Demografická historie Syrmie - Demographic history of Syrmia
Toto je demografická historie Syrmia.
Pravěk
Mezi lety 3000 př. N. L. A 2400 př. N. L. Byla Syrmia hlavní oblastí Indoevropský Vučedolská kultura.[1][2]
6.-7. Století
V 6. až 7. století byla celá oblast Syrmia osídlena Slované.[3] Podle jiného zdroje to bylo také osídleno Gepidy,[4] a Avars.[4][je zapotřebí lepší zdroj ]
11.-12. Století
V 11.-12. Století měla podle maďarských zdrojů oblast Syrmia částečně slovanský a částečně smíšené slovanskémaďarský populace.[5] Kolem 1154, Al-Idrisi, popsal muslimský geograf Manđelos jako bohaté město, jehož obyvatelé sledovali spíše „nomádský způsob života“. Podle některých názorů mohla Idrisi odkazovat jednoduše na chov dobytka, který hrál důležitou roli mezi maďarskými obyvateli celého regionu Syrmia[6] Tuto skutečnost později potvrdilo několik byzantských autorů ve 12. století (Ioannes Kinnamos, Niketas Choniates, patriarcha Michael).[6]
1437
V roce 1437 byla největší část Syrmie osídlena Srbové podle srbských učenců.[7] Podle jiných zdrojů žili v této oblasti v roce 1437 Maďaři a Srbové smíšeně.[6]
1495
V roce 1495 měla oblast Syrmia smíšenou populaci Chorvatů, Maďarů a Srbů.[8]
1857
Podle sčítání lidu z roku 1857 59,4% populace části Syrmie pod civilní správou a 63,2% populace části Syrmie pod vojenskou správou (Petrovaradin pluk) byli etničtí Srbové. Druhou největší etnickou skupinou byly Chorvati zatímco jiné etnické skupiny byly Němci, Maďaři, atd.[9]
1910
Podle sčítání lidu z roku 1910 se počet obyvatel regionu Syrmia (Okres Syrmia ) čítal 414 234 obyvatel, včetně:[10]
- Srbský jazyk = 183,109 (44.20%)
- Chorvatský jazyk = 106,198 (25.64%)
- německý jazyk = 68,086 (16.44%)
- Maďarský jazyk = 29,522 (7.13%)
- Slovenský jazyk = 13,841 (3.34%)
- Rusínský jazyk = 4,642 (1.12%)
1931
V roce 1931 populace Syrmia zahrnovala:[11]
1971
V roce 1971 se počet obyvatel srbské části Syrmie (s výjimkou obcí Bělehradu v Novi Bělehrad a Zemun které jsou geograficky součástí Syrmie) čítající 313 926 obyvatel, včetně:[12]
- Srbové = 228,609 (72.84%)
- Chorvati = 38,389 (12.23%)
- Slováci = 14,056 (4.48%)
- Maďaři = 9,376 (2.99%)
- Jugoslávci = 9,086 (2.89%)
- Rusíni = 3,403 (1.08%)
- Ukrajinci = 1,512 (0.48%)
- Černohorci = 1,400 (0.44%)
- Slovinci = 1,065 (0.34%)
- Makedonci = 1,023 (0.33%)
2011
Podle sčítání lidu v roce 2011 Srbsko Obyvatel srbské části Syrmie (kromě obcí Bělehradu v Novi Bělehrad, Zemun a Surčin které jsou geograficky součástí Syrmie) čítal 370 114 lidí a skládá se z:[13]
- Srbové = 310,376 (83.74%)
- Chorvati = 11,445 (3.08%)
- Slováci = 9,216 (2.48%)
- Romové = 6,984 (1.88%)
- Maďaři = 4,901 (1.32%)
Podle sčítání lidu v roce 2011 Chorvatsko Obyvatel chorvatského regionu Vukovar-Srijem v počtu 179 521 se skládá z:
- Chorvati = 142,135 (79.17%)
- Srbové = 27,824 (15.5%)
- Maďaři = 1,696 (0.94%)
- Rusíni = 1,427 (0.79%)
- Slováci = 1,185 (0.66%)
Reference
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 29. 7. 2001. Citováno 2011-02-12.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 14.07.2011. Citováno 2011-02-12.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ http://www.camo.ch/illiricum7.htm
- ^ A b Osman Karatay, Při hledání ztraceného kmene: počátky a vznik chorvatského národa, Ayse Demiral, 2003, s. 46
- ^ http://img704.imageshack.us/img704/8098/11thcent.jpg
- ^ A b C Derek Keene, Balázs Nagy, Katalin Szende, Segregace, integrace, asimilace: náboženské a etnické skupiny ve středověkých městech střední a východní Evropy, Ashgate Publishing, Ltd., 2009, s. 75-76.[1]
- ^ Dr. Aleksa Ivić, Istorija Srba u Vojvodini, Novi Sad, 1929.
- ^ Károly Kocsis: Etnická geografie maďarských menšin v Karpatské kotlině
- ^ Vasilije Đ. Krestić, Iz prošlosti Srema, Bačke i Banata, Bělehrad, 2003.
- ^ Okres Szerém (Srijem)[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Jovan Pejin, Kolonizacija Hrvata na srpskoj zemi u Sremu, Slavoniji i Baranji, Sremska Mitrovica, 1992.
- ^ Dr. Branislav Bukurov, Bačka, Banat i Srem, Novi Sad, 1978.
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 11. 8. 2014. Citováno 2015-06-02.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)