Tolna County (bývalý) - Tolna County (former)
| Tolna County | |
|---|---|
| okres z Maďarské království (11. století - 1543, 1696-1946) | |
 Erb | |
 | |
| Hlavní město | Tolnavár; Szekszárd (1779-1946) |
| Plocha | |
| • Souřadnice | 46 ° 21 'severní šířky 18 ° 42 'východní délky / 46,350 ° N 18,700 ° ESouřadnice: 46 ° 21 'severní šířky 18 ° 42 'východní délky / 46,350 ° N 18,700 ° E |
• 1910 | 3 537 km2 (1366 čtverečních mil) |
| Populace | |
• 1910 | 267300 |
| Dějiny | |
• Zavedeno | 11. století |
• Osmanské dobytí | 1543 |
• County znovu vytvořen | 1696 |
• Monarchie zrušena | 1. února 1946 |
| Dnes součást |  Maďarsko |
Tolna (latinský: Comitatus Tolnensis) byl správní okres z Maďarské království. Jeho území, které bylo přibližně stejné jako území dnešního okresu Tolna, je nyní uprostřed Maďarsko. Hlavní město kraje bylo Tolnavár a později Szekszárd.
Zeměpis
Okres Tolna sdílel hranice s maďarskými kraji Somogy, Veszprém, Fejér, Pest-Pilis-Solt-Kiskun a Baranya. Řeka Dunaj tvořil většinu své východní hranice. Jeho rozloha byla kolem roku 1910 3537 km².
Dějiny
Okres Tolna vznikl jako jeden z prvních výborů Maďarského království v 11. století. Část Maďarska byla v 1500. letech převzata a ovládána Osmanskou říší během vlády Sulejmana Velkolepého.
Demografie
1900
V roce 1900 měl kraj 253 182 obyvatel a skládal se z následujících jazykových komunit:[1]
Celkový:
- maďarský: 172,967 (68.3%)
- Němec: 77,293 (30.5%)
- srbština: 1,011 (0.4%)
- Slovák: 735 (0.3%)
- chorvatský: 369 (0.2%)
- rumunština: 1 (0.0%)
- Rusínský: 0 (0.0%)
- Jiné nebo neznámé: 806 (0,3%)
Podle sčítání lidu z roku 1900 se kraj skládal z následujících náboženských komunit:[2]
Celkový:
- římský katolík: 172,151 (68.0%)
- kalvínský: 39,141 (15.5%)
- luteránský: 31,836 (12.6%)
- židovský: 8,427 (3.3%)
- Východní ortodoxní: 1,108 (0.4%)
- Řeckokatolický: 123 (0.0%)
- Unitářské: 19 (0.0%)
- Jiné nebo neznámé: 377 (0,2%)
1910
V roce 1910 měl kraj 267 267 obyvatel a skládal se z následujících jazykových komunit:[3]
Celkový:
- maďarský: 189,521 (70.9%)
- Němec: 74 376 (27,9%)
- srbština: 1,102 (0.4%)
- Slovák: 789 (0.3%)
- chorvatský: 343 (0.1%)
- rumunština: 39 (0.0%)
- Rusínský: 4 (0.0%)
- Jiné nebo neznámé: 1 085 (0,4%)
Podle sčítání lidu z roku 1910 se kraj skládal z následujících náboženských komunit:[4]
Celkový:
- Římský katolík: 185 863 (69,5%)
- kalvínský: 39,500 (14.8%)
- luteránský: 31,976 (12.0%)
- židovský: 8,159 (3.1%)
- Východní ortodoxní: 1,167 (0.4%)
- Řeckokatolický: 209 (0.1%)
- Unitářské: 20 (0.0%)
- Jiné nebo neznámé: 355 (0,1%)
Pododdělení
Na počátku 20. století, členění Tolna kraje byly:
| Okresy (járás) | |
|---|---|
| Okres | Hlavní město |
| Dombóvár | Dombóvár |
| Dunaföldvár | Paks |
| Központ | Szekszárd |
| Simontornya | Gyönk |
| Tamási | Tamási |
| Völgység | Bonyhád |
| Městské části (rendezett tanácsú város) | |
| Szekszárd (od roku 1905) | |
Viz také
Reference
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 26. června 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 26. června 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 26. června 2012.
- ^ "KlimoTheca :: Könyvtár". Kt.lib.pte.hu. Citováno 26. června 2012.
