Bosnia Eyalet - Bosnia Eyalet - Wikipedia
| Bosnia Eyalet | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Eyalet z Osmanská říše | |||||||||
| 1580–1867 | |||||||||
 Bosenský eyalet v roce 1683 | |||||||||
| Hlavní město | Bosna-Saray (nyní Sarajevo; 1520–1553) Banja Luka (1553–1639) Bosna-Saray (nyní Sarajevo; 1639–1699) Travnik (1699–1832) | ||||||||
| Plocha | |||||||||
• 1856[1] | 70 038 km2 (27 042 čtverečních mil) | ||||||||
| Populace | |||||||||
• 1732[2] | 340,000 | ||||||||
• 1787[2] | 600,000 | ||||||||
| Dějiny | |||||||||
• Zavedeno | 1580 | ||||||||
• Zrušeno | 1867 | ||||||||
| |||||||||
| Dnes součást |  Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko Černá Hora | ||||||||
The Eyalet Bosny[3] (Osmanská turečtina: ایالت بوسنه; Eyālet-i Bōsnâ[4][2], turečtina: Bosna Eyaleti[4], Bosenské: Bosanski pašaluk), byl eyalet (také známý jako beylerbeylik) z Osmanská říše, většinou na základě území dnešního státu Bosna a Hercegovina. Před Velká turecká válka, zahrnoval také většinu z Slavonie, Lika, a Dalmácie v dnešní době Chorvatsko. Jeho hlášená plocha v roce 1853 byla 52 530 kilometrů čtverečních (20 281 čtverečních mil).[5]
Pozadí
Po provedení Král Stephen Tomašević v roce 1463 centrální část Království Bosna byl přeměněn na sanjak z Bosny. The Vévodství Hercegovina byla přidána v roce 1483.
Dějiny
Zřízení
V roce 1580 Ferhad Pasha Sokolović se stal prvním guvernérem bosenské Eyalet, as beylerbey (označované také jako „paša ").[6] Bosnia Eyalet (nebo Pashaluk) zahrnoval Sanjak z Bosny (centrální provincie), Sanjak z Hercegoviny, Sanjak z Vučitrn, Sanjak z Prizrenu, Sanjak z Klisu, Sanjak z Krky, a Sanjak z Pakrac.[6]
The Osmanské války v Evropě pokračovala po celé období a provincie dosáhla svého územního vrcholu v roce 1683.
Pokles
The Velká turecká válka která skončila osmanskou porážkou v roce 1699, vedla k výraznému zmenšení území Eyaletu a ztrátě všech Slovanský sanjaks („Požeški sandžak“ a „Pakrački sandžak“), sanjak Liky a velké části dalmatského pobřeží od sanjaků Klisa a Hercegovina. Eyalet ztratil tři sanjaky a potlačil jeden (sanjak z Bihaće): po Karlowitzova smlouva, provincie klesla na čtyři sanjaky (tři z nich také zmenšily svou velikost) a dvanáct kapitánů. Před Passarowitzova smlouva, bylo vytvořeno dalších 28 vojenských kapitánů, více než polovina z nich na hranici. Tento druh intenzivní vojenské správy odpovídal Rakušanům Vojenská hranice na druhé straně stejné hranice. V roce 1703 bylo sídlo paši přesunuto ze Sarajeva do Travnik, protože Sarajevo bylo ve válce zničeno požárem; nebylo by to přesunuto zpět do roku 1850.[7]
Bosenské povstání
Na počátku 19. století byla Bosna jednou z nejméně rozvinutých a autonomnějších provincií říše.[8] V roce 1831 bosenský kapudan Husein Gradaščević, po setkání v Tuzla s bosensko-aristokraty od 20. ledna do 5. února pro přípravy, konečně obsazena Travnik, požadující autonomii a ukončení vojenských reforem v Bosně.[2] Nakonec s využitím soupeření mezi včely a kapudany se velkovezírovi podařilo oddělit hercegovské síly vedené Ali-paša Rizvanbegović, od Gradaščeviće.[2] Vzpoura byla rozdrcena a v roce 1833 nová eyalet Hercegoviny byl vytvořen z jižní části eyalet Bosny a věnován Ali-paši Rizvanbegovićovi jako odměnu za jeho příspěvek při rozdrcení povstání.[2] Tato nová entita trvala jen několik let: po Rizvanbegovićově smrti byla znovu začleněna do bosenské eyalet.
Byla to jedna z prvních osmanských provincií, která se stala vilayet po správní reformě v roce 1865 a do roku 1867 byla reformována na Bosna Vilayet.[9]
Správa
administrativní oddělení
Správní rozdělení eyalet Bosny před rokem 1699 bylo následující:[10]
| Na počátku 19. století se Bosna skládala ze 7 sanjaků:[8] |
Kapitály
Hlavní město Bosny Eyalet se několikrát stěhovalo:
- Travnik (1553; 1697–1833; 1839/40–1851)[12]
- Banja Luka (Banyaluka nebo Banaluka) (1553–1638)[13]
- Sarajevo (Saray Bosna) (1639–1697;[14] 1833–1839/40;[15][16] 1851–1878)
Guvernéři
- Sarı Süleyman Pasha
- Osman Gradaščević
- Abaza Mehmed Pasha
- Hasan Predojević
- Husein Gradaščević
- Husein Boljanić
- Ali-paša Rizvanbegović
- Mehmed-žebrat Kulenović
- Bekir Pasha (1800–01)
Viz také
Část série na |
|---|
| Historie Bosna a Hercegovina |
 |
|
|
Osmanská éra
|
Habsburkové |
 Portál Bosny a Hercegoviny |
- Seznam osmanských guvernérů Bosny
- Osmanská Bosna a Hercegovina
- Pashaluk z Hercegoviny
- Sanjak z Novi Pazaru
Reference
- ^ Lippincottův výslovný místopisný seznam: Kompletní výslovný místopisný seznam nebo ... 1856. str. 1968.
- ^ A b C d E F Encyklopedie Osmanské říše, str. 91, v Knihy Google Autor: Gábor Ágoston, Bruce Alan Masters
- ^ Angličtina Cyclopaedia: Geografie Podle Charles Knight
- ^ A b „geonames - provincie Osmanské říše“. www.geonames.de. Citováno 2020-12-18.
- ^ Populární encyklopedie: nebo lexikon konverzací, svazek 6, str. 698, v Knihy Google
- ^ A b Istorisko društvo Bosne i Hercegovine (1952). Godišnjak. 4.
... босанског ејалета именован је Ферхад-паша Соколовић (1580 - 1588) који је дотле био санџак-бег иосас - 15 Поред босанског санмака под власт босанског беглербега подвргнуто је још девет санџака који су дотле били у саставу румелиског или будим- ског ејалета. Уз босански санџак који је сада постао централна облает босанског пашалука овоме су ејалету одмах припојени сан- џаци: херцеговачки, вучитрнски, призренски, клишки, крчки и па- крачки, који су тада били издвојени из румелиског ејатета, и зворнички и пожешки, који су били издвсјени избудмскогејалета.
- ^ Územní návrhy na urovnání války v Bosně a Hercegovině, str. 15, v Knihy Google Podle Mladen Klemenčić
- ^ A b Náboženská separace a politická nesnášenlivost v Bosně a Hercegovině, str. 84, v Knihy Google Autor: Mitja Velikonja
- ^ Almanach de Gotha: annuaire généalogique, diplomatique et statistique. J. Perthes. 1867. str. 827–829. Citováno 2013-06-01.
- ^ Orhan Kılıç, XVII. Yüzyılın İlk Yarısında Osmanlı Devleti'nin Eyalet ve Sancak Teşkilatlanması, Osmanlı, Cilt 6: Teşkilât, Yeni Türkiye Yayınları, Ankara, 1999, ISBN 975-6782-09-9, str. 91. (v turečtině)
- ^ umjetnosti, Jugoslavenska akademija znanosti i (1962). Starine. p. 347.
Od druhé poloviny XVI stoljeca Klis kao da gubi vaznost u poredbi s Livnom. Otada pocinje sandzak-beg kliski stanovati u Livnu. Sama gradska posada u Klisu jos je jaka, broji do 400 ratnika.
- ^ Muharem Bazdulj (01.03.2002). „Travnik, poligon historije - Nimalo slučajan grad“. BH Dani (v bosenštině). Archivovány od originál dne 2010-05-29. Citováno 2010-08-10.
- ^ http://www.worldstatesmen.org/Bosnia.html
- ^ Zlatko Lukić. „Boj pod Banjalukom (1737.)“ (v bosenštině). Archivovány od originál dne 30. 8. 2010. Citováno 2010-08-10.
- ^ Ahmed Aličić Uređenje bosanskog ejaleta od 1789. do 1878., Orijentalni Institut u Sarajevu, Sarajevo, 1983, s. 35.
- ^ Šabanović, H. Bosanski pašaluk, ND BiH, Sarajevo, 1959.
Zdroje
- Ibrahimagić, Omer (1998). Ústavní vývoj Bosny a Hercegoviny (PDF). Sarajevo: Vijeće kongresa bošnjačkih intelektualaca. ISBN 9958-47-030-6.
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
