Stanice Hückelhoven-Baal - Hückelhoven-Baal station - Wikipedia
Prostřednictvím stanice | ||||||||||||||||
Stanice Baal asi v roce 1912 | ||||||||||||||||
Umístění | Bahnstr.11, Hückelhoven, Severní Porýní-Vestfálsko Německo | |||||||||||||||
Souřadnice | 51 ° 01'59 ″ severní šířky 6 ° 16'26 ″ východní délky / 51,033082 ° N 6,274014 ° ESouřadnice: 51 ° 01'59 ″ severní šířky 6 ° 16'26 ″ východní délky / 51,033082 ° N 6,274014 ° E | |||||||||||||||
Linka (y) | ||||||||||||||||
Platformy | 2 | |||||||||||||||
Jiná informace | ||||||||||||||||
Kód stanice | 235[1] | |||||||||||||||
Kód DS100 | KBA[2] | |||||||||||||||
Kategorie | 4[1] | |||||||||||||||
Tarifní zóna | ||||||||||||||||
webová stránka | www.bahnhof.de | |||||||||||||||
Dějiny | ||||||||||||||||
Otevřeno | 15. prosince 1911 [5] | |||||||||||||||
Služby | ||||||||||||||||
|
Hückelhoven-Baal stanice je v Hückelhoven okres Baal v německém státě Severní Porýní-Vestfálsko na Železnice Aachen – Mönchengladbach. Je klasifikován podle Deutsche Bahn jako stanice kategorie 5.[1] S jeho výstavbou jako přestupní stanice na dvou úrovních se stala důležitou jako uzel pro osobní dopravu, ale v posledních letech ztratila tento význam kvůli uzavření přilehlé části Železnice Jülich – Dalheim. Stanice pro cestující byla mezitím překlasifikována na zastávku a v roce 2002 byla přejmenována na Hückelhoven-Baal. Nákladní nádraží Baal stále existuje.
Dějiny
V roce 1852 byla linka Aachen – Mönchengladbach otevřena první Železniční společnost Aachen-Düsseldorf-Ruhrort a stanice Baal byla v bodě 41,6 km a sloužila cestujícím a nákladu. Tato stanice byla vybavena vstupní budovou, rampou pro manipulaci s nákladem, malou gramofon a malý přenosová tabulka.[6]
Stanice je stále připomínána na svém původním místě ulicí s názvem Am Alten Bahnhof („Na staré stanici“) a opěrnou zeď jejích starých základů. Dnes je baalská nákladní dvůr stále umístěna na místě staré stanice, spolu se stavědlem dispečera a křižovatkou na spojovací křivku do Ratheimu, které se od roku 2007 nepoužívají.[6]
Stanice věže
V roce 1911 bylo osobní nádraží přemístěno na západ kvůli otevření železnice Julich – Dalheim. Aby mohla obsluhovat dvě železnice, „věžová stanice“ (Turmbahnhof, tj. stanice se superponovanými nástupišti na dvou úrovních). Trať do Dalheimu byla spojena přímo spojem na nákladní dvoře Baal / Baal West s linkou Aachen – Mönchengladbach, což bylo zvláště důležité pro nákladní dopravu z dolu Sophia-Jacoba.[6]
Osobní doprava mezi Jülich a Baal byli ztenčeni v 60. letech, takže v jízdním řádu mezi mnoha autobusovými službami zůstalo jen několik vlaků. Kromě toho rostlo vlastnictví automobilů. Následný pokles počtu cestujících pobídl Deutsche Bundesbahn uzavřít osobní dopravu mezi Jülichem a Baalem dne 29. září 1968; nákladní doprava na tomto úseku skončila dne 28. května 1972. Demontáž kolejí mezi Baalem a Linnich začala v roce 1974.
Stále otevřenou linii mezi Baalem a Dalheimem zpočátku obyvatelstvo relativně dobře využívalo kvůli takzvané „okružní službě“ (Rundverkehr) na Mönchengladbach –Rheydt –Rheindahlen –Wegberg –Dalheim–Wassenberg –Ratheim–Hückelhoven –Baal (západ) -Erkelenz –Rheydt – trasa Mönchengladbach.
V 70. letech se však jízdní řád ztenčil na několik vlaků denně v severní části z Baalu do Dalheimu. Nakonec byla služba zrušena a nahrazena autobusy provozovanými Deutsche Bundesbahn na trase probíhající souběžně se starou železniční dopravou a poslední osobní vlak jezdil s věncem poskytovaným městem Baal směrem na Dalheim a Mönchengladbach dne 27. září 1980.[6]
Infrastruktura
Nachází se na místě bývalé věže stanice je nyní jen jednoduchá stanice. Vstupní signál do nákladní loděnice ze směru od Cách se nachází několik metrů za nástupištěm. Stanice, která se nachází v zóně Aachener Verkehrsverbund (Aachen Transport Association), využívá přibližně 2 000 cestujících denně. Protože se Baal stala součástí obce Hückelhoven v roce 1972, přejmenovala se Hückelhoven-Baal Stanice v roce 2002. Stanice potřebuje opravu a má být přestavěna městem (včetně reaktivace výtahu).
Na místě bývalé nízkoúrovňové stanice je autobusová střecha se dvěma zátokami, která má stále ceduli se jménem Baal Bahnhof (Stanice Baal) a parkoviště.
Železniční doprava
Stanice je obsluhována následujícími službami:[7]
Čára | Název linky | Trasa | ||
---|---|---|---|---|
RE 4 | Wupper-Express | Aachen Hbf – Herzogenrath – Hückelhoven-Baal – Erkelenz – Rheydt Hbf – Mönchengladbach Hbf – Düsseldorf Hbf – Wuppertal Hbf – Hagen Hbf – Witten Hbf – Dortmund Hbf | ||
RB 33 | Rhein-Niers-Bahn | Cáchy Hbf - Herzogenrath - Hückelhoven-Baal - Rheydt Hbf - Mönchengladbach Hbf - Viersen – Krefeld Hbf – Rheinhausen - Duisburg Hbf - Mülheim – Essen |
Náklad
Do roku 2007 byla nákladní dvůr důležitým dopravním uzlem, a to i přes uzavření dolu Sophia-Jacoba dne 27. března 1997. Nadále ji používaly uhelné vlaky Deutsche Bahn v pondělí a ve středu mezi nákladní stanicí Baal a vlakovým nádražím Ratheim, protože SJ-Brikett- und Extracitfabrik GmbH pokračoval ve výrobě brikety z antracit ve starém dolu v Hückelhovenu. Po uzavření továrny na brikety v září 2007 byla dne 1. října 2007 uzavřena trať mezi Baalem a Ratheimem.[8] Od té doby se nákladní loděnice používá pouze k předjíždění.
Poznámky
- ^ A b C „Stationspreisliste 2021“ [Ceník stanice 2021] (PDF) (v němčině). Stanice a servis DB. 16. listopadu 2020. Citováno 3. prosince 2020.
- ^ Eisenbahnatlas Deutschland (německý železniční atlas) (Vydání 2009/2010). Schweers + Wall. 2009. ISBN 978-3-89494-139-0.
- ^ „Region Liniennetzplan Heinsberg“ (PDF). Aachener Verkehrsverbund. 1. ledna 2020. Citováno 12. června 2020.
- ^ „VRS-Gemeinschaftstarif“ (PDF) (v němčině). Verkehrsverbund Rhein-Sieg. 20. dubna 2020. str. 201. Citováno 9. května 2020.
- ^ „Provoz stanice Hückelhoven-Baal“. Železniční archiv NRW (v němčině). André Joost. Citováno 7. července 2013.
- ^ A b C d "Historie stanice Baal" (v němčině). Citováno 7. července 2013.
- ^ "Stanice Hückelhoven-Baal". Železniční archiv NRW (v němčině). André Joost. 7. července 2013.
- ^ Stefan von der Ruhren. „Baal-Ratheimova linie“ (v němčině). Citováno 7. července 2013.
Reference
- Josef Lennartz (1985). Schienenwege im Rheinischen Grenzland (v němčině). 6, Museumsschriften des Kreises Heinsberg.
- Frank Körfer (1993). „Die Baaler Bahnhöfe“. 1100 Jahre Baal (v němčině). Jülich. str. 112–114.