Novi Grad, Bosna a Hercegovina - Novi Grad, Bosnia and Herzegovina - Wikipedia
Bosanski Novi Босански Нови | |
---|---|
![]() Novi Grad | |
![]() Umístění Novi Grad v Republice srbské | |
Souřadnice: 45 ° 02'53 ″ severní šířky 16 ° 22'37 ″ východní délky / 45,048 ° N 16,377 ° ESouřadnice: 45 ° 02'53 ″ severní šířky 16 ° 22'37 ″ východní délky / 45,048 ° N 16,377 ° E | |
Země | ![]() |
Subjekt | Republika srbská |
• Obec | 472,72 km2 (182,52 čtverečních mil) |
Populace (Sčítání lidu z roku 2013) | |
• Město | 11,063 |
• Obec | 27,115 |
• Hustota obce | 57 / km2 (150 / sq mi) |
webová stránka | www |



Novi Grad (Srbská cyrilice: Нови Град), je město a obec v Republika srbská, entita z Bosna a Hercegovina. Nachází se na dalekém severozápadě země a leží naproti Una z chorvatský město Dvor. Podle sčítání lidu z roku 2013[Aktualizace], město má 11 063 obyvatel, zatímco jeho obec má celkem 27 115 obyvatel.
Známý svou malebnou nábřeží, Novi Grad leží na soutoku řek Una a Sana řeky.
Zeměpis
Novi Grad se nachází na pravém břehu řeky Una a na obou březích řeky Sana, mezi dvěma geografickými zónami: svahy hor Grmeč a Kozara a niva obklopující dvě řeky města. Samotné město se nachází 122 m (400 stop) nad mořem, na téměř 45 ° severní šířky; klima je mírné kontinentální. Jeho spravovaná obec se rozkládá na ploše 470 km2 (180 čtverečních mil).
Dějiny
Město bylo poprvé zmíněno v roce 1280 pod latinským názvem Castrum Novum což v doslovném překladu znamená „nová pevnost“. Patřil k vévodům z Blagaj a na počátku šestnáctého století se dostal pod moc Nikola Zrinski. Chorvatský zákaz Adam Bačan dobyl Novi v roce 1693.[1] Evliya Çelebi na své cestě Bosnou zmiňuje, že chorvatští šlechtici postavili Novi Grad. [2] V roce 1895, během Rakousko-Uhersko v Bosně a Hercegovině vládlo městu oficiální název „Bosanski Novi“. Současně město zahrnovalo přibližně 3300 lidí s 550 domácnostmi. Přes most existovaly dřevěné mosty Una a Sana řeky, které občané museli chránit před povodněmi na podzim a na jaře. Z tohoto důvodu byl v roce 1906 postaven současný symbol města - nábřeží Una.
V roce 1872 byl Novi Grad první obcí, která měla vlakové nádraží na nové bosenské železnici, což jí poskytlo významné kulturní a ekonomické výhody oproti ostatním Krajina[3] obcí. První nemocnice byla založena přibližně ve stejnou dobu.
Od roku 1929 do roku 1941 byl Novi Grad součástí Vrbas Banovina z Království Jugoslávie.
Od roku 1992 do roku 1995 bylo město etnicky očištěno od svých obyvatel Bosny a Chorvatů, čímž se stalo téměř zcela osídleným Srbem. Aby se město vzdálilo od jeho bosenské historie a jeho kulturních kořenů a v souladu s válečnou politikou, přejmenovala místní srbská vláda město na Novi Grad, což je změna kritizovaná obyvateli Chorvatů a Bosňanů. V důsledku toho byla většina lidí z Bosanski Novi ztracená a žije v celé Evropě, na americkém kontinentu, v Austrálii a jinde po celém světě.
Po Bosenské války, Kostajnica byla rozdělena od obce.
Osady
Kromě města Novi Grad zahrnuje obec následující osady:
- Ahmetovci
- Blagaj Japra
- Blagaj Rijeka
- Blatná
- Cerovica
- Crna Rijeka
- Čađavica Donja
- Čađavica Gornja
- Čađavica Srednja
- Elele
- Devetaci
- Dobrljin
- Donje Vodičevo
- Donji Agići
- Donji Rakani
- Gornje Vodičevo
- Gornji Agići
- Gornji Rakani
- Grabašnica
- Hozići
- Johovica
- Jošava
- Kršlje
- Kuljani
- Lješljani
- Mala Krupska Rujiška
- Mala Novska Rujiška
- Mala Žuljevica
- Maslovare
- Matavazi
- Mazić
- Petkovac
- Poljavnice
- Prusci
- Radomirovac
- Rakovac
- Rašće
- Ravnice
- Rudice
- Sokolište
- Suhača
- Svodna
- Trgovište
- Vedovica
- Velika Rujiška
- Velika Žuljevica
- Vitasovci
Demografie


Populace
Obyvatelstvo osad - obec Novi Grad | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1948. | 1953. | 1961. | 1971. | 1981. | 1991. | 2013. | ||
Celkový | 41,216 | 42,142 | 41,665 | 27,115 | ||||
1 | Ahmetovci | |||||||
2 | Blagaj Japra | 1,279 | 807 | |||||
3 | Blagaj Rijeka | 980 | 488 | |||||
4 | Blatná | 443 | 367 | |||||
5 | Cerovica | |||||||
6 | Crna Rijeka | |||||||
7 | Čađavica Donja | 408 | 338 | |||||
8 | Čađavica Gornja | 297 | 240 | |||||
9 | Čađavica Srednja | 262 | 192 | |||||
10 | Elele | |||||||
11 | Devetaci | |||||||
12 | Dobrljin | 1,141 | 858 | |||||
13 | Donje Vodičevo | 801 | 615 | |||||
14 | Donji Agići | 935 | 637 | |||||
15 | Donji Rakani | 315 | 338 | |||||
16 | Gornje Vodičevo | 368 | 278 | |||||
17 | Gornji Agići | 540 | 244 | |||||
18 | Gornji Rakani | 254 | 249 | |||||
19 | Grabašnica | |||||||
20 | Hozići | 958 | 610 | |||||
21 | Johovica | |||||||
22 | Jošava | |||||||
23 | Kršlje | 632 | 434 | |||||
24 | Kuljani | |||||||
25 | Lješljani | |||||||
26 | Mala Krupska Rujiška | 431 | 384 | |||||
27 | Mala Novska Rujiška | 573 | 412 | |||||
28 | Mala Žuljevica | |||||||
29 | Maslovare | 500 | 284 | |||||
30 | Matavazi | 563 | 466 | |||||
31 | Mazić | |||||||
32 | Novi Grad | 4,070 | 4,884 | 7,023 | 9,849 | 12,186 | 13,588 | 11,063 |
33 | Petkovac | 227 | 205 | |||||
34 | Poljavnice | 1,137 | 1,266 | |||||
35 | Prusci | |||||||
36 | Radomirovac | 557 | 419 | |||||
37 | Rakovac | |||||||
38 | Rašće | |||||||
39 | Ravnice | 639 | 581 | |||||
40 | Rudice | 452 | 590 | |||||
41 | Sokolište | 611 | 410 | |||||
42 | Suhača | 1,087 | 506 | |||||
43 | Svodna | 1,270 | 1,038 | |||||
44 | Trgovište | 377 | 274 | |||||
45 | Vedovica | |||||||
46 | Velika Rujiška | |||||||
47 | Velika Žuljevica | 410 | 224 | |||||
48 | Vitasovci | 385 | 399 |
Etnické složení
Etnické složení - město Novi Grad | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
Celkový | 11,063 (100,0%) | 13,588 (100,0%) | 12,186 (100,0%) | 9,849 (100,0%) | |||
Bosňané | 6,831 (50,27%) | 5,211 (42,76%) | 5,520 (56,05%) | ||||
Srbové | 5,121 (37,69%) | 3,900 (32,00%) | 3,610 (36,65%) | ||||
Jugoslávci | 1,117 (8,220%) | 2,647 (21,72%) | 308 (3,127%) | ||||
Ostatní | 332 (2,443%) | 42 (0,345%) | 74 (0,751%) | ||||
Chorvati | 187 (1,376%) | 217 (1,781%) | 287 (2,914%) | ||||
Albánci | 77 (0,632%) | 20 (0,203%) | |||||
Romové | 66 (0,542%) | ||||||
Černohorci | 16 (0,131%) | 18 (0,183%) | |||||
Slovinci | 8 (0,066%) | 11 (0,112%) | |||||
Makedonci | 1 (0,008%) | ||||||
Maďaři | 1 (0,008%) | 1 (0,010%) |
Etnické složení | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
Celkový | 27,115 (100,0%) | 41,665 (100,0%) | 42,142 (100,0%) | 41,216 (100,0%) | |||
Srbové | 20,116 (74,19%) | 25,101 (60,24%) | 25,098 (59,56%) | 28,328 (68,73%) | |||
Bosňané | 6,439 (23,75%) | 14,040 (33,70%) | 11,745 (27,87%) | 1, 625 (28,21%) | |||
Ostatní | 379 (1,398%) | 564 (1,354%) | 116 (0,275%) | 173 (0,420%) | |||
Chorvati | 181 (0,668%) | 403 (0,967%) | 458 (1,087%) | 640 (1,553%) | |||
Jugoslávci | 1 557 (3,737%) | 4 525 (10,74%) | 366 (0,888%) | ||||
Albánci | 85 (0,202%) | 26 (0,063%) | |||||
Romové | 72 (0,171%) | ||||||
Černohorci | 24 (0,057%) | 32 (0,078%) | |||||
Slovinci | 10 (0,024%) | 19 (0,046%) | |||||
Maďaři | 6 (0,014%) | 5 (0,012%) | |||||
Makedonci | 3 (0,007%) | 2 (0,005%) |
Ekonomika
Ekonomika je založena na několika průmyslových odvětvích a řadě soukromých firem. Novi Grad má pozoruhodný potenciál v oblasti cestovního ruchu, zpracování dřeva, výroby potravin a správy vodních zdrojů.
Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných osob zaměstnaných v právnických osobách podle jejich hlavní činnosti (stav k roku 2018):[4]
Aktivita | Celkový |
---|---|
Zemědělství, lesnictví a rybolov | 92 |
Těžba a dobývání | 47 |
Výrobní | 722 |
Dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace | 103 |
Zdroj vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti | 91 |
Konstrukce | 30 |
Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a motocyklů | 1,038 |
Přeprava a skladování | 438 |
Ubytovací a stravovací služby | 243 |
Informace a komunikace | 28 |
Finanční a pojišťovací činnost | 47 |
Činnosti v oblasti nemovitostí | 4 |
Odborné, vědecké a technické činnosti | 96 |
Administrativní a podpůrné činnosti | 10 |
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 304 |
Vzdělávání | 424 |
Lidské zdraví a sociální práce | 187 |
Umění, zábava a rekreace | 22 |
Ostatní servisní činnosti | 72 |
Celkový | 3,998 |
Sport
Ve městě je několik aktivních sportovních organizací, včetně Fotbal, házená a Basketball kluby.
Místní fotbalový klub je FK Sloboda Novi Grad.
Galerie
Vidorijska dzamija
Vlakové nádraží
Viz také
Poznámky
- ^ HAMDIJA KREŠEVLJAKOVIĆSTARI BOSANSKI GRADOVI (VIEUX BOURGS BOSNIAQUES)https://www.fmks.gov.ba/download/zzs/1953/1-1953.pdf
- stránka = 36
- ^ Hazim Šabanović, Putopis: odlomci o jugoslavenskim zemljama, 1967,https://www.academia.edu/6486045/Evlija_Celebi_Putopis # page = 219
- ^ Krajina, oficiální název regionu Archivováno 07.06.2015 na Wayback Machine
- ^ „Města a obce Republiky srbské“ (PDF). rzs.rs.ba. Statistický institut Republika Srspka. 25. prosince 2019. Citováno 31. prosince 2019.
Reference
- Mangold, Max (2005), Das Aussprachewörterbuch, Dudene, ISBN 9783411040667