Arad County (bývalý) - Arad County (former)
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Červen 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Arad County Comitatus Aradiensis (latinský ) Arad vármegye (maďarský ) Komitat Arad (Němec ) Comitatul Arad (rumunština ) | |
|---|---|
| okres z Maďarské království (~1200-1526) okres z Východní maďarské království (1526-1552) okres z Maďarské království (1741-1923) | |
 | |
| Hlavní město | Arad; Elek (1920-1923) |
| Plocha | |
| • Souřadnice | 46 ° 11 'severní šířky 21 ° 19 'východní délky / 46,183 ° N 21,317 ° ESouřadnice: 46 ° 11 'severní šířky 21 ° 19 'východní délky / 46,183 ° N 21,317 ° E |
• 1910 | 6048 km2 (2335 čtverečních mil) |
• 1920 | 270 km2 (100 čtverečních mil) |
| Populace | |
• 1910 | 414388 |
• 1920 | 21720 |
| Dějiny | |
• Zavedeno | 11. století |
• Osmanské dobytí | 1552 |
• County znovu vytvořen | 1741 |
| 4. června 1920 | |
• Sloučení do Csanádsko-aradsko-torontské župy | 1923 |
| Dnes součást |  Rumunsko(5 778 km2)  Maďarsko(270 km2) |
Arad County byla správní jednotkou v Maďarské království, Východní maďarské království a Sedmihradské knížectví. The okres byla založena podél Řeka Maros (Mureș) v 11. nebo 12. století, ale jeho první hlava, nebo Ispán, byla zmíněna až v roce 1214. Jeho území je nyní součástí Rumunsko kromě malé oblasti (město Elek a okolní vesnice), která je součástí Maďarsko. Hlavní město kraje bylo Arad.
Zeměpis
Středověký aradský kraj se nacházel v zemích podél obou břehů řeky Řeka Maros (Mureș).[1][2] Existence orné půdy, pastvin, vinic a sadů v západních nížinách ve středověku je dobře zdokumentována.[1] Kopcovité východní oblasti byly řídce osídlené.[1] Celkové území středověkého kraje bylo kolem 3 800 km2 (1 500 čtverečních mil).[3]
Aradský kraj sdílel hranice s maďarskými kraji Csanád, Békés, Bihar, Torda-Aranyos, Hunyad, Krassó-Szörény, Temes a Torontál. Řeka Maros tvořila jižní hranici. The Řeka Fehér-Körös (Crişul Alb) protékala krajem. Jeho rozloha byla 6078 km2 (2347 čtverečních mil) kolem roku 1910.
Dějiny
Počátky
The Maďaři ovládal oblast Marosu uprostřed 10. století, podle Byzantský císař Constantine Porphyrogenitus.[4][5] Archeologické nálezy také ukazují, že Maďaři se poté usadili na pláních podél řeky jejich příchod do Karpatské kotliny na konci 9. století.[6][7] Jména míst slovanský původ (včetně Lipová (Lippa) a Zăbrani (Temeshidegkút)) svědčí o přítomnosti slovanských mluvících komunit, zejména v oblasti, kde se řeka přicházející z hor dostala do nížin.[8]
Mocný náčelník, Ajtony, ovládal území podél řek Dunaj, Maros a Tisza na začátku 11. století.[9][10] Marosové tvořili severní hranici Ajtonyho říše, podle Gesta Hungarorum, ale delší verze Legenda o svatém Gerardovi napsal, že ovládal země až k Řeka Körös.[11] Ajtony byl zabit v bitvě proti armádě Štěpán I. z Maďarska, který byl pod velením jednoho Csanád.[12] Podle vědecké teorie, poprvé navržené historikem György Györffy, Stephen I založil Arad County po Ajtonyho pádu.[7] Na druhou stranu historik Gyula Kristó píše, že celá Ajtonyho říše byla přeměněna na velkou Csanád County za vlády Štěpána I.; Z Aradské župy se samostatná správní jednotka vyvinula až ve druhé polovině roku 11. století nebo v 12. století.[7][2]
Středověk
Pozůstatky pevnosti z 11. století, vyrobené ze země a dřeva, byly nalezeny v Arad.[13] Na shromáždění v Aradu v roce 1131 byla manželka krále Béla Blind, Helena z Rascie, nařídil masakr 68 maďarských pánů.[14] Hrad Arad a panství k němu připojené byly poprvé doloženy královskou listinou vydanou v roce 1177.[2][7] První známý Ispán nebo hlava aradské župy Paul Csanád byl zmíněn v královském diplomu z roku 1214, ale jeho pravost je podezřelá.[2] Nejstarší autentický dokument, který odkazoval na Ispán Aradu bylo vydáno v roce 1240.[2] Západní oblasti kraje byly zahrnuty do děkanství v Aradu Římskokatolická diecéze Csanád; arradský děkan z Aradu byl poprvé zmíněn v roce 1288.[15]
Nejstarší dokumenty naznačují, že králové vlastnili většinu zemí na pláních podél Marosu.[16] Distribuce královských domén však začala na konci roku 2006 11. století.[16] Například, Ladislav I. z Maďarska a jeho bratr, Lampert, udělil pět vesnic Kapitola Titel před rokem 1095 a Béla Blind založili Aradská kapitola ve třicátých letech 20. století.[16] Klan Hodosů byl jediným místním šlechticem příbuzným v kraji; byli patrony Klášter Hodoș-Bodrog.[16] Členové Csanád, Csák a klany Dorozsma dostaly panství v aradské župě na počátku 13. století.[16]
Účinky Mongolská invaze do Maďarska nelze přesně určit, ale nejméně čtyři kláštery zmizely.[16] Hrad Solymos (v dnešní șoimoș v Lipová ), první pevnost postavená šlechticem v kraji, byla postavena po stažení Mongolů.[16] Církevní instituce, preláti a laici - včetně biskup Csanád, aradská kapitola a Garais, Lackfis a Telegdis - držel většinu bývalých královských statků v první polovině roku 14. století.[17] Existence čtyř zvolených “soudci šlechticů „byla poprvé doložena v roce 1311, což dokazuje, že Aradská župa se proměnila v„ šlechtický kraj “, instituci místní šlechtické samosprávy.[3][15]
Lippa (dnešní Lipová ) se stal nejvíce prosperující osídlení na počátku 14. století: daň, kterou má místní kněz zaplatit Svatý stolec mezi 1333 a 1335 (266 dinárů) byla téměř desetkrát vyšší než průměrná daň vybíraná v jiných farnostech.[18] Slované z okresu Lipova byli podle poloviny století konvertováni ke katolicismu Jana z Küküllő současná kronika.[18] Nejdříve rumunština název místa v kraji - Kapitán (Nyní Căprioara ) - byl zaznamenán v seznamu majetků Telegdis, který byl dokončen v roce 1337.[18]
Moderní doba
V roce 1920 Trianonská smlouva přidělil většinu území aradské župy Rumunsku, kromě malé oblasti jižně od Békéšská Čaba, která se stala součástí nově vzniklého maďarského kraje Csanád-Arad-Torontál v roce 1923. Od konce druhé světové války byla maďarská část Aradského kraje sloučena do nově vytvořeného Csanádského kraje, ale v roce 1950 byl nakonec rozdělen a jeho území se stal součástí Békéšská župa.
Zbytek kraje je nyní součástí Arad County v Rumunsku. Tento kraj také obsahuje části bývalých krajů Temes a Krassó-Szörény.
Seznam Ispáns
Středověk
| Období | Držitel úřadu | Monarcha | Poznámky | Zdroj |
|---|---|---|---|---|
| 1214 | Clement | Ondřej II | syn Benedikta z příbuzného Csanáda | [19] |
| 1238 | Pavel | Béla IV | [19] | |
| 1240 | Saule | Béla IV | [19] | |
| C. 1310 | Alexander | Karel I. | pro vojvoda Ladislava Kána; kastelán z Solymos | [20] |
| 1311 | Dominiku | Karel I. | pro vojvoda Ladislava Kána; kastelán z Solymos | [20] |
| 1319–1321 | Thomas Széchényi | Karel I. | taky pán pokladnice pro královnu (1320–1321), vojvoda (1321–1342), kastelán z Solymos | [20] |
| 1321–1372 | Arad County spravoval voivodes of Transylvania, který jmenoval poslance. | [20] | ||
| 1351 | Blaise Pósafi de Szer | Louis I. | pro vévoda Stephen, kastelán z Hátszeg | [20] |
| 1391 | George Báthory | Zikmund | z Větev Somlyó | [21] |
| 1393–1401 | Arad County spravoval voivodes of Transylvania, který jmenoval poslance. | [21] | ||
| 1404–1426 | Pipo z Ozory | Zikmund | taky Ispán z Temes County | [21] |
| C. 1427 | Emeric Pálóci | Zikmund | [21] | |
| C. 1437 | John Országh de Guth | Zikmund | také kastelán z Világosvár; Ispán Zaránd a Čongráde Kraje | [21] |
| 1441–1444 | Ladislaus Maróti | Vladislava I. Ladislav V. | dohromady s John Hunyadi (1443–1444); taky zákaz Macsó (1441–1443); Ispán Zaránd a Békés Kraje | [21][22] |
| 1443–1456 | John Hunyadi | Vladislava I. Ladislav V. | společně s Ladislava Marótiho (1443–1444), s Nicholas Újlaki (1444–1446); taky vojvoda (1443–1446); regent-guvernér Maďarské království (1446–1452) | [21] |
| 1444–1446 | Nicholas Újlaki | Ladislav V. | dohromady s John Hunyadi; taky vojvoda; Severinův zákaz (1445–1446) | [21] |
Habsburská vláda
| Období | Držitel úřadu | Monarcha | Poznámky | Zdroj |
|---|---|---|---|---|
| 1526–1527 | Gáspár Paksy | Ferdinand I. Jan I. | pro Jan I., později Ferdinand I. | |
| 1527–1614 | Neznámí držitelé kanceláří | [23] | ||
| 1614 | András Dóczy | Matyáš II | taky Ispán z Szatmárská župa | [23] |
| 1614–1702 | Neznámí držitelé kanceláří | [23] | ||
| 1702–1713 | Ferenc Klobusiczky | Leopold I. Joseph I. | taky hlavní soudce (1702–1707); později Kuruc senátor a Ispán pro František II. Rákóczi | [23] |
| 1713–1736 | Pál Consbruch | Karel III | zemřel v kanceláři | [23] |
| 1737–1743 | Neznámí držitelé úřadu | [23] | ||
| 1743–1744 | Zsigmond Andrássy | Marie Terezie | správce | [23] |
| 1744–1751 | Antal Grassalkovich | Marie Terezie | taky hlavní soudce (1744–1748) | [23] |
| 1751–1788 | György Fekete | Marie Terezie Josef II | taky hlavní soudce (1751–1762); vicekancléř (1762–1773); mistr správců (1766–1773); soudce královský (1773–1783); ředitel královské pokladnice (1782); zemřel v kanceláři | [23] |
| 1788–1790 | Volný | Josef II | [23] | |
| 1790–1821 | Pál Almásy | Leopold II Francis | také pán koně (1812–1821); otrávený | [23] |
| 1822–1830 | József Wenckheim | Francis | zemřel v kanceláři | [23] |
| 1830–1837 | Lőrinc Orczy | Francis Ferdinand V. | [23] | |
| 1837–1845 | István Szerencsy | Ferdinand V. | [23] | |
| 1845–1848 | József Fascho de Lucsivna | Ferdinand V. | [23] | |
| 1848–1849 | János Bohus de Világos | Ferdinand V. | první termín | [23] |
| 1849 | József Tomcsányi | František Josef I. | [23] | |
| 1849–1860 | Vojenský obvod Großwardein | |||
| 1860–1861 | János Bohus de Világos | František Josef I. | druhé období | |
| 1861–1867 | Volný | František Josef I. | ||
| 1867–1869 | Béla Szende | František Josef I. | ||
| 1869–1871 | Volný | František Josef I. | ||
| 1871–1878 | Péter Atzél | František Josef I. | rezignoval | |
| 1879–1886 | Károly Tabajdi | František Josef I. | zemřel v kanceláři | |
| 1886– | László Fábián | František Josef I. | ||
| 1899–1905 | Iván Urbán | František Josef I. | první termín; rezignoval | |
| 1906–1910 | Gyula Károlyi | František Josef I. | později premiér (1931–1932) | |
| 1910–1915 | Iván Urbán | František Josef I. | druhé období; zemřel v kanceláři | |
| 1915–1917 | Ferenc Baross | František Josef I. Karel IV | zemřel v kanceláři | |
| 1917 | Béla Barabás | Karel IV | ||
| 1918– | Lajos Varjassy | |||
Demografie
1900
V roce 1900 měl kraj 388 100 lidí a skládal se z následujících jazykových komunit:[24]
Celkový:
- rumunština: 223,806 (58,0%)
- maďarský: 110,823 (28,7%)
- Německy: 40148 (10,4%)
- Slovák: 5,600 (1,5%)
- srbština: 1,719 (0,4%)
- chorvatský: 704 (0,2%)
- Rusínský: 208 (0,0%)
- Jiné nebo neznámé: 3092 (0,8%)
Podle sčítání lidu z roku 1900 se kraj skládal z následujících náboženských komunit:[25]
Celkový:
- Východní ortodoxní: 215,904 (55,9%)
- římský katolík: 109,523 (28,4%)
- kalvínský: 24,849 (6,4%)
- Řeckokatolický: 15,134 (3,9%)
- židovský: 10,085 (2,6%)
- luteránský: 9,954 (2,6%)
- Unitářské: 82 (0,0%)
- Jiné nebo neznámé: 569 (0,2%)
1910
V roce 1910 měl kraj 414 388 obyvatel a skládal se z následujících jazykových komunit:[26]
Celkový:
- rumunština: 239,755 (57,9%)
- maďarský: 124,215 (30,0%)
- Němec: 38 695 (9,3%)
- Slovák: 5,451 (1,3%)
- srbština: 2,138 (0,5%)
- Rusínský: 677 (0,2%)
- chorvatský: 70 (0,0%)
- Jiné nebo neznámé: 3387 (0,8%)
Podle sčítání lidu z roku 1910 se kraj skládal z následujících náboženských komunit:[27]
Celkový:
- Východní ortodoxní: 230,907 (55,7%)
- římský katolík: 117,630 (28,4%)
- kalvínský: 26,709 (6,4%)
- Řeckokatolický: 16,318 (3,9%)
- luteránský: 10,950 (2,6%)
- židovský: 10,102 (2,4%)
- Unitarianist: 223 (0,0%)
- Jiné nebo neznámé: 1549 (0,4%)
Pododdělení
Na počátku 20. století byly členění aradské župy následující:
| Okresy (járás) | |
|---|---|
| Okres | Hlavní město |
| Arad | Arad |
| Borosjenő | Borosjenő, (rumunština: Ineu ) |
| Borossebes | Borossebes, (rumunština: Sebiş ) |
| Elek | Elek |
| Kisjenő | Kisjenő, (rumunština: Chişineu Criş ) |
| Magyarpécska | Magyarpécska, (rumunština: Pecica ) |
| Máriaradna | Máriaradna, (rumunština: Radna ) |
| Nagyhalmágy | Nagyhalmágy, (rumunština: Hălmagiu ) |
| Tornova | Tornova, (rumunština: Târnova ) |
| Világos | Világos, (rumunština: Șiria ) |
| Městské kraje (törvényhatósági jogú város) | |
| Arad | |
Elek nyní je v Maďarsku; další zmíněná města jsou v Rumunsku.
Klikací mapa okresu Arad, 1782–1785
Reference
- ^ A b C Györffy 1987, str. 163.
- ^ A b C d E Kristó 1988, str. 462.
- ^ A b Györffy 1987, str. 167.
- ^ Bóna 1994, str. 115-116.
- ^ Benkő 1994, str. 53-54.
- ^ Bóna 1994, str. 116.
- ^ A b C d Benkő 1994, str. 54.
- ^ Györffy 1987, str. 163-164.
- ^ Curta 2006, str. 248.
- ^ Györffy 1987, str. 164.
- ^ Kristó 1988, str. 459.
- ^ Curta 2006, str. 250.
- ^ Curta 2006, str. 251.
- ^ Bóna 1994, str. 143.
- ^ A b Kristó 1988, str. 463.
- ^ A b C d E F G Györffy 1987, str. 166.
- ^ Györffy 1987, str. 166-167.
- ^ A b C Györffy 1987, str. 169.
- ^ A b C Zsoldos 2011, s. 125.
- ^ A b C d E Engel 1996, s. 97.
- ^ A b C d E F G h Engel 1996, s. 98.
- ^ Engel 1996, s. 30.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q Fallenbüchl 1994, str. 60.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 24. června 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 24. června 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 19. června 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 19. června 2012.
Zdroje
- Benkő, Elek (1994). „Arad 2.“. V Kristó, Gyula; Engel, Pál; Makk, Ferenc (eds.). Korai magyar történeti lexikon (9–14. Század) [Encyklopedie raně maďarských dějin (9. – 14. Století)] (v maďarštině). Akadémiai Kiadó. str. 53–54. ISBN 963-05-6722-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bóna, István (1994). „Maďarsko-slovanské období (895–1172)“. V Köpeczi, Béla; Barta, Gábor; Bóna, István; Makkai, László; Szász, Zoltán; Borus, Judit (eds.). Historie Transylvánie. Akadémiai Kiadó. 109–177. ISBN 963-05-6703-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Curta, Florin (2006). Jihovýchodní Evropa ve středověku, 500-1250. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-89452-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Engel, Pál (1996). Magyarország világi archontológiája, 1301–1457, I. [Sekulární archontologie Maďarska, 1301–1457, svazek I] (v maďarštině). História, MTA Történettudományi Intézete. ISBN 963-8312-44-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fallenbüchl, Zoltán (1994). Magyarország főispánjai, 1526–1848 [Lord-Lieutenants of Counties in Hungary, 1526–1848] (v maďarštině). Argumentum Kiadó. ISBN 963-7719-81-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Györffy, György (1987). Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza, I: Abaújvár, Arad, Árva, Bács, Baranya, Bars, Békés, Bereg, Beszterce, Bihar, Bodrog, Borsod, Brassó, Csanád és Csongrád megye [Historická geografie Maďarska Árpádů, svazek I: Kraje Abaújvár, Arad, Árva, Bács, Baranya, Bary, Békés, Bereg, Beszterce, Bihar, Bodrog, Borsod, Brassó, Csanád a Csongrád] (v maďarštině). Akadémiai Kiadó. ISBN 963-05-4200-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kristó, Gyula (1988). Vármegyék kialakulása Magyarországon [Vývoj krajů v Maďarsku] (v maďarštině). Magvető Kiadó. ISBN 963-14-1189-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zsoldos, Attila (2011). Magyarország világi archontológiája, 1000–1301. [Sekulární archontologie Maďarska, 1000–1301] (v maďarštině). História, MTA Történettudományi Intézete. ISBN 978-963-9627-38-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
