější část zůstala součástí Vojenská hranice (Confiniaria militaria) do konce 19. století.
Následující seznam se nezobrazuje Sedmihradsko. „Districtus“ je pouze tradiční formální rozdělení. Všimněte si, že některé z předchozích krajů, např. G. Zarandiensis, byli v té době součástí Transylvánie.
a) Districtus Cis-Danubianus (13):
- Arvensis
- Bacsensis
- Barsiensis
- Honthiensis
- Lyptoviensis
- Nitriensis
- Neogradiensis
- Pesthiensis
- Posoniensis
- Strigoniensis
- Trenchiniensis
- Turocziensis
- Zoliensis
b) Districtus Trans-Danubianus (11):
- Albensis
- Baranyiensis
- Castriferrei
- Comaromiensis
- Jauriensis
- Mosoniensis,
- Simigiensis
- Soproniensis
- Tolnensis
- Vesprimiensis
- Szaladiensis
c) Districtus Cis-Tybiscanus (10):
- Abaujvariensis
- Bereghiensis
- Borsodiensis
- Gömöriensis
- Hevesiensis et Szolnok mediocris
- Sarosiensis
- Scepusiensis
- Tornensis
- Unghvariensis
- Zempliniensis
d) Districtus Trans-Tibiscanus (12):
- Aradiensis
- Bekesiensis
- Bihariensis
- Csanadiensis
- Csongradiensis
- Krassovinsis
- Maramarosiensis
- Szabolcsensis
- Szathmariensis
- Temesiensis
- Torontaliensis
- Ugotgensis
e) Kraje mezi Drávou a Sávou (po porážce Turků kolem roku 1700 byly považovány za součást Chorvatska-Slavonie):
Zdarma okresy (Circuli / Districtus liberi)
Jednalo se o privilegovaná území, která byla zcela vyňata z okresního systému.
- Districtus Jazygum et Cumanum (Maďarsky: Jászkunság / Jászkun kerület)
- Oppida sedecim Scepusiensia - od roku 1772, před rokem 1772, byla města zastavena v Polsku a měla další zvláštní postavení
- Oppida privilegiata Hajdonicalia (Maďarsky: Hajdúság) - od 17. století
Svobodná královská města a těžební města (Liberae regiae civitate et civitates montanae)
Jejich počet se měnil
Dočasné správní rozdělení (1785–1790)
Maďarské království, včetně Chorvatska a Slavonie, bylo rozděleno do 10 vojenských / správních obvodů:
Každý okres se skládal ze 4 až 7 krajů, jejichž hranice byly změněny v roce 1786. V roce 1790 byl obnoven systém před rokem 1785.
Po revoluci 1848/1849
Podrobnosti viz Comitatus (Maďarské království)
1849–1860
Během tohoto období Chorvatské království, Slavonické království a Vojvodství Srbska a Banatus Temesiensis (Szerb vajdaság és Temesi bánság) byly odděleny od Maďarského království a přímo podřízeny Vídeň (Rakousko). Zbývající území Maďarského království (které v té době neobsahovalo Sedmihradsko) bylo rozděleno do 5 okresů:
Tyto okresy byly rozděleny do krajů, jejichž tradiční teritoria však byla upravena v letech 1850 a 1853.
1860–1867
V říjnu 1860 byly okresy zrušeny a byly obnoveny okresy před rokem 1848.
1867 – 1920
Od roku 1867 správní a politické rozdělení země patřící k maďarské koruně (Maďarské království) byly do značné míry přestavěny. V roce 1868 Sedmihradsko byl definitivně smířen s vlastním Maďarskem a městem a okresem Fiume (Rijeka ) prohlášen za autonomní. V roce 1873 část Vojenská hranice byl sjednocen s vlastním Maďarskem a částečně s chorvatsko-slavonským. Vlastní Maďarsko bylo podle starodávného zvyku obecně rozděleno do čtyř velkých divizí nebo kruhů a Transylvánie až do roku 1876 byla považována za pátou.
V roce 1876 byl zaveden obecný systém krajů. Podle tohoto rozdělení bylo vlastní Maďarsko rozděleno do sedmi statistických oblastí bez správních funkcí, z nichž Transylvánie tvořila jeden.
Následující správní rozdělení existovalo v letech 1886 až 1920:
Venkovské kraje
V následujícím textu klíč v závorkách uvádí hlavní města kolem roku 1910 (všimněte si však, že hlavní města se v průběhu staletí obvykle měnila) a poté zkratku pro zemi, ve které se území dnes nachází:
- HU = současnost Maďarsko
- SK = současnost Slovensko
- UA = současnost Ukrajina
- AT = dnešní doba Rakousko
- RO = současnost Rumunsko
- HR = současnost Chorvatsko
- SR = současnost Srbsko
- SI = současnost Slovinsko
- PL = současnost Polsko
Maďarské království bylo rozděleno do následujících 71 krajů:
Správné Maďarsko
a) na levém břehu řeky Dunaj:
- Kraj Árva (Alsókubin, SK, PL)
- Bars County (Aranyosmarót, SK)
- Ostřihomský kraj (Ostřihom, SK, HU)
- Hont County (Ipolyság, SK, HU)
- Kraj Liptó (Liptószentmiklós, SK)
- Novohradská župa (Balassagyarmat, SK, HU)
- Nyitra County (Nyitra, SK)
- Pozsony County (Pozsony, SK, HU)
- Kraj Trencsén (Trencsén, SK)
- Turóc County (Turócszentmárton, SK)
- Zólyom County (Besztercebánya, SK)
b) Na pravém břehu Dunaje:
- Okres Baranya (Pécs, HU, HR)
- Fejér County (Székesfehérvár, HU)
- Győr (Győr, HU, SK)
- Okres Komárom (Komárom, SK, HU)
- Moson County (Mosonmagyaróvár, HU, AT, SK)
- Somogy County (Kaposvár, HU)
- Sopron County (Sopron, HU, AT)
- Tolna County (Szekszárd, HU)
- Okres Vas (Szombathely, HU, AT, SI)
- Vesprémský kraj (Veszprém, HU)
- Zala County (Zalaegerszeg, HU, HR, SI)
c) mezi Dunajem a Tisza:
- Okres Bács-Bodrog (Zombor, HU, SR)
- Csongrád County (Szentes, HU, SR)
- Heves County (Eger, HU)
- Okres Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok, HU)
- Kraj Pest-Pilis-Solt-Kiskun (Budapešť, HU)
d) Na pravém břehu Tisy:
- Okres Abaúj-Torna (Kassa, SK, HU) Poznámka: vytvořeno v roce 1881 z okresů Abaúj County a Torna County.
- Bereg County (Beregszász, UA, HU)
- Borsod County (Miskolc, HU)
- Okres Gömör a Kis-Hont (Rimaszombat, SK, HU)
- Sáros County (Eperjes, SK)
- Szepes County (Lőcse, SK, PL)
- Okres Ung (Ungvár, UA, SK, HU)
- Zemplénská župa (Sátoraljaújhely, SK, HU)
e) Na levém břehu Tisy:
- Békéšská župa (Gyula, HU)
- Bihar County (Nagyvárad, RO, HU)
- Kraj Hajdú (Debrecín, HU)
- Máramaros County (Máramarossziget, UA, RO)
- Okres Szabolcs (Nyíregyháza, HU, UA)
- Szatmárská župa (Nagykároly, RO, HU)
- Okres Szilágy (Zilah, RO)
- Ugocsa County (Nagyszőllős, UA, RO)
f) mezi Tisou a Maros:
- Arad County (Arad, RO, HU)
- Csanád County (Makó, HU, RO)
- Krassó-Szörény County (Lugos, RO) Poznámka: byla založena v roce 1880 z okresů Krassó County a Szörény County.
- Temes County (Temesvár, RO, SR)
- Okres Torontál (Nagybecskerek, SR, RO, HU)
g) Királyhágón túl (tj. „přes královský průsmyk přes hory“, zhruba stejný jako Sedmihradsko, vše v dnešní době Rumunsko ):
- Alsó-Fehér County (Nagyenyed )
- Beszterce-Naszód County (Beszterce )
- Brassó County (Brassó )
- Csík County (Csíkszereda )
- Fogaras County (Fogaras )
- Háromszék County (Sepsiszentgyörgy )
- Hunyad County (Déva )
- Kis-Küküllő County (Dicsőszentmárton )
- Kolozský kraj (Kolozsvár )
- Maros-Torda County (Marosvásárhely )
- Okres Nagy-Küküllő (Segesvár )
- Szeben County (Nagyszeben )
- Szolnok-Doboka County (Dés )
- Okres Torda-Aranyos (Torda )
- Kraj Udvarhely (Székelyudvarhely )
Chorvatské království a Slavonie
Království Chorvatska a Slavonie bylo rozděleno do osmi krajů (všechny, s výjimkou většiny Syrmie, v dnešní době Chorvatsko ):
- Bjelovar-Križevci (Bjelovar, HR)
- Lika-Krbava (Gospić, HR)
- Modruš-Rijeka (Ogulin, HR)
- Požega (Požega, HR)
- Syrmia (Vukovar, HR, SR)
- Varaždin (Varaždin, HR)
- Virovitica (Osijek, HR)
- Záhřeb (Záhřeb, HR)
Města s obecními právy
Těchto 30 maďarských měst mělo obecní práva:
Správné Maďarsko
Vlastní Maďarsko mělo dvacet šest městských krajů nebo měst s obecními právy. Jednalo se o:
- Arad
- Baja
- Debrecín
- Győr
- Hódmezővásárhely
- Kassa (Košice)
- Kecskemét
- Kolozsvár (Cluj)
- Komárom (Komárno)
- Marosvásárhely (Târgu Mureş)
- Miskolc (od roku 1909)
- Nagyvárad (Oradea)
- Pancsova (Pančevo)
- Pécs
- Pozsony (Bratislava)
- Selmecbánya a Bélabánya (Banská Štiavnica a Banská Belá) - jeden městský kraj
- Sopron
- Szabadka (Subotica)
- Szatmárnémeti (Satu Mare)
- Segedín
- Székesfehérvár
- Temesvár (Temešvár)
- Újvidék (Novi Sad)
- Versec (Vršac)
- Zombor (Sombor)
- Budapešť - hlavní město země.
Chorvatsko-Slavonie
V Chorvatsku-Slavonii byly čtyři městské okresy nebo města s městskými právy, jmenovitě:
Fiume (Rijeka)
Město a okres Fiume (Rijeka ) vytvořila samostatnou divizi. To bylo předmětem sporu mezi vlastním Maďarskem a Chorvatskem-Slavonií a několikrát změnilo majitele (jeho vhodnost jako námořní přístav způsobil změnu majitele i poté, co se maďarsko-chorvatská unie nakonec rozpadla).
Reference
Viz také
- Regiony Maďarska
- Kraje Maďarska
- Demografická historie Syrmie
- Okresy Maďarska (od roku 2013)
- Podoblasti Maďarska (do roku 2013)
- Správní rozdělení Maďarského království (do roku 1920)
- Správní rozdělení Maďarského království (1941–1944)
- Seznam měst a obcí v Maďarsku
- OŘECHY: HU