Libanonci v Německu - Lebanese people in Germany - Wikipedia

Libanonci v Německu
Celková populace
??? (Němečtí občané)
41,000[1] (Libanonští občané bez německého občanství)
Regiony s významnou populací
Berlín, Essen, Brémy, Hannover, Hamburg, Dortmund, Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Stuttgart, Münster, Gelsenkirchen, Bochum, Hildesheim, Paderborn, Bielefeld, Cáchy, Mülheim, Herne, Salzgitter, Gladbeck
Jazyky
Němec, Libanonská arabština
Náboženství
Šíitský islám, Sunnitský islám, Maronitský katolík, Pravoslavný křesťan

V úzkém smyslu, Libanonci v Německu zahrnují migranty z Libanon žijící v Německo a jejich potomci, kromě Palestinci.

V širším smyslu zahrnuje i ty Palestince, kteří se přistěhovali z Libanonu do Německa, a jejich potomky. Podle této definice existují tři významné a velké skupiny: etnická libanonská, Mhallami a Libo-Palestinci.

O náboženské příslušnosti neexistují žádné konkrétní údaje, obecně se však o tom předpokládá Šíitští muslimové a Sunnitští muslimové tvoří většinu libanonského a palestinského obyvatelstva v Německu.

Etnický libanonský

Lidé s etnickými libanonskými kořeny představují největší skupinu Libanonců v Německu.

Dějiny

Libanonci v Německu vyjadřují podporu 2015 libanonské protesty v Berlín na Alexanderplatz, 29. srpna 2015

Přestože došlo k sporadické migraci z EU střední východ do Německa od 20. století začal skutečný růst německé libanonské populace v roce 1975 začátkem občanská válka v Libanonu, který vyhnal tisíce lidí. Většina lidí se nicméně v 80. a na počátku 90. let (rok po válce) přistěhovala do Německa jako uprchlíci. Zejména na konci 80. let uprchlo velké množství lidí do Německa. Zejména ve druhé polovině 90. let a na začátku 2000. let došlo k naturalizaci mnoha Libanonců.

Přítomnost

V dnešní době tvoří lidé libanonského původu jednu z největších menšin v Německu. Většina z nich má německé a libanonské občanství (dvojí občanství).Berlín má největší libanonskou komunitu a jejich potomky. Další velká města s vysokým procentem jsou Essen, Brémy a Region Hannover.

Mhallami

Dějiny

Mhallami se také říká Mardalli, libanonští Kurdové nebo kurdští Libanonci, protože jejich předkové žili v Mardin (převážně kurdština region nacházející se v krocan u Syřan hranice) nebo jiných regionech v Turecku jako Arab menšina. Ačkoli s úřady byli nuceni mít turecká příjmení, ponechali si jejich arabská příjmení v každodenním životě a mluvili arabsky. Od 20. let 20. století se mnoho Mhallami přistěhovalo z Turecka do Libanonu a žili tam, kde nesli arabská příjmení. Od občanské války v Libanonu, zejména v 80. letech, se do Evropy přistěhovalo velké množství libanonských Mhallami. Většina z nich přišla do Německa bez jakéhokoli občanství. Přesto byly uvedeny v seznamu „Osoba s neznámým původem“, nikoli „osoby bez státní příslušnosti“.

Přítomnost

V dnešní době má většina libanonských Kurdů německé občanství a považuje se za libanonské nebo libanonské generace. Největší komunita je v Berlíně. Jiná města s mnoha Mhallami jsou Essen a Brémy. V posledních letech se staly častým tématem německých médií, protože téměř všechny kurdské klany v Německu, o nichž je policii známo, že se účastní organizovaného zločinu, jsou rodiny Mhallami. Mnoho klanů má tisíce členů. Většina z nich se však neúčastní trestné činnosti ani podobných věcí, pouze některé části rodiny. Příklady velkých libanonsko-kurdských klanů jsou Al- / El-Zein, Omeirat, Miri, Remmo / Rammo, Saado, Semmo, Fakhro a Ali-Khan.

Palestinci

Dějiny

Na začátku 70. a 90. let a zejména během libanonské války (1975–1990) uprchlo mnoho Palestinců do Německa jako uprchlíci z Libanonu. Zatímco většina Libanonců se přistěhovala během posledních let války, největší imigrační vlna Palestinců byla dříve. Mnoho z nich žilo několik let nebo déle v uprchlických táborech v Libanonu, než se přestěhovali do Německa. Palestinští přistěhovalci obvykle přicházeli do Německa jako osoby bez státní příslušnosti bez občanství.

Přítomnost

Libo-Palestinci se většinou považují za Palestince nebo palestinského původu / dědictví, nikoli za Libanonce nebo libanonského původu. Většina německých Palestinců žije zdaleka v Berlíně, kde tvoří největší libanonskou komunitu Arabů. Bez ohledu na to existují i ​​další města s vysokým procentem jako Bonn a Frankfurt.

Odhady

Neexistují žádné oficiální údaje o tom, kolik Libo-Palestinců a také Palestinců obecně žije v Německu. V roce 2017, ca. V Německu bylo bez státní příslušnosti 25 000 lidí[2] a většina z nich byli Palestinci. Přesto dnes většina již nemá státní příslušnost a má německé občanství. V roce 2010 se počet všech Palestinců žijících v Německu odhaduje na ca. 200 000 lidí.[3][4][5]

Turci

Vzhledem k mnoha války v Libanon od 70. let 20. století mnoho Libanonští Turci hledali útočiště v krocan a Evropa, zejména v Německo. Mnoho libanonských Turků si toho bylo vědomo Turecko-německá populace a viděl to jako příležitost najít si práci, jakmile se usadí v Evropě. Zejména největší vlna libanonsko-turecké migrace nastala, jakmile Válka mezi Izraelem a Libanonem z roku 2006 začalo. Během tohoto období uprchlo z Libanonu více než 20 000 Turků, zejména z Libanonu Beirut a usadil se v Německu.[6]

Pozoruhodné osoby

Viz také

Reference

  1. ^ „Anzahl der Ausländer in Deutschland nach Herkunftsland in den Jahren 2015 und 2016“. statistik (v němčině).
  2. ^ Statistisches Bundesamt (Destatis): Ausländische Bevölkerung. Abgerufen am 29. listopadu 2017.
  3. ^ „Palästinenser vermissen Solidarität - taz.de“. www.taz.de.
  4. ^ „Palästinenser in Deutschland:„ Da kommt etwas hoch “- SPIEGEL ONLINE“. www.spiegel.de.
  5. ^ "Palästinenser in Deutschland -" Jetzt fühle ich Hass "- Politik - Süddeutsche.de". www.sueddeutsche.de.
  6. ^ „Turečtí migranti truchlí pro Bejrút z exilu“. Dnešní Zaman. Archivovány od originál dne 16. dubna 2009. Citováno 29. října 2009.