Iroha - Iroha

The Iroha (い ろ は) je japonský báseň. Původně byla báseň přičítána zakladateli Shingon Esoterická sekta buddhismu v Japonsku, Kūkai, ale modernější výzkum zjistil, že datum složení bude později v EU Heian období (794–1179).^[1] První zmínka o jeho existenci pochází z roku 1079. Je slavný, protože je dokonalý pangram obsahující každý znak znaku Japonská osnova přesně jednou. Z tohoto důvodu se také používá jako objednávání pro sylabus stejným způsobem jako A, B, C, D... posloupnost latinské abecedy.

Text

První výskyt Irohy v Konkōmyōsaishōōkyō Ongi (金光明 最 勝 王 経 音 義„Čtení z Zlaté světlo sútra ') byl v sedmi řádcích: šest se sedmi morae každý a jeden s pěti. Bylo to také napsáno man'yōgana.

以 呂波 耳 本部 止
千 利 奴 流 乎 和加
餘 多 連 曽 津 祢 那
良 牟 有為 能 於 久
耶 万 計 不 己 衣 天
阿佐 伎 喩 女 美 之
恵 比 毛 勢 須

Strukturálně však báseň sleduje standardní vzorec japonské poezie 7–5 (s jednou hypometrickou čarou) a v moderní době se tak obecně píše v kontextech, kde se používají zalomení řádků. Text básně v hiragana (s archaickým ゐ a ゑ ale bez vyjádřených souhláskových značek) je:

Všimněte si, že archaická hiragana používá ゐ a ゑ, které se nyní používají pouze ve vlastních jménech a určitých Okinawan pravopisy. Moderní psaní používá vyjádřené souhláskové značky (s dakuten ). Používá se jako indikátor zvukové změny v mluvené japonštině v heianské éře.

Anglický překlad profesora Ryuichi Abe^[2] zní jako:

Ačkoli jeho vůně stále přetrvává
forma květiny se rozptýlila
Pro koho bude sláva
tohoto světa zůstávají nezměněny?
Přijíždíme dnes na stranu tamto
hlubokých hor evanescentní existence
Nikdy se nenecháme unášet
pod vlivem alkoholu ve světě mělkých snů.

Komatsu Hideo odhalilo, že poslední slabika každé řady originálu Man'yō-gana (止 加 那 久 天 之 須), když se to dá dohromady, odhalí skrytou větu, toka [= toga] nakute shisu (咎 無 く て 死 す), což znamená „zemřete bez provinění“. Předpokládá se, že to může být chvála ve chvále Kūkai, dále podporuje představu, že Iroha byla napsána po Kūkaiově smrti.^[2]

Používání

Iroha obsahuje každou kanu pouze jednou, s výjimkou ん (-n), který nebyl odlišen od む mu písemně až do počátku 20. století (viz Japonská reforma písma ). Z tohoto důvodu byla báseň často používána jako objednávání kany až do Éra meidži reformy v 19. století. Kolem roku 1890, s vydáním Wakun ne Shiori (和 訓 栞) a Genkai (言 海) slovníky, gojūon (五十 音, doslova „padesát zvuků“), systém objednávání, který je založen na sanskrtu, se stal běžnějším. Začíná to A, i, u, E, Ó pak ka, ki, ku... a tak dále pro každou kanu použitou v japonštině. Ačkoli nejstarší známá kopie gojūon předcházel iroha, gojūon byl považován za příliš vědecký a nebyl široce používán.

I po širokém používání gojūon ve vzdělávání a slovnících iroha sekvence byla běžně používána jako systém zobrazování pořadí, stejně jako A, b, C... v angličtině.

Například, Ponorky japonského císařského námořnictva Během Druhá světová válka měl oficiální označení začínající na Já (výtlak 1 000 tun nebo více), Ro (500 až 999 tun) a Ha (méně než 500 tun). Také japonské tanky měly oficiální označení částečně používaná iroha, jako Chi-ha (ha což znamená třetí model). Mezi další příklady patří objednávání podsekcí v dokumentech, číslování sedadel v kinech a představení jít pohybuje se v diagramech (kifu ).

Aktuální použití

The iroha sekvence se dodnes používá v mnoha oblastech s dlouhou tradicí.

Zejména, Japonské zákony a předpisy oficiálně používat iroha například pro účely objednávání podsekcí nižší úrovně 第四 十九 条 第二 項 第一 号 ロ (Článek 49, oddíl 2, pododdíl 1ro). V úředním překladu do angličtiny, i, ro, ha... jsou nahrazeny A, b, C... jako v 49 odst. 2 písm. I) písm. B).

V hudbě poznámky z oktáva jsou pojmenovány i ro ha ni ho he to, napsáno v katakana.

Iroha se také používá při číslování tříd konvenčních vagónů vlaků Japonské národní železnice (nyní známý jako JR ). Já je první třída (již se nepoužívá), Ro je druhá třída (nyní "Zelené auto") a Ha je třetí třída (standardní vozy).

Některé japonské výrazy vyžadují znalost jazyka iroha rozumět. Slovo iroha (イ ロ ハ, často v katakana) sám o sobě může znamenat „základy“ v japonštině, srovnatelné s termínem „ABC“ v angličtině. Podobně, iroha ne i (イ ロ ハ の イ) znamená „nejzákladnější prvek ze všech“. Já žádný ichiban (い の 一番„číslo jedna z i„) znamená„ úplně první “.

Iroha karuta, tradiční karetní hra, se stále prodává jako vzdělávací hračka.

Irohazaka (い ろ は 坂), jednosměrná tobogánová horská silnice v Nikko, Tochigi, je pojmenován pro báseň, protože má 48 rohů. Trasa byla oblíbená u buddhistických poutníků na cestě do Jezero Chūzenji, který je na vrcholu zalesněného kopce, po kterém tato cesta stoupá. Zatímco úzká silnice byla v průběhu let modernizována, bylo věnováno pozornost tomu, aby byl počet zatáček konstantní.

Původ

Autorství se tradičně připisuje heianské éře v japonštině Buddhista kněz a učenec Kūkai (空 海) (774–835). To je však nepravděpodobné, protože se věří, že v jeho době existovaly oddělené E zvuky v A a ya sloupce tabulky kana. The え (E) výše by bylo vyslovováno vy, čímž se pangram stal neúplným.^[3]

Říká se^{[kým? ]} že iroha je transformace těchto veršů v Nirvana sútra:

諸 行 無常
是 生滅 法
生滅 滅 已
寂滅 為 楽

což se promítá do

Všechny činy jsou nestálý
To je zákon stvoření a ničení.
Když je uhaseno veškeré stvoření a destrukce
To konečné ticho (nirvána ) je skutečná blaženost.

Čte se výše uvedené v japonštině

Shogyo mujo
Zeshō meppō
Shōmetsu metsui
Jakumetsu iraku

Viz také

• Ametsuchi no Uta (dřívější pangram)
• Japonská literatura

Jiné jazyky

• Abecední píseň
• Shiva Sutra, Sanskrtská báseň s podobnou funkcí
• Hanacaraka, tradiční uspořádání písmen jávské abecedy
• Tisíc znaků Classic, Čínská báseň s podobnou funkcí, zvláště používaná v Koreji

Poznámky

Reference