Lady Wu (manželka Sun Jian) - Lady Wu (wife of Sun Jian)

Lady Wu
吳 夫人
narozenýNeznámý
Suzhou, Jiangsu
Zemřel202[1]
ManželkaSun Jian
Problém
Posmrtné jméno
Císařovna Wulie (武烈皇 后)
V tomhle čínské jméno, rodinné jméno je Wu.

Lady Wu (zemřel 202),[1] neznámé osobní jméno, byla čínská ušlechtilá dáma, aristokratka a posmrtně vyznamenána císařovnou Východní Wu Stát. Byla manželkou válečníka Sun Jian, který žil pozdě Východní dynastie Han Číny. Porodila Sun Jianovi čtyři syny a dceru - Sun Ce, Sun Quan, Sun Yi, Sun Kuang a Lady Sun.. Byla posmrtně poctěna jako Císařovna Wulie v roce 229 jejím druhým synem Sun Quanem, který se stal zakládajícím císařem státu Východní Wu v Tři království doba.[2]

Časný život a manželství se Sun Jian

Lady Wu byla z Okres Wu, Wu Commandery, který je kolem dnešní doby Suzhou, Jiangsu, ale vyrostla v okrese Qiantang v dnešní době Hangzhou, Zhejiang. V mladém věku osiřela, protože oba její rodiče zemřeli, takže žila se svým mladším bratrem, Wu Jing.[3]

Sun Jian slyšel o její kráse a charakteru a chtěl si ji vzít. Příbuzní lady Wu však neměli rádi Sun Jiana, kterého vnímali jako lenocha a darebáka, a tak chtěli jeho návrh odmítnout. Sun Jian byl v rozpacích a naštvaný na jejich rozhodnutí. Lady Wu řekla svým příbuzným: „Proč na sebe způsobíte katastrofu jen kvůli své lásce ke mně? Pokud se to ukáže jako špatné manželství, přijmu to jako svůj osud.“ Příbuzní lady Wu poté souhlasili s jejím sňatkem se Sun Jian. Porodila Sun Jianovi čtyři syny a dceru.[4] Pravděpodobně se provdala za Sun Jian v roce 175 nebo dříve, protože jejich první dítě, Sun Ce, se narodil v tomto roce.

Podle příběhu v Při hledání nadpřirozeného, Lady Wu snila o tom, že měsíc vstoupil do jejího těla, než porodila Sun Ce. Později, než porodila Sun Quan, měla podobný sen o slunci, který vstoupil do jejího těla. Když se zeptala svého manžela na její podivné sny, řekl: „Slunce a měsíc zachycují skutečnou podstatu Jin a jang. Jsou to velmi příznivé symboly. Z mých potomků se stanou velcí muži! “[5]

V roce 190, kdy Sun Jian zvýšil armádu, aby se připojil k kampaň proti Dong Zhuo, přesídlil se svou rodinou z Changsha komendy (長沙 郡; pokrývající dnešní Changsha a části Hunan ) do okresu Shu (舒 縣), Lujiang Commandery (廬江 郡), který je v dnešní době Shucheng County, Anhui. V Shu se Sun Ce setkal a spřátelil Zhou Yu, který byl přibližně ve stejném věku jako on. Zhou Yu nabídl, že nechá Sun Ce a jeho rodinu zůstat s ním, a vzdal úctu lady Wu, jako by to byla jeho skutečná matka. Zhou Yu a Sun Ce se stali velmi blízkými přáteli.[6]

Život během dobývání Sun Ce v Jiangdongu

Viz také: Dobytí Sun Ce v Jiangdongu

Sun Jian byl zabit v akci u Bitva o Xiangyang v roce 191 proti Liu Biao síly. Jeho nástupcem byl jeho nejstarší syn Sun Ce. Kolem času, mladší bratr lady Wu Wu Jing byl jmenován válečníkem Yuan Shu jako správce (太守) z Danyangu Komendy (丹楊 郡; kolem dnešní doby Xuancheng, Anhui ),[7] ale musel ještě předpokládat jeho jmenování. Wu Jing byl v okrese Qu'e (曲阿 縣; v dnešní době Danyang, Jiangsu ) poté Sun Ce přivedl svou rodinu do Qu'e County, aby se připojil ke svému strýci.

V letech 194 až 199 se Sun Ce pustila do řady dobytí v Jiangdong (nebo Wu ) region, aby využil území od místních guvernérů a válečných velitelů v této oblasti. Zanechal svou matku a členy rodiny v okrese Qu'e, ale později je nechal přesídlit do okresu Liyang (歷 陽縣; dnešní He County, Anhui) a Fuling County (阜 陵縣; kolem dnešní doby Okres Quanjiao, Anhui).[8] Poté, co Sun Ce dobyla Wu (kolem dnešní doby) Suzhou ) a Kuaiji (kolem dnešní doby Shaoxing, Zhejiang ) velitelství, přestěhoval svou rodinu do Okres Wu, což bylo rodné město lady Wu.

Když byl Sun Ce u moci v Jiangdongu, narazil na volaného taoistického kněze Yu Ji, který přilákal značné pokračování pro šíření své víry a pro své údajné léčivé síly. Sun Ce obvinil Yu Ji z kacířství a nechal ho zatknout. Mnoho žen přišlo za lady Wu a prosily ji, aby zachránila Yu Ji, takže Lady Wu požádala svého syna, aby Yu Ji propustil. Řekla: "Yu Ji přináší armádě štěstí a uzdravuje vojáky. Neměli byste ho zabít." Sun Ce však trval na tom, že Yu Ji byl kacíř a ničil masy svým „učením“, proto nechal Yu popravit.[9]

Lady Wu byla známá svou moudrostí a chytrost v politice. The Kuaiji Dianlu (會稽 典 錄) zaznamenal jeden incident, při kterém chtěla Sun Ce zabít Wei Teng (魏 騰), důstojník za zásluhy (功曹) sloužící pod ním, když Wei oponoval jeho názorům. Ostatní úředníci se báli a nevěděli, co mají dělat. Lady Wu se objevila, postavila se u studny a řekla svému synovi: „Nedávno jsi si vybudovala oporu v Jiangnanu a je ještě mnoho věcí, které musíš udělat. Měl by ses chovat k talentovaným mužům s úctou, prominout jim jejich drobné chyby a ctít je za jejich příspěvky. Důstojník Wei vykonává své povinnosti věrně. Pokud ho dnes zabijete, zítra se proti vám ostatní vzbouří. Nepřeji si, aby došlo k tragédii, tak se vrhnu do této studny . “ Sun Ce byl šokován a okamžitě pustil Wei Tenga.[10]

Život během správy Sun Quan

Sun Ce byl zavražděn v roce 200 n. l. zaměstnanci Xu Gong, správce komendy, kterého dříve zabil. Jeho nástupcem byl jeho mladší bratr, Sun Quan, který byl ještě mladý, když převzal otěže moci. Lady Wu poskytla Sun Quanovi velkou pomoc při správě politických a vojenských záležitostí.[11]

Kolem 202, válečník Cao Cao, který ovládal ústřední vládu Han, požadoval, aby Sun Quan poslal jednoho ze svých synů do císařského hlavního města Xu (許; dnešní Xuchang, Henane ) jako rukojmí za účelem zajištění věrnosti Sunu vůči němu. Když Sun Quan shromáždil své poddané, aby diskutovali o problému, nemohli dojít k závěru.[12] Sun Quan osobně nebyl za to, aby vyhověl požadavku Cao Caa, takže se znovu setkal pouze se svou matkou a Zhou Yu. Zhou Yu doporučil Sun Quan před vysláním rukojmí[13] zatímco lady Wu podpořila Zhouův návrh a požádala svého syna, aby se Zhou choval jako se starším bratrem. Sun Quan poslechl jejich rady.[14][A]

Před svou smrtí v roce 202 přivolala lady Wu Zhang Zhao, Dong Xi[15] a další a nařídil jim, aby pomohli Sun Quan při správě území v Jiangnanu. Ona byla pohřbena v Gaoling (高陵; věřil být někde v dnešní Suzhou, Jiangsu).[1] V roce 229, kdy se Sun Quan prohlásil Císař a stanovil stav Východní Wu, udělil své matce posmrtný titul „Císařovna Wulie“ (武烈皇 后).[16]

v Románek tří království

V historickém románu ze 14. století Románek tří království Lady Wu měla fiktivní mladší sestru, která se také provdala za Sun Jian. Starší lady Wu byla matkou Sun Ce a Sun Quan zatímco mladší nesl Lady Sun. a Sun Lang. Mladší lady Wu byla také známá jako „Wu Guotai“ (吳國 太; doslovně „Starší dáma Wu státu“). Wu Guotai žila déle než její sestra, protože hrála významnou roli v manželství své dcery s Liu Bei v roce 209.[17]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Vidět Zhou Yu # Poradíme Sun Quanovi, aby neposlal rukojmí pro podrobnosti o tomto incidentu.

Reference

  1. ^ A b C (建安 七年 ， 臨 薨 ， 引見 張昭 等 ， 屬 以後 事 ， 合葬 高陵。) Sanguozhi sv. 50.
  2. ^ de Crespigny (2007), str. 864-865.
  3. ^ (孫 破虜 吳 夫人 ， 吳 主權 母 也。 本 吳 人 ， 徙 錢唐 ， 早 失 父母 ， 與 弟 景 居。) Sanguozhi sv. 50.
  4. ^ 孫堅 孫堅 其 才貌 ， 欲 娶 之。 吳氏 親戚 嫌 堅 輕 狡 ， 將 焉 ， 堅 甚 以 慙 恨。 夫人 謂 親戚 曰 「何 愛 一 女 以 取 禍 乎？ 如有 不 遇 ， 命 命 也。 」於是 遂 許 為 婚 ， 生 四 男一女。) Sanguozhi sv. 50.
  5. ^ (搜神記 曰 ： 初 ， 夫人 孕 而 夢 月 入 其 懷 ， 旣 而 生。 及 權 在 孕 ， 又 夢 日 入 其 懷 以 以 告 堅 曰 ： 「昔 姙 策 ， 月 月 入 我 懷 ，今 也 又 夢 日 入 我 懷 ， 何 也？ 」堅 曰 ：「 日月 者 陰陽 之 精 ， 極 貴 之 象 ， 吾子 孫其興 乎！ 」) Sou Shen Ji anotace v Sanguozhi sv. 50.
  6. ^ (初 ， 孫堅 興義 兵討 董卓 ， 徙 家 於 舒。 堅 子 策 與 瑜 同年 ， 獨 相 友善 ， 瑜 道 道 南 以 舍 策 ， 升堂 拜 母 ， 有無 通共。) Sanguozhi sv. 54.
  7. ^ (袁術 上 景 領 丹楊 太守 ， ...) Sanguozhi sv. 50.
  8. ^ (策 母 先 自 曲阿 徙 於 歷 陽 ， 策 又 徙 母 阜 陵 ，) Sanguozhi sv. 46.
  9. ^ (江 表 傳 曰 ： 時 有 道士 琅邪 于 吉 ， 先 寓居 東方 ， 往來 會 ， 立 精舍 ， 燒香 讀 道 書 ， 制作 符水 治病 治病 ， 吳 會 人 多事 之。 策 嘗 於 郡城 門樓 門樓上 集會 諸將 賔 客 ， 吉乃盛 服 杖 小 函 ， 漆畫 之 ， 名為 仙人 鏵 ， 趨 度 門下。 諸將 客 三分之二 下樓 迎拜 之 ， 掌 賔 者 禁 呵 不能 止。 策即令 收 之。 諸事 之 者 ， 悉 使 婦女 入 見 策 母 ， 請 救。 母 謂 策 曰 ： 「于 先生 亦 助 作 福 ， 醫護 將士 ， 不可 殺 之。」 策 曰 ： 「此 子， 能 幻 惑衆 心 ， 遠 使 諸將 不 復 相 顧君臣 之 禮 ， 盡 委 下樓 拜 之 ， 不可 不 除 也。 」諸將 連 名 通 白 事 陳 乞 之 ， 策 曰 ：「 昔 南陽 張 津 津為 交 州刺史 ， 舍 前 聖 典 訓 ， 廢 漢 家 法律 ， 甞 著 絳 頭 ， 鼓琴 燒香 ， 讀 邪 俗 道 書 ， 以 助 化 ， 卒 為 南夷 所殺。 此 甚 無益 ， 諸君 但 未悟 未悟耳。 今 此 子 已 在 鬼 籙 ， 勿復 費 紙筆 也。 」即 催 斬 之 ， 縣 首 於 巿。) Jiang Biao Zhuan anotace v Sanguozhi sv. 46.
  10. ^ 會稽 會稽 錄 曰 ： 策 功曹 魏 騰 ， 以 迕 意見 譴 ， 將 殺 ， 士大夫 憂 恐 ， 計 無所 出。 夫人 乃 倚 井 而 而 策 曰 ： 「汝 新造 江南 ， 其事 未 集 ， 方 當 當優 賢 禮士 ， 捨 過 錄 功。 魏 功曹 在 公 盡 規 ， 汝 今日 之 ， 則 明日 人皆 叛 汝。 吾 不忍 見 之 及 ， 當先 投 此 井中 耳。 」策 大驚 ， 遽 釋 騰。夫人 智 略 權 譎 ， 類 皆 如此。) Kuaiji Dianlu anotace v Sanguozhi sv. 50.
  11. ^ (及 權 少年 統 業 ， 夫人 助 治軍 國 ， 甚 有 補益。) Sanguozhi sv. 50.
  12. ^ (江 表 傳 曰 ： 曹公 新 破 袁紹 ， 兵威 日盛 ， 建安 七年 ， 下 書 責 權 質 任 子。 權 召 羣臣 會議 ， 張昭 、 秦 松 等 猶豫 不能 決 ， ...) Jiang Biao Zhuan anotace v Sanguozhi sv. 54.
  13. ^ (... 權 意 不 欲遣 質 ， 乃 獨 將 瑜 詣 母 前 定 議 議 ， ...) Jiang Biao Zhuan anotace v Sanguozhi sv. 54.
  14. ^ (權 母曰 ： 「公瑾 議 是 也。 公瑾 與 伯符 同年 ， 小 一月 耳 ， 我 視 之 如 子 也 ， 汝 其兄 事 之。」 遂 不送 質。) Jiang Biao Zhuan anotace v Sanguozhi sv. 54.
  15. ^ (策 薨 ， 權 年少 ， 初 統 事 ， 太妃 憂 之 ， 引見 張昭 及 襲 等 ， ...) Sanguozhi sv. 55.
  16. ^ (黃龍 元年 春 ， ... 是 日 大赦 ， 改 年。 追尊 父 破虜 將軍 堅 為 武烈皇 帝 ， 母 吳氏 為 武烈皇 后 ， ...) Sanguozhi sv. 47.
  17. ^ Sanguo Yanyi ch. 54-55.
  • Chen, Shou (3. století). Záznamy tří království (Sanguozhi).
  • de Crespigny, Rafe (2007). Biografický slovník pozdějšího Han ke třem královstvím 23–220 n. L. Leiden: Brill. ISBN  9789004156050.
  • Luo, Guanzhong (14. století). Románek tří království (Sanguo Yanyi).
  • Pei, Songzhi (5. století). Anotace k záznamům Tří království (Sanguozhi zhu).