Libanonci v Německu - Lebanese people in Germany - Wikipedia
![]() | Tento článek možná bude muset být přepsáno vyhovět požadavkům Wikipedie standardy kvality.Září 2020) ( |
Celková populace | |
---|---|
??? (Němečtí občané) 41,000[1] (Libanonští občané bez německého občanství) | |
Regiony s významnou populací | |
Berlín, Essen, Brémy, Hannover, Hamburg, Dortmund, Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Stuttgart, Münster, Gelsenkirchen, Bochum, Hildesheim, Paderborn, Bielefeld, Cáchy, Mülheim, Herne, Salzgitter, Gladbeck | |
Jazyky | |
Němec, Libanonská arabština | |
Náboženství | |
Šíitský islám, Sunnitský islám, Maronitský katolík, Pravoslavný křesťan |
V úzkém smyslu, Libanonci v Německu zahrnují migranty z Libanon žijící v Německo a jejich potomci, kromě Palestinci.
V širším smyslu zahrnuje i ty Palestince, kteří se přistěhovali z Libanonu do Německa, a jejich potomky. Podle této definice existují tři významné a velké skupiny: etnická libanonská, Mhallami a Libo-Palestinci.
O náboženské příslušnosti neexistují žádné konkrétní údaje, obecně se však o tom předpokládá Šíitští muslimové a Sunnitští muslimové tvoří většinu libanonského a palestinského obyvatelstva v Německu.
Etnický libanonský
Lidé s etnickými libanonskými kořeny představují největší skupinu Libanonců v Německu.
Dějiny
Přestože došlo k sporadické migraci z EU střední východ do Německa od 20. století začal skutečný růst německé libanonské populace v roce 1975 začátkem občanská válka v Libanonu, který vyhnal tisíce lidí. Většina lidí se nicméně v 80. a na počátku 90. let (rok po válce) přistěhovala do Německa jako uprchlíci. Zejména na konci 80. let uprchlo velké množství lidí do Německa. Zejména ve druhé polovině 90. let a na začátku 2000. let došlo k naturalizaci mnoha Libanonců.
Přítomnost
V dnešní době tvoří lidé libanonského původu jednu z největších menšin v Německu. Většina z nich má německé a libanonské občanství (dvojí občanství).Berlín má největší libanonskou komunitu a jejich potomky. Další velká města s vysokým procentem jsou Essen, Brémy a Region Hannover.
Mhallami
Dějiny
Mhallami se také říká Mardalli, libanonští Kurdové nebo kurdští Libanonci, protože jejich předkové žili v Mardin (převážně kurdština region nacházející se v krocan u Syřan hranice) nebo jiných regionech v Turecku jako Arab menšina. Ačkoli s úřady byli nuceni mít turecká příjmení, ponechali si jejich arabská příjmení v každodenním životě a mluvili arabsky. Od 20. let 20. století se mnoho Mhallami přistěhovalo z Turecka do Libanonu a žili tam, kde nesli arabská příjmení. Od občanské války v Libanonu, zejména v 80. letech, se do Evropy přistěhovalo velké množství libanonských Mhallami. Většina z nich přišla do Německa bez jakéhokoli občanství. Přesto byly uvedeny v seznamu „Osoba s neznámým původem“, nikoli „osoby bez státní příslušnosti“.
Přítomnost
V dnešní době má většina libanonských Kurdů německé občanství a považuje se za libanonské nebo libanonské generace. Největší komunita je v Berlíně. Jiná města s mnoha Mhallami jsou Essen a Brémy. V posledních letech se staly častým tématem německých médií, protože téměř všechny kurdské klany v Německu, o nichž je policii známo, že se účastní organizovaného zločinu, jsou rodiny Mhallami. Mnoho klanů má tisíce členů. Většina z nich se však neúčastní trestné činnosti ani podobných věcí, pouze některé části rodiny. Příklady velkých libanonsko-kurdských klanů jsou Al- / El-Zein, Omeirat, Miri, Remmo / Rammo, Saado, Semmo, Fakhro a Ali-Khan.
Palestinci
Dějiny
Na začátku 70. a 90. let a zejména během libanonské války (1975–1990) uprchlo mnoho Palestinců do Německa jako uprchlíci z Libanonu. Zatímco většina Libanonců se přistěhovala během posledních let války, největší imigrační vlna Palestinců byla dříve. Mnoho z nich žilo několik let nebo déle v uprchlických táborech v Libanonu, než se přestěhovali do Německa. Palestinští přistěhovalci obvykle přicházeli do Německa jako osoby bez státní příslušnosti bez občanství.
Přítomnost
Libo-Palestinci se většinou považují za Palestince nebo palestinského původu / dědictví, nikoli za Libanonce nebo libanonského původu. Většina německých Palestinců žije zdaleka v Berlíně, kde tvoří největší libanonskou komunitu Arabů. Bez ohledu na to existují i další města s vysokým procentem jako Bonn a Frankfurt.
Odhady
Neexistují žádné oficiální údaje o tom, kolik Libo-Palestinců a také Palestinců obecně žije v Německu. V roce 2017, ca. V Německu bylo bez státní příslušnosti 25 000 lidí[2] a většina z nich byli Palestinci. Přesto dnes většina již nemá státní příslušnost a má německé občanství. V roce 2010 se počet všech Palestinců žijících v Německu odhaduje na ca. 200 000 lidí.[3][4][5]
Turci
Vzhledem k mnoha války v Libanon od 70. let 20. století mnoho Libanonští Turci hledali útočiště v krocan a Evropa, zejména v Německo. Mnoho libanonských Turků si toho bylo vědomo Turecko-německá populace a viděl to jako příležitost najít si práci, jakmile se usadí v Evropě. Zejména největší vlna libanonsko-turecké migrace nastala, jakmile Válka mezi Izraelem a Libanonem z roku 2006 začalo. Během tohoto období uprchlo z Libanonu více než 20 000 Turků, zejména z Libanonu Beirut a usadil se v Německu.[6]
Pozoruhodné osoby
Viz také
- Arabové v Německu
- Arabové v Berlíně
- Arabové v Evropě
- Arabská diaspora
- Libanonská diaspora
- Imigrace do Německa
- Vztahy Německo – Libanon
- Syřané v Německu
- Iráčané v Německu
Reference
- ^ „Anzahl der Ausländer in Deutschland nach Herkunftsland in den Jahren 2015 und 2016“. statistik (v němčině).
- ^ Statistisches Bundesamt (Destatis): Ausländische Bevölkerung. Abgerufen am 29. listopadu 2017.
- ^ „Palästinenser vermissen Solidarität - taz.de“. www.taz.de.
- ^ „Palästinenser in Deutschland:„ Da kommt etwas hoch “- SPIEGEL ONLINE“. www.spiegel.de.
- ^ "Palästinenser in Deutschland -" Jetzt fühle ich Hass "- Politik - Süddeutsche.de". www.sueddeutsche.de.
- ^ „Turečtí migranti truchlí pro Bejrút z exilu“. Dnešní Zaman. Archivovány od originál dne 16. dubna 2009. Citováno 29. října 2009.