Záhřebská župa (bývalá) - Zagreb County (former)
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Leden 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Záhřebská župa Zagrebačka županija Zágráb vármegye | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
okres z Chorvatsko-slavonské království | |||||||
12. století[1]–1920 | |||||||
Erb | |||||||
Umístění kraje (žluté) v rámci Chorvatsko-slavonské království (zelená) | |||||||
Hlavní město | Záhřeb | ||||||
Plocha | |||||||
• Souřadnice | 45 ° 49 'severní šířky 15 ° 59 'východní délky / 45,817 ° N 15,983 ° ESouřadnice: 45 ° 49 'severní šířky 15 ° 59 'východní délky / 45,817 ° N 15,983 ° E | ||||||
• 1910 | 7 210 km2 (2 780 čtverečních mil) | ||||||
Populace | |||||||
• 1910 | 594052 | ||||||
Dějiny | |||||||
• Zavedeno | 12. století[1] | ||||||
• Trianonská smlouva | 4. června 1920 | ||||||
| |||||||
Dnes součást | Chorvatsko |
Záhřebská župa (chorvatský: Zagrebačka županija; maďarský: Zágráb vármegye) byl historický správní útvar (županija ) z Chorvatsko-slavonské království. Chorvatsko-Slavonie bylo autonomním královstvím uvnitř Země koruny svatého Štěpána (Transleithania ), maďarská část duálu Rakousko-Uhersko. Jeho území je nyní na severu Chorvatsko. Hlavní město kraje bylo Záhřeb (Chorvatsky, v maďarštině: Zágráb).
Zeměpis
Záhřebská župa sdílela hranice s rakouský přistane Štýrsko, Kraňsko a Bosna a Hercegovina a okresy Varaždinská župa, Bjelovar-Križevci, Požega a Modruš-Rijeka (vše v Chorvatsku-Slavonii). Řeka Sava protéká krajem. Jeho rozloha byla kolem roku 1910 7210 km².
Dějiny
Území Záhřebské župy bylo součástí Chorvatské království když v roce 1102 vstoupila do personální unie s Maďarským královstvím a stala se součástí Habsburská monarchie v roce 1526. Záhřebská župa byla obnovena poté, co byla na počátku 18. století osvobozena od osmanské okupace.[Citace je zapotřebí ] V roce 1920 Trianonská smlouva kraj se stal součástí nově vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později přejmenovaná na Jugoslávii). Od roku 1991, kdy se Chorvatsko osamostatnilo od Jugoslávie, kraj je součástí Republiky Chorvatsko.
Demografie
V roce 1900 měl kraj populaci 541 242 lidí a byl složen z následujících jazykových komunit:[2]
Celkový:
- chorvatský: 403,020 (74.5%)
- srbština: 113,129 (20.9%)
- Němec: 6,034 (1.1%)
- maďarský: 4,403 (0.8%)
- Slovák: 188 (0.0%)
- rumunština: 22 (0.0%)
- Rusínský: 18 (0.0%)
- Jiné nebo neznámé: 14 428 (2,7%)
Podle sčítání lidu z roku 1900 se kraj skládal z následujících náboženských komunit:[3]
Celkový:
- římský katolík: 414,680 (76.6%)
- Srbský ortodoxní: 113,265 (20.9%)
- Řeckokatolický: 7,561 (1.4%)
- židovský: 4,659 (0.9%)
- luteránský: 740 (0.1%)
- kalvínský: 271 (0.0%)
- Unitářské: 6 (0.0%)
- Jiné nebo neznámé: 60 (0,0%)
V roce 1910 měl kraj 594 052 lidí a skládal se z následujících jazykových komunit:[4]
Celkový:
- chorvatský: 445,870 (75.1%)
- srbština: 122,558 (20.6%)
- Němec: 6,016 (1.0%)
- maďarský: 6,068 (1.0%)
- Slovák: 235 (0.0%)
- rumunština: 30 (0.0%)
- Rusínský: 61 (0.0%)
- Jiné nebo neznámé: 13 214 (2,2%)
Podle sčítání lidu z roku 1910 se kraj skládal z následujících náboženských komunit:[5]
Celkový:
- římský katolík: 456,423 (76.8%)
- Srbský ortodoxní: 122,861 (20.7%)
- Řeckokatolický: 7,458 (1.3%)
- židovský: 5,680 (1.0%)
- luteránský: 785 (0.1%)
- kalvínský: 742 (0.1%)
- Unitářské: 4 (0.0%)
- Jiné nebo neznámé: 99 (0,0%)
Pododdělení
Na počátku 20. století byly členění Záhřebské župy následující:
Okresy | |
---|---|
Okres | Hlavní město |
Dugoszolo | hr: Dugo Selo |
Dvor | Dvor |
Glina | Glina |
Jasztrebarszka | hr: Jastrebarsko |
Károlyváros | hr: Karlovac |
Kostajnica | Kostajnica |
Nagygorica | hr: Velika Gorica |
Petrinya | hr: Petrinja |
Pisarovina | Pisarovina |
Szamobor | hr: Samobor |
Stubica | Donja Stubica |
Szentivánzelina | hr: Sveti Ivan Zelina |
Sziszek | hr: Sisak |
Topuszka | hr: Topusko |
Zágráb | hr: Záhřeb |
Městské kraje | |
Záhřeb | |
Městské části | |
Karlovac | |
Petrinja | |
Sisak |
Reference
- ^ http://lexikon.katolikus.hu/Z/Z%C3%A1gr%C3%A1b%20v%C3%A1rmegye.html
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 6. prosince 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 6. prosince 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 6. prosince 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 6. prosince 2012.