Kraj Pest-Pilis-Solt-Kiskun - Pest-Pilis-Solt-Kiskun County

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Pest-Pilis-Solt-Kiskun County“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Prosince 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Kraj Pest-Pilis-Solt-Kiskun Comitatus Pestiensis et Pilisiensis et Soltensis et Cumania Minor  (latinský ) Pest-Pilis-Solt-Kiskun vármegye  (maďarský ) Komitat Pest-Pilisch-Scholt-Kleinkumanien  (Němec )
okres z Maďarské království (1876-1946) Kraj Druhá maďarská republika (1946-1949) Kraj Maďarská lidová republika (1949-1950)
Erb
Hlavní město	Budapešť
Plocha
• Souřadnice	47 ° 30 's. Š 19 ° 2 'východní délky / 47 500 ° N 19,033 ° E / 47.500; 19.033Souřadnice: 47 ° 30 's. Š 19 ° 2 'východní délky / 47 500 ° N 19,033 ° E / 47.500; 19.033
• 1910	12 228 km2 (4 721 čtverečních mil)
Populace
• 1910	1978041
Dějiny
• Zavedeno	1876
• Zrušeno	1. února 1950
Dnes součást	Maďarsko

Pest-Pilis-Solt-Kiskun je název správního kraje (comitatus ) z Maďarské království. Jeho území je nyní ve středu Maďarsko, zahrnující území dnešního maďarského kraje Škůdce a severní část současnosti Bács-Kiskun okres. Hlavní město kraje bylo Budapešť.

Zeměpis

Kraj Pest-Pilis-Solt-Kiskun sdílel hranice s kraji Komárom, Ostřihom, Hont, Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Čongráde, Bács-Bodrog, Tolna a Fejér. Jeho území pokrývalo východní břeh řeky Dunaj z Visegrád na severu do (kromě) Baja na jihu, táhnoucí se k řece Tisza na východě. Část kraje (Pilis ) byl na západním břehu Dunaje poblíž Budapešť. Jeho rozloha byla kolem roku 1910 12 228 km².

Dějiny

Kraje Pest a Pilis vznikly v 11. století. Pest byla oblast na levém (východním) břehu Dunaje kolem dnešní Budapešti, Pilis byl na opačném břehu. Byli jednotní a stali se politickým, kulturním a ekonomickým centrem Maďarska. The Solt region (levý břeh Dunaje jižně od Ráckeve ), který dříve patřil Okres Fejér, byla v 17. století začleněna do okresu Pest-Pilis-Solt. Kiskunság (Malá Cumania ) byl přidán v roce 1876 a vytvořil tak okres Pest-Pilis-Solt-Kiskun.

Po druhá světová válka kraj byl rozdělen na dvě zhruba stejné části. Severní část se stala Pestská župa, jižní část se spojila s Bács-Bodrog kraj tvořit Bács-Kiskun okres.

Demografie

1900

V roce 1900 měl kraj 1 615 729 lidí a byl složen z následujících jazykových komunit:^[1]

Celkový:

• maďarský: 1,317,237 (81,5%)
• Němec: 201,285 (12,4%)
• Slovák: 58,533 (3,6%)
• srbština: 6,199 (0,4%)
• chorvatský: 2,372 (0,2%)
• rumunština: 1,664 (0,1%)
• Rusínský: 234 (0,0%)
• Jiné nebo neznámé: 28 205 (1,8%)

Podle sčítání lidu z roku 1900 se kraj skládal z následujících náboženských komunit:^[2]

Celkový:

• římský katolík: 1,046,868 (64,8%)
• kalvínský: 252,188 (15,6%)
• židovský: 201,117 (12,5%)
• luteránský: 96,863 (6,0%)
• Řecký ortodoxní: 8,563 (0,5%)
• Řeckokatolický: 6,949 (0,4%)
• Unitářské: 1,219 (0,0%)
• Jiné nebo neznámé: 1 962 (0,1%)

1910

Etnografická mapa kraje s údaji o sčítání lidu z roku 1910 (viz klíč v popisu).

V roce 1910 měl kraj 1,978,041 obyvatel a byl složen z následujících jazykových komunit:^[3]

• maďarský: 1,728,473 (87,4%)
• Němec: 162,824 (8,2%)
• Slovák: 47,149 (2,4%)
• srbština: 7,934 (0,4%)
• chorvatský: 3,419 (0,2%)
• rumunština: 3,357 (0,2%)
• Rusínský: 306 (0,0%)
• Jiné nebo neznámé: 24 579 (1,2%)

Podle sčítání lidu z roku 1910 se kraj skládal z následujících náboženských komunit:^[4]

Celkový:

• římský katolík: 1,293,265 (65,4%)
• kalvínský: 296,223 (15,0%)
• židovský: 245,157 (12,4%)
• luteránský: 113,094 (5,7%)
• Řeckokatolický: 12,169 (0,6%)
• Řecký ortodoxní: 12,001 (0,6%)
• Unitářské: 2,526 (0,1%)
• Jiné nebo neznámé: 3 606 (0,2%)

Pododdělení

Před cca. 1897, členění Pest-Pilis-Solt-Kiskun bylo (felső je horní, közép je střední, alsó je nižší):

Po cca. 1897, pododdělení Pest-Pilis-Solt-Kiskun byly:

Letecké fotografování: Abony

Letecké snímky: Aszód - palác

Pomáz - palác shora

Reference